Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 50/2013 - 28Rozsudek KSCB ze dne 31.05.2013

Prejudikatura

8 Ans 1/2006 - 135


přidejte vlastní popisek

10A 50/2013 - 28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové prvávní věci žalobce V.S., , právně zastoupeného Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem, se sídlem Písek, Přátelství 1960, proti žalované Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje České Budějovice, Lannova 26, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takt o:

Žalovanému správnímu orgánu se ukládá rozhodnout o odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele pro řízení lidských zdrojů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ve věcech služebního poměru ze dne 1.12.2009 č.j. ŘLZ-7629/2009 ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8.800,- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

(1) Žalobou dne 29.4.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti správního orgánu a žádal, aby soud přikázal žalované rozhodnout o odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele pro řízení lidských zdrojů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ve věcech služebního poměru ze dne

1.12.2009 č.j. ŘLZ-7629/2009 ve lhůtě patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Pokračování
- 2 -
10A 50/2013

(2) Žalobce popsal skutkový stav věci, zdůraznil, že dne 7.1.2013 nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 10A 8/2012 – 78, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Policie ČR, ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ve věcech služebního poměru ze dne 7.11.2011 č.j. ŘKŘ-2277/2011 a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. Dne 19.2.2013 oznámil žalobce změnu právního zastoupení, požádal o zaslání dokumentů a poukázal na to, že dosud nebyl učiněn ve věci žádný úkon a žádal o odstranění průtahů v řízení. K tomu se dostalo žalobci odpovědi ohledně charakteru lhůty uvedené v § 190 odst. 8 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a že jedná se pouze o lhůtu pořádkovou. Žalobce byl zároveň informován o tom, že u něho nebudou řízení o odvolání proti rozhodnutí o odchodném a o odvolání o zamítnutí žádosti o proplacení služby přesčas spojena do jednoho řízení tak, jak je tomu u jiných příslušníků. Přesto žalobce dne 18.3.2013 navrhl spojení těchto řízení s odkazem § 6 odst. 2 správního řádu. O tomto návrhu nebylo dosud rozhodnuto. Dne 27.3.2013 obdržel žalobce přípis žalované, ve kterém žalobci sděluje, že v tomto řízení nebudou prováděny výslechy svědků, ale budou provedeny v jiném řízení. Ve vztahu k předmětu řízení žalobce uvedl, že dosud byly provedeny výslechy svědků S. a K., výslech svědka V. a Ť. je plánován na 29.4.2013. Výslechy přitom mohly být provedeny dříve. Opětovné shromáždění důkazů je neúčelné a nepochopitelné. Policejní prezident jako nadřízený orgán neprovedl žádná opatření k odstranění průtahů a celou situaci neřešil. Žalobce vyčerpal všechny prostředky k odstranění nečinnosti žalované a z toho důvodu se s odkazem na ust. § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů obrátil na soud a požádal o stanovení povinnosti žalované rozhodnout o odvolání žalobce.

(3) V replice žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání. Uvedl, že žalovaná vede dvě různá řízení a v řízení o odchodném neprobíhají žádné úkony, úkony probíhají do druhého řízení. Přitom nesplnění lhůty stanovené v právní normě představuje průtahy v řízení. Lhůty nejsou samoúčelné a je povinností správních orgánů se jimi řídit. Žalobce zdůraznil, že žalovaná nereagovala na návrh žalobce na spojení řízení a doposud o něm nerozhodla. Žalobce poukázal na písemnosti žalované ohledně sdělení procesního postupu v souvislosti s výslechem svědků. Tento postup žalobce nechápe a tomuto postupu nerozumí. Žalobce setrval na svém návrhu, který soudu učinil již v žalobě. Dne 28.5.2013 žalobce doplnil repliku v tom smyslu, že do spisu od počátku nebylo ničeho doloženo mimo jediné tabulky ohledně příslušníků k 1.1. určitého roku. Opakovaně poukázal na to, že zjistil, že do spisu žalované týkajícího se řízení o žádosti o doplacení služebního příjmu vedeného pod sp.zn. žalované KRPC-26638/ČJ-2013-0200VO, do jiného spisu jsou zařazeny dokumenty týkající se odstranění nečinnosti v řízení vedené pod sp. zn. KRPC-6520/ČJ-2013-0200Kr, tedy řízení, ve kterém se žalobce domáhá k odstranění průtahů. Žalovaná cílevědomě zakládá dokumenty týkající se jednoho řízení do druhého, aby účelově, dokonce i lživě tvrdila, že nemá v řízení průtahy. Žalovaná manipuluje se spisy, nedodržuje lhůty, zastírá a vymýšlí si skutečnosti, aby nezákonným způsobem bránila oprávněnému nároku žalobce, ignoruje obecně závazné předpisy a zasahuje do zaručených základních lidských práv a svobod.

Pokračování
- 3 -
10A 50/2013

II. Stručné shrnutí vyjádření žalované

(4) Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že dne 18.3.2013 proběhlo v předmětné věci jednání tříčlenného senátu poradní komise, týkající se projednání, posouzení a zpracování doporučení ve věci odvolání žalobce, které bylo podáno proti rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje pro řízení lidských zdrojů ve věcech služebního poměru ze dne 1.12.2009 vydaným pod č.j. ŘKŘ-7629/2009, kterým bylo žalobci přiznáno odchodné ve výši 264.816,-Kč. Zástupce žalobce byl při jednání upozorněn na to, že souběžné s tímto řízením probíhá samostatné řízení ve věcech služebního poměru, které je vedeno pod č.j. KRPC-26638/ČJ-2013-0200VO, ve kterém je rozhodováno o odvolání žalobce, které bylo podáno proti rozhodnutí ředitele pro řízení lidských zdrojů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje č.j. ŘLZ-82/2012, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o doplacení služebního příjmu za výkon služby přesčas. V tomto samostatném řízení je rozhodováno o předběžné otázce ve smyslu § 57 odst. 2 správního řádu. Z toho důvodu nebude v řízení vedeném pod č.j. KRPC-6520/ČJ-2013-0200Kr dodržena pořádková lhůta uvedená v ust. § 190 odst. 8 zák. č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zároveň byl zmocněnec upozorněn na to, že obě řízení nebudou spojována. Ve věci vedené pod č.j. KRPC-26638/ČJ-2013-0200VO byly provedeny výslechy svědků S. a K.. Dne 29.4.2013 byly provedeny výslechy svědků nprap. J.Ť. a Mgr. Bc. R. V.. Zároveň byla vyžádána a zaslána zpráva od Ministerstva vnitra odboru rozvoje EKISu, ohledně namítané neprůkaznosti údajů v tomto systému. Nově byl zpracován přehled systemizovaných a skutečně obsazených služebních míst za období let 2007 až 2010 a nově byl zpracován celkový přehled plánovaných služeb přesčasu za období let 2007 a 2010 měsíc po měsíci, až na jednotlivého příslušníka obsahující neschopnosti ke službě, počty odsloužených přesčasových hodin do a nad limit 150 hodin, dovolené, ozdravné pobyty, osobní překážky ve službě. Dne 17.5.2013 bude provedeno opětovné jednání tříčlenného senátu poradní komise. S ohledem na tyto úkony nelze rozhodně uzavřít, že jde o nečinnost.

III. Písemnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci

(5) Ve spise, který si soud vyžádal, je doloženo rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ze dne 11.1.2013 o jmenování senátu do poradní komise. Dále požádala žalovaná dne 23.1.2013 Policejní prezidium, personální odbor, oddělení právních služeb o zaujetí právního stanovisko k dalšímu postupu ve věci zrušeného rozhodnutí ze dne 7.11.2011 č.j. ŘKŘ-2277/2011 rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích sp.zn. 10A 8/2012 ze dne 27.11.2012. Žalobce sdělil žalované dne 19.2.2013 informaci o právním zastoupení, poukázal na průtahy věci a vyzval k jejich odstranění. Dne 27.2.2013 žalovaná k přípisu žalobce sdělila, že lhůta stanovena v § 190 odst. 8 zák. č.361/2003 Sb., je lhůtou pořádkovou a zároveň žalovaná sdělila, že dne 20.2.2013 obdržela rozsudek krajského soudu sp. zn. 10A 92/2012 – 64 ze dne 21.1.2013, kterým bylo zrušeno rozhodnutí č.j. ŘKŘ-753/2012 a věc byla vrácena k dalšímu řízení, ohledně dosud neproplacených přesčasových hodin za roky 2007 až 2009 včetně doplacení nároku na náhradu služebního příjmu za dovolenou a tato řízení nebudou spojována ke společnému řízení a budou vedena samostatně. Dne 18.3.2013 proběhlo na Krajském ředitelství policie Jihočeského kraje jednání tříčlenného senátu poradní komise ředitele Krajského ředitelství policie k projednání, posouzení a zpracování doporučení ve věci odvolání žalobce, které bylo podáno proti rozhodnutí ředitele pro řízení lidských zdrojů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ve věci služebního poměru ze dne 1.12.2009, jež bylo vydáno pod č.j. ŘLZ-7629/2009, kterým bylo přiznáno odchodné ve výši 264.816,-Kč. Ze záznamu o jednání vyplývá, že žalobci byl zpřístupněn spis, týkající se doplacení odchodného, ke Pokračování
- 4 -
10A 50/2013

kterému se žalobce vyjádřil. Byl upozorněn na to, že souběžně s tímto řízením probíhá řízení o doplacení služebního příjmu za výkon služby přesčas. V tomto samostatném řízení je rozhodováno o předběžné otázce ve smyslu § 57 odst. 2 správního řádu, a tudíž nebude dodržena pořádková lhůta podle § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru. V této souvislosti žalobce poukázal na ust. § 6 odst. 2 správního řádu a navrhl spojení obou projednávaných věcí. Dne 25.3.2012 zaslal senát poradní komise k návrhu žalobce stanovisko. V tomto stanovisku uvedl, že v rámci řízení o odchodném nebudou výslechy svědků prováděny.

Výslechy svědků budou prováděny v řízení vedeném pod č.j. KRPC-26638/ČJ-2013-0200VO. Dne 8.4.2013 zaslal žalobce Policejnímu prezidiu v Praze stížnost na postup služebního funkcionáře a návrh na opatření proti nečinnosti. Policejní prezidium České republiky dne 17.4.2013 žalobci sdělilo, jaký byl dosavadní postup žalované a bylo uvedeno, že je možné očekávat vydání rozhodnutí v květnu 2013. Byl vysloven názor, že nedochází k bezdůvodnému protahování řízení. Dále bylo sděleno, že se stížností bude seznámen zástupce žalované a bude požádán o zajištění vydání rozhodnutí v nejbližším možném termínu. Další stížnost žalobce včetně žádosti o opatření proti nečinnosti je ze dne 25.4.2013. Žalobce opakovaně poukázal na nestandartní postupy a průtahy v řízení.

IV. Právní názor soudu

(6) Soud se v dané záležitosti věcí zabýval podle hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ( dále jen s.ř.s.), v mezích žalobních bodů a uplatněných důvodů, neboť žalobce požádal o ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve věci rozhodnutí o odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele pro řízení lidských zdrojů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ve věci služebního poměru č.j. ŘLZ -7629/2009 ze dne 1.12.2009 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

(7) Předpokladem úspěšného podání žaloby na ochranu proti nečinnosti je v prvé řadě nedodržení povinnosti správního orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé. Správní orgán je totiž nečinný, pokud nevydá rozhodnutí v zákonné lhůtě. Rozhodl-li by však správní orgán o přerušení řízení, nemůže být na něj nahlíženo jako na nečinného, neboť lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. Podle § 6 odst.1 správního řádu vyřizuje správní orgán věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovených lhůtách nebo ve lhůtách přiměřených, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností podle § 80 odst. 1 správního řádu. Žalobu podle ust. § 79 odst. 1 s.ř.s. může podat ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platných pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti a může se domáhat toho, aby soud uložil správnímu orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí v případě, že zvláštní zákon s nečinností správního orgánu spojuje fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Ustanovení § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru stanoví maximální lhůtu pro odvolací řízení, avšak pro nedodržení této lhůty nestanoví tento zánik žádnou sankci, kupříkladu v podobě zániku určitého práva nebo nutnosti vyhovět odvolání. Jedná se o lhůtu pořádkovou. V případě nedodržení této lhůty, je účinným prostředkem ochrany veřejných subjektivních práv žaloba na ochranu proti nečinnosti podle

§ 79 a násl. s.ř.s..

(8) V souzené záležitosti se žalobce domáhal, aby soud stanovil žalované povinnost rozhodnout o odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele pro řízení lidských zdrojů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ve věci služebního poměru č.j. ŘLZ – 7629/2009 ze dne 1.12.2009 ve lhůtě patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Svůj požadavek opřel o fakt, Pokračování
- 5 -
10A 50/2013

že ve věci nebyly činěny patřičné úkony, ačkoliv o odstranění průtahů v řízení žádal, nebylo vyhověno ani rozhodnuto o jeho žádostech o spojení související věci o doplacení služebního příjmu za výkon služby přesčas. Přitom v jiných případech jiných žalobců jsou řízení do jednoho řízení spojena. Žalobce doložil splnění podmínky stanovené v § 79 odst. 1 s.ř.s., kterou je bezvýsledné vyčerpání procesních prostředků, které má k ochraně proti nečinnosti k dispozici ve správním řízení, a to 5.4.2013, na kterou se mu nedostalo odpovědi. Do doby podání žaloby nebylo ze strany nadřízeného orgánu učiněno žádné opatření, které by závadný stav odstranilo, ani nebylo o odvolání žalobce rozhodnuto.

(9) Soud se při posuzování důvodnosti žaloby zabýval skutkovým stavem ke dni svého rozhodnutí. Zjistil, že žaloba byla podána ve lhůtě stanovené v § 80 s.ř.s. a namítaná nečinnost se skutečně týkala žalovaného správního orgánu. Vydání rozhodnutí o odvolání žalobce patřilo do jeho působnosti i pravomoci a žalovaný byl povinen ve věci rozhodnout, neboť předchozí rozhodnutí o řádném opravném prostředku žalobce bylo soudem rozsudkem ze dne 27.11.2012 č.j.10A 8/2012 – 78 zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný této povinnosti nedostál, a to ve lhůtě stanovené v § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru ( byť jedná se o lhůtu pořádkovou), soud mu uložil povinnost vydat rozhodnutí o opravném prostředku žalobce ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci rozhodnutí soudu, kterou považuje vzhledem k okolnostem a složitosti věci za přiměřenou.

(10) Při posuzování důvodnosti žaloby soud vycházel ze základních zásad činnosti správních orgánů, mezi které lze řadit povinnost těchto orgánů vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Tato zásada je normativně ukotvena v zásadě rychlosti řízení. Podle článku 38 odst. 2 Ústavy, má každý právo na to, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Každý má totiž právo na projednání věci v lhůtě přiměřené, akcent na tuto zásadu činí i článek 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stejnou zásadu preferuje i Evropský soud pro lidská práva. Podle tohoto soudu přiměřenost délky řízení musí být vždy posouzena ve světle okolností konkrétního případu s přihlédnutím ke složitosti věci, chování stěžovatele, chování příslušných orgánů, apod. Podpůrně lze poukázat na ust. § 71 správního řádu, podle kterého je povinností správního orgánu vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně je správní orgán povinen vydat rozhodnutí do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů (tedy celkově maximálně 60 dnů), jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Soud ze znalosti předmětné záležitosti, ve které vydal předchozí rozhodnutí pod sp. zn. 10A 8/2012 hodnotí věc jako složitou a s ohledem na to, stanovil žalovanému lhůtu pro vydání rozhodnutí 60 dnů, a to s přihlédnutím k faktu, že žalovaný nedodržel speciální pořádkovou lhůtu stanovenou v § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru, kterou je nutno na daný případ aplikovat.

(11) Žalobce současně s žalobním petitem odpovídajícím ust. § 79 a následující s.ř.s. o stanovení povinnosti žalované v předmětné záležitosti vydat rozhodnutí, rovněž poukazuje na to, že žalovaná nespojila související věci do jednoho řízení, avšak zneužívá tohoto postupu, aby v konkrétním řízení nemusela vydat rozhodnutí, navíc poukazuje na to, že o návrhu žalobce na spojení jeho řízení nebylo dosud rozhodnuto. Tyto námitky bezprostředně nesouvisí s posouzením předmětu řízení. Nelze tudíž posuzovat tyto námitky v souvislosti s důvodností žaloby. Rovněž nelze přehlédnout skutečnost, že zákon o služebním poměru konkrétní procesní postup v záležitosti vytýkané žalobcem, nestanoví. V této souvislosti lze Pokračování
- 6 -
10A 50/2013

odkázat na ust. § 140 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého může správní orgán na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, k nimž je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí nebo týkají se týchž účastníků, nebrání-li tomu povaha věci, účel řízení a nebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků. Spojit řízení lze i v průběhu řízení za předpokladu, že tím nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá pro správní orgán možnost konat za určitých podmínek společné řízení a vydat jedno rozhodnutí. Tato možnost souvisí s § 8 odst. 1 správního řádu, v němž je stanoveno, že správní orgány dbají vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnosti dotčené osoby, což se týká, jak postupů současně probíhajících u různých správních orgánů, tak postupů současně probíhajících u jednoho a téhož správního orgánu. Ustanovení o společném řízení rovněž navazuje na zásadu stanovenou v § 6 odst.2 správního

řádu, podle kterého správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a aby co možná nejméně zatěžoval dotčené osoby. V případě, že by správní orgán vyhověl návrhu účastníka řízení na spojení řízení do společného řízení, či tak učinil z moci úřední, bylo by jeho povinností vydat usnesení, které se pouze poznamenává do spisu. To vyplývá z ust. § 140 odst. 4 správního řádu a není proti němu možné odvolání. V případě, že správní orgán požadavku účastníka řízení na spojení řízení nevyhoví, usnesení o tom nevydává. Je to mu tak proto, že ve smyslu § 76 odst. 1 správního řádu se usnesení vydává jen tehdy, pokud tak stanoví zákon. Pokud v konkrétním případě zákon usnesení nepředpokládá, není nutné o nespojení věci usnesení vydávat, účastníci se pouze vyrozumí o důvodech, pro které k takovému kroku správní orgán nepřistoupil. V dané věci o nespojení řízení správní orgán žalobce vyrozuměl. Důvody, které žalobci sdělil, zřejmě nebyly pro něho srozumitelné či přesvědčivé, což vyplývá z jeho otázek, které pokládá v další části žaloby, že postupu správního orgánu nerozumí. Soudu nepřísluší zodpovídat otázky, které přísluší řešit pouze orgánům veřejné správy. V zájmu dalších zásad správního řízení, jako zásady součinnosti s účastníky řízení či dobré správy, je vždy v konkrétním případě vhodné důvody, které správní orgán nevedou k určitému postupu účastníkům řízení sdělit a objektivizovat. Takový postup je vždy žádoucí a eliminuje případné pochybnosti účastníka řízení o správném postupu. Tuto povinnost správních orgánů nemůže nahradit přezkumný soud.

(12) V žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu soud rozhoduje ve smyslu § 81 odst. 1 s.ř.s. na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. V dané věci soud na základě vyjádření žalobce i žalovaného zjistil, že o odvolání žalobce žalovaná strana ke dni rozhodování soudu nerozhodla. Návrh žalobce, kterým se domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, posoudil proto soud jako důvodný, a proto žalované straně uložil rozsudkem povinnost vydat rozhodnutí o odvolání žalobce ve smyslu § 81 odst. 2 s.ř.s. a stanovil k tomu žalované přiměřenou lhůtu.

V. Závěr, náklady řízení

(13) Soud proto uzavřel z důvodu výše uvedených, že žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu byla ve smyslu § 79 a násl. s.ř.s. hodnocena jako důvodná a soud z toho důvodu vyhověl žalobnímu návrhu a žalovanému uložil vydat rozhodnutí o odvolání žalobce, tak jak je výše uvedeno, a to ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

(14) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl Pokračování
- 7 -
10A 50/2013

v dané věci úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 8.800,-Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč, náklady zastoupení advokátem za dva úkony právní pomoci ( převzetí věci, sepsání žaloby) po 3.100,-Kč, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č.486/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 177/1996 Sb., tedy 6.200,-Kč, 2 x režijní paušál po 300,-Kč ( § 13 odst. 3 téže vyhlášky ), tedy 600,-Kč, celkem náklady řízení 8.800,-Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty

nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 31. května 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová , v.r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru