Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 37/2011 - 37Rozsudek KSCB ze dne 14.09.2011


přidejte vlastní popisek

10A 37/2011 – 37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce D. J., právně zastoupeného Mgr. Pavlem Drumevem, advokátem AK Praha 1, Palackého 15, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, odboru dopravy a silničního hospodářství, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.3.2011, č.j. KUJCK 5700/2011 ODSH/2/blst, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci.

/1/ Žalobou doručenou dne 17.5.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 8.3.2011 č.j. KUJCK 5700/2011 ODSH/2/blst, kterým bylo změněno rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, matričního úřadu – oddělení cestovních dokladů a řidičských průkazů ze dne 7.1.2011 č.j. MAU/39631/2010 Le tak, že žalobci se podle ustanovení § 93 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů v platném znění omezuje řidičské oprávnění udělené pro skupiny C a C+E, neboť přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91 zákona o silničním provozu, konkrétně podmínku uvedenou v § 91 odst. 1 písm. b) a d) tohoto zákona.

Pokračování
- 2 -
10A 37/2011

/2/ Žalobce v žalobě namítal, že správní orgán nerespektoval skutečnost, že mu byl trestním příkazem ze dne 25.10.2010 č.j. 2 T 285/2010-24 uložen trest zákazu činnosti v trvání 12 měsíců spočívající v zákazu činnosti řízení motorových vozidel všeho druhu s výjimkou vozidel k jejich řízení opravňuje řidičské oprávnění kategorie C, C+E a T. Správní orgány extenzivním výkladem zákona č. 361/2000 Sb. dospěly k závěru, že žalobce přestal splňovat podmínky i pro držení řidičského oprávnění skupiny C, C+E, v čemž žalobce spatřuje nezákonné použití analogie v neprospěch účastníka správního řízení. Podmínky podle § 82 odst. 2 musí splňovat držitel řidičského oprávnění po celou dobu držení tohoto oprávnění. Jedná se o podmínky uvedené pod odstavcem jedna písm. b), c) a e). Vzhledem k tomu, že pod písmenem f) tohoto ustanovení je výslovně řešena i otázka výkonu trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, je nutné na toto ustanovení nahlížet jako na lex specialis. Toto ustanovení je nutné použít přednostně. Z toho je zřejmé, že držitel řidičského oprávnění nemusí splňovat podmínku podle § 82 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. Opačný závěr je v přímém rozporu s výslovným zněním § 82 odst. 2 a je protizákonný. Dovozuje-li výkladem správní orgán, že mezi podmínkami, které musí držitel řidičského oprávnění splňovat po celou dobu držení je s odkazem na § 82 odst. 1 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb. skutečnost, že dané osobě nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je tato úvaha v rozporu s § 82 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. Uložení zákazu činnosti nemůže být další podmínkou ve smyslu § 82 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 91 zákona č. 361/2000 Sb. Žalobce ke dni 20.11.2010 pozbyl pouze řidičské oprávnění pro skupiny A1, A18, A21, B, B+E a tato skutečnost s odkazem na § 82 odst. 1 písm. f) ve spojení s ustanovením odstavce druhého téhož paragrafu není podmínkou udělení a držení řidičského oprávnění ostatních skupin. Rozhodnutí správního orgánu bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, a proto bylo navrženo jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Dále žalobce poukázal na to, že pokud právní předpis umožňuje několik výkladů, je nutné použít výklad, který je pro osobu nejpříznivější.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu.

/3/ Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Sdělil, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s. Žalobním námitkám žalovaný nepřisvědčil. Nepoužil rozšiřujícího výkladu zákona, naopak aplikace byla provedena v souladu s konkrétním zněním ustanovení zákona za použití právně standardních jazykových systematických a logických metod. Žalobci byl na základě pravomocného trestního příkazu č.j. 2 T 285/2010 uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu s výjimkou vozidel, k jejichž řízení opravňuje řidičské oprávnění kategorie C, C+E a T v trvání 12 měsíců. Bylo postupováno podle § 93 odst. 2 písm. a) a b) zákona o silničním provozu, neboť žalobce přestal splňovat další podmínky podle § 91 téhož zákona. Jednalo se o pozbytí řidičského oprávnění skupiny B, čímž žalobce přestal splňovat další podmínku k držení oprávnění skupiny C tak, jak ji jako další zákonnou podmínku pro celou dobu držení stanoví § 82 odst. 2 zákona o silničním provozu v návaznosti na ustanovení § 91 odst. 1 písm. b) téhož zákona. To se týká i držení skupiny řidičského oprávnění C+E. Řízení zahájené ex offo ohledně omezení řidičského oprávnění není řízením o uložení sankce. Shodně tuto podmínku stanoví Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 19.12.2006 v článku 6 nazvaném Odstupňování a rovnocennost skupin, kdy v odstavci 1 uvádí v podmínkách pro vydávání řidičských průkazů, že průkazy skupiny C1, C, D1 a D lze vydat pouze řidičům, kteří jsou oprávněni řídit vozidla skupiny B. Žalovaný odmítl námitku žalobce ohledně nezákonného použití analogie v neprospěch žalobce nezákonnou modifikací rozhodnutí trestního soudu, neboť tato situace nenastala a řešená situace byla provedena v kontextu aplikace právní normy na daný případ, a to v intencích jazykové a systematické Pokračování
- 3 -
10A 37/2011

výkladové metody. K vyslovenému závěru bylo možné dojít bez použití analogie v právu. Žalovaný poznamenal, že ke splnění podmínky podle § 82 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu se přihlíží pouze v řízení o udělení řidičského oprávnění. To potvrzuje i znění § 82 odst. 2 téhož zákona. Splnění této podmínky nebylo v daném řízení právně relevantní a nebylo vůbec řešeno.

III. Obsah správních spisů.

/4/ Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti.

/5/ Dne 13.12.2010 předložil žalobce Magistrátu města České Budějovice, Matričnímu úřadu - oddělení cestovních dokladů a řidičských průkazů trestní příkaz samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 2 vydaný dne 25.10.2010 pod č.j. 2 T 285/2010-24, který nabyl právní moci dne 20.11.2010. Byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací a dále k trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu s výjimkou vozidel, k jejichž řízení opravňuje řidičské oprávnění kategorie C, C+E a T v trvání 12 měsíců. Dne 27.12.2010 správní orgán v souladu s ustanovením § 93 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu zahájil správní řízení o omezení řidičského oprávnění skupiny C, C+E, neboť držitel řidičského oprávnění přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91 zákona o silničním provozu. Dne 7.1.2011 rozhodl Magistrát města České Budějovice, Matriční úřad – oddělení cestovních dokladů a řidičských průkazů pod č.j. MAU/39631/2010 Le tak, že žalobci omezil řidičské oprávnění udělené pro skupiny C a C+E. Dne 3.2.2011 podal žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolání. O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím tak, že byl změněn výrok Magistrátu města České Budějovice, Matričního úřadu - oddělení cestovních dokladů a řidičských průkazů č.j. MAU/39631/2010 Le tak, že žalobci se podle ustanovení § 93 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“) omezuje řidičské oprávnění udělené pro skupiny C a C+E, neboť přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91 zákona o silničním provozu, konkrétně podmínku uvedenou v § 91 odst. 1 písm. b) a d) tohoto zákona. Stalo se tak s odůvodněním, že žalobce přestal splňovat podmínku pro držení řidičského oprávnění skupiny C a C+E tak, jak je konstatována v § 82 odst. 2 zákona o silničním provozu v návaznosti na § 91 odst. 1 písm. b) téhož zákona, a to v souvislosti s nabytím právní moci trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 2, kterým došlo k uložení trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu s výjimkou vozidel, k jejichž řízení opravňuje řidičské oprávnění kategorie C, C+E a T v trvání 12 měsíců. Omezení je platné pouze po dobu časově omezené platnosti sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel pro danou skupinu řidičského oprávnění. Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zněním § 93 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu.

IV . Právní názor soudu.

/6/ Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla.

/7/ Žalobce v žalobě namítal nezákonnost rozhodnutí žalovaného, neboť nerespektovalo fakt, že žalobci byl trestním příkazem ze dne 25.10.2010 č.j. 2 T 285/2010-24 Pokračování
- 4 -
10A 37/2011

uložen trest zákazu činnosti v trvání 12 měsíců spočívající v zákazu činnosti řízení motorových vozidel všeho druhu, s výjimkou vozidel, k jejichž řízení opravňuje řidičské oprávnění kategorie C, C+E a T. Extenzivním výkladem zákona č. 361/2000 Sb. správní orgány dovodily, že žalobce přestal splňovat podmínky pro držení řidičského oprávnění skupiny C, C+E, což je nezákonným použitím analogie v neprospěch účastníka správního řízení. Rovněž se jedná o nepřípustnou modifikaci rozhodnutí trestního soudu. Žalobce nesouhlasí s tvrzením, že přestal splňovat podmínky pro držení řidičského oprávnění skupiny C, C+E stanovené v § 82 odst. 1 zákona o silničním provozu.

/8/ Soud tyto námitky žalobce nepovažuje za důvodné. V dané záležitosti není sporu o tom, že žalobci byl skutečně pravomocným trestním příkazem uložen trest zákazu činnosti v trvání 12 měsíců spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu s výjimkou vozidel, k jejichž řízení opravňuje řidičské oprávnění kategorie C, C+E a T. Vzhledem k tomu, že trestní příkaz není odůvodněn, nelze zjistit, z jakých důvodů je žalobci ukládán trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu s výjimkou vozidel, k jejichž řízení opravňuje řidičské oprávnění kategorie C, C+E a T. Žalobce byl trestním příkazem uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku. Dále z trestního příkazu vyplývá, že žalobce je řidičem kamionu a přečinu se dopustil řízením osobního motorového vozidla pod vlivem alkoholu. Vykonával tedy ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Žalobce předložil pravomocný trestní příkaz Magistrátu města České Budějovice, který zjistil v souvislosti s pravomocně uloženým trestem zákazu činnosti, že přestal splňovat podmínky pro držení řidičského oprávnění skupiny C, C+E tak, jak jsou stanoveny v § 82 odst. 1 písm. e) silničního zákona. S žalobcem proto zahájil podle § 93 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu správní řízení o omezení řidičského oprávnění skupin C, C+E, neboť žalobce přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91 zákona o silničním provozu. Touto podmínkou je podle § 91 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu, že řidičské oprávnění skupiny C, nebo podskupiny C1 lze udělit jen žadateli, který je držitelem řidičského oprávnění skupiny B, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Stejně tak podle § 91 odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu lze řidičské oprávnění skupiny C+E udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění skupiny C, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Přitom ustanovení § 82 odst. 2 zákona o silničním provozu stanoví, že podmínky stanovené v § 82 odst. 1 písm. b), c) a e) musí splňovat držitel řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny po celou dobu držení řidičského oprávnění. Tato skutečnost byla pro posouzení věci rozhodující. Vzhledem k tomu, že žalobci byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel s výjimkou skupiny C, C+E a T, bylo povinností správního orgánu zabývat se tím, zda žalobce splňuje jako držitel řidičského oprávnění těchto skupin podmínky ustanovené v § 82 odst. 1 písm. b), c) a e) po dobu držení řidičského oprávnění. Ve smyslu § 82 odst. 1 písm. e) jednalo se o další podmínky stanovené v § 91 odst. 1 písm. b) a d). Vzhledem k tomu, že správní orgány shledaly, že žalobce po dobu výkonu trestu zákazu činnosti tak, jak mu byl udělen trestním příkazem, po dobu tam stanovenou nesplňuje další podmínky, které musí splňovat držitel řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny po celou dobu držení řidičského oprávnění, zcela po právu postupovaly podle ustanovení § 93 odst. 2 silničního zákona a žalobci omezily řidičské oprávnění na další skupiny, u nichž podle odstavce druhého písm. b) tohoto ustanovení přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91 silničního zákona. Z toho důvodu nelze souhlasit s žalobcem, že správní orgán ve svém rozhodnutí nerespektoval trestní příkaz č.j. 2 T 285/2010-24 naopak z tohoto trestního příkazu vycházel a postupoval tak, jak mu ukládá ustanovení § 82 odst. 2, § 91 a § 93 zákona o silničním provozu. Závěr, který vyústil Pokračování
- 5 -
10A 37/2011

v žalobou napadené rozhodnutí, nepřestavoval extenzivní výklad zákona, ani není nezákonným použitím analogie v neprospěch žalobce, ani se nejedná o nepřípustnou modifikaci rozhodnutí trestního soudu. Jak bylo výše uvedeno, správní orgány pouze aplikovaly výše citovaná ustanovení zákona o silničním provozu, aniž by použily analogie, navíc v neprospěch účastníka řízení nebo dokonce modifikovaly rozhodnutí trestního soudu. Z rozhodnutí trestního soudu nevyplývá, že by se trestní soud z hlediska naplnění podmínek v souvislosti s držením řidičského oprávnění žalobce u skupiny C a C+E při vyslovení svého výroku konkrétně zabýval. Přestože trestní soud nezahrnul ukládaný zákaz činnosti i na skupinu C, C+E a T, nemůže mít tento závěr význam pro posouzení naplnění podmínek pro držení řidičského oprávnění, jestliže zákon v § 82 odst. 2 jednoznačně stanoví, že tyto podmínky musí držitel řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny splňovat po celou dobu držení řidičského oprávnění. Právě tuto skutečnost správní orgány posuzovaly, a to s ohledem na skutečnost, že trest zákazu činnosti tedy řízení vozidel skupiny B, která je podmínkou pro udělení řidičského oprávnění pro skupinu C a C+E ztratil. Soud proto přisvědčil závěru správních orgánů, že žalobce přestal splňovat podmínky pro držení řidičského oprávnění skupiny C, C+E stanovené v § 82 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. v platném znění. Právě ona podmínka, která byla správními orgány zkoumána je zahrnuta v § 82 odst. 1 písm. e), přičemž další podmínky stanovené tímto zákonem jsou uvedeny v § 91 silničního zákona.

/9/ Žalobce v žalobě dále uvedl, že podle jeho názoru je otázka výkonu trestu zákazu činnosti výslovně řešena v ustanovení § 82 odst. 1 písm. f) silničního zákona, a proto je nutné na toto ustanovení nahlížet jako na lex specialis, který je potřeba použít přednostně. Z toho žalobce dovozuje, že držitel řidičského oprávnění nemusí splňovat podmínku podle § 82 odst. 1 písm. f) zák. č. 361/2000 Sb. v platném znění po celou dobu držení řidičského oprávnění. Opačný závěr je dle názoru žalobce v přímém rozporu s výslovným zněním ustanovení § 82 odst. 2 tohoto zákona, a tudíž je protizákonný. Takový výklad by dle názoru žalobce rozšiřoval podmínky, jejíchž nesplnění povede k omezení řidičského oprávnění. Takový extenzivní výklad je nejen v přímém rozporu s jazykovým výkladem, ale vede i k zároveň nepřípustnému ukládání povinností na základě takového výkladu zákona, který je v přímém rozporu s výkladem jazykovým. V této souvislosti žalobce poukazuje na to, že pokud správní orgán výkladem dovozuje, že mezi podmínkami, které musí držitel řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny po celou dobu držení řidičského oprávnění je podmínka v ustanovení § 82 odst. 1 písm. e) silničního zákona, tedy skutečnost, že dané osobě nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, je podle názoru žalobce tato úvaha v přímém rozporu s ustanovením § 82 odst. 2 téhož zákona. Uložení trestu zákazu činnosti nemůže být další podmínkou ve smyslu § 82 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 91 zákona o silničním provozu.

/10/ Konstrukci předestřenou žalobcem správní orgán nepoužil. Z toho důvodu jím předestřený výklad nezpochybňuje závěr správních orgánů, neboť se jedná o konstrukci, kterou správní orgány vůbec nepoužily, jejich úvaha vycházela ze skutečnosti, že ačkoliv v souvislosti s trestním příkazem nebylo dotčeno řidičské oprávnění žalobce na skupinu C a C+E, žalobce nesplňoval podmínku udělení řidičského oprávnění na tyto skupiny, neboť neměl řidičské oprávnění na skupinu B, které je podmínkou pro trvání řidičského oprávnění skupiny C a skupiny C+E. Správní orgány nevydaly žalobou napadené rozhodnutí z toho důvodu a v přímém důsledku uložení trestu zákazu činnosti jako takového, které by klasifikovaly jako další podmínku ve smyslu ustanovení § 82 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 91, ale ve smyslu tohoto ustanovení neshledaly naplnění další podmínky pro držení řidičského oprávnění C a C+E žalobcem právě pro skutečnost, že nesplnění podmínky Pokračování
- 6 -
10A 37/2011

uvedené v § 91 odst. 1 písm. b) a d) silničního zákona. Pro správnost tohoto závěru svědčí i protichůdnost tvrzení žalobce v žalobě, že žalobce je držitelem řidičského oprávnění C a C+E, neboť ke dni 20.11.2010 pozbyl pouze řidičské oprávnění pro skupiny A1, A18, A21, B, B+E a dle výslovného znění ustanovení § 82 písm. f) ve spojení s ustanovením odstavce druhého téhož paragrafu není podmínkou udělení a držení řidičského oprávnění ostatních skupin. Žalobce však zcela pomíjí, že podmínkou pro držení řidičského oprávnění C a C+E je držení řidičského oprávnění skupiny B a C. V daném případě sám žalobce v žalobě uvádí, že žalobce pozbyl řidičské oprávnění mimo jiné i skupiny B a jestliže pozbyl řidičské oprávnění po určitou dobu v důsledku uložení trestu zákazu činnosti, pak nesplňuje podmínky uvedené v § 91 odst. 1 písm. b) a d). Podle názoru soudu argumentace ustanovením § 82 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. ve spojení s ustanovením odstavce druhého téhož ustanovení není pro posouzení dané věci přiléhavá a využitelná. Naopak bylo by proti logice věci, pokud by bylo žalobci omezeno respektive zakázáno řízení motorových vozidel všeho druhu, mezi které patří i řízení motorových vozidel na základě řidičského oprávnění typu B v důsledku toho, že požil alkoholické nápoje, avšak nebylo by zkoumáno, zda v souvislosti s uloženým zákazem splňuje podmínky pro řidičské oprávnění kategorie C a C+E.

/11/ Soud proto dospěl k závěru, že rozhodnutí správního orgánu není v rozporu s právními předpisy. Podle názoru soudu právní předpis neumožňuje několik výkladů a správní orgány správně aplikovaly zákonná ustanovení, na která ve svém rozhodnutí odkázaly. Z toho důvodu nelze volit mezi výkladem, který by byl pro žalobce příznivější. Soud má za to, že s ohledem na výše uvedené je výklad jednoznačný a z toho důvodu neshledal v postupu správních orgánů, kterým žalobci omezily řidičské oprávnění pro skupiny C a C+E rozpor se zákonem.

/12/ Další námitky, které byly vzneseny při jednání před krajským soudem proti napadenému rozhodnutí, soud neposuzoval, neboť mu v tom brání ustanovení § 72 odst. 1 a 71 odst. 2 s.ř.s., neboť žalobu lze rozšířit pouze ve lhůtě pro podání žaloby, přičemž jedná se o lhůtu dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení.

V. Závěr, náklady řízení.

/13/ Soud proto uzavřel, že postupem žalovaného správního orgánu nedošlo ke zkrácení žalobce na jeho právech. Soud proto uzavřel z důvodů výše uvedených, že žalobcem uváděné žalobní námitky neshledal důvodné, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

/14/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo, neboť nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti, ostatně ani náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Pokračování
- 7 -
10A 37/2011

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů

od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech, z důvodů stanovených v § 103 odst. 1 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 14. září 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru