Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 52/2013 - 54Rozsudek KSCB ze dne 11.09.2013

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 69/2013 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek


10A 52/2013 – 54

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobců a) P. S., a b) K. S., oba zast. advokátem v Českých Budějovicích, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 5.3.2013, č.j. KUJCK 6842/2013/OREG, za účasti V. K., zast. advokátem v Českých Budějovicích, Mgr. J. K.,

takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Osobám na řízení zúčastněných se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 3.5.2013 se žalobci domáhají přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5.3.2013, č.j. KUJCK 6842/2013/OREG, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 1.11.2012, kterým nebylo s odkazem na ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařízeno odstranění Pokračování
- 2 -
10A 52/2013

stavby „kanalizační přípojka z rodinného domu Plavnická č. 554, tj. kanalizační propojení od vyřazeného septiku na pozemku par.č. 2387/10 až do kanalizační šachty na pozemku parc.č. 2388/ 15, Kamenný Újezd“ na pozemcích par.č. 2387/10, 2388/15, 2388/77, 2933/1 v k.ú. Kamenný Újezd jejím vlastníkům.

V žalobě žalobci uvádí, že měli povolenou stavbu septiku na pozemku, na němž mají postaven rodinný domek, na pozemku parc.č. 2388/65, dále přípojky k tomuto septiku. Následně bylo povoleno připojit septik na kanalizační šachtu na pozemku č. 2388/15, jenž později odkoupili od společnosti MAVELA a.s. Dynín. Právní předchůdci rodiny K., M. S. a V. V. měli stavebním povolením ze dne 27.8.1997 povolenou stavbu rodinného domu a s tím i m.j. též výstavbu kanalizace s revizní a čistící šachtou. V té době se jednalo o kanalizační přípojku k septiku na pozemku, jehož vlastníky byli tehdy p. S. a sl. V. (nyní manželé K.), jednalo se o pozemky parc.č. 2387/9 a 2387/10, nyní pozemek parc.č. 2387/10. Dne 14.5.2004 Obec Kamenný Újezd obdržela povolení od Magistrátu města České Budějovice ke zkušebnímu provozu vodního díla Kamenný Újezd – Kanalizace a ČOV, v této době byli všichni občané vyzváni k přepojení svých septiků na hlavní kanalizační řád. Rodina K. měla tedy svůj septik přepojit na hlavní kanalizační řád, což neučinila, napojila svůj septik na kanalizační šachtu ve vlastnictví žalobců. Žalovaný proto nesprávně posoudil skutkový stav věci, jestliže stavební povolení, zahrnující též stavbu kanalizace, jenž bylo v roce 1997 uděleno p. S. a sl. V., považoval za stavební povolení ke zřízení kanalizační přípojky ke kanalizační šachtě žalobců. Ke zřízení kanalizační přípojky ke kanalizační šachtě žalobců, přes kterou měl být septik manželů K. napojen na hlavní kanalizační řád, k jejímuž zřízení byli sice občané Kammého Újezdu vyzváni v roce 2004, ne však tímto způsobem. Manželům K. nikdy nebylo vydáno právoplatné stavební povolení a rovněž nebyl dán souhlas k takovému jednání od žalobců. Žalobci mají za to, že je povinností manželů K. odvádět splaškové odpadní vody z jejich rodinného domu do centrálního čištění spaškových vod obce, jak k tomu byli vyzváni. Dle žalobců na jejich pozemku byla bez jakéhokoliv titulu zřízena kanalizační přípojka manžely K., a proto tato má být nadále projednávána jako neoprávněná stavba, i když dle mínění žalobců by se mělo jednat i o stavbu nepovolenou, jelikož nebylo ani vydáno stavební povolení. Ze strany manželů K. je neoprávněným napojením zasaženo do vlastnického práva. Žalobci dále poukazují na judikaturu Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.11.2003, sp.zn. 22 Cdo 1308/2003, dle které není kanalizační přípojka označována za součást pozemku, ve kterém je umístěna, a proto lze kanalizační přípojku neoprávněně zřízenou na cizím pozemku projednat jako neoprávněnou stavbu. Žalobci proto navrhují, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť předmětná stavba kanalizační přípojky není nepovolenou stavbou. Stavební úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem uvedl důvody, pro které shledal, že předmětná stavba není stavbou nepovolenou. Pro stavbu rodinného domu bylo vydáno stavební povolení, z tohoto původního stavebního povolení je zřejmé, že stavba obsahovala m.j. přípojku kanalizace s revizní a čistící šachtou. Toto je zakresleno i v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem. Stavební úřad posoudil závaznost ověřené projektové dokumentace pro následné provedení stavby a dospěl k závěru, že pro stavebníky bylo závazné provést v rámci celé stavby rodinného domu podle ověřené dokumentace i biologický septik a kanalizační přípojku se zaústěním do kanalizační šachty na pozemku parc.č. 2388/15 v k.ú. Kamenný Újezd. Takto provedená stavba rodinného domu byla i zkolaudována v roce 2001.

J. K. jako osoba na řízení zúčastněná poukázala na skutečnost, že žalobci nebyli procesním způsobem zkráceni na svých právech, jestliže ve stavebním povolení z 27.8.1997, Pokračování
- 3 -
10A 52/2013

je jednou z povolených staveb přípojka kanalizace s revizní a čistící šachtou. V technické zprávě projektu bylo popsáno, kde končí kanalizační přípojka, „v kanalizační šachtě 8 m od jižní strany pozemku“. Kanalizační přípojka z domu byla postavena dle schváleného stavebního povolení z roku 1997, je zakreslena ve schválené projektové dokumentaci, tj. v kanalizační šachtě na parc.č. 2388/15. Kanalizační přípojka byla zrealizována v souladu se stavebním povolením, v souladu se schváleným projektem a rovněž i v souladu s vyhláškou a normou na kanalizace byla realizována. Do vlastnických práv žalobců nebylo zasaženo, jestliže žalobci koupili pozemek č. 2388/15 v k.ú. Kamenný Újezd, kdy už tam byla dle schváleného projektu postavena kanalizační přípojka z domu Kamenný Újezd, Plavenická č. 554. Není chyba vlastníků kanalizační přípojky, že kanalizační stoka na parcele č. 2388/15 v k.ú. Kamenný Újezd je v kupní smlouvě z 16.9.2004 zaměňována za kanalizační přípojku. Žalobci tedy s tímto stavem kanalizaci kupovali. Proto ve skutečnosti nejsou žalobci zkráceni na svých právech, ale dochází k omezení ostatních vlastníků kanalizace. Žalobci byli účastníky stavebního řízení, takže měli vědomost o tom, co se na pozemcích nachází.

V. K. jako osoba na řízení zúčastněná ve vyjádření k žalobě poukázal na skutečnost, že žalobci byli ve všech správních řízeních, které souvisely s výstavbou domu Kamenný Újezd, Plavnická 554, účastníky řízení a mohli se tedy v rámci projednávání stavebního povolení a jeho dodatků vyjádřit ke stavbě rodinného domu. Manželé K. koupili v roce 1997 stavební pozemky a to s již povolenou stavbou rodinného domu dle stavebního povolení, zde v bodě č. 8 stavebního povolení č.j. VÚP/1528/88-Ze se uvádí, že jde o kanalizaci MNV. Od roku 2006 je předmětný dům neobyvatelný, neboť došlo k zamezení vypuštění odpadních vod domu ze strany žalobců. Tvrzení, že dochází k neoprávněnému vypouštění vody z biologického septiku neodpovídá skutečnosti.

Ze spisů stavebního úřadu vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti.

Stavební úřad vydal dne 27.8.1997 stavební povolení pro M. S. a V. V. na stavbu rodinného domu na parcelách č. 2387/9 a 2387/10 v k.ú. Kamenný Újezd. Ve výčtu stavby se mimo jiné uvádí přípojka kanalizace s revizní a čistící šachtou. Ve spise je založena písemnost, ve které žalobci s navrženou stavbou vyjadřují souhlas.

Projektová dokumentace byla schválena stavebním úřadem, obsahuje zákres kanalizační přípojky, biologického septiku a napojení do obecní kanalizace DPN 300.

V technické zprávě o navrhované kanalizaci se uvádí, že bude provedena z kameninových trub napojených na biologický septik s přepadem do obecní kanalizace.

Pro účely rozhodování o žádosti stavebníků, manželů K., o povolení změny stavby před jejím dokončením byla vypracována projektová dokumentace, v technické zprávě se uvádí, že odvod splaškové vody bude do obecní kanalizace. Za septikem na kanalizační trase byla navržena revizní šachta. Uvádí se materiál, ze kterého bude kanalizační přípojka provedena a způsob uložení.

S napojením domu na kanalizaci vyjádřil dne 31.3.1998 souhlas VAK České Budějovice a ve sdělení této akciové společnosti se uvádí, že kanalizace bude provedena podle projektové dokumentace, na kanalizační přípojce bude zřízena malá kanalizační šachta za účelem čištění. Pokračování
- 4 -
10A 52/2013

Žalobci ke změně nedokončené stavby udělili souhlas.

Rozhodnutí o žádosti bylo vydáno dne 27.5.1998 a jeho součástí je stavebním úřadem ověřená projektová dokumentace. O další změně nedokončené stavby rodinného domu stavebníků K. bylo rozhodnuto dne 25.1.2000 pod č.j. SÚ 7072/99/00-So. I pro účely tohoto řízení byla vypracována projektová dokumentace, která byla schválena stavebním úřadem, ve které se trasa splaškové kanalizační přípojky za kontrolní a revizní šachtou mění tak, že napojuje se do kanalizační šachty na pozemku č. 2388/15, v projektu se uvádí, že se šachta nachází na obecní dešťové kanalizaci o průměru 300 mm, u přípojky se uvádí DN 150. Ve schválené projektové dokumentaci je uvedeno, že kanalizace je připojena do šachty podle původního povolení pro stavebníka M. S.. Rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením bylo žalobcům doručeno.

ONV v Českých Budějovicích vydal dne 26.9.1988 pod č.j. VÚP 1528/88-Ze stavební povolení pro Společný zemědělský podnik Dynín ke stavbě dvou bytových jednotek v Kamenném Újezdě na st.p. č. 2387/2. V bodě 8 se uvádí, že splaškové vody budou odvedeny přes septik SM 5, který bude vyústěn do kanalizace MNV.

Rodinný dům manželů K. byl kolaudován rozhodnutím z 26.10.2001, ve kterém se uvádí, že stavba obsahuje mimo jiné kanalizační propojení do septiku, jehož užívání bylo povoleno.

Okresní úřad v Českých Budějovicích povolil dne 24.10.2001 pod č.j. 8515/01-231 Ště trvalý provoz biologického septiku k rodinnému domu manželů K. a v podmínkách povolení se mimo jiné uvádí, že limity pro vypouštění do veřejné kanalizace jsou dány rozhodnutím z 11.5.1998.

Rozhodnutím Okresního úřadu České Budějovice z 11.5.1998 bylo manželům K. povoleno vypouštět odpadní vody do veřejné kanalizace ve stanoveném množství a kvalitě. I toto rozhodnutí bylo žalobcům doručeno.

Stavební úřad žalobcům dne 2.11.2004 ke stížnosti z 20.10.2004 v záležitosti kanalizační přípojky manželů K. sdělil, že na kanalizační přípojku s revizní a čistící šachtou bylo vydáno stavební povolení a stavba byla v roce 2001 kolaudována. Septik včetně kanalizačního propojení do kanalizačního řádu posuzoval Okresní úřad v Českých Budějovicích jako vodohospodářské dílo a z tohoto hlediska stavební úřad vydal stavební povolení a kolaudační rozhodnutí pouze k odkanalizování rodinného domu do septiku.

Dne 12.7.2005 byl proveden státní stavební dohled, o kterém byl pořízen protokol. Uvádí se, že bylo zjištěno, že kanalizační přípojka z domu manželů K. je napojena na kanalizaci na parcele č. 2388/15, která je vlastnictvím žalobců. Kanalizační přípojka dále vede přes parcelu č. 2933/1 ve vlastnictví Obce Kamenný Újezd. Kanalizační přípojka byla realizována v roce 1999, zasahuje cca 7 m do pozemku S.. Podle projektové dokumentace byla přípojka povolena na obecní kanalizační řád v Plavnické ulici na základě stavebního povolení z 27.8.1997.

Žalobci získali mimo jiné pozemkovou parcelu č. 2388/15 kupní smlouvou uzavřenou dne 18.4.2001, vloženou do katastru nemovitostí, od Obce Kamenný Újezd. Pokračování
- 5 -
10A 52/2013

V záležitosti dané kanalizační přípojky podal dne 13.6.2007 stížnost V. K., která zůstala nevyřízena. Proto se obrátil na žalovaného, který ve sdělení ke stížnosti dne 31.12.2009 sdělil, že stavebnímu úřadu přikázal učinit potřebná opatření ke zjednání nápravy.

Stavební úřad dne 16.4.2007 oznámil zahájení řízení o odstranění stavby, kanalizační přípojky z domu manželů K. a na 3.5.2007 nařídil ústní jednání. Při ústním jednání byl zjištěn skutečný stav průběhu kanalizace, kanalizační šachta se nachází 2,5 m od hranice pozemku č. 2388/77. Z této šachty vede kanalizační řád směrem k Plavnické ulici, kde se napojuje na hlavní řád a ten je napojen na centrální čističku odpadních vod v Kamenném Újezdě. V. K. projevil nesouhlas se zahájením řízení o odstranění stavby, protože k porušení stavebního zákona nedošlo a navrhl řízení zastavit.

Stavební úřad dne 21.5.2007 vyzval manžele K. k podání žádosti o dodatečné povolení stavby a k předložení podkladů, jimiž by bylo prokázáno, že stavbu lze dodatečně povolit. Této žádosti stavebníci vyhověli.

Poté co stavební úřad obdržel příkaz žalovaného ze dne 24.3.2009 k provedení opatření ke zjednání nápravy, byli stavebníci výzvou z 21.4.2009 vyzváni k doplnění konkrétních dokladů a současně bylo řízení přerušeno. Proti výzvě podali K. odvolání, ve kterém především poukázali na to, že výzvou je sledováno zakrýt nedostatky správního řízení. Žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil a v rozhodnutí uvedl, že podmínkou nařízení odstranění stavby je zjištění, že stavba nebyla nikdy povolena. Nebudou-li takové důkazy opatřeny, je důvod usnesením řízení zastavit.

V roce 2009 se V. K. obrátil na Veřejného ochránce práv a JUDr. Otakar Motejl zaslal dne 21.8.2009 tajemníkovi Magistrátu města České Budějovice závěrečné stanovisko, ve kterém magistrátu města uložil zjednat nápravu a o přijatých opatřeních Veřejného ochránce práv informovat do třiceti dnů. V závěrečném stanovisku Veřejného ochránce práv se poukazuje na to, že kanalizační přípojku nelze považovat za nepovolenou stavbu. Proto nepřichází v úvahu vést řízení o jejím odstranění. Ke zjednání nápravy nedošlo ani přesto, že Veřejný ochránce práv vydal dne 3.4.2009 průběžnou zprávu o výsledku šetření, ve které uvedl, že jedná se o stavbu povolenou a řízení o odstranění stavby, které stavební úřad vede, považoval za pochybení. Vady, ke kterým nesprávným postupem stavebního úřadu došlo, nelze zhojit v řízení podle § 129 stavebního zákona, protože stavba kanalizační přípojky nenaplňuje žádný z důvodů pro odstranění předpokládaných v tomto ustanovení. Veřejný ochránce práv vyzval stavební úřad, aby zahájené řízení o odstranění stavby ukončil, protože bylo zjištěno, že stavbu kanalizační přípojky není možné považovat za stavbu nedovolenou. Důvod vedení řízení o odstranění stavby proto odpadl.

Stavební úřad usnesením ze dne 28.1.2010 zastavil řízení o odstranění stavby kanalizační přípojky, protože odpadl důvod tohoto řízení. V odůvodnění usnesení se uvádí, že rozhodnutí stavebního úřadu vykazují nepřesnosti, protože není zřejmé, co bylo povoleno. Konstatuje se, že odkanalizování předmětného rodinného domu je provedeno napojením kanalizační přípojky na kanalizaci na pozemku č. 2388/15 v souladu se stavebním povolením. Dokumentace ke změně stavby před jejím dokončením ověřená stavebním úřadem obsahuje takové zakreslení kanalizační přípojky, které odpovídá skutečnému stavu. To znamená, že je připojena ve shodě se stavebním povolením na kanalizaci. Z textových částí rozhodnutí nelze dovodit, že by současné provedení kanalizační přípojky bylo v rozporu s nimi. Projektová dokumentace se stala závazným podkladem pro provedení stavby podle citovaného stavebního povolení. Dokončená stavba byla kolaudována a konstatuje se, že byla provedena Pokračování
- 6 -
10A 52/2013

v souladu s projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení. Uzavírá se, že bylo kolaudováno to, co bylo stavebním úřadem povoleno. Nelze tvrdit, že stavba kanalizační přípojky nebyla stavebním povolením povolena, a tudíž kolaudována. Stavba kanalizační přípojky je proto hodnocena jako stavba povolená, v důsledku čehož odpadl důvod vést řízení o odstranění stavby. Proto bylo řízení zastaveno.

Protože se jednalo o usnesení poznamenané do spisu, byli účastníci o vydání tohoto usnesení písemně vyrozuměni.

Proti usnesení o zastavení řízení se žalobci odvolali a namítali, že stavebníci zbudovali zcela svévolně bez stavebního povolení přípojku ze septiku do kanalizační přípojky, která nebyla veřejnou kanalizací.

Odvolání bylo projednáno rozhodnutím ze dne 29.7.2010, kdy je žalovaný jako nepřípustné zamítl. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že nejedná se o odvolání řádné, ale o odvolání nepřípustné, kdy se postupuje podle § 92 odst. 1 správního řádu. K zastavení řízení o nařízení odstranění předmětné stavby došlo se zřetelem k tomu, že odpadl důvod tohoto řízení. Usnesení bylo poznamenáno v souladu s § 66 odst. 2 správního řádu do spisu. Podle § 76 odst. 5 správního řádu není proti takovému usnesení odvolání přípustné. Žádná z odvolacích námitek není způsobilá vyvrátit hodnocení, že jedná se o odvolání nepřípustné. Toto rozhodnutí napadli žalobci žalobou.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 8.12.2010 č.j. 10 A 62/2010 – 37 zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2010. Tento rozsudek napadli žalobci kasační stížností, přičemž Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 28.7.2011 č.j. 5 As 30/2011 – 102 zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8.12.2010. Následně Krajský soud v Českých Budějovicích svým rozsudkem ze dne 13.9.2011 č.j. 10 A 62/2010 – 113 zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2010 i usnesení stavebního úřadu ze dne 28.1.2010, které bylo poznamenané do spisu, jímž bylo s odkazem na ustanovení § 66 odst. 2 správního řádu řízení o odstranění stavby zastaveno, neboť odpadl důvod řízení. Žalovaný opatřením ze dne 27.9.2011 vrátil věc prvostupňovému stavebnímu úřadu, který dne 18.1.2012 vydal rozhodnutí, kterým vlastníkovi dané stavby s odkazem na § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nenařídil její odstranění. Proti tomuto rozhodnutí se žalobci odvolali. K jejich odvolání žalovaný dne 14.5.2012 rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání.

Stavební úřad opatřením ze dne 4.9.2012 oznámil pokračování v řízení o odstranění předmětné stavby. Stavební úřad současně s tím nařídil jednání na den 27.9.2012, o jehož průběhu byl sepsán protokol. Mgr. J. K. a T. K. předložili stanovisko k dané věci a rozhodnutí Okresního úřadu České Budějovice č.j. 8515/01-231 Ště ze dne 24.10.2001 o povolení trvalého provozu stavby vodohospodářského díla „biologického septiku k rodinnému domu na parcele č. 2387/10 Kamenný Újezd manželům K., rozhodnutí Okresního úřadu České Budějovice ze dne 11.5.1998, kterým bylo povoleno vypouštět manželům K. odpadní vody do veřejné kanalizace a zřídit vodohospodářské dílo biologického septiku Sm – 3 na pozemkové parcele č. 2387/9 v k.ú. Kamenný Újezd a rozhodnutí Okresního úřadu České Budějovice ze dne 7.10.1993 o povolení žalobců k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace a ke zřízení vodohospodářského díla biologického septiku Sm – 3 a kanalizační přípojky se situováním na pozemkových parcelách č. 2388/65, 2388/66 a 2933/1 v k.ú. Kamenný Újezd. Pokračování
- 7 -
10A 52/2013

Stavební úřad vydal dne 1.11.2012 rozhodnutí, kterým vlastníkům stavby V. K., T. K. a Mgr. J. K. nenařídil odstranění stavby. Toto rozhodnutí napadli žalobci odvoláním, které bylo přezkoumávaným rozhodnutím zamítnuto.

Z informace o parcele č. 2388/15, na které je kanalizační přípojka, do níž ústí kanalizační přípojka stavebníka, soud zjistil, že vlastnické právo žalobců je omezeno věcným břemenem vedení. Proto soud opatřil výpis z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. 995 pro k.ú. a obec Kamenný Újezd, ze kterého vyplývá, že žalobcům vlastnicky náleží parcela 2388/15, trvalý travní porost, na které vázne věcné břemeno vedení kanalizace s právem přístupu pro její údržbu a opravu pro oprávněného Obec Kamenný Újezd. Věcné břemeno vzniklo smluvně bezúplatně na základě smlouvy z 13.9.2006, přičemž právní účinky vkladu práva nastaly k 22.9.2006.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl závěru, že žaloba není důvodná.

Soud především poukazuje na to, že řízení před správními soudy je ovládáno dispozitivní zásadou, což znamená, že soud se napadeným rozhodnutím zabývá výlučně se zřetelem k žalobci uplatněným žalobním bodům. Na soudu není, aby namísto žalobců případné vady správních rozhodnutí vyhledával.

Žalobci v žalobě v podstatě dovozují, že stavba kanalizační přípojky stavebníka V. K. je stavbou nepovolenou. Tomuto názoru nelze přisvědčit a je v rozporu s písemnostmi založenými ve spise.

Pro stavbu rodinného domu na konkrétní stavební parcele bylo vydáno stavební povolení, které bylo opakovaně změněno předtím, než stavba byla dokončena. Z původního stavebního povolení je zřejmé, že stavba obsahovala mimo jiné přípojku kanalizace s revizní a čistící šachtou. Stavebně technické řešení kanalizační přípojky je obsaženo v projektové dokumentaci, která byla stavebním úřadem ověřena. Povinností stavebníka je pak stavbu provést právě podle stavebním úřadem ověřené projektové dokumentace. To také bylo stavebníky učiněno, což opakovaně při státním stavebním dohledu a místním šetření vedeném v řízení o odstranění stavby zjistil stavební úřad. Ten výslovně konstatoval, že kanalizační přípojka z konkrétního rodinného domu byla provedena podle projektové dokumentace. V projektové dokumentaci je pak vyznačen nejen biologický septik, ale též vedení kanalizační přípojky. Uvádí se, jakým druhem trubek bude provedena a z projektové dokumentace je rovněž zřejmé, že přípojka z daného rodinného domu je zaústěna do kanalizační šachty na pozemku č. 2388/15 v k.ú. Kamenný Újezd.

Soud proto dospěl k závěru, že přípojka byla zrealizována v souladu s projektovou dokumentací schválenou stavebním úřadem, kdy podmínka dodržet takovou dokumentaci dle stavebního povolení byla dodržena a jedná se proto o stavbu povolenou. Správný je proto závěr stavebního úřadu, že skutečně realizovaná kanalizační přípojka odpovídá stavebnímu povolení, nejedná se o kanalizační přípojku zřízenou v rozporu se stavebním povolením.

Pro vydání kolaudačního rozhodnutí bylo rozhodné ve smyslu § 81 odst. 1 stavebního zákona ověřit, zda stavba byla provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení. Jestliže kanalizační přípojka se zařízeními na ní byla zřízena v souladu s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, pak je zapotřebí vycházet z toho, co se uvádí v projektové dokumentaci, tedy že byla povolena kanalizační přípojka ústící do Pokračování
- 8 -
10A 52/2013

kanalizační šachty na pozemku, který je v současné době ve vlastnictví žalobců. Poznamenává se, že v době povolení stavby daný pozemek, na kterém nachází se kanalizační šachta veřejné kanalizace, byl vlastnictvím obce, předtím ve vlastnictví státu. Kanalizační přípojka tak jak je zakreslena v projektové dokumentaci, byla tudíž povolena a následně kolaudována.

Žalobní tvrzení o tom, že kanalizace vlastnicky náleží žalobcům, je nepravdivé a nemá oporu ve spise. Z kupní smlouvy, kterou žalobci do svého vlastnictví nabyli pozemek č. 2388/15 nevyplývá, že současně stali se vlastníky kanalizačního řádu procházejícího tímto pozemkem. Naopak z příslušného listu vlastnictví vyplývá, že kanalizace vedoucí parcelou č. 2388/15 je ve vlastnictví Obce Kamenný Újezd a ta má právo přístupu na pozemek pro údržbu a opravu kanalizace. Vlastnické právo žalobců je proto omezeno věcným břemenem vedení, které bylo založeno smluvně v roce 2006. Kanalizace tudíž vlastnicky nenáleží žalobcům, ale Obci Kamenný Újezd.

Z projektové dokumentace je seznatelné, že kanalizační přípojka ústí do kanalizační šachty na pozemku č. 2388/15. Proto je správný závěr žalovaného, že stavba kanalizační přípojky byla povolena a následně kolaudována a odpovídá projektové dokumentaci a zjištění učiněnému při výkonu státního stavebního dohledu. Povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace nebylo vydáno pouze žalobcům, ale rovněž manželům K. a to rozhodnutím Okresního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 11.5.1998 pod č.j. 3815/98 – 231 Ště. Adresátem tohoto rozhodnutí byli V. a H. K., kterým bylo povoleno vypouštět odpadní vody do veřejné kanalizace ve stanoveném množství a kvalitě. Rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod je závazné pro účastníky i správní orgány a z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že kanalizační přípojka byla povolena se zaústěním do obecní kanalizace. S takovým napojením vydala obec souhlas a učinil tak též i správce kanalizace VAK České Budějovice.

Ze spisu vyplývá, že k připojení domu na veřejnou kanalizaci se vyjadřovala jak Obec Kamenný Újezd, tak VAK České Budějovice a z těchto písemností plyne, že jednalo se o kanalizační přípojku ve vlastnictví obce procházející parcelou č. 2388/15. Ostatně skutečnost, že jedná se o obecní kanalizaci, byla důvodem pro smluvní zřízení věcného břemene vedení právě kanalizační přípojky obce.

Vlastnictví kanalizační přípojky však pro posouzení toho, jedná-li se o stavbu povolenou, není rozhodné, podstatné je, že podle projektové dokumentace bylo povoleno připojení kanalizační přípojky manželů K. do kanalizační šachty na pozemku 2388/15. Již v době povolení stavby v roce 1998 spravovala kanalizační řád, do kterého se napojovala kanalizační přípojka stavebníka, a.s. VAK Jižní Čechy České Budějovice. Tato společnost také vydávala vyjádření k napojení kanalizační přípojky pro účely stavebního řízení. V době vydání stavebního povolení proto nemohla konkrétní kanalizační šachtu spravovat a.s. MAVELA, jestliže byla ve správě VAK České Budějovice. Nezbývá než zopakovat, že manželům K. svědčilo povolení do veřejné kanalizace vypouštět odpadní vody, jak bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku. Pro posouzení napadeného rozhodnutí je však významné, že kanalizační přípojka byla povolena a byla realizována zcela v souladu s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem a tedy při dodržení podmínky stavebního povolení o tom, že stavba musí být provedena v souladu s ověřenou projektovou dokumentací. Jestliže daná stavba kanalizační přípojky odpovídá ověřené stavební dokumentaci, jak stavební úřad shledal při výkonu státního stavebního dohledu, pak nejedná se o nepovolenou kanalizační přípojku, jak je tvrzeno v žalobě. Pokračování
- 9 -
10A 52/2013

Soud proto uzavřel, že zjištění, že se jedná o stavbu povolenou je správné a odpovídá stavebnímu povolení a rozhodnutí o změně nedokončené stavby. Jestliže stavba byla povolena a provedena v souladu se správním rozhodnutím, pak nejsou dodrženy požadavky § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, správně proto za této důkazní situace stavební úřad nenařídil odstranit stavbu dané kanalizační přípojky a to za situace, že měl k dispozici všechna správní rozhodnutí a projektovou dokumentaci opravňující realizovat danou stavbu. Proto správně nebyl shledán důvod k nařízení odstranění stavby. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s., podle kterého má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu jen těch nákladů, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Jestliže soud osobám na řízení zúčastněných žádnou povinnost neuložil, nemají tyto osoby právo na náhradu nákladů řízení.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pokračování
- 10 -
10A 52/2013

Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 11. září 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru