Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 33/2012 - 31Rozsudek KSCB ze dne 27.07.2012

Prejudikatura

4 As 28/2006

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Ads 103/2012 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

10A 33/2012-31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové prvávní věci žalobce Pokrývačství Bušta spol. s r.o., se sídlem Holubov 147, zast. Mgr. Pavlem Marťánem, advokátem v Českém Krumlově, Latrán 193, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce, Horní náměstí 103/2, Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26.1.2012 č.j. 3708/1.30/11/14.3, takto:

Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce se sídlem v Opavě ze dne 26.1.2012 č.j. 3708/1.30/11/14.3 a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu, se sídlem v Českých Budějovicích ze dne 9.6.2011 č.j. 3687/5.40/11/14.3 se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 7 800,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobce.

Odůvodnění:

Pokračování
- 2 -
10A 33/2012

Žalobce se žalobou domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu, se sídlem v Českých Budějovicích ze dne 9.6.2011 tak, že uložená pokuta ve výši 70 000,- Kč byla snížena na částku 40 000,- Kč, v ostatních částech bylo napadené rozhodnutí potvrzeno.

Žalobce v žalobě uvádí, že byl prvostupňovým správcem daně uznán vinným ze spáchání správního deliktu na úseku bezpečnosti práce, kterého se měl dopustit tím, že dne 21.3.2011 pracovali dva jeho zaměstnanci na sedlové střeše rodinného domu bez osobní ochrany proti pádu na volném okraji střechy a hrozilo riziko pádu z důvodu chybějícího zábradlí lešení. Dalšího pochybení se žalobce měl dopustit tím, že nezajistil dodržování bezpečného chování na pracovišti prostřednictvím vedoucích zaměstnanců. Žalobce se odvolal proti prvostupňovému rozhodnutí správního orgánu, jednou z odvolacích námitek bylo jeho tvrzení, že bezpečnost svých zaměstnanců a tedy i plnění svých zákonných povinností splnil poučením a instrukcí svých zaměstnanců, aby v případě odebírání materiálu či jakéhokoliv pohybu po příslušném poli lešení bez zábradlí se pohybovali v postoji za pojezdovou dráhou zdvihacího zařízení tak, aby nehrozilo vypadnutí z lešenové konstrukce. Dle žalobce toto opatření má charakter doplňkového organizačního zajištění, které je přiměřené situaci, a proto nelze dovodit porušení právních povinností. S touto námitkou se žalovaný dostatečně nevypořádal, pouze uvedl, že tato instrukce se minula účinkem, neboť zaměstnanci pohybující se na střeše v poli lešení bez zábradlí nebyli při práci chráněni proti pádu, bylo povinností žalobce organizovat práci tak, aby jeho instrukce byly zaměstnanci plněny. Žalovaný se však nevyjádřil k zásadní námitce uplatněné jak v řízení před prvoinstančním orgánem tak i v odvolání, že přijaté doplňkové organizační opatření je dostatečné k ochraně jeho zaměstnanců. Žalobce považuje za dostatečné jeho doplňkové organizační opatření. Rovněž žalovaný se řádně nevypořádal s jeho námitkou o dostatečnosti doplňkového organizačního opatření k zajištění ochrany svých zaměstnanců. Při podpisu protokolu ze dne 1.4.2011 uváděl prvoinstančnímu správnímu orgánu, že muž, jež se pohybuje na fotografii po střešním plášti rozebíral střešní plášť z důvodu umístění kotevního bodu na příslušný trám střešní konstrukce. Není technicky možné, aby při umísťování tohoto kotevního bodu byl zaměstnanec chráněn osobním postrojem. Sdělení této skutečnosti bylo důvodem „hádky“, jež je žalobcem zmiňována v závěru jeho odvolání proti příkazu. V rozhodnutí prvostupňového správního orgánu se uvádí, že dva zaměstnanci žalobce pracovali na volném okraji střechy, přičemž z fotografií přiložených k protokolu ze dne 1.4.2011 vyplývá, že na konstrukci lešení je zaměstnanec žalobce Z.M., který dodržuje doplňkovou instrukci žalobce o pohybu na lešení v místech, kde není zábradlí a na volném okraji střechy se pohybuje R.Ch., který však v případě pádu by dopadl na podlážku lešení a nedošlo by pak k volnému pádu. Dále namítá nesprávnost výroku, neboť Z.M. se nepohybuje na volném okraji střechy, proto žalobce nemůže být uznán vinným z takového jednání.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Žalobce se dopustil správních deliktů, které byly řádně zadokumentovány do protokolu o kontrole a pořízenou fotodokumentací. Fotografie korespondují s kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole. Doplňkové organizační opatření formou poučení a instruktáží svých zaměstnanců nebylo shledáno jako dostatečné. Pokud by tomu tak bylo, neuvedl by žalovaný ve svém rozhodnutí, že zaměstnanci pohybující se po střeše v poli zábradlí nebyli při práci chráněni proti pádu. Jako účelové tvrzení považuje žalovaný žalobní námitku, že fotografie doložená v protokolu zachycuje pouze jednoho ze zaměstnanců žalobce. Inspektorem byl zjištěn stav, kdy na střeše Pokračování
- 3 -
10A 33/2012

rodinného domu pracují dva zaměstnanci. Rovněž považuje za účelové tvrzení žalobce, že by zaměstnanec Ch. v případě pádu dopadl na podlážku lešení a nedošlo by tak k volnému pádu. K pádu mohlo dojít, neboť zaměstnanci nebyli jištěni proti pádu. Jaké následky mohly nastat jsou pouhé spekulace.

Ze správního spisu byly, s ohledem na obsah žalobních bodů, zjištěny tyto následující skutečnosti:

Z protokolu o kontrole vykonané ve dnech 21.3., 30.3. a 1.4.2011 vyplývá, že předmětem kontroly byla namátková kontrola o dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů a správních předpisů k zajištění bezpečnosti práce. Kontrola byla provedena u rodinného domu čp. X v K. ul. v Č. B. dne 21.3.2011 v 11.19 hod. a bylo zjištěno, že na sedlové střeše rodinného domu ve výšce 6,5 m pracují dva zaměstnanci žalobce bez osobní ochrany proti pádu na volném okraji střechy, o čemž byla pořízena fotodokumentace. V době kontroly na lešení se nacházeli dva zaměstnanci, přičemž lešení nebylo v prostřední části vybaveno zábradlím. V prostoru nezajištěné části lešení byl Z. M. Žalobcem nebyl doložen doklad o odborné prohlídce a zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce. Bylo kontrolou uzavřeno, že žalobce, ačkoliv stanovil pracovní postup, nezajistil jeho dodržování prostřednictvím vedoucích zaměstnanců, práci neorganizoval tak, aby byly dodrženy zásady bezpečného chování na pracovišti, aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení. Z obsahu protokolu vyplývá, že jednatel žalobce L.B. ml. byl seznámen s obsahem protokolu a souhlasil se způsobem provedení kontroly, s kontrolním zjištěním, přičemž v rubrice „zde podávané následující vyjádření“ není uveden žádný údaj. Přílohou protokolu o kontrole je fotodokumentace, ze které je patrno, že bylo již postaveno lešení, v místě instalace výtahu není zábradlí, dosud nebylo započato s opravou krytiny na střeše. Z pracovního postupu ohledně položení nové krytiny na rodinném domu vyplývá, že práce byly zahájeny dne 18.3.2011, kdy tento den došlo pouze k navezení nové krytiny a dne 21.3.2011, kdy byla provedena kontrola, došlo k navezení lešení, jeho montáži, kotvení, k montáži výtahu i kotevního házu (bodu) a následně k demontáži staré krytiny a oplechování, svážení a nakládání původního materiálu. Tyto práce probíhaly dne 21.3.2011 v době od 7.00 do 15.45 hod., přičemž kontrola byla provedena v 11.19 hod.

Prvostupňový správní orgán dne 9.6.2011 vydal rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným za spáchání správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. q) zákona o inspekci tím, že nesplnil povinnost týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, neboť dne 21.3.2011 v 11.19 hod. pracovali dva zaměstnanci bez osobní ochrany proti pádu na volném okraji střechy, kdy riziko pádu hrozilo v místě chybějícího zábradlí lešení v místě instalace výtahu na materiál. Jednalo se o zaměstnance R.Ch. a Z. M. Dále se žalobce dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci tím, že nedodržel povinnost při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 - § 103 zákoníku práce, neboť provedenou kontrolou bylo zdokumentováno, že žalobce jako zaměstnavatel, ačkoliv stanovil písemný pracovní postup, nezajistil jeho dodržování prostřednictvím vedoucích zaměstnanců, práci neorganizoval tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti, aby

zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení. Za uvedené správní delikty byla žalobci uložena pokuta ve výši 70 000,- Kč. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, přičemž v odvolání m.j. namítal, že se správní orgán řádně nevypořádal se všemi námitkami. Namítal, že na použité konstrukce lešení neexistují zkrácené dílce, které by bylo možno použít jako zábradlí v místech instalace výtahu na materiál. Tento nedostatek řešil žalobce poučením a Pokračování
- 4 -
10A 33/2012

instrukcí svých zaměstnanců, aby v případě odebírání materiálu se pohybovali v postoji za pojezdovou dráhou zdvihacího zařízení, aby nehrozilo vypadnutí z lešenové konstrukce. Toto opatření má charakter doplňkového organizačního zajištění. Jiným způsobem dle žalobce nebylo možno ochranu technicky zajistit.

Žalobce v odvolání proti příkazu ze dne 4.5.2011 namítal, že nebyl přítomen sepsání protokolu, nebyla mu dána možnost vyjádřit se k charakteru jednotlivých závad, pouze mu byl předložen zápis v konečné podobě, vyjádřil nesouhlas s obsahem zápisu a po neshodách mu bylo řečeno, že obdrží vyjádření, ke kterému bude mít možnost se vyjádřit.

Z úředního záznamu vypracovaného inspektorem Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích ze dne 17.5.2011 vyplývá, že při projednávání zjištěných skutečností jednatel žalobce L. B. ml. uvedl, že se v době kontroly na střeše teprve připravovalo místo k ukotvení jistícího lana, lešení bylo v pořádku, jen nemohlo v prostřední části být zábradlí z důvodu instalace zdvihacího zařízení.

Prvostupňový správní orgán vydal dne 4.5.2011 příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným ze správního deliktu na úseku bezpečnosti práce dle § 30 odst. 1 písm. q) zákona o inspekci a dle § 30 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci, za které mu byla uložena pokuta ve výši 70 000,- Kč. Proti tomuto příkazu žalobce podal odpor.

Žalobce namítal, že mu nebyla poskytnuta možnost vyjádřit se k uvedeným závadám, osobní zajištění – postroje typu Lanex řady LX měl na stavbě k dispozici. Na místě byla postavena konstrukce lešení typu Plettac SL 70, která má ochrannou funkci, v místě odebírání materiálu není dostrojení zábradelním prvkem, neboť neexistují žádné zkrácené dílce. Pro tento případ je pracovník instruován, aby stál v postoji za pojezdovou drahou zdvihacího zařízení.

Napadeným rozhodnutím byla uložená pokuta snížena na částku 40 000,- Kč, v ostatních částech výrok rozhodnutí prvostupňového správního orgánu zůstal beze změny. K námitce žalobce ohledně obsahu protokolu z kontroly žalovaný uvedl, že žalobce se vzdal práva na podání žádosti o přezkoumání protokolu, zjištění v něm uvedená se proto považují za nesporná. Zaměstnanci žalobce pracovali ve výšce bez zajištění proti pádu ochrannými pracovními prostředky, vedoucí zaměstnanec žalobce nezajistil dodržování pracovního postupu. K dalším námitkám žalobce se žalovaný vyjádřil tak, že odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se prvostupňový správní orgán vyjadřoval k námitce žalobce aniž bylo žalovaným reagováno na námitku žalobce, pouze bylo obecně uvedeno, že vzhledem k uvedenému zjištění prvostupňového správce daně odvolací orgán dospěl k závěru, že se vypořádal se všemi námitkami uvedenými v odporu proti příkazu. K námitce žalobce, že neporušil povinnosti na úseku bezpečnosti práce bylo odkázáno na § 3 odst. 2 Nařízení vlády č. 362/2005 s tím, že bylo inspektory zjištěno a doloženo, že při práci na střeše bylo postaveno lešení typu Plettac SL 70, které bylo vybaveno zábradlím po celém obvodu, v místě kde se však nacházelo zdvihací zařízení pro dopravu materiálu nebylo zábradlí umístěno. Bylo proto povinností zaměstnanců žalobce pracovat na střeše s prostředky osobní ochrany v místech, kde lešení bylo bez zábradlí. Zjištěný stav nebyl vyvolán nedostatkem konstrukčních prvků lešení. Instrukce řízení směřující k tomu jak odebírat materiál z výtahu se minula účinkem v případě, že zaměstnanci pohybující se na střeše v poli lešení bez zábradlí nebyli při práci chráněni proti pádu.

Pokračování
- 5 -
10A 33/2012

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

V daném případě byl žalobce na základě rozhodnutí oblastního úřadu inspekce práce shledán odpovědným za dva správní delikty spáchané na úseku bezpečnosti práce tak jak odpovědnost za tyto správní delikty upravuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Za tyto správní delikty byla žalobci uložena pokuta ve výši 40 000,- Kč. Podle závěrů orgánu inspekce práce se žalobce dopustil správního deliktu dle § 30 odst. 1 písm. f) a dle § 30 odst. 1 písm. q) zákona o inspekci. Skutek měl dle správních orgánů spočívat v tom, že žalobce dne 21.3.2011 nezajistil dodržování bezpečného chování na pracovišti prostřednictvím vedoucích zaměstnanců v případě, že pracovali dva zaměstnanci žalobce na sedlové střeše rodinného domu v Č. B. bez osobní ochrany proti pádu na volném okraji střechy a hrozilo riziko pádu z důvodu chybějícího zábradlí lešení. Žalobce má za to, že bezpečnost svých zaměstnanců a tedy i plnění svých zákonných povinností směřujících k ochraně zaměstnanců při práci ve výškách splnil poučením a instrukcí svých zaměstnanců tak, aby v případě odebírání materiálu či jakéhokoliv pohybu po příslušném poli lešení bez zábradlí se pohybovali v postoji za pojezdovou dráhou zdvihacího zařízení, aby nehrozilo vypadnutí z lešenové konstrukce. Toto opatření má charakter doplňkového organizačního zajištění.

Pro posouzení, zda byly naplněny znaky skutkové podstaty správního deliktu dle § 30 odst. 1 písm. f) a q) je nutno přistoupit ke zkoumání, do jaké míry byla naplněna objektivní stránka tohoto správního deliktu – jednání jako projev vůle ve vnějším světě, kterým došlo k porušení povinností, tudíž zda žalobce zajistil či opačně nezajistil přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoliv k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.

Platná právní úprava postihu porušování právních povinností právnickou osobou je založena na odpovědnosti právnické osoby za správní delikt. Rozumí se jím protiprávní jednání právnické osoby, jehož znaky jsou stanoveny zákonem. K uplatnění odpovědnosti za správní delikt je nutné, aby jednání právnické osoby naplňovalo jak obecné znaky tak znaky některé konkrétní skutkové podstaty uvedené ve zvláštním zákoně. Obligatorním znakem skutkové podstaty správního deliktu právnické osoby není zavinění. K vyvození odpovědnosti tedy postačuje samotný fakt porušení nebo nesplnění povinností stanovených zákonem nebo uložených na jejich základě.

Soud se nejprve zabýval námitkou žalobce ohledně nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť žalobce namítal, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s jeho tvrzením, že bezpečnost zaměstnanců byla zajištěna poučením a instrukcí, neboť pouze uvedl, že se tato instrukce minula účinkem.

Soud poznamenává, že nevypořádá-li se správní orgán v rozhodnutí se všemi námitkami, které byly uplatněny, způsobuje to nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v nedostatku jeho důvodů (§ 76 odst. 1 písm. a/). V daném případě lze přisvědčit žalobci, že žalovaný se nedostatečně vypořádal s jeho námitkou ohledně přijetí doplňkového organizačního opatření v případě, že bylo pouze konstatováno, že instrukce se minula účinkem. Ze strany správního orgánu nebylo řádně vyhodnoceno, zda jím přijaté organizační opatření bylo dostatečné či nikoliv a jak mělo být splněno.

Žalobce namítá, že již při podpisu protokolu při jednání ze dne 1.4.2011 uváděl, že jeho zaměstnanec, který se pohyboval po střeše rozebíral část střešního pláště z důvodu umístění kotevního bodu na příslušný trám střešní konstrukce. Dle žalobce není možné, aby Pokračování
- 6 -
10A 33/2012

při umísťování kotevního bodu byl zaměstnanec chráněn osobním postrojem. Uvedená námitka žalobce je důvodná a to z následujících důvodů:

Z obsahu odvolání proti příkazu č.j. 2216/5.40/11/14.3 vyplývá, že žalobce poukazoval na nesprávný procesní postup inspektora, neboť mu nebyla dána možnost se vyjádřit k obsahu protokolu, byl donucen k jeho podpisu, nebyl řádně poučen o procesních právech, byl odváděn od svých námitek, které měl vůči protokolu. V protokolu o kontrole č.j. 12/3675/5.32/11/15.2, který žalobce dne 1.4.2011 podepsal je uvedeno, že žalobce souhlasil se způsobem provedení kontroly, s kontrolním zjištěním a k obsahu protokolu se nevyjádřil. Uvedené údaje v protokolu však nekorespondují s úředním zápisem inspektora ze dne 17.5.2011, ve kterém je zachycen průběh jednání z 30.3.2011, dle něhož žalobce vznesl námitku, že v době kontroly na střeše teprve probíhala příprava místa k ukotvení jistícího lana, lešení bylo v pořádku jen nemohlo být v prostřední části zábradlí z důvodu instalace zdvihacího zařízení. Z uvedeného vyplývá, že v protokolu nebyl řádně zaznamenán průběh jednání, zejména námitky žalobce, a proto nelze uvedený protokol použít jako důkaz a vycházet z něho při vydání rozhodnutí. V důsledku toho byl žalobce ze strany správního orgánu zkrácen na svých procesních právech a řízení je tak zatíženo procesní vadou. V důsledku vznesení shora uvedené námitky ze strany žalobce bylo povinností správního orgánu se touto námitkou řádně zabývat, nikoliv ji nezaznamenat.

Správní orgán proto vyšel při rozhodování o sankci za správní delikt pouze z protokolu o kontrole, aniž by se ve správním řízení řádně vypořádal s důkazními návrhy a námitkami žalobce v tomto řízení učiněnými, které měly vyvrátit či jinak interpretovat kontrolní zjištění. Žalobce v řízení namítal nové skutečnosti, aniž by o nich byly provedeny důkazy za účelem zjištění skutečného stavu věci. Správní orgán jiné důkazní prostředky nezajistil.

Rovněž bylo nutno zabývat se v řízení tím, zda v době kontroly dne 21.3.2011 v 11.19 hod. probíhaly dosud přípravné práce (montáž lešení a výtahu a montáž kotevního bodu), neboť z obsahu denního záznamu ze dne 21.3.2012 vyplývá, že uvedené práce probíhaly. Z fotografií pořízených inspektorem je patrno, že na střeše je dosud původní krytina, což koresponduje s obsahem denního záznamu ohledně provedených prací. Tato skutečnost by měla být správním orgánem rovněž při rozhodnutí zhodnocena, zda se jednalo dosud o montáž lešení a výtahu nebo zda již probíhaly práce při výměně střešní krytiny.

Soud poznamenává, že žalobcem bylo rovněž namítáno, že technicky u konstrukce lešení neexistují zkrácené dílce, které by bylo možno použít jako zábradlí v místech instalace výtahu pro dopravu materiálu. Za účelem vyhodnocení této námitky bylo nutno vyžádat odborné vyjádření od výrobce, event. prodejce tohoto lešení Plettac SL 70, což ovšem správní orgán neopatřil.

K námitce žalobce, že z rozhodnutí vyplývá, že dva zaměstnanci žalobce pracovali na volném okraji střechy, přičemž z fotografií pořízených inspektorem vyplývá, že na konstrukci lešení je pouze zaměstnanec žalobce Z.M., který dodržuje doplňkovou instrukci žalobce o pohybu na lešení v místech, kde není zábradlí a na volném okraji střechy se pohybuje R.Ch., který by v případě pádu dopadl na podlážku, soud uvádí, že z uvedených fotografií nelze zjistit, kdo z osob je zaměstnanec žalobce, popis osob na uvedené fotodokumentaci chybí. Proto nelze uvedenou námitku přezkoumat, jestliže není zcela jasné, o jaké osoby se na fotografiích jedná. V tomto směru je rovněž rozhodnutí nepřezkoumatelné.

Pokračování
- 7 -
10A 33/2012

Soud proto po přezkoumání podkladů pro skutkové zjištění o konstatovaných závadách dospěl k závěru, že správní orgán vycházel z nedostatečně zjištěného stavu věci, není zřejmé v jaké fázi byly práce na dané opravě, kdy jsou tu rozpory mezi listinami založenými ve spise (protokol vs. fotodokumentace), což samo o sobě má význam pro posouzení deliktního jednání příp. při výši sankce, prokáže-li se, že počínání žalobce je podřaditelné některé zákonem vymezené skutkové podstatě. Další vada spočívá v tom, že nebyly řádně zaznamenány námitky žalobce a proto obsah protokolu plně neodpovídá skutečnosti. Současně se poukazuje na povinnost správního orgánu ověřit tvrzení předestřená žalobcem a provést za tím účelem potřebné důkazy.

Shora uvedená procesní pochybení mohla tak mít vliv na rozhodnutí ve věci samé, proto soud napadené rozhodnutí zrušil dle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Protože stejnými vadami je stiženo též rozhodnutí prvostupňové, zrušil soud podle § 78 odst. 3 s.ř.s. též rozhodnutí vydané u první instance.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobce, který byl v řízení úspěšný má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč, 2 úkony právní pomoci po 2 100,- Kč a 2x 300,- Kč režijní paušál. Celkem tedy náklady řízení představují částku 7 800,- Kč.

Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pokračování
- 8 -
10A 33/2012

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 27. července 2012

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru