Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 62/2010 - 37Rozsudek KSCB ze dne 08.12.2010

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 30/2011 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek


10A 62/2010 – 37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Marie Krybusové a JUDr. Milana Tripese v právní věci žalobců a) P. S., a b) K. S., oba zast. JUDr. Stanislavem Flaškou, advokátem v Českých Budějovicích, U Černé věže 66/3, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29.7.2010, č.j. OREG 26378/2010/ivmo, za účasti V.K., takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Osobě na řízení zúčastněné se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 1.10.2010 se žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2010, č.j.OREG 26378/2010/ivmo, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o zastavení řízení o dodatečné povolení stavby kanalizační přípojky.

V žalobě se uvádí, že žalobci požádali stavební úřad o nařízení odstranit kanalizační přípojku z domu osoby na řízení zúčastněné, která neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace vlastnicky náležející žalobcům. K výzvě stavebního úřadu osoba na řízení zúčastněná požádala o dodatečné povolení stavby. Stavební úřad řízení zahájené z úřední Pokračování
- 2 -
10A 62/2010

moci zastavil. Učinil tak proto, že nepodařilo se jednoznačně a nezpochybnitelně prokázat, že předmětná stavba nebyla nikdy povolena. Stavební úřad dále dovodil, že nelze zjistit, zda kanalizační přípojka ústila pouze do septiku na pozemku stavebníka nebo pokračovala přes revizní a čisticí šachtu, aby se napojila do stávající kanalizace na konkrétním pozemku či směřovala do šachty na pozemku č. 2388/15 v kat.úz. Kamenný Újezd. Názor stavebního úřadu žalobci označují za mylný a dovolávají se rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích o povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace ve stanoveném množství a kvalitě. Rozhodnutí nebylo nikdy naplněno, protože odpadní vody nebyly vypouštěny do veřejné kanalizace, ale do kanalizační přípojky, která v dané době patřila a.s. Mavela. Osoba na řízení zúčastněná takovým povolením nedisponuje, protože odpadní vody byly vypouštěny nepovolenou kanalizační přípojkou nikoli do veřejné kanalizace, ale do kanalizace ve správě a.s. Mavela. Proto považuje se názor žalovaného za nesprávný a dovozuje se, že stavba kanalizační přípojky povolena nikdy nebyla. Názor žalovaného vyvrací obsah spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Řízení o odstranění stavby je řízením, které je vedeno a zahajováno z moci úřední. Řízením bylo zastaveno usnesením, které se poznamenává do spisu. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné. Proto bylo odvolání z formálních důvodů zamítnuto a věcný přezkum rozhodnutí prováděn nebyl. Žalovanému nepřísluší hodnotit úvahy soudu uvedené v odůvodnění usnesení, jímž řízení pro nedostatek podmínek spočívající v nedostatku pravomoci zastavil. Žalovaný zastává názor, že pro kvalifikaci stavby jako neoprávněné nemá význam, zda stavebník měl či neměl stavební povolení, rozhodné je, zda stavba byla zřízena na cizím pozemku bez odpovídajícího práva a je tudíž dán důvod pro postup pro řízení o vypořádání neoprávněné stavby podle § 135 c/ obč. zák. Soudu nepřísluší posuzovat, zda se jedná o stavbu bez stavebního povolení či stavbu povolenou. Nad rámec věci žalovaný uvedl, že zkoumal, nejsou-li dodrženy důvody pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení či obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, avšak takové předpoklady neshledal. Řízení o nařízení odstranění stavby se zahajuje vždy a pouze z moci úřední, i když k tomu může být dán podnět.

V. K. jako osoba na řízení zúčastněná poukázal na bod č. 8 stavebního povolení č.j. VÚP/1528/88-Ze, ze kterého vyplývá, že daná kanalizace patřila MNV. a.s. Mavela byl vlastníkem kanalizační šachty, do které je připojen dnešní dům v Kamenném Újezdě, Plavnické ulici č. 554. Tvrdí-li žalobci, že jsou vlastníky kanalizační přípojky, měli by mít územní rozhodnutí a stavební povolení z let 1987 až 1988. Taková rozhodnutí však žalobci nikdy nepředložili. Poukazuje se na smlouvu, kterou žalobci daný pozemek nabyli, ve kterém se uvádí, že jsou seznámeni se stavem převáděných nemovitostí a přijímají je v takovém stavu, v jakém se nacházejí. Kromě toho žalobci byli účastníkem stavebního řízení, takže věděli, co se na pozemcích nachází. Do stejné kanalizační šachty je zaústěna kanalizace z domu žalobců. V. K. dále doplnil, že řízení bylo zahájeno z úřední moci a zákonným způsobem bylo zastaveno. Do kanalizace jsou odváděny splaškové vody nejen žalobců a V. K., ale též z dalších dvou domů. Ty byly realizovány v roce 1988 na základě stavebního povolení z 26.9.1988 č.j. VÚP 1528/88-Ze. Toto povolení bylo vydáno pro Společný zemědělský podnik v Dyníně, jehož právním nástupcem byla a.s. Mavela v Dyníně. V bodu 8 stavebního povolení se uvádí, že splaškové vody budou odvedeny přes septik, který bude vyústěn do kanalizace MNV. Jedná se o tutéž kanalizaci, kterou měli žalobci údajně později koupit s pozemkovými parcelami.

Ze spisů stavebního úřadu vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti. Pokračování
- 3 -
10A 62/2010

Stavební úřad vydal dne 27.8.1997 stavební povolení pro M. S. a V. V. na stavbu rodinného domu na parcelách č. 2387/9 a 2387/10 v kat. úz. Kamenný Újezd. Ve výčtu stavby se mimo jiné uvádí přípojka kanalizace s revizí a čistící šachtou. Ve spise je založena písemnost, ve které žalobci s navrženou stavbou vyjadřují souhlas.

Projektová dokumentace byla schválena stavebním úřadem, obsahuje zákres kanalizační přípojky, biologického septiku a napojení do obecní kanalizace DPN 300.

V technické zprávě o navrhované kanalizaci se uvádí, že bude provedena z kameninových trub napojených na biologický septik s přepadem do obecní kanalizace.

Pro účely rozhodování o žádosti stavebníků manželů K. o povolení změny stavby před jejím dokončením byla vypracována projektová dokumentace, v technické zprávě se uvádí, že odvod splaškové vody bude do obecní kanalizace. Za septikem na kanalizační trase byla navržena revizní šachta. Uvádí se materiál, ze kterého bude kanalizační přípojka provedena a způsob uložení.

S napojením domu na kanalizaci vyjádřil dne 31.3.1998 souhlas VAK České Budějovice a ve sdělení této akciové společnosti se uvádí, že kanalizace bude provedena podle projektové dokumentace, na kanalizační přípojce bude zřízena malá kanalizační šachta za účelem čištění.

Žalobci ke změně nedokončené stavby udělili souhlas.

Rozhodnutí o žádosti bylo vydáno dne 27.5.1998 a jeho součástí je stavebním úřadem ověřená projektová dokumentace. O další změně nedokončené stavby rodinného domu stavebníků K. bylo rozhodnuto dne 25.1.2000 pod č.j. SÚ 7072/99/00-So. I pro účely tohoto řízení byla vypracována projektová dokumentace, která byla schválena stavebním úřadem, ve které se trasa splaškové kanalizační přípojky za kontrolní a revizní šachtou mění tak, že napojuje se do kanalizační šachty na pozemku č. 2388/15, v projektu se uvádí, že šachta nachází se na obecní dešťové kanalizaci o průměru 300 mm, u přípojky se uvádí DN 150. Ve schválené projektové dokumentaci je uvedeno, že kanalizace je připojena do šachty podle původního povolení pro stavebníka S. Rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením bylo žalobcům doručeno.

ONV v Českých Budějovicích vydal dne 26.9.1988 pod č.j. VÚP 1528/88-Ze stavební povolení pro Společný zemědělský podnik Dynín ke stavbě dvou bytových jednotek v Kamenném Újezdě na stp. č. 2387/2. Bod bodem 8 se uvádí, že splaškové vody budou odvedeny přes septik SM 5, který bude vyústěn do kanalizace MNV.

Rodinný dům manželů K. byl kolaudován rozhodnutím z 26.10.2001, kdy v rozhodnutí se uvádí, že stavba obsahuje mimo jiné kanalizační propojení do septiku, jehož užívání bylo povoleno.

Okresní úřad v Českých Budějovicích povolil dne 24.10.2001 pod č.j. 8515/01-231 Ště trvalý provoz biologického septiku k rodinnému domu manželů K. a v podmínkách povolení se mimo jiné uvádí, že limity pro vypouštění do veřejné kanalizace jsou dány rozhodnutím z 11.5.1998. Pokračování
- 4 -
10A 62/2010

Rozhodnutí Okresního úřadu České Budějovice z 11.5.1998 je ve spise založeno a bylo jím manželům K. povoleno vypouštět odpadní vody do veřejné kanalizace ve stanoveném množství a kvalitě. I toto rozhodnutí bylo žalobcům doručeno.

Stavební úřad žalobcům dne 2.11.2004 ke stížnosti z 20.10.2004 v záležitosti kanalizační přípojky manželů K. sdělil, že na kanalizační přípojku s revizní a čistící šachtou bylo vydáno stavební povolení a stavba byla v roce 2001 kolaudována. Septik včetně kanalizačního propojení do kanalizačního řádu posuzoval Okresní úřad v Českých Budějovicích jako vodohospodářské dílo a z tohoto hlediska stavební úřad vydal stavební povolení a kolaudační rozhodnutí pouze k odkanalizování rodinného domu do septiku.

Dne 12.7.2005 byl proveden státní stavební dohled, o kterém byl pořízen protokol. Uvádí se, že bylo zjištěno, že kanalizační přípojka z domu manželů K. je napojena na kanalizaci na parcele č. 2388/15, která je vlastnictvím žalobců. Kanalizační přípojka dále vede přes parcelu 2933/1 ve vlastnictví Obce Kamenný Újezd. Kanalizační přípojka byla realizována v roce 1999, zasahuje cca 7 m do pozemku S. Podle projektové dokumentace byla přípojka povolena na obecní kanalizační řád v Plavské ulici na základě stavebního povolení z 27.8.1997.

Žalobci získali mimo jiné parcelu č. 2388/15 kupní smlouvou uzavřenou dne 18.4.2001, vloženou do katastru nemovitostí, od Obce Kamenný Újezd.

V záležitosti dané kanalizační přípojky podal dne 13.6.2007 stížnost V. K., která zůstala nevyřízena. Proto se obrátil na žalovaného, který ve sdělení ke stížnosti dne 31.12.2009 sdělil, že stavebnímu úřadu přikázal učinit potřebná opatření ke zjednání nápravy.

Stavební úřad dne 16.4.2007 oznámil zahájení řízení o odstranění stavby kanalizační přípojky z domu manželů K. a na 3.5.2007 nařídil ústní jednání. Při ústním jednání byl zjištěn skutečný stav průběhu kanalizace, kanalizační šachta se nachází 2,5 m od hranice pozemku č. 2388/77. Z této šachty vede kanalizační řád směrem k Plavnické ulici, kde se napojuje na hlavní řád a ten je napojen na centrální čističku odpadních vod v Kamenném Újezdě. V. K. projevil nesouhlas se zahájením řízení o odstranění stavby, protože k porušení stavebního zákona nedošlo a navrhl řízení zastavit.

Stavební úřad dne 21.5.2007 vyzval manžele K. k podání žádosti o dodatečné povolení stavby a předložení podkladů, jimiž by bylo prokázáno, že stavbu lze dodatečně povolit. Této žádosti stavebníci vyhověli.

Poté co stavební úřad obdržel příkaz žalovaného ze dne 24.3.2009 k provedení opatření ke zjednání nápravy, byly stavebníci výzvou z 21.4.2009 vyzváni k doplnění konkrétních dokladů a současně bylo řízení přerušeno. Proti výzvě podali K. odvolání, ve kterém především poukázali na to, že výzvou je sledováno zakrýt nedostatky správního řízení. Žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil a v rozhodnutí uvedl, že podmínkou nařízení odstranění stavby je zjištění, že stavba nebyla nikdy povolena. Nebudou-li takové důkazy opatřeny, je důvod usnesením řízení zastavit.

V roce 2009 se V. K. obrátil na Veřejného ochránce práv a JUDr. Otakar Motejl zaslal dne 21.8.2009 tajemníkovi Magistrátu města České Budějovice závěrečné stanovisko, na podkladě kterého magistrátu města uložil zjednat nápravu a o přijatých opatřeních Veřejného ochránce práv informovat do třiceti dnů. V závěrečném stanovisku Veřejného ochránce práv Pokračování
- 5 -
10A 62/2010

se poukazuje na to, že kanalizační přípojku nelze považovat za nepovolenou stavbu. Proto nepřichází v úvahu vést řízení o jejím odstranění. Ke zjednání nápravy nedošlo ani přesto, že Veřejný ochránce práv vydal dne 3.4.2009 průběžnou zprávu o výsledku šetření, ve které uvedl, že jedná se o stavbu povolenou a řízení o odstranění stavby, které stavební úřad vede, považoval za pochybení. Vady ke kterým nesprávným postupem stavebního úřadu došlo, nelze zhojit v řízení podle § 129 stav. zák., protože stavba kanalizační přípojky nenaplňuje žádný z důvodů pro odstranění předpokládaných v tomto ustanovení. Veřejný ochránce práv vyzval stavební úřad, aby zahájené řízení o odstranění stavby ukončil, protože bylo zjištěno, že stavbu kanalizační přípojky není možné považovat za stavbu nedovolenou. Důvod vedení řízení o odstranění stavby proto odpadl.

Stavební úřad usnesením ze dne 28.1.2010 zastavil řízení o odstranění stavby kanalizační přípojky, protože odpadl důvod tohoto řízení. V odůvodnění se uvádí, že rozhodnutí stavebního úřadu vykazují nepřesnosti, protože není zřejmé, co se konkrétně povolilo. Konstatuje se, že odkanalizování předmětného rodinného domu je provedeno napojením kanalizační přípojky na kanalizaci na pozemku č. 2388/15 v souladu se stavebním povolením. Dokumentace ke změně stavby před jejím dokončením ověřená stavebním úřadem obsahuje takové zakreslení kanalizační přípojky, které odpovídá skutečnému stavu. To znamená, že je připojena ve shodě se stavebním povolením na kanalizaci. Z textových částí rozhodnutí nelze dovodit, že by současné provedení kanalizační přípojky bylo v rozporu s nimi. Projektová dokumentace se stala závazným podkladem pro provedení stavby podle citovaného stavebního povolení. Dokončená stavba byla kolaudována a konstatuje se, že byla provedena v souladu s projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení. Uzavírá se, že bylo kolaudováno to, co bylo stavebním úřadem povoleno. Nelze tvrdit, že stavba kanalizační přípojky nebyla stavebním povolením povolena a tudíž kolaudována. Stavba kanalizační přípojky je proto hodnocena jako stavba povolená, v důsledku čehož odpadl důvod vést řízení o odstranění stavby. Proto bylo řízení zastaveno.

Protože se jednalo o usnesení poznamenané do spisu, byly účastníci o vydání tohoto usnesení písemně vyrozuměni.

Proti usnesení o zastavení řízení se žalobci odvolali a namítali, že stavebníci zbudovali zcela svévolně bez stavebního povolen ípřípojku ze septiku do kanalizační přípojky, která nebyla veřejnou kanalizací. Podává se výčet úkonů stavebního úřadu a dovozuje se, že bylo postupováno zcela v souladu s příslušnými právními předpisy.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, kdy je žalovaný jako nepřípustné zamítl. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že nejedná se o odvolání řádné, ale o odvolání nepřípustné, kdy se postupuje podle § 92 odst. 1 správ. řádu. K zastavení řízení o nařízení odstranění předmětné stavby došlo se zřetelem k tomu, že odpadl důvod tohoto řízení. Usnesení bylo poznamenáno v souladu s § 66 odst. 2 správ. řádu do spisu. Podle § 76 odst. 5 správ. řádu není proti takovému usnesení odvolání přípustné. Žádná z odvolacích námitek není způsobilá vyvrátit hodnocení, že jedná se o odvolání nepřípustné.

Z informace o parcele č. 2388/15, na které je kanalizační přípojka, do níž ústí kanalizační přípojka stavebníka, soud zjistil, že vlastnické právo žalobců je omezeno věcným břemenem vedení. Proto soud opatřil výpis z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. 995 pro kat. úz. a Obec Kamenný Újezd, ze kterého vyplývá, že žalobcům vlastnicky náleží parcela 2388/15, trvalý travní porost, na které vázne věcné břemeno vedení kanalizace s právem přístupu pro její údržbu a opravu pro oprávněného Obec Kamenný Újezd. Věcné břemeno Pokračování
- 6 -
10A 62/2010

vzniklo smluvně bezúplatně na základě smlouvy z 13.9.2006, přičemž právní účinky vkladu práva nastaly k 22.9.2006.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl závěru, že žaloba není důvodná.

Soud především poukazuje na to, že řízení před správními soudy je ovládáno dispozitivní zásadou, což znamená, že soud se napadeným rozhodnutím zabývá výlučně se zřetelem k žalobci uplatněným žalobním bodům. Na soudu není, aby namísto žalobců případné vady správních rozhodnutí vyhledával.

Žalobci v žalobě v podstatě dovozují, že stavba kanalizační přípojky stavebníka V. K. je stavbou nepovolenou. Tomuto názoru nelze přisvědčit a je vrozporu s písemnostmi založenými ve spise.

Pro stavbu rodinného domu na konkrétní stavební parcele bylo vydáno stavební povolení, které bylo opakovaně změněno předtím, než stavba byla dokončena. Z původního stavebního povolení je zřejmé, že stavba obsahovala mimo jiné přípojku kanalizace s revizní a čistící šachtou. Stavebně technické řešení kanalizační přípojky je obsaženo v projektové dokumentaci, která byla stavebním úřadem ověřena. Povinností stavebníka je pak stavbu provést právě podle stavebním úřadem ověřené projektové dokumentace. To také bylo stavebníky učiněno, což opakovaně při státním stavebním dohledu a místním šetření vedeném v řízení o odstranění stavby zjistil stavební úřad. Ten výslovně konstatoval, že kanalizační přípojka z konkrétního rodinného domu byla provedena podle projektové dokumentace. V projektové dokumentaci je pak vyznačen nejen biologický septik, ale též vedení kanalizační přípojky. Uvádí se, jakým druhem trubek bude provedena a z projektové dokumentace je rovněž zřejmé, že přípojka z daného rodinného domu je zaústěna do kanalizační šachty na pozemku č. 2388/15.

Jinými slovy řečeno, přípojka byla realizována v souladu s projektové dokumentací schválenou stavebním úřadem. Podmínka dodržet takovou dokumentaci uložená ve stavebním povolení byla tudíž dodržena a jedná se o stavbu povolenou.

Jestliže stavební úřad shledal, že skutečně realizovaná kanalizační přípojka odpovídá stavebnímu povolení, nepřichází v úvahu ani situace, kdy jednalo by se o kanalizační přípojku zřízenou v rozporu se stavebním povolením. Při přezkoumání rozhodnutí žalovaného a postupu, který mu předcházel, je proto zapotřebí vycházet z toho, že jedná se o stavbu povolenou, realizovanou v souladu se stavebním povolením.

V žalobě se uvádí, že stavebníkovi byl řádně zkolaudován kanalizační septik a v kolaudačním rozhodnutí se uvádí kanalizační propojení do septiku. Nicméně pro vydání kolaudačního rozhodnutí bylo rozhodné ve smyslu § 81 odst. 1 stav. zák. ověřit, zda stavba byla provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení. Jestliže kanalizační přípojka se zařízeními na ní byla zřízena v souladu s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, pak je zapotřebí vycházet z toho, co se uvádí v projektové dokumentaci, tedy že byla povolena kanalizační přípojka ústící do kanalizační šachty na pozemku, který je v současné době ve vlastnictví žalobců. Poznamenává se, že v době povolení stavby daný pozemek, na kterém nachází se kanalizační šachta veřejné kanalizace, Pokračování
- 7 -
10A 62/2010

byl vlastnictvím obce, předtím ve vlastnictví státu. Kanalizační přípojka tak jak je zakreslena v projektové dokumentaci, byla tudíž povolena a následně kolaudována.

Žalobní tvrzení o tom, že kanalizace vlastnicky náleží žalobcům, je nepravdivé a nemá oporu ve spise. Z kupní smlouvy, kterou žalobci do svého vlastnictví nabyli pozemek č. 2388/15 nevyplývá, že současně stali se vlastníky kanalizačního řádu procházejícího tímto pozemkem. Naopak z příslušného listu vlastnictví vyplývá, že kanalizace vedoucí parcelou č. 2388/15 je ve vlastnictví Obce Kamenný Újezd a ta má právo přístupu na pozemek pro údržbu a opravu kanalizace. Vlastnické právo žalobců je proto omezeno věcným břemenem vedení, které bylo založeno smluvně v roce 2006. Kanalizace tudíž vlastnicky nenáleží žalobcům, ale Obci Kamenný Újezd.

Zahájení řízení o nařízení odstranění stavby podle § 129 stav. zák. hodnotí soud jako vadný úkon. Úsudek o tom, jedná-li se o stavbu povolenou, bylo možno učinit na základě písemností vydaných právě tím stavebním úřadem, který o zahájení řízení o nařízení odstranit stavbu rozhodl. Bylo tu k dispozici stavební povolení a dvě rozhodnutí o povolení změny nedokončené stavby, přičemž v projektové dokumentaci pořízené pro účely těchto řízení byla vždy kanalizační přípojka řádně zakreslena. Bylo proto na stavebním úřadu tyto písemnosti jím vydané řádně zhodnotit a po zjištění učiněném při státním stavebním dohledu o tom, že realizace kanalizační přípojky odpovídá projektové dokumentaci, řízení o nařízení odstranit stavbu nezahajovat. Již z těchto skutkových okolností bylo patrné, že jedná se o stavbu povolenou a zřízenou v souladu se stavebním povolením. Jestliže ohledně takové stavby bylo zahájeno řízení o jejím odstranění, bylo postupováno v rozporu s § 129 odst. 1 stav. zák.

Jestliže stavba byla povolena, nebyl důvod vyzývat stavebníka k podání žádosti o dodatečné povolení stavby a požadovat po něm předložit stavebním úřadem specifikované písemnosti.

Přestože řízení bylo vadně zahájeno, bylo zapotřebí takové řízení ukončit. Nejde tu o údajné vedení řízení z moci úřední, jak se tvrdí v žalobě, protože řízení podle § 129 stav. zák. nelze zahájit jinak než z moci úřední. Nejde tu o řízení návrhové.

Z usnesení o zastavení řízení neplyne, že se nepodařilo jednoznačně a nezpochybnitelně prokázat, že předmětná stavba nebyla nikdy povolena, jak tvrdí žalobci. V rozhodnutí se připouští, že stavební povolení a rozhodnutí o povolení změny nedokončené stavby obsahují nepřesnosti, avšak současně se uvádí, že odkanalizování předmětného domu je provedeno v souladu se stavebním povolením. To je dovozováno z dokumentace ke změně stavby před jejím dokončením ověřené stavebním úřadem. V této dokumentaci je obsaženo zakreslení kanalizační přípojky, které odpovídá skutečnému stavu. Argumentuje se tím, že projektová dokumentace je závazným podkladem pro provedení stavby a ta byla zcela respektována. Uzavírá se, že bylo zkolaudováno to, co bylo stavebním úřadem povoleno. Z rozhodnutí proto vyplývá opak žalobního tvrzení a sice skutečnost, že jedná se o stavbu povolenou.

Rovněž žalobní tvrzení o zaústění kanalizační přípojky zjištěné stavebním úřadem nemá oporu v rozhodnutí o zastavení řízení. Stavební úřad ve svém rozhodnutí vyjádřil, že kolaudačnímu rozhodnutí je zapotřebí rozumět tak, že přípojka musí pokračovat do místa připojení na kanalizační řád. To také odpovídá ověřené projektové dokumentaci. Jestliže z projektové dokumentace je jednoznačně seznatelné, že kanalizační přípojka ústí do kanalizační šachty na pozemku č. 2388/15, pak názor stavebního úřadu o tom, že daná stavba Pokračování
- 8 -
10A 62/2010

kanalizační přípojky byla povolena a následně kolaudována, je správný a odpovídá projektové dokumentaci a zjištění učiněnému při výkonu státního stavebního dohledu. Povolením k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace nedisponují pouze žalobci, ale takové povolení bylo vydáno též pro manžele K., přičemž stalo se tak rozhodnutím Okresního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 11.5.1998 pod č.j. 3815/98-231 Ště. Adresátem tohoto rozhodnutí jsou V. a H. K., kterým bylo povoleno vypouštět odpadní vody do veřejné kanalizace ve stanoveném množství a kvalitě. Rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod je závazné pro účastníky i správní orgány a z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že kanalizační přípojka byla povolena se zaústěním do obecní kanalizace. S takovým napojením vydala obec souhlas a učinil tak též i správce kanalizace VAK České Budějovice.

Ze spisu vyplývá, že k připojení domu na veřejnou kanalizaci se vyjadřovala jak Obec Kamenný Újezd, tak VAK České Budějovice a z těchto písemností plyne, že jednalo se o kanalizační přípojku ve vlastnictví obce procházející parcelou č. 2388/15. Ostatně skutečnost, že jedná se o obecní kanalizaci, byla důvodem pro smluvní zřízení věcného břemene vedení právě kanalizační přípojky obce.

Vlastnictví kanalizační přípojky však pro posouzení toho, jedná-li se o stavbu povolenou, není rozhodné, podstatné je, že podle projektové dokumentace bylo povoleno připojení kanalizační přípojky manželů K. do kanalizační šachty na pozemku 2388/15.

K žalobní námitce o tom, že kanalizační přípojka byla ve správě a.s. Mavela Dynín, soud uvádí, že žalobní tvrzení neodpovídá obsahu spisu. Již v době povolení stavby v roce 1998 spravovala kanalizační řád, do kterého se napojovala kanalizační přípojka stavebníka, a.s. VAK Jižní Čechy České Budějovice. Tato společnost také vydávala vyjádření k napojení kanalizační přípojky pro účely stavebního řízení. V době vydání stavebního povolení proto nemohla konkrétní kanalizační šachtu spravovat a.s. Mavela, jestliže byla ve správě VAK České Budějovice. Nezbývá než zopakovat, že manželům K. svědčilo povolení do veřejné kanalizace vypouštět odpadní vody, jak bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku. Pro posouzení napadeného rozhodnutí je však významné, že kanalizační přípojka byla povolena a byla realizována zcela v souladu s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem a tedy při dodržení podmínky stavebního povolení o tom, že stavba musí být provedena v souladu s ověřenou projektovou dokumentací. Jestliže daná stavba kanalizační přípojky odpovídá ověřené stavební dokumentaci, jak stavební úřad shledal při výkonu státního stavebního dohledu, pak nejedná se o nepovolenou kanalizační přípojku, jak je tvrzeno v žalobě.

V rozhodnutí o zastavení řízení se neuvádí, že nelze prokázat, že stavba nebyla nikdy povolena, naopak z tohoto rozhodnutí vyplývá, že stavba povolena byla a v rozhodnutí je odkazováno právě na projektovou dokumentaci ověřenou stavebním úřadem, ve které je kanalizační přípojka zakreslena a zaústěna právě do kanalizační šachty na pozemku, který v současné době vlastnicky náleží žalobcům.

Je-li argumentováno rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích, pak soud především uvádí, že právní moci a vykonatelnosti je schopen výrok rozhodnutí soudu. Občanskoprávní řízení vedené pod spisovou značkou označenou v žalobě bylo zastaveno pro nedostatek jedné z podmínek řízení, a sice pro nedostatek pravomoci soudu. Jestliže soud v občanskoprávním řízení je ve smyslu § 7 odst. 1 o.s.ř. povolán řešit soukromoprávní záležitosti, nenáleží mu posoudit věci veřejnoprávní, mezi které patří též otázky stavební povahy. Jestliže řízení před okresním soudem bylo zastaveno pro nedostatek pravomoci, Pokračování
- 9 -
10A 62/2010

nebyl okresní soud v občanskoprávním řízení povolán k přezkoumání stavebního a kolaudačního rozhodnutí. Jak již bylo uvedeno, v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem, je kanalizační přípojka zakreslena a v souladu s touto projektovou dokumentací byla realizována. Proto jedná se o stavbu zřízenou na základě řádného stavebního povolení a takto povolená stavba byla též kolaudována. Krajský soud působící ve správním soudnictví proto nepovažuje úsudek okresního soudu za správný. Soud poznamenává, že v odůvodnění rozhodnutí o zastavení řízení pro nedostatek podmínek je zapotřebí se vypořádat pouze s procesními otázkami odůvodňujícími postup uvedený ve výroku rozhodnutí, není na soudu působícím v občanskoprávním řízení hodnotit v odůvodnění procesního rozhodnutí otázky věcné povahy náležející do veřejného práva.

Pro účastníky řízení i správní orgány je závazný výrok usnesení okresního soudu o tom, že řízení bylo pro nedostatek pravomoci zastaveno. Hodnotil-li soud v občanském soudním řízení právní vztahy založené na veřejném právu, pak překročil svou pravomoc. Závěry učiněné v občanskoprávním řízení citované v žalobě nepovažuje soud za správné a takto učiněné právní zjištění nemá oporu v písemnostech založených ve správním spise. Naopak zjištění stavebního úřadu o tom, že jedná se o stavbu povolenou, je zcela správné a odpovídá stavebnímu povolení a rozhodnutím o změně nedokončené stavby. Jestliže stavba byla povolena a provedena v souladu se správním rozhodnutím, pak nejsou dodrženy požadavky § 129 odst. 1 písm. b/ stav. zák. Za dané důkazní situace stavební úřad nemůže nařídit odstranit stavbu dané kanalizační přípojky a především za situace, kdy měl k dispozici všechna správní rozhodnutí a projektovou dokumentaci opravňující realizovat danou stavbu, neměl důvod řízení o nařízení odstranění stavby kanalizační přípojky vůbec zahájit. Jestliže takové řízení zahájil a zcela správně shledal, že jedná se o stavbu povolenou, pak stavební zákon a správní řád neumožňují jiný postup, než aplikovat § 66 odst. 2 správ. řádu a řízení zastavit, protože tu není důvod pro vedení řízení o nařízení odstranění stavby. Na žalovaném pak bylo zabývat se pouze přípustností odvolání proti usnesení, které se poznamenává do spisu. Ve smyslu § 76 odst. 5 věta druhá správ. řádu nelze proti takovému usnesení podat odvolání. Přípustnost odvolání byla proto posouzena zcela správně a žalovaný v souladu se zákonem nepřípustné odvolání zamítl. Při projednání nepřípustného odvolání se odvolací instance zabývá pouze dodržením předepsaného procesního postupu, neřeší otázky věcné.

Při posuzování skutečností vedoucích k zahájení řízení je nezbytné rozlišit mezi podnětem k zahájení řízení a úkonem, kterým správní řízení lze zahájit. V podnětu občan sděluje úřadu svůj právní názor na konkrétní záležitost, avšak zahájit řízení o nařízení odstranění stavby je ryze na úsudku stavebního úřadu. Z ustanovení § 129 stav. zák. jednoznačně vyplývá, že jiným způsobem než z moci úřední nelze dané řízení zahájit. Podnět účastníka řízení je pouze informací pro úřad, na kterém je opatřit příslušné podklady a provést státní stavební dohled a teprve po zhodnocení takových podkladů učinit úsudek o tom, jsou-li podmínky pro zahájení řízení o nařízení odstranění stavby splněny. Okolnost, kdo zavdal podnět pro výkon státního stavebního dohledu, není se zřetelem k možnosti zahájit řízení o nařízení odstranění stavby rozhodné. Nezbývá než zopakovat, že při řádném prostudování stavebního povolení a rozhodnutí, jimiž bylo stavební povolení změněno a po provedení státního stavebního dohledu tu nebyl žádný důvod pro zahájení řízení o nařízení odstranění stavby, jestliže ta byla realizována zcela v souladu s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, což bylo známo již v okamžiku zahájení řízení.

Jestliže řízení nemělo být zahájeno, pak nebylo možno postupovat jiným způsobem než řízení ukončit v souladu s § 66 odst. 2 správ. řádu, který správnímu orgánu přikazuje řízení zastavit, není-li tu důvod pro jeho vedení. Takové usnesení se pak podle § 66 odst. 2 Pokračování
- 10 -
10A 62/2010

zákona věta druhá poznamenává do spisu. Stavební úřad proto postupoval zcela v souladu se stavebním zákonem a správním řádem, jestliže vadně zahájené řízení zastavil usnesením poznamenaným do spisu.

Rozhodnutí o zastavení řízení je rozhodnutím procesní povahy, jímž se upravuje řízení před správním orgánem, přičemž takové řízení nemělo být vůbec zahájeno. Soud napadené rozhodnutí a rozhodnutí stavebního úřadu o zastavení řízení k uplatněné žalobě přezkoumal, se zřetelem k okolnosti, že takto vydaným usnesením se řízení před právním orgánem končí.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s., podle kterého má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vzniky v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Jestliže soud osobě na řízení zúčastněné žádnou povinnost neuložil, nemá tato osoba právo na náhradu nákladů řízení.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve třech stejnopisech.

Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 8. prosince 2010

Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru