Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 33/2013 - 42Rozsudek KSCB ze dne 29.10.2013

Prejudikatura

8 As 23/2010 - 89

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 As 151/2013 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

10A 33/2013 - 42

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. et. Ing. J. M., zast. Mgr. Janem Úlehlou, advokátem v Českých Budějovicích, Krajinská 224/37, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.2.2013, č.j. KUJCK 9177/2013/ODSH, takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 27.2.2013, č.j. KUJCK 9177/2013/ODSH a rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 27.6.2012 č.j. METAB 30247/2012/ODSA/Val se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12.168,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

Pokračování
- 2 -
10A 33/2013

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) dne 10.4.2013 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27.2.2013, č.j. KUJCK 9177/2013/ODSH, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 27.6.2012 č.j. METAB 30247/2012/ODSA/Val, kterým byl potvrzen záznam dvanácti bodů v bodovém hodnocení žalobce ke dni 21.3.2012, přičemž toto rozhodnutí bylo žalovaným současně potvrzeno.

Žalobce prostřednictvím včasné správní žaloby namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, v důsledku které byl zkrácen na svých právech. Nezákonnost napadeného rozhodnutí žalobce spatřuje především v nesprávném právním hodnocení.

Žalobce předně namítá nesprávné vyhodnocení běhu dvanáctiměsíční lhůty rozhodné pro odečet bodů zaznamenaných v bodovém hodnocení řidiče dle ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále též zákon o silničním provozu). Uvedená dvanáctiměsíční lhůta, jež podmiňuje odečet bodů, je lhůtou hmotněprávní, žalobce tudíž v 0:00 hod. dne 20.1.2012 splnil podmínky pro odečet bodů ve smyslu ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu.

Dále žalobce uvádí, že za přestupkové jednání, jehož se dopustil dne 19.2.2010 měl být odečten další bod, neboť uvedený přestupek již není v seznamu přestupků, za něž se bod vyznačuje.

Konečně žalobce namítá nedostatečnou obsahovou náležitost pokutového bloku ze dne 13.10.2010, na jehož základě byly žalobci odečteny 2 body. Žalobce poukazuje především na absenci přesného skutkového vymezení daného přestupkového jednání spočívajícího v nedostatečném vymezení bližšího místa spáchání přestupku, když obsahem blokové pokuty je pouze údaj o tom, že přestupek byl spáchán v Českém Krumlově.

Závěrem žalobce navrhuje žalobou napadené rozhodnutí a rovněž rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušit pro nezákonnost a žalobci přiznat právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 18.5.2013 uvedl argumentaci totožnou s odůvodněním žaloby.

K námitce žalobce týkající se nesprávného posouzení běhu dvanáctiměsíční lhůty, která podmiňuje odečet bodů z bodového záznamu řidiče, odkázal na ustanovení § 40 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád) s tím, že počátek lhůty je v dané věci stanoven uložením pokuty v blokovém řízení na den 20.1.2011 a tato lhůta uplynula dne 20.1.2012 ve 24:00. Žalobce tudíž ke dni 20.1.2012 nesplnil podmínky pro odečtení bodů postupem podle ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a nemohlo tudíž dojít k odečtu čtyř bodů z registru řidičů.

K námitce žalobce týkající se odečtení bodu za přestupek spáchaný dne 19.2.2010, který v současné době nepodléhá bodovému hodnocení žalovaný odkázal na ustanovení § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu, dle něhož je záznam v registru řidičů proveden ke

dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení. Příslušný počet bodů byl na konto bodového hodnocení žalobce zaznamenán na základě legislativy platné a účinné v době Pokračování
- 3 -
10A 33/2013

spáchání přestupku v souladu s čl. II bodu 1 zákona č. 133/2011 Sb., kterým byl zákon novelizován.

K namítaným obsahovým nedostatkům pokutového bloku, který byl žalobci uložen za spáchaný přestupek dne 13.10.2010 žalovaný uvedl, že žalobce dne 13.10.2010 prokazatelně a vědomě projevil souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení a svým podpisem akceptoval, že se dopustil přestupku. Údaje, jež jsou obsahovou součástí vystaveného a ručně vypsaného pokutového bloku žalobce potvrdil vlastnoručním podpisem. Předmětný pokutový blok obsahuje zákonem stanovené formální náležitosti dle ustanovení § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále též zákon o přestupcích), tedy obsahuje jednoznačné údaje o tom, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Namítané obsahové nedostatky pokutového bloku nejsou schopny zpochybnit způsobilost pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru řidičů.

Závěrem žalovaný navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti.

Oznámením Městského úřadu Tábor, odboru dopravně správních agend ze dne 28.3.2012 bylo žalobci sděleno dosažení dvanácti bodů v bodovém hodnocení spolu s výzvou k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. K dosažení dvanácti bodů v bodovém hodnocení žalobce došlo dne 21.3.2012.

Proti shora uvedenému oznámení byly žalobcem dne 11.4.2012 podány námitky, v jejichž důsledku došlo k přerušení běhu lhůty k odevzdání řidičského průkazu, o čemž byl žalobce vyrozuměn prostřednictvím oznámení Městského úřadu Tábor dne 12.4.2012.

O námitkách žalobce bylo Městským úřadem Tábor, Odborem dopravně správních agend rozhodnuto prostřednictvím rozhodnutí ze dne 27.6.2012 č.j. METAB 30247/2012/ODSA/Val, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a provedené záznamy bodů v registru řidičů potvrzeny.

Z obsahu odůvodnění prvostupňového rozhodnutí bylo zjištěno, že správní orgán v případě námitky týkající se nedostatečných obsahových náležitostí blokové pokuty vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ze dne 29.12.2004, č.j. 6As 49/2003-46), z níž dovodil, že žalobce v daném blokovém řízení nevyužil svého práva na zahájení správního řízení o přestupku, když veškeré uložené pokutové bloky potvrdil svým podpisem, čímž projevil souhlas s rozhodnutím správních orgánů prvního stupně. Skutková otázka přestupkového řízení tudíž nebyla učiněna předmětem dokazování.

K námitce žalobce týkající se nesprávného stanovení charakteru doby pro odečet bodů, která je dle žalobce lhůtou hmotněprávní správní orgán uvedl, že přestupky spáchané žalobcem dne 20.1.2011 a 20.1.2012 byly do registru řidičů zapsány v souladu s ustanovením § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu. Podmínky ustanovení § 123e odst. 1 zákona o silničním provozu pro odečet bodů v daném případě splněny nebyly, neboť žalobci dne 20.1.2012 neuplynula doba dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V případě záznamu bodů do registru řidičů se postupuje dle zákona o silničním provozu, případně dle správního řádu, nikoliv dle trestního zákona, z tohoto důvodu se nejedná o lhůtu procesněprávní.

Pokračování
- 4 -
10A 33/2013

K námitce žalobce týkající se neúplných obsahových náležitostí pokutového bloku uloženého žalobci dne 13.10.2010 pod č. AL/2009 L 4255984 správní orgán uvedl, že na tomto bloku o přestupku jsou řádně uvedeny veškeré zákonné náležitosti, když doba, místo a popis přestupkového jednání jsou naprosto čitelné. Podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby jsou rovněž vyplněny v souladu se zákonnými předpisy.

Správní orgán prvního stupně k další námitce žalobce týkající se odečtu bodu za přestupkové jednání, kterého se žalobce dopustil dne 19.2.2010 uvedl, že body se zaznamenávají a odečítají v souladu s přílohou zákona, která je platná v době zápisu nebo odečtu bodů. Navzdory tomu, že přestupek spáchaný žalobcem dne 19.2.2010 již v současné době není v bodovém systému řešen, je třeba vycházet z doby, kdy k přestupku došlo, tedy ke dni 19.2.2010, kdy žalobcovo jednání bylo ohodnoceno jedním bodem v bodovém hodnocení. K tomuto správní orgán dále poukázal na zákon č. 133/2011 Sb., který neobsahuje žádné ustanovení, na jehož základě by se přestupky, které byly hodnoceny body a byly vypuštěny ze zákona o silničním provozu, měly odečíst z evidenčních karet řidičů. Z tohoto důvodu není možné odečíst za tento přestupek žalobci příslušné body.

Proti rozhodnutí prvostupňového správního orgánu bylo žalobcem dne 11.7.2012 podáno odvolání, o němž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 27.2.2013 č.j. KUJCK 9177/2013/ODSH.

Žalovaný se v obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve zabývá odvolací námitkou týkající se nesprávné aplikace ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, dle které měly být žalobci dne 20.1.2012 odečteny čtyři body, neboť k tomuto dni došlo k uplynutí zákonem stanovené dvanáctiměsíční lhůty pro odečet bodů v registru řidičů. K tomuto žalovaný odkázal na znění ustanovení § 40 odst. 1 písm. b) správního řádu, z něhož v daném případě vyplývá, že počátek dvanáctiměsíční lhůty je stanoven doručením oznámení Policie ČR, ke kterému došlo dne 20.1.2011, lhůta tudíž uplynula dnem 20.1.2012 ve 24:00 hod. Žalobce tak ke dni 20.1.2012 nesplnil podmínky pro odečet bodů ve smyslu ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu.

K odvolací námitce týkající se odečtu jednoho bodu za přestupek spáchaný žalobcem dne 19.2.2010, neboť tento přestupek v současné době již nepodléhá bodovému hodnocení, žalovaný poukázal na ustanovení § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu, dle něhož záznam v registru řidičů je příslušným orgánem proveden ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení. Příslušný počet bodů byl na konto bodového hodnocení žalobce zaznamenán na základě legislativy platné a účinné v době spáchání přestupku.

K namítaným obsahovým nedostatkům pokutového bloku ze dne 13.10.2010 série AL/2009 č. L 4255984 žalovaný uvedl, že žalobce nevyužil svého práva projednat přestupek, jehož se dopustil dne 13.10.2010, ve správním řízení, blokovou pokutu podepsal, čímž dal najevo, že daný přestupek považuje za spolehlivě zjištěný a se sankcí souhlasí. S údaji uvedenými na pokutovém bloku vystaveném dne 13.10.2010 se žalobce měl možnost seznámit, zpochybnit je či žádat jejich odstranění z důvodu nejasností nebo rozporů, žalobce však tyto údaje vlastnoručním podpisem potvrdil. Předmětný pokutový blok obsahuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti tak, jak je ukládá ustanovení § 85 odst. 4 zákona o přestupcích, obsahuje tedy jednoznačné údaje o tom, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.

Pokračování
- 5 -
10A 33/2013

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Žalobce předně poukazuje na nesprávnost postupu správních orgánů při právním hodnocení běhu lhůt stanovených ustanovením § 123e odst. 1 zákona o silničním provozu. Žalobci byly zaznamenány dva plus dva body za přestupky spáchané dne 20.1.2011 a 20.1.2012, dle ustanovení § 123e odst.1 písm. a) zákona o silničním provozu žalobce dne 20.1.2012 v 0:00 splnil podmínky tohoto ustanovení pro odečet bodů z registru řidiče.

V projednávané věci bylo z pokutového bloku série AP/2009 č. P/0373559 a z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení zjištěno, že žalobci byly přestupkem spáchaným dne 20.1.2011 v obci Sudoměřice u Bechyně odečteny 2 body v registru řidičů. Ke dni 20.1.2011 došlo ve smyslu ustanovení § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu k záznamu dvou bodů do registru bodového hodnocení žalobce.

Z pokutového bloku série CO/2010 č. O 8196703 bylo krajským soudem dále zjištěno, že žalobce dne 20.1.2012 spáchal další přestupek, v jehož důsledku mu byly ke dni 20.1.2012 odečteny dva body.

Dle ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, řidiči kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů.

Pro právní nárok řidiče na odečtení bodů není rozhodující skutečnost, že ve stanovené době nespáchal řidič přestupek nebo trestný čin, ale skutečnost, že v této době nebylo řidiči vydáno pravomocné rozhodnutí o uložení sankce nebo trestu. To znamená, že řidič, i když v zákonem stanovené době spáchá přestupek nebo trestný čin, pokud v této lhůtě nebyl pravomocně odsouzen, odečítají se mu body.

Zákon o silničním provozu stanovuje dobu 12 kalendářních měsíců, dále dobu 24 kalendářních měsíců a dobu 36 kalendářních měsíců. Vždy musí jít o dobu vymezenou kalendářními měsíci, které jdou po sobě. Začátkem běhu těchto dob je den, ke kterému byly v registru řidičů zaznamenány body, tj. den nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo trest za trestný čin za jednání, které je zařazeno do bodového hodnocení. Běh doby pro odečítání bodů se staví po dobu výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel.

Ze shora uvedeného vyplývá, že počátek běhu dvanáctiměsíční lhůty pro odečet bodů z registru řidičů , je v případě přestupku spáchaného žalobcem dne 20.1.2011 stanoven ke dni 20.1.2011.

Dále se krajský soud zabýval charakterem samotné dvanáctiměsíční lhůty rozhodné pro odečet bodů v registru řidičů ve smyslu ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. V projednávané věci je sporné, zda je lhůta uvedená v ustanovení § 123e Pokračování
- 6 -
10A 33/2013

odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu lhůtou hmotněprávní či lhůtou procesněprávní.

Povahu lhůty jako hmotněprávní či procesní je třeba zkoumat v kontextu následků, které uplynutím té které lhůty vzniknou, tedy zda-li jsou tyto následky povahy hmotněprávní či procesněprávní. V projednávané věci je tímto následkem vznik práva řidiče na odečet 4 bodů z registru řidičů, které je právem hmotněprávním. Tento závěr lze dovodit rovněž z charakteru lhůty procesní, jejímž následkem je vznik procesních práv a povinností.

Z uvedeného je zřejmé, že lhůta stanovená ustanovením § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu je lhůtou hmotněprávní, neboť odečet příslušného počtu bodů po jejím uplynutí je následkem hmotněprávním.

Tyto závěry krajského soudu lze dovodit rovněž z judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozhodnutí ze dne 3.5.2011 č.j. 8As 23/2010-89 uvádí, že “NSS je přesvědčen, že specifický způsob odkladu účinků záznamu o dosažení celkového počtu 12 bodů byl zvolen právě proto, že zákon s plynutím času počítá v rovině hmotného práva v podobě odečítání bodů dle ustanovení § 123e zákona o silničním provozu”.

Krajský soud považuje žalobní námitku týkající se nesprávného stanovení běhu dvanáctiměsíční lhůty pro odečet bodů z registru řidičů za oprávněnou. Žalovaný a stejně tak i správní orgán prvního stupně v případě stanovení běhu této lhůty nesprávně poukázaly na znění správního řádu, který v ustanovení § 40 odst. 1 písm. b) stanoví lhůtu procesněprávní.

V projednávané věci lze subsidiárně použít ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jež obsahuje ujednání o lhůtách hmotněprávních, dle kterého konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den posledním v měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. Dle odst. 3 shora uvedeného ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Komentář ke shora uvedenému zákonnému ustanovení dále řeší situaci, kdy se uplynutím lhůty práv nabývá či naopak pozbývá. „Věda občanského práva proto dovozuje, že jde-li o nabytí práva, nabývá se ho již počátkem dne, na který je vázáno (tedy půlnocí mezi tímto dnem a dnem, který mu předcházel). Tak tomu je například, jde-li o nabytí zletilosti či nabytí práva vydržením). Naproti tomu jde-li o pozbytí práva, respektive nepříznivé důsledky spojené s plynutím času (prodlení, prekluze, promlčení atd.), právní následky nastávají až uplynutím posledního dne (tím, že mine půlnoc posledního dne)“.

V intencích shora uvedeného nabyl žalobce v projednávané věci právo na odečet bodů v registru bodového hodnocení řidičů dne 20.1.2012 v 0:00 hodin, tedy již půlnocí mezi dny 19.1.2012 a 20.1.2012. V 0:00 hodin měly být žalobci odečteny 2 body za přestupek spáchaný dne 20.1.2011, k tomuto datu žalobce splnil podmínku uvedenou v ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, když mu uplynula zákonem stanovená dvanáctiměsíční lhůta pro odečet bodů z registru řidičů.

Dále se krajský soud zabýval námitkou žalobce týkající se odečtení dalšího jednoho bodu za přestupkové jednání, jehož se žalobce dopustil dne 19.2.2010, neboť uvedený přestupek již v současné době není v seznamu přestupků, za které se bod vyznačuje.

Pokračování
- 7 -
10A 33/2013

Dle ustanovení § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu se řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.

Dle odst. 2 uvedeného ustanovení záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, (b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin.

Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že se žalobce dne 19.2.2010 dopustil přestupku dle ustanovení § 22 odst. 1 zákona o přestupcích, dle kterého řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.

Za uvedený přestupek byl žalobci odečten 1 bod v souladu s přílohou zákona o silničním provozu účinnou ke dni spáchaného přestupku (Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání).

Z ustanovení § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu je zřejmé, že příslušný správní orgán provede odečet bodů ve výši stanové v předmětné příloze zákona o silničním provozu účinné ke dni spáchání přestupku.

Dle čl. II odst. 1 zákona č. 133/2011 Sb. ze dne 3.5.2011, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu se při zaznamenávání bodů do bodového hodnocení za jednání spáchaná porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla před účinností tohoto zákona postupuje podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na základě shora uvedeného nepovažuje krajský soud námitku žalobce týkající se odečtu bodů za přestupek spáchaný dne 19.2.2010 za důvodnou, neboť k odečtení bodů došlo za účinnosti zákona o silničním provozu ke dni 19.2.2010, přičemž s ohledem na citované přechodné ustanovení zákona č. 133/2011 Sb. se za jednání spáchaná před účinností tohoto zákona (1.11.2011) zaznamenávají body do bodového hodnocení podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí této účinnosti.

Dle ustanovení § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze Pokračování
- 8 -
10A 33/2013

skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

V projednávané věci vycházel krajský soud ze skutkového a právního stavu účinného ke dni 19.2.2010, kdy byl předmětný přestupek žalobcem spáchán. K tomuto dni byl za přestupek dle ustanovení § 22 odst. 1 zákona o přestupcích, v souladu s přílohou zákona o silničním provozu účinnou ke dni 19.2.2010, správně odečten žalobci 1 bod. Námitka žalobce je tudíž nedůvodná i s ohledem na shora citované ustanovení § 75 odst. 1 s.ř.s.

Odkaz žalobce na analogii správního trestání řidiče a trestní postih pachatele trestného činu, dle kterého by měla být použita právní úprava pro pachatele příznivější, je v projednávané věci zcela nepřípadný, a to především s ohledem na charakter speciality zákona o silničním provozu, který je třeba odlišovat od zákona o přestupcích. Řízení o záznamu bodů do registru řidičů je řízením samostatným a na řízení přestupkovém zcela nezávislým. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tedy zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí či zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku. V projednávané věci žalobce podpisem blokové pokuty za přestupek spáchaný dne 19.2.2010 stvrdil správnost a pravdivost skutkových okolností tohoto přestupku, na základě čehož se předmětná bloková pokuta stala rozhodnutím v blokovém řízení. Počet zaznamenaných bodů byl správním orgánem učiněn v souladu s právními předpisy, účinnými ke dni spáchání přestupku, tedy na základě legislativy platné a účinné ke dni 19.2.2010.

Dále se krajský soud zabýval námitkou žalobce, kterou rozporuje záznam bodů za přestupkové jednání projednané blokově dne 13.10.2010, za něž mu byly odečteny dva body. Nesprávnost postupu správního orgánu spatřuje žalobce v nedostatečných obsahových náležitostech pokutového bloku ze dne 13.10.2010, když tento neobsahuje skutkové vymezení přestupku co do bližšího místa vymezení jeho spáchání a nejvyšší povolené rychlosti v místě měření a rychlosti naměřené.

Pokuta uložená řidiči v blokovém řízení musí splňovat obsahové a formální náležitosti vyplývající z ustanovení § 85 odst. 1, § 85 odst. 3 a § 85 odst. 4 věty druhé zákona o přestupcích.

Dle ustanovení § 85 odst. 1 zákona o přestupcích bloky k ukládání pokut vydává Ministerstvo financí České republiky.

Dle ustanovení § 85 odst. 3 zákona o přestupcích, nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu blok na pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Převzetí tohoto bloku pachatel přestupku potvrdí.

Dle ustanovení § 85 odst. 4 věty druhé zákona o přestupcích se na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.

Z obsahu blokové pokuty ze dne 13.10.2010 série AL/2009 č. L 4255984 bylo zjištěno, že se žalobce dne 13.10.2010 dopustil v 19:20 hodin v Českém Krumlově přestupku dle ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu.

Pokračování
- 9 -
10A 33/2013

S ohledem na zákonem stanovené náležitosti blokové pokuty je zřejmé, že v daném případě byla předmětná bloková pokuta uložena na příslušném tiskopisu Ministerstva financí ČR, který byl žalobcem vlastnoručně podepsán. Splněním uvedených náležitostí došlo k naplnění náležitostí stanovených v ustanovení § 85 odst. 1 a odst. 3 zákona o přestupcích. Obsahem pokutového bloku je dále jméno a příjmení žalobce, jeho datum narození, adresa bydliště a číslo občanského průkazu. Pokuta byla žalobci uložena dne 13.10.2010 za přestupek spáchaný tohoto dne v 19:20 hodin. Spáchaný přestupek byl charakterizován odkazem na ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu.

Dle ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu smí jet řidič v obci rychlostí -1
-1nejvýše 50 km.h, a jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h.

Z údajů uvedených na pokutovém bloku uloženém žalobci za přestupkové jednání, kterého se dopustil dne 13.10.2010 má krajský soud za prokázané, že předmětný pokutový blok obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti a v daném případě není pochyb o tom, že žalobce dne 13.10.2010 v 19:20 hodin v obci Český Krumlov překročil zákonem povolenou rychlost v obci, čímž se dopustil přestupku dle ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu.

Námitka žalobce, dle které předmětný pokutový blok neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, když chybí specifikace místa, kde spáchal přestupek, je nedůvodná. Uvedený závěr lze dovodit již ze samotného charakteru spáchaného přestupku, spočívajícího v překročení rychlosti v obci. Skutečnost, že správní orgán místem spáchání přestupku označil toliko obec, nemůže v daném případě vést k závěru, že bloková pokuta neobsahuje zákonné náležitosti, když přestupku spáchaného žalobcem se lze dopustit pouze překročením rychlosti v obci. Přestupek byl tudíž v daném případě spolehlivě zjištěn a obsah předmětného pokutového bloku nevzbuzuje o žalobcem spáchaném přestupku žádné pochybnosti.

S ohledem na shora uvedené lze i další tvrzení žalobce, dle něhož v blokové pokutě chybí obsahové náležitosti týkající se nejvyšší povolené rychlosti v místě měření a rychlosti naměřené považovat za nesprávné. Ustanovení § 85 odst. 1, § 85 odst. 3 a § 85 odst. 4 věty druhé zákona o přestupcích nezakládá povinnost správnímu orgánu uvádět skutečnosti týkající se naměřené rychlosti řidiče či skutečnosti o maximální povolené rychlosti v místě měření.

Žalobce měl možnost vést o přestupku spáchaném dne 13.10.2010 správní řízení, tuto možnost však nevyužil a shora uvedené námitky uplatnil až v řízení před soudem. K tomuto krajský soud uvádí, že pokutový blok ze dne 13.10.2010 byl žalobcem řádně podepsán, žalobce tudíž žádným způsobem nerozporoval skutkové okolnosti svého jednání a stejně tak potvrdil údaje uvedené na pokutovém bloku, přestupek uvedený na pokutovém bloku tudíž žalobce považoval za zjištěný a žalobce rovněž souhlasil s uloženou sankcí.

S ohledem na veškeré shora uvedené skutečnosti dospěl krajský soud k závěru, že žalovaný a stejně tak správní orgán I. stupně nesprávně stanovily běh dvanáctiměsíční lhůty uvedené v ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, v důsledku čehož byl žalobce zkrácen na svých právech.

Pokračování
- 10 -
10A 33/2013

Soud proto uzavřel, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě vad řízení před správními orgány. Soud proto ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) a c) s.ř.s. rozhodnutí žalovaného i prvostupňového orgánu zrušil pro vady řízení bez jednání a věc vrátil k dalšímu řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 10.800,- Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000,- Kč, náklady zastoupení advokátem za dva úkony právní pomoci po 3.100,- Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200,- Kč a 2x režijní paušál po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) 600,- Kč, 1.368,- Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupce žalobce plátcem, náklady celkem 12.168,- Kč.

Soud rozhodl rozsudkem bez jednání podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 29. října 2013

Pokračování
- 11 -
10A 33/2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v. r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru