Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 61/2012 - 58Rozsudek KSCB ze dne 28.08.2012

Prejudikatura

2 Ao 2/2008 - 62


přidejte vlastní popisek

10A 61/2012 - 58

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Marie Krybusové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada v právní věci navrhovatelů a) MUDr. J. E. Ph.D., a b) S. E., oba zast. JUDr. Evou Dufkovou, advokátkou v Praze 5, Na Neklance 21, proti odpůrci Městu Jistebnice, se sídlem v Jistebnici, Náměstí 1, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán města Jistebnice schválený usnesením zastupitelstva č. 99 ze dne 23.6.2011,

takto:

Opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán města Jistebnice schválený usnesením zastupitelstva č. 99 ze dne 23.6.2011 se z r u š u je v části týkající se pozemku parc. č. 866/1 v kat. úz. Cunkov dnem právní moci tohoto rozsudku.

Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelům na náhradě nákladů řízení 7 400,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupkyně navrhovatelů.

Odůvodnění:

Návrhem došlým dne 15.5.2012 Nejvyššímu správnímu soudu postoupeným dne 10.7.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatelé domáhali zrušení opatření obecné povahy, kterým byl vydán územní plán Jistebnice schválený zastupitelstvem usnesením č. 99 ze dne 23.6.2011 v části týkající se pozemku parc. č. 866/1 v kat.úz. Cunkov.

V návrhu se poukazuje na to, že navrhovatelé na označeném pozemku postavili rekreační objekt bez stavebního povolení a následně podali žádost o jeho dodatečné povolení. Pozemek, na kterém chatka stojí, byl z větší části zařazen mezi zemědělské plochy, což má za následek, že stavbu nebude možno dodatečně povolit. Navrhovatelé plánovali zřídit další Pokračování
- 2 -
10A 61/2012

rekreační objekt na daném pozemku a svůj záměr se správními orgány předprojednali, dále podali návrh na změnu územního plánu.

Poukazuje se na nevypořádání námitek a jejich odůvodnění, které odporuje faktickému stavu věci, kdy na ploše vymezené pro rekreaci není reálně možné jakoukoli stavbu vybudovat. V prostoru, kde se rekreační objekt nachází, lze zřídit pouze jednoduché zemědělské stavby. Přitom z přístupu správních orgánů bylo možné reálně dovozovat, že jakmile navrhovatelé splní stanovené podmínky, dojde k dodatečnému povolení stavby.

Schválením územního plánu došlo k poškození navrhovatelů, kteří v rámci legitimních očekávání věřili, že nepovolená stavba bude dodatečně legalizována.

Odpůrce Město Jistebnice uvedl, že řízení bylo zahájeno proti neexistujícímu subjektu, kdy obec Jistebníce se stala od ledna 2012 městem. Zastupitelstvo obce projednalo dne 28.6.2012 návrh na pořízení změny č. 1 územního plánu, jímž mimo jiné bude prověřena lokalita C15 vztahující se k danému pozemku. Návrh je hodnocen jako nelogický, zmatečný a kontraproduktivní, protože poškozuje navrhovatele i další subjekty, protože by neplatil žádný územní plán, což by znamenalo úplné vyloučení požadovaných stavebních aktivit. Návrh byl předložen pořizovatelem územního plánu, jímž byl Městský úřad v Táboře.

Podáním doručeným dne 17.8.2012 navrhovatelé upravili označení odpůrce tak, že je jím Město Jistebnice. Změna územního plánu je časově náročná a není záruka, zda ke změně územního plánu skutečně dojde.

Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu sedmého, hlavy druhé, soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh je částečně důvodný.

Soud především uvádí, že vzhledem k novelizaci procesního postupu řízení o zrušení opatření obecné povahy přezkoumává územní plán se zřetelem k důvodům uplatněným v návrhu ve smyslu § 101b odst. 2 s.ř.s. Řízení je tudíž ovládáno dispoziční zásadou a vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy.

Je-li řízení ovládáno dispoziční zásadou, postupuje soud při projednání návrhu podle v návrhu uplatněných bodů.

Navrhovatelé jsou vlastníky dané parcely, která byla pojednána v textové i grafické části územního plánu obce. Tím je založena aktivní legitimace navrhovatelů k podání návrhu o přezkoumání opatření obecné povahy ve formě územního plánu Města Jistebnice. Daná parcela nacházející se mimo zastavěné území obce byla svým funkčním využitím částečně určená jako zastavitelná pro účely individuální rekreace, částečně byla zahrnuta do plochy se zemědělským využitím jako trvalý travní porost. Účastníci jsou ve shodě o tom, že navrhovatelé na daném pozemku zřídili bez stavebního povolení rekreační objekt, kdy v roce 2008 odbor životního prostředí Městského úřadu v Táboře udělil souhlas ke zřízení takové stavby se zřetelem na ochranu zájmů přírody a krajiny za podmínek v tomto souhlasu stanovených. V témže roce byl vydán příslušným orgánem souhlas k trvalému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rekreačního objektu a kamenné zdi.

Daný pozemek je rozdělen pro dvě různá funkční využití, čemuž nic nebrání, jsou-li proto shledány důvody. Cíle územního plánu stanoví § 43 odst. 1 stavebního zákona tak, že územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho Pokračování
- 3 -
10A 61/2012

plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.

Soud není oprávněn posuzovat vhodnost využití té které lokality, nic mu však nebrání v tom posoudit, jde-li o odůvodnitelný postup. Konkrétní podoba územního plánu je politickým rozhodnutím, avšak oprávnění obce není bezbřehé, protože existují zákonné podmínky a omezení a obecná omezení plynoucí z ústavního pořádku (např. předvídatelnost regulace, minimalizace zásahů do individuálních práv subjektů).

Aplikováno na souzenou věc to pak znamená, že rozhodnutí o námitkách ve svém odůvodnění neodráží provedené dělení funkčního využití daného pozemku. To pak má za následek, že rozhodnutí o námitkách v tomto ohledu není přezkoumatelné.

Již samou povahou územního plánu ve smyslu citované právní normy nemá vlastník pozemku oprávnění požadovat, aby jeho pozemek byl určen k jím zamýšlenému funkčnímu využití. Územní plán v dotčené části proto nelze nahlížet jako vadný, jestliže navrhovatelé měli záměr vystavět na něm další rekreační objekt, případně rodinný dům, jak uvedli v námitkách. Předjednání svých stavebních záměrů se správními orgány neznamená, že pozemek bude funkčně určen územním plánem k využití požadovaném jeho vlastníky. Jak již bylo uvedeno, vhodnost využití dané lokality je na obci, přičemž je tak činěno v mezích a za podmínek daných právními předpisy. Územním plánem je pozemek z části určen jako zastavitelný, realizací nepovolené stavby se nestává pozemkem stavebním. Výhrady navrhovatelů o nesouladu jejich záměrů s územním plánem nejsou proto důvodné.

Částečné opodstatnění má návrh, vztahuje-li se ke způsobu projednání námitek uplatněných při projednávání územního plánu. Především je třeba uvést, že navrhovatelé svou námitkou požadovali změnit funkční využití daného pozemku na výstavbu rodinného domu stylu srubu o velikosti nejvýše 10 x 10 m. Tento svůj požadavek odůvodnili tím, že žádný z pozemků, které vlastní, není veden jako pozemek stavební a nemají možnost svou situaci řešit jiným způsobem. Námitka byla zamítnuta s odůvodněním, že daný pozemek se nachází mimo stávající zástavbu a územním plánem stanovena urbanistická koncepce, koncepce upořádání krajiny a zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území. V návrhu územního plánu je vymezeno dostatečné množství zastavitelných ploch využitelných pro výstavbu rodinného domu.

Z toho vyplývá, že námitka, tak jak byla předestřena s požadavkem na změnu funkčního využití pozemku pro výstavbu rodinného domu, byla vyřízena zcela přezkoumatelným způsobem a znamená, že daný pozemek pro bydlení využít nelze pro důvody v rozhodnutí uvedené, přičemž v pojednávaném území bylo pro účely bydlení vymezeno dostatečné množství ploch. Zjednodušeně řečeno, pro výstavbu rodinného domu lze využít některý z jiných pozemků, nikoliv však daný pozemek navrhovatelů.

Rozhodnutí o námitkách je dále odůvodňováno stanoviskem orgánu ochrany přírody a krajiny a v tomto ohledu není rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné a z rozhodnutí o něm ani z obsahu textové části územního plánu nelze dovodit, jaké důvody vedly k rozvržení daného pozemku mezi plochu rekreační a plochu zemědělskou s trvalým travním porostem. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že navrhovatelé konzultovali své další Pokračování
- 4 -
10A 61/2012

stavební aktivity s orgánem ochrany přírody a krajiny, kdy bylo vyjádřeno, že daný pozemek nelze určit pro bydlení, protože stavební aktivity v daném území se posuzují z hlediska vlivu na krajinný ráz, poukazuje se na to, že oblast je součástí přírodního parku Jistebnická vrchovina, část Čertovo břemeno. Osada Ounuz je vesnickou památkovou zónou s cennými dřevěnými roubenými stavbami. Daný pozemek se nachází mimo osadu nedaleko stožáru retranslační stanice, dřevěné roubené stavby byly v minulosti v této oblasti rozšířeny a pokud bude stavba realizována v souladu s výrokovou částí rozhodnutí orgánu ochrany přírody a krajiny, nebude se jednat o výrazné rozdíly oproti původní selské zástavbě.

Ze stanoviska ochrany přírody a krajiny proto plyne, že pozemek pro výstavbu rodinného domu využít nelze, ale lze připustit výstavbu dřevěné roubené stavby.

Na daném pozemku se roubená stavba, byť nepovolená, nachází, přičemž je vyjádřeno, že stavba daného typu z krajinářského hlediska může obstát. Z grafické části územního plánu je zřejmé, že daný pozemek nachází se v sousedství lesa, který má ochranné pásmo, ochranné pásmo má též retranslační stanice. Odpůrcem předložená grafická příloha je sice opatřena měřítkem, avšak nelze učinit spolehlivý úsudek o tom, zda při dodržení předepsaných ochranných pásem lze rekreační stavbu v prostoru vymezeném pro rekreaci realizovat.

Daný pozemek je nepravidelného tvaru, severozápadně sousedí s lesem, z jihu a východu s pozemky s travním porostem. Jak již bylo uvedeno, nic sice nebrání tomu, aby daný pozemek byl určen pro dva způsoby funkčního využití, avšak jeho rozvržení pro oba způsoby funkčního využití je zapotřebí odůvodnit aby bylo možno přezkoumat, zda jsou dodrženy zákonné podmínky a obecná omezení plynoucí z ústavního pořádku. To však z odůvodnění rozhodnutí o námitkách, ani z odůvodnění územního plánu dovodit nelze, což má za následek, že rozhodnutí o námitce není částečně přezkoumatelné.

Prvopočátkem daného problému je skutečnost, že navrhovatelé zřídili stavbu bez stavebního povolení. Okolnost, že stavba byla takovým způsobem realizovaná, neznamená, že bude následně dodatečně povolena. Lze tak učinit výlučně za dodržení podmínek stanovených předpisy stavebního práva. Opatření podkladů, o nichž navrhovatelé usuzují, že představují podklady pro vydání dodatečného povolení stavby, nenavozuje situaci, kdy takové povolení se automaticky vydá. Povinností odpůrce nebylo upozorňovat stavebníky postupující v rozporu se stavebním právem na možná rizika, která může nový územní plán přinést.

Jen stěží lze argumentovat legitimním očekáváním navrhovatelů o tom, že nepovolená stavba jim bude dodatečně povolena, jestliže danou stavbu zřídili, aniž k tomu v rozporu se stavebním zákonem měli oprávnění. Z podkladů, kterých se navrhovatelé dovolávají, pak nelze dovodit, zda nepovolená stavba odpovídala dříve platné územně plánovací dokumentaci. Opatřování podkladů pro dodatečné povolení stavby nezakládá oprávnění navrhovatelů na vydání takového rozhodnutí stejně jako délka doby, kterou si opatřování podkladů a projednávání věci vyžádala. Takový stav založili navrhovatelé sami tím, že bez povolení stavebního úřadu zřídili danou rekreační stavbu. Navrhovatelům tudíž nesvědčí legitimní očekávání, že jim bude nepovolená stavba dodatečně povolena. K legalizaci stavby může dojít výlučně při splnění podmínek daných stavebním právem.

K argumentaci rozhodnutím vydaným krajským úřadem je třeba poukázat na to, že je rozdíl mezi samosprávou a státní správou. Rozhodnutí označené v návrhu bylo vydáno v oboru státní správy, kdežto opatření obecné povahy je vydáváno samosprávným orgánem, Pokračování
- 5 -
10A 61/2012

konkrétně odpůrcem. Argumentace rozhodováním stavebního úřadu ve věci přezkoumání opatření obecné povahy je proto zcela nepřiléhavá.

Soud proto shrnuje, že územní plán ohledně funkčního využití dané parcely je vadný, jestliže nejsou seznatelné důvody vedoucí k rozvržení daného pozemku mezi rekreační užití a zemědělské účely, tak jak je vyjádřeno v grafické části územního plánu. To vedlo soud ke zrušení územního plánu ve vztahu k dané pozemkové parcele. Ostatní výhrady navrhovatelů byly soudem posouzeny jako neopodstatněné.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 101 d) odst. 2 věta první, opatření obecné povahy ve formě územního plánu Jistebnice v části týkající se parcely č. 866/1 zrušil dnem právní moci tohoto rozsudku.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že navrhovatelé měli v řízení částečný úspěch. Navrhovatelé uspěli svým podáním s výhradami dotýkající se částečné nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, ostatní výhrady hodnotil soud jako nedůvodné. Vzhledem k povaze námitek proto soud hodnotil úspěšnost navrhovatelů v rozsahu ½. To se promítlo do výšeř ipznaného práva na

náhradu nákladů řízení. Náklady řízení činí 14 800,- Kč a představují soudní poplatek za každého z navrhovatelů ve výši 5 000,- Kč, odměnu advokáta za dva úkony právní pomoci po 2 100,- Kč, 2x režijní paušál po 300,- Kč. Polovina z takto stanovených nákladů řízení činí 7 400,- Kč a tato částka byla navrhovatelům přiznána na náhradě nákladů řízení. Takovou náhradu nákladů řízení je odpůrce povinen zaplatit navrhovatelům ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně navrhovatelů.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Pokračování
- 6 -
10A 61/2012

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 28. srpna 2012

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru