Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 34/2013 - 44Usnesení KSCB ze dne 10.06.2013

Prejudikatura

8 As 75/2012 - 25

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 Afs 74/2013 (zrušeno + odmítnuto)

přidejte vlastní popisek

10A 34/2013 - 44

USNESENÍ

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, proti žalované Regionální radě regionu soudržnosti Jihozápad, se sídlem v Českých Budějovicích, Jeronýmova 1750/21, zast. advokátem, o žalobě proti podání ze dne 20.02.2012 č.j. RRRSJ 2235/2013, takto:

Žaloba se odmítá.

Věc se postupuje Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobci se vrací soudní poplatek v částce 3.000,- Kč.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 12.04.2013 se žalobce domáhal přezkoumání podání žalovaného ze dne 20.02.2012 č.j. RRRSJ 2235/2013, jímž bylo rozhodnuto o krácení finančních prostředků dotace.

Žalobce ve svém podání nejprve charakterizuje postavení žalované, která je právnickou osobou, jež vykonává působnost v oblasti veřejné správy, a která se žalobcem uzavřela veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace. Na žalovanou se tudíž vztahují příslušná ustanovení správního řádu.

Obsahem žaloby je dále shrnutí celé situace, kdy žalobce uvádí, že napadenému rozhodnutí nejprve předcházelo Oznámení příjemci o krácení finančních prostředků dotace ze dne 12.12.2012 č.j. RRRSJ 16480/2012, uvedené oznámení bylo vydáno v důsledku provedené kontroly INTERIM, jejímž účelem je administrativní a fyzická kontrola plnění smluvních podmínek příjemcem dotace.

Dne 18.12.2012 podal žalobce, v rámci pětidenní stanovené lhůty, Podání proti Oznámení příjemci o krácení finančních prostředků dotace k projektu „Program modernizace komunikací II. a III. třídy (P3)“, a to pod č.j. KUJCK/27493/2010/OREG.

Pokračování
- 2 -
10A 34/2013

V reakci na shora uvedené podání žalobce, vydala žalovaná dne 27.12.2012 Vypořádání podání proti oznámení o krácení finančních prostředků, č.j. RRRSJ 17070/2012, kterým částečně odmítla předmětné žalobcovo podání.

Dne 11.01.2013 podal žalobce podnět k přezkumu shora uvedeného vypořádání, a to podáním pod č.j. KUJCK/27493/2010/OREG. Uvedený podnět byl žalovanou vypořádán prostřednictvím žalobou napadené písemnosti ze dne 20.02.2013 č.j. RRRSJ 2235/2013 nazvaném Vypořádání „Podání proti Oznámení o krácení finančních prostředků“, které žalobce považuje za rozhodnutí správního orgánu v materiálním smyslu, byť nemá všechny zákonem stanovené náležitosti, fakticky jím však bylo zasaženo do žalobcových práv a povinností a plynou z něj důsledky projevující se v jeho majetkové sféře.

S ohledem na shora uvedený průběh, má žalobce za to, že v dané věci vyčerpal všechny řádné opravné prostředky, které jsou mu dány ke zvrácení pro něj nepříznivého stavu a nápravě pochybení žalované. Žalobce dále uvádí, že byl úkonem žalované zkrácen na svých právech, neboť tímto úkonem bylo závazně rozhodnuto o právech a povinnostech žalobce. V současné době není jiného prostředku ochrany, kterým by se žalobce mohl domoci svých práv, z tohoto důvodu podává správní žalobu proti předmětnému rozhodnutí žalované.

Obsahem žaloby je dále popis právního základu procesu čerpání dotace a charakteru samotné smlouvy o poskytnutí dotace, ve kterém žalobce konstatuje nerovnovážné postavení žalobce a žalované, ze kterého je patrné vrchnostenské postavení žalované, která je v tomto případě nositelkou veřejné moci a může jednostranně ukládat povinnosti druhému účastníku tohoto smluvního vztahu. Žalovaná je řídícím orgánem regionálního operačního programu, přičemž její nadřízený orgán z tohoto důvodu neexistuje.

Žalobce se dále věnuje zdůvodnění procesního pochybení žalované a věcné problematice napadeného úkonu žalované, závěrem navrhuje žalobou napadené rozhodnutí žalované, v části bodu č. 4 a č. 5, zrušit a věc žalované vrátit k novému projednání.

Žalovaná k žalobě uvedla, že Smlouvu o podmínkách poskytnutí dotace v kontextu tuzemského právního řádu je třeba považovat za veřejnoprávní smlouvu sui generis, jenž se řídí ustanoveními části páté zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád).

K rozhodování sporů o práva a povinnosti z této smlouvy je, v souladu s ust. § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu, povolán nadřízený správní orgán, kterým, dle ust. § 14 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (dále též kompetenční zákon), je Ministerstvo pro místní rozvoj, které je gestorem dotčené problematiky a rovněž ústředním správním úřadem, do jehož působnosti rozhodování v této věci náleží.

Samotné rozhodování o sporu z veřejnoprávní smlouvy pak probíhá ve sporném řízení dle ust. § 141 správního řádu. Toto řízení je jednoinstanční (ust. § 169 odst. 2 správního řádu), lze v něm tudíž využít mimořádné opravné prostředky a dozorčí opravné prostředky. K projednání věci by tudíž nebyl příslušný soud, ale Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo financí. K tomuto žalovaná dále uvedla, že správní žalobou proti rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 an. s.ř.s. lze napadnout pouze případné rozhodnutí vydané ve správním řízení sporném, nikoliv však žalobou napadený úkon žalované. Předmětná žaloba je tudíž nepřípustná, neboť žalobce nevyužil všech svých procesních možností, jimiž se mohl proti žalobou napadenému úkonu bránit, zejména potom nepodal příslušný návrh na provedení Pokračování
- 3 -
10A 34/2013

sporného řízení ve věci rozhodnutí sporu ze Smlouvy o podmínkách dotace dle ust. § 169 odst. 1 ve spojení s ust. § 141 správního řádu, a nenaplnil tudíž požadavky ust. § 5 ve spojení s ust. § 68 písm. a) s.ř.s.

Žalovaná dále poukazuje na rozhodnutí nadepsaného soudu v dalších sporech (č.j. 10 A 3/2013-48 a 10 A 6/2013-36), v nichž vystupovala jako účastník řízení, přičemž k těmto rozhodnutím uvádí, že soud věci nesprávně právně posoudil. Pokud by však soud na svém názoru, v těchto sporech vyjádřeném, trval, pak by v projednávané věci měl celou věc postoupit k rozhodnutí příslušnému orgánu.

Závěrem žalovaná navrhuje žalobu jako nepřípustnou odmítnout, případně rozhodnout o nepříslušnosti nadepsaného soudu a věc postoupit příslušnému správnímu orgánu.

Ze spisu žalovaného vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Usnesením z 24. mimořádného jednání Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad ze dne 27.07.2010 byl schválen projekt žalobce s názvem Program modernizace komunikací II. a III. třídy (P3). Na základě tohoto rozhodnutí uzavřela Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad se žalobcem Smlouvu o podmínkách poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad.

Dne 06.12.2012 byla provedena kontrola INETRIM, jejímž účelem je administrativní a fyzická kontrola plnění smluvních podmínek příjemcem dotace. V důsledku této kontroly bylo dne 12.12.2012 žalovanou vydáno Oznámení příjemci o krácení prostředků dotace projektu žalobce – Program modernizace komunikací II. a III. třídy (P3). Předmětné oznámení dále obsahuje důvody, pro něž došlo ke zkrácení dotace projektu a jeho součástí je dále poučení o možnosti učinění podání proti výsledku kontroly, a to ve lhůtě 5 pracovních dnů.

Dne 18.12.2012 (č.j. KUJCK/27493/2010/OREG) podal žalobce Podání proti Oznámení příjemci o krácení finančních prostředků dotace k projektu „Program modernizace komunikací II. a III. třídy (P3)“.

Dne 27.12.2012 vydala žalovaná pod sp. zn. RRRSJ 17070/2012 Vypořádání „Podání proti Oznámení o krácení finančních prostředků“, ve kterém odmítla námitky žalobce pod bodem č. 4 a č. 5 podání a zbytku podání vyhověla.

Dne 11.01.2013 byl žalobcem učiněn podnět k přezkumu pod názvem Vyjádření a podnět k nápravě Vypořádání podání proti oznámení o krácení finančních prostředků k projektu „Program modernizace komunikací II. a III. třídy (P3)“.

Shora uvedený podnět k přezkumu byl žalovanou vyřízen prostřednictvím žalobou napadeného sdělení ze dne 20.02.2013 č.j. RRRSJ 2235/2013.

Krajský soud se věcí zabýval podle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žalobu nelze projednat věcně a musí být odmítnuta.

Předmětem řízení bylo učiněno oznámení žalovaného, kterým byl žalobce vyrozuměn o důvodech zkrácení výše dotace. Pokračování
- 4 -
10A 34/2013

Krajský soud nejprve považuje za podstatné zmínit ust. § 14 zák.č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále též rozpočtová pravidla), který v odst. 1 stanoví, že na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Odstavec 2 uvádí, že dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Úřad práce České republiky, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon. Dle odst. 3 o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Obsahem odst. 3 je dále uvedení náležitostí této žádosti. Odstavec 4 dále uvádí, že pokud poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace vyhoví, vydá písemné rozhodnutí, jehož náležitosti jsou v tomto odstavci dále uvedeny. Dle odst. 5 předmětného ustanovení se na rozhodnutí podle odst. 4 nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.

Z citovaného zákonného ustanovení je zřejmé, že jej na projednávanou věc nebude možné aplikovat, neboť napadený akt byl vydán až poté, co žalovaný vydal rozhodnutí o schválení dotace, jenž by podléhalo ust. § 14 rozpočtových pravidel, a následně s žalobcem uzavřel Smlouvu o podmínkách poskytnutí dotace. Předmětem přezkumu bylo učiněno oznámení žalovaného o krácení předmětné dotace.

Krajský soud má za to, že i takovéto oznámení určitým způsobem negativně ovlivňuje sféru žalobce. Žalobci částečným přiznáním dotace vznikají přinejmenším povinnosti dodržovat zákonné a smluvní podmínky poskytnutí dotace a současně je povinen strpět, že mu dotace nebyla vyplacena v původní dohodnuté výši, z čehož mu plynou další povinnosti v souvislosti se zajištěním úhrady zbývající části projektu. Dle ust. § 7 zákona o podpoře regionálního rozvoje není na finanční podporu poskytovanou dle tohoto zákona právní nárok. Samotná existence veřejného subjektivního práva (práva na dotaci) však není nutnou podmínkou žalobní legitimace ve správním soudnictví. Postačuje, pokud se rozhodnutí správního orgánu negativně projeví v právní sféře žalobce (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.01.2013 č.j. 7 As 173/2012-44). Za tento negativní projev lze považovat právě vznik povinností v souvislosti se zajištěním úhrady zbývající částky, do které dotace nebyla poskytnuta či samotné náklady žalobce vzniklé mu v souvislosti s podáním žádosti o dotace. Ke krácení dotace však v dané věci nedochází na základě úkonu správního orgánu, který by mohl splňovat podmínky stanovené soudním řádem správním pro podání žaloby. Naopak jedná se o úkon, který dosud nebyl posouzen postupem podle správního řádu, neboť krácení finančních prostředků, které měly být poskytnuty na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy představuje spor ze smlouvy o poskytnutí dotace, o kterém nebylo rozhodnuto a projednávání a rozhodování sporů vyplývajících z takové smlouvy nepatří do pravomoci soudu.

Dle ust. § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu spory z veřejnoprávní smlouvy rozhoduje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy. Takovýmto orgánem je, dle ust. § 14 odst. 2 zák. č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústř. orgánů státní správy ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj.

Vzhledem ke skutečnosti, že podnět k přezkumu učiněný žalobcem dne 11.01.2013 pod č.j. KUJCK/27493/2010/OREG směřující proti dokumentu s názvem Vypořádání podání proti oznámení o krácení finančních prostředků žalovaného ze dne 27.12.2012 č.j. RRRSJ 17070/2012, byl vyřízen pouze napadeným úkonem žalované ze dne 20.02.2013 č.j. RRRSJ Pokračování
- 5 -
10A 34/2013

2239/2013, je zřejmé, že žalovaný nepostupoval v souladu se zákonem. Žalovaný jako správní orgán není oprávněn stanovit si mimo zákonnou procesní úpravu upravující jeho činnost vlastní opravné prostředky proti svým rozhodnutím a způsob jejich vyřízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28.04.2011 č.j. 1 As 22/2011-64). Žalovaný měl nesouhlas žalobce posoudit podle jeho obsahu a v souladu se správním řádem jej postoupit k vyřízení postupem podle správního řádu.

Podle obsahu správního spisu se tak nestalo a dosud nebylo o nesouhlasu žalobce (sporu z veřejnoprávní smlouvy) řádně rozhodnuto. Soud proto postupoval podle § 46 odst. 5 s.ř.s., podle kterého soud žalobu odmítne a věc postoupí příslušnému správnímu orgánu k rozhodnutí.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 46 odst. 5 s.ř.s. žalobu odmítl. Současně věc postoupil podle téže právní normy Ministerstvu pro místní rozvoj ČR k projednání.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. a vychází ze zásady, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.

O vrácení soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. K odmítnutí žaloby došlo před prvním jednáním, a proto jsou podmínky pro vrácení soudního poplatku podle označené právní normy dodrženy. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč. Takto žalobcem zaplacený soudní poplatek se vrací.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pokračování
- 6 -
10A 34/2013

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 10. června 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru