Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 62/2013 - 28Rozsudek KSCB ze dne 20.12.2013

Prejudikatura

7 As 94/2012 - 20


přidejte vlastní popisek

10A 62/2013-28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V. L., zast. JUDr. Václavem Faltýnem, advokátem v Domažlicích, nám. Míru 143, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.3.2013, č.j. KUJCK 16557/2013/ODSH,

takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 29.3.2013, č.j. KUJCK 16557/2013/ODSH se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12.228,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) dne 10.6.2013 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29.3.2013, č.j. KUJCK 16557/2013/ODSH, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci, odboru dopravy, ze dne 19.7.2012 č.j. DOP/3612/26893/Čo, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 17.4.2012 byl potvrzen.

Pokračování
- 2 -
10A 62/2013

Žalobce prostřednictvím včasné správní žaloby namítá nesprávnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí, které nevychází ze skutečného stavu věci. Žalovaný věc nesprávně posoudil též po právní stránce.

Žalobce namítá nesprávné zaznamenání bodů za přestupek, který měl spáchat dne 17.3.2010. Právní úpravu záznamu bodů do bodového hodnocení řidiče nelze vykládat jen formálně a rezignovat na zjišťování správnosti a podloženosti došlých oznámení v případě, že je namítána nesprávnost a nepodloženost těchto oznámení. Správní orgán nese odpovědnost za správnost a zákonnost údajů v bodovém hodnocení.

Údaje zaznamenané v předmětném pokutovém bloku nemají dostatečnou a spolehlivou vypovídající hodnotu o tom, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena a nelze z nich dovozovat, že byla uložena za telefonování za jízdy dne 17.3.2010. Pokutové bloky ze dne 17.3.2010 neobsahují údaj o datu spáchání přestupků a nelze z nich spolehlivě zjistit, v čem přestupkové jednání žalobce spočívalo.

Pokud správní orgán vycházel z nesrozumitelných a absentujících údajů na pokutovém bloku série UR/2008 č. 2327938, pak je jeho rozhodnutí nezákonné, a to z důvodu absence skutkového podkladu a nesprávného právního posouzení, nebo přinejmenším nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a nesrozumitelnost.

Součástí žaloby je dále návrh na přiznání odkladného účinku, který žalobce zdůvodnil odkazem na újmu, která odebráním řidičského oprávnění může žalobci vzniknout, neboť žalobce využívá vozidlo k zajištění rodiny a rovněž svých podnikatelských aktivit.

Závěrem žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení. Žalobce dále požaduje uložit žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalovaný v rámci svého vyjádření ze dne 4.7.2013 uvedl, že nemá námitek proti přiznání odkladného účinku podané správní žaloby.

Krajský soud usnesením ze dne 9.7.2013 č.j. 10A 62/2013-18 žalobě přiznal odkladný účinek, neboť shledal, že podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě jsou dodrženy.

Žalovaný prostřednictvím svého vyjádření k žalobě ze dne 17.7.2013 navrhl žalobu zamítnout. Jednou z podmínek přípustnosti vydání rozhodnutí v blokovém řízení dle ust. § 84 odst. 1 zákona o přestupcích je skutečnost, že osoba, která se měla přestupku dopustit, je ochotna pokutu zaplatit. Další podmínkou tohoto ustanovení, která musí být splněna kumulativně, je skutečnost, že přestupek byl spolehlivě zjištěn. Žalobce se v projednávané věci spokojil s projednáním přestupku v blokovém řízení, a to navzdory jeho současnému tvrzení, dle něhož v blokovém řízení nemohl rozpoznat z nedostatečně vyplněného pokutového bloku, jaký přestupek měl vlastně spáchat. Taková námitka je v tomto řízení bezvýznamná, neboť měla být uplatněna ve správním řízení před správním orgánem. Pokud ji žalobce neuplatnil, jednalo se o jeho projev vůle.

Pokutový blok série UR/2008 č. R 2327937 není přesným popisem skutkového jednání uvedeného v ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Pro naplnění skutkové podstaty obsažené v uvedeném ustanovení není nezbytně nutné, aby řidič telefonoval, neboť ten nesmí příslušná zařízení při jízdě s vozidlem ani držet.

Pokračování
- 3 -
10A 62/2013

Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Konkrétní jednání určité osoby musí být v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. V daném případě je zřejmé, že se žalobce dopustil přestupku tím, že při jízdě s vozidlem držel v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.

Způsobilost pokutového bloku série UR/2008 č. R 2327938 jako podkladu pro záznam bodů do registru řidičů je v žalobou napadeném rozhodnutí vypořádána na straně 3. Pokutové bloky série UR/2008 č. R 2327937 a č. R 2327938 spolu vzájemně souvisí, tedy jsou společně způsobilým podkladem pro zápis bodů do registru řidičů.

Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti.

Dne 17.3.2010 byly Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje vydány pokutové bloky série UR/2008 č. R 2327937 a č. R 2327938. Uvedené pokutové bloky obsahují záznam přestupku žalobce, kterého se dopustil dne 17.3.2010 v 9:40 hod v obci Nová Včelnice tím, že telefonoval za jízdy. Za tento přestupek spáchaný dle ust. § 22 odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále též zákon o přestupcích) byla žalobci uložena pokuta ve výši 1.000,- Kč. Převzetí pokutového bloku bylo žalobcem potvrzeno podpisem obsaženým na pokutovém bloku č. R 2327937.

Dne 18.3.2010 bylo Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje, územním odborem vnější služby Jindřichův Hradec, dopravním inspektorátem vydáno pod č.j. KRPC-277-2044/PŘ-2010-020307-MP oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení. Obsahem tohoto oznámení je skutečnost, že se žalobce dne 17.3.2010 v 9:40 hod v obci Nová Včelnice dopustil přestupku dle ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, když během jízdy držel v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové zařízení. Tímto jednáním se dopustil přestupku dle ust. § 22 odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o přestupcích. Za toto jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 1.000,- Kč.

Dne 24.4.2012 bylo Městským úřadem v Jindřichově Hradci, odborem dopravy vydáno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, kterým byl žalobce vyzván k odevzdání řidičského průkazu.

Proti oznámení ze dne 24.4.2012 byly žalobcem dne 27.4.2012 uplatněny námitky, jejichž obsahem je především žalobcův nesouhlas s odečtem 2 bodů do dvanácti, které mu byly odečteny za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu projednaný Policií Louny.

O námitkách žalobce bylo Městským úřadem Jindřichův Hradec, odborem dopravy rozhodnuto prostřednictvím rozhodnutí ze dne 19.7.2012 č.j. DOP/3612/26893/12/Čo tak, že námitky žalobce proti provedení záznamu bodů v registru řidičů byly zamítnuty. Správní orgán prvního stupně v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že záznam bodů byl proveden na základě pravomocných rozhodnutí v blokovém řízení, jejichž správnost byla správním orgánem ověřena. Záznam bodů byl proveden správně a v souladu se zákonem. Správní orgán při provádění záznamu bodů zásadně nepřezkoumává věcnou správnost pravomocného rozhodnutí, ani řízení, které mu předcházelo, neboť k takovému přezkumu není věcně příslušným orgánem. Při podání námitek správní orgán přezkoumává pouze správnost údajů zaznamenaných dle obdržených podkladů.

Pokračování
- 4 -
10A 62/2013

Proti rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu bylo žalobcem dne 17.6.2012 podáno odvolání, o němž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 29.3.2013, č.j. KUJCK 16557/2013/ODSH tak, že rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci, odboru dopravy, ze dne 19.7.2012 č.j. DOP/3612/26893/Čo, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 17.4.2012 bylo potvrzeno.

Žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve vyjádřil k charakteru bodů zaznamenávaných za spáchaný přestupek, přičemž konstatoval, že tyto body nejsou sankcí za přestupek nebo trestem za trestný čin, jsou pouze administrativním opatřením ohodnocujícím nebezpečnost spáchaného přestupku nebo trestného činu a registrujícím jeho spáchání. Počet bodů za určité jednání je stanoven fixně, při záznamu bodů nelze uplatnit správní uvážení ohledně počtu bodů, které budou zaznamenány, stejně tak nelze zaznamenat počet bodů za jednání, které není v příloze uvedeno. Řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů je řízením samostatným a na řízení přestupkovém zcela nezávislým. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů do registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tedy zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku. V řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů se zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné.

Jednou z podmínek přípustnosti vydání rozhodnutí v blokovém řízení dle ust. § 84 odst. 1 zákona o přestupcích je skutečnost, že osoba, která se měla přestupku dopustit, je ochotna pokutu zaplatit. Další podmínkou tohoto ustanovení, která musí být splněna kumulativně, je skutečnost, že přestupek byl spolehlivě zjištěn. Osoba obviněná z přestupku buď považuje skutek za spolehlivě zjištěný, nehodlá o něm vést řízení a souhlasí se sankcí, která jí je v blokovém řízení ukládána, nebo přestupek nemá za prokázaný a nesouhlasí se zaplacením pokuty, přičemž využívá práva na zahájení správního řízení o přestupku.

V projednávané věci se žalobce spokojil s projednáním přestupku v blokovém řízení, přestože nyní namítá neudržitelnost rozhodnutí o přestupku ze dne 17.3.2010, neboť v blokovém řízení nemohl z nedostatečně vyplněného pokutového bloku rozpoznat, jaký přestupek měl spáchat. Tato žalobní námitka je v kontextu nyní posuzované problematiky bezvýznamná, neboť měla a mohla být žalobcem uplatněna ve správním řízení před správním orgánem. Jedině v takto vyvolaném řízení by tato námitka měla své místo a příslušný správní orgán by byl povinen se s ní vypořádat. Pokud ji žalobce neuplatnil, jednalo se o jeho projev vůle. Žalobce vědomě projevil souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení a svým podpisem akceptoval, že se přestupku dne 17.3.2010 dopustil, když za jízdy telefonoval. Údaje o přestupku žalobce jsou obsahovou součástí vystavených a ručně vypsaných pokutových bloků, s nimiž žalobce měl možnost se seznámit a jejich obsah zpochybnit či žádat odstranění nejasností či rozporů. Odvolatel údaje v pokutovém bloku potvrdil svým vlastnoručním podpisem.

K samotnému přestupkovému jednání žalobce žalovaný uvedl, že popis tohoto jednání uvedený na pokutovém bloku série UR/2008 č. R 2327938 není přesným popisem přestupkového jednání uvedeného v ust. § 7 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále též zákon o silničním provozu). Tímto jednáním je skutečnost, že řidič nesmí při jízdě s vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Pro naplnění předmětné skutkové Pokračování
- 5 -
10A 62/2013

podstaty tudíž není nezbytně nutné, aby řidič telefonoval, neboť ten nesmí uvedená zařízení při jízdě s vozidlem ani držet.

Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Konkrétní jednání určité osoby musí být v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. V daném případě je zřejmé, že se žalobce dopustil přestupku tím, že při jízdě s vozidlem držel v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Žalobce v projednávané věci napadá rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí, jímž byly zamítnuty žalobcovy námitky a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 17.4.2012 byl potvrzen. Žalobce namítá, že se přestupku ze dne 17.3.2010 nedopustil a nebyla mu uložena pokuta za jednání, za které by se podle tehdy platných předpisů zaznamenávaly body, neboť pokutu dostal za prošlou lékárničku a nefunkční zadní brzdové světlo. Žalobce dále namítá nesrozumitelnost pokutového bloku série UR/2008 č. R 2327937 vyplněného dne 17.3.2010 a dále absenci jakéhokoliv údaje v pokutovém bloku série UR/2008 č. 2327938. Údaje obsažené v pokutových blocích nemají dostatečnou a spolehlivou vypovídací hodnotu o tom kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena, nelze z nich dovozovat, že pokuta byla žalobci uložena dne 17.3.2010 za telefonování za jízdy.

Blokové řízení je zkráceným druhem řízení o přestupku. Jeho základními znaky jsou neformálnost, rychlost postihu a hospodárnost řízení. Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, je-li spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Pokuta až do výše 1 000 Kč je jedinou sankcí, kterou lze v blokovém řízení uložit, pokud zvláštní část zákona o přestupcích nebo jiný zákon nestanoví pokutu vyšší.

Svou povahou je blokové řízení řízením specifickým, zkráceným, zjednodušeným, ve kterém do značné míry splývá řízení se svým výsledkem – uložením pokuty. Jednou ze zákonem vyžadovaných podmínek pro tento postup je souhlas účastníka řízení s uložením pokuty. Pokud účastník tento souhlas nedá, postupuje se v řízení podle ust. § 67 a násl. zákona o přestupcích a věc se projedná a rozhodne ve standardním správním řízení. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6.2.2008 č.j. 3As 58/2007-117)

Podmínky blokového řízení jsou stanoveny v § 84 zákona o přestupcích, dle kterého (1) Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit. (2) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. (3) Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi pověřené a dále orgány určené tímto nebo jiným zákonem. (4) V blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.

Uložení pokuty v blokovém řízení představuje akt vydaný příslušným správním orgánem s cílem autoritativně zasáhnout do právních vztahů osoby obviněné z přestupku jako účastníka řízení o přestupku. Jedná se tedy o rozhodnutí mající povahu individuálního Pokračování
- 6 -
10A 62/2013

správního aktu. Jsou tak splněny podmínky podávané v ust. § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.), jde o úkon správního orgánu, jímž se osobě, která se přestupku dopustila, zakládá povinnost zaplatit pokutu.

Jak již krajský soud uvedl shora, jednou z podmínek přípustnosti vydání rozhodnutí v blokovém řízení je skutečnost, že osoba, která se přestupku dopustila, je ochotna pokutu zaplatit. Další podmínkou, jež musí být kumulativně splněna s podmínkou první, je, že přestupek je spolehlivě zjištěn. V případě, že by ten, kdo se dle názoru správního orgánu přestupku dopustil, nepovažoval přestupek za spolehlivě zjištěný, případně by z jiného důvodu nebyl ochoten pokutu zaplatit, bylo by třeba posuzovat otázky skutkové a právní týkající se spáchání správním orgánem tvrzeného přestupku, a bylo by tak třeba provádět ve věci dokazování. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29.12.2014 č.j. 6As 49/2003-46)

Dle ust. § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., zákona o silničním provozu, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.

Dle ust. § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.

Shora uvedená správní řízení je nutno rozlišovat podle jejich předmětu. V řízení o přestupcích proti bezpečnosti je projednáváno, zda se stal skutek definovaný zákonem o přestupcích, či v jiném právním předpisu, jako přestupek a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem, případně další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd.

Předmětem přezkumu v projednávané věci není rozhodnutí vydané v řízení, kterým byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. V projednávané věci je třeba přezkoumat, zda správní orgány v řízení o námitkách podaných proti sdělení dosaženého počtu bodů v registru řidičů postupovaly v souladu se zákonem a v souladu se základními zásadami správního procesu. Ačkoliv je záznam bodů do bodového hodnocení pouze určitým administrativním úkonem, dosažení 12 bodů má za následek skutečnost, která je ve své podstatě sankcí sui generis spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Řidič je tak určitým způsobem omezen na svých právech. (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24.8.2010 č.j. 5As 39/2010-76)

V námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů tak bude typicky možno uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, případně, že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, ale byl mu zaznamenán nesprávný počet bodů. (viz rozhodnutí Nejvyššího správního Pokračování
- 7 -
10A 62/2013

soudu ze dne 6.8.2009 č.j. 9As 96/2008-44)

Námitka žalobce, dle níž se dne 17.3.2010 nedopustil přestupku, za který mu byla uložena pokuta, tedy telefonování za jízdy, kdy žalobci byla uložena pokuta za prošlou lékárničku a nefunkční zadní brzdové světlo, není důvodná. Tato námitka svým obsahem odpovídá námitkám týkajícím se spáchaného přestupku.

Z obsahu pokutového bloku série UR/2008 č. R 2327937 vyplývá, že se žalobce dne 17.3.2010 dopustil přestupkového jednání telefonováním za jízdy, čímž se dopustil přestupku dle ust. § 22 odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o přestupcích. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1.000,- Kč dle ust. § 22 odst. 9 téhož zákona.

Přestupek žalobce byl dne 17.3.2010 vyřešen v blokovém řízení a věc nebylo nutné řešit ve správním řízení dle ust. § 67 a násl. zákona o přestupcích. Žalobce v projednávané věci byl ochoten pokutu v blokovém řízení uhradit, souhlasil tedy s tím, že jím spáchaný přestupek byl spolehlivě zjištěn a neměl tudíž pochybnosti o skutkových či právních otázkách tohoto řízení, což doložil svým podpisem na předmětném bloku. Žalobce se tak vzdal svého práva, aby s ním bylo vedeno řízení o jeho jednání, jež bylo považováno za přestupek. Zejména skutková otázka předmětem dokazování učiněna nebyla, na rozdíl od nyní odlišných skutkových tvrzení žalobce.

Shora uvedenou námitkou, kterou žalobce rozporuje nesprávné uložení pokuty ve výši 1.000,- Kč, která žalobci byla uložena za přestupek jiný, žalobce fakticky zpochybňuje splnění podmínek pro to, aby vůbec mohlo být toto řízení vedeno – tvrdí, že došlo k chybnému uvedení skutkových okolností spáchání přestupku, resp. odvolává svůj souhlas s uložením pokuty. Vrácení do počátečního stadia, konkrétně do fáze před udělením souhlasu s uložením blokové pokuty, by navodilo situaci, za které by nebylo možno v blokovém řízení pokračovat, neboť by nebyla splněna jedna ze zákonem vyžadovaných podmínek – souhlas s uložením blokové pokuty za spáchaný přestupek.

Výše zmíněnou žalobní námitku je nutno považovat za zcela nedůvodnou, neboť nezbytnou podmínkou tohoto řízení je souhlas obviněného se zjištěním přestupku a uložením sankce za tento přestupek. Nebylo-li totiž ze svobodné vůle žalobce provedeno formalizované skutkové ani právní posouzení věci, nelze následně tvrdit, že skutkové okolnosti byly odlišné či, že pokuta byla žalobci uložena za skutek jiný.

V námitkách proti záznamu bodů žalobce uvedl, že pokutové bloky neobsahují zákonem předepsané údaje, zejména kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Údaje obsažené v pokutových blocích nemají dostatečnou a spolehlivou vypovídací hodnotu o tom, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena a nelze z nich dovozovat, že byla uložena dne 17.3.2010 za telefonování za jízdy. Pokutový blok série UR/2008 č. R 2327938, kde zcela absentuje jakýkoliv údaj o době, místu a popisu přestupkového jednání nemůže být skutkovým podkladem pro rozhodnutí. Rozhodnutí, jež by skutkově vycházelo z tohoto bloku, by bylo nezákonné nebo přinejmenším nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost.

Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85. Dle ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek Pokračování
- 8 -
10A 62/2013

byla pokuta v blokovém řízení uložena. K obsahovým náležitostem pokutového bloku se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12.4.2011 sp. zn. 21Cdo 776/2000, podle kterého „rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 85 odst. 4 větě druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení § 85 odst. 1 tohoto zákona. Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, musí rozhodnutí v blokovém řízení (blok na pokutu na místě nezaplacenou) obsahovat též poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty (§ 85 odst. 3 tohoto zákona).“

Obsahem pokutového bloku série UR/2008 č. R 2327937 je záznam o přestupkovém jednání žalobce, jehož se dopustil dne 17.3.2010 v 9:40 hod v obci Nová Včelnice tím, že telefonoval za jízdy. Údaje obsažené v této blokové pokutě odkazující na zákonné ustanovení spáchaného přestupku jsou nečitelné stejně tak jako jméno, příjmení a funkce osoby oprávněné vydat tento pokutový blok.

Druhý pokutový blok, který, dle žalovaného, ve spojitosti se shora uvedeným blokem, společně tvoří podklad pro zápis bodů do registru řidičů, obsahuje pouze jméno a příjmení žalobce, datum jeho narození a dále pouze podpis osoby oprávněné vydat tento pokutový blok společně s datem vystavení bloku.

K obsahovým nedostatkům blokové pokuty se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 4.9.2012 č.j. 7As 94/2012-20, který uvedl, že „ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 – 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.

Nejvyšší správní soud ve shora citovaném rozhodnutí dále uvedl, že s ohledem na specifika blokového řízení lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, pokud z nich je patrné komu a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Jednání konkrétní osoby však musí být popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.

Pokračování
- 9 -
10A 62/2013

S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že pokutový blok série UR/2008 č. R 2327937, ačkoliv obsahuje nečitelné údaje týkající se zákonného ustanovení přestupku, jehož se žalobce dopustil telefonováním za jízdy a rovněž nečitelné údaje o funkci oprávněné osoby, je způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidiče, neboť z něj je patrné komu a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Tento pokutový blok obsahuje jasné identifikační údaje žalobce, dále údaje o tom, kdy byl přestupek žalobcem spáchán a rovněž je z něj patrné, o jaký přestupek se jednalo, když z popisu přestupkového jednání vyplývá, že žalobce telefonoval za jízdy.

Pokutový blok série UR/2008 č. R 2327938, který ve spojitosti se shora uvedeným blokem, společně tvoří podklad pro zápis bodů do registru řidičů, není způsobilým podkladem pro záznam bodů registru řidiče, neboť neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, když z něj není zřejmé, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Předmětný blok zcela postrádá jakékoliv údaje o spáchaném přestupku, když jeho obsahem je pouze jméno a příjmení žalobce, jeho datum narození a podpis osoby oprávněné blok vystavit společně s datem jeho vystavení. Tento pokutový blok není žalobcem podepsán, čímž nebyla splněna jedna z podmínek projednání přestupku v blokovém řízení. Z pokutového bloku č. R 2327938 nelze dovozovat souhlas žalobce s projednáním přestupku v blokovém řízení.

Na základě shora uvedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že pokutový blok série UR/2008 č. R 2327938, na jehož základě a ve spojitosti s pokutovým blokem série UR/2008 č. R 2327937, byl proveden záznam bodů do registru řidiče, není, z důvodu absence zákonných náležitostí bloku, způsobilým podkladem pro zápis bodů do registru.

Soud proto ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. rozhodnutí žalovaného zrušil pro nepřezkoumatelnost bez jednání a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 12.228,- Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000,- Kč, náklady zastoupení advokátem za dva úkony právní pomoci po 3.100,- Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhlášky

č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200,- Kč a 2x režijní paušál po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) 600,- Kč, 21 % DPH ve výši 1.428,- Kč, náklady celkem 12.228,- Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Pokračování
- 10 -
10A 62/2013

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 20. prosince 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru