Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 29/2010 - 94Rozsudek KSCB ze dne 20.10.2010

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 As 2/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek


10A 29/2010 – 94

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce P. N., zastoupeného Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou v Ostravě – Moravská Ostrava, Husova 1285/2, proti žalovanému Krajskému úřadu - Jihočeského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářstv,í se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.3.2010, č.j. 6333/2010/ODSH/as, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 10.5.2010 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Krajského Úřadu Jihočeské Budějovice z 1.3.2010 č.j. 6333/2010/ODSH/as, kterým bylo podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítnuto odvolání žalobce jako opožděné.

Žalobce v žalobě vyjádřil nesouhlas s postupem žalovaného a tvrdil, že byl zkrácen na svých právech, neboť mu nebylo řádně doručováno a v důsledku toho nemohl rozhodnutí napadnout opravným prostředkem, jelikož ten byl zamítnut z důvodu opožděnosti. Žalobce dále uvádí, že zásilka /neuvádí která, lze usuzovat v kontextu, že obsahující meritorní rozhodnutí/ mu nikdy nebyla doručována na adresu jeho trvalého bydliště, pouze výzva s poučením byla vhozena do jeho P.O.Boxu. Fikce doručení tedy nemohla nastat, neboť písemnost nebyla vůbec doručována na adresu trvalého pobytu žalobce a dále žalobci nebylo Pokračování
- 2 -
10A 29/2010

uložení písemnosti řádně oznámeno, ani nebyl řádně poučen o následcích nevyzvednutí písemnosti. Byla porušena i ustanovení správního řádu o doručování, neboť žalobce nepožádal o doručování na jinou adresu, a tudíž mu mělo být řádně doručováno na adresu jeho trvalého bydliště. Pochybení doručujícího orgánu nemůže jít k tíži žalobce. Fakticky mu nikdy nebylo doručováno na adresu trvalého bydliště, a to bez ohledu na adresu uvedenou na písemnosti. O tom svědčí skutečnost, že žalobce byl po celou dobu doručování rozhodnutí na nemocenské dovolené, pobýval doma a doručující orgán by jej jistě mohl na adrese trvalého bydliště zastihnout.

Žalobce dále poukázal na nestandardní doručování v průběhu celého správního řízení. Zásilky byly zasílány pozdě a žalobce neměl faktickou možnost se k jednání dostavit. Kupříkladu sdělení o zahájení řízení a současné předvolání k ústnímu jednání na den 24.8.2009 si žalobce převzal tento den a úložní doba uplynula v pondělí 23.8.2009. Další předvolání k ústnímu jednání na 6.10.2010 bylo žalobci vhozeno do P.O.Boxu dne 6.10.2009. Žalobce poukázal na nesprávný postup správního orgánu, který určil, že zásilky obsahující předvolání mají být uloženy pouze 10 dnů a poté vhozeny do schránky. Dle žalobce měla být dodržena běžná patnáctidenní úložní doba. Předvolání k jednání byla žalovaným zasílána tak, že jednání byla nařízena hned na následující dny po uplynutí desetidenní doby k vyzvednutí zásilek. Žalobci tak fakticky nebylo umožněno ani se k jednání připravit. Nemůže pak obstát argumentace žalované, že žalobce se nikdy z jednání neomluvil ani nepožádal ani o nový termín. Obviněný z přestupku nemusí nijak se správním orgánem spolupracovat a toto nemůže jít k jeho tíži. Ústní jednání bylo stiženo mnoha procesními pochybeními. Nebyla splněna podmínka pro projednání věci v nepřítomnosti žalobce. Výslechy svědků byly zaznamenány v samostatných protokolech a nikoliv samotném protokolu o průběhu celého ústního jednání. Před ukončením dokazování a vydáním rozhodnutí konstatoval správní orgán vinu obviněného. To je evidentní porušení ústavního principu presumpce neviny. Lze to vysvětlit pouze podjatostí rozhodujícího úředníka. Správní orgán vycházel ze skutkového stavu, který neměl oporu v provedených důkazech. Nemohl být proveden důkaz doručenkou dne 6.10.2009, neboť si správní orgán nemohl být jistý, že zásilka byla doručena do dispozice žalobce a nebyla tudíž splněna podmínka pro konání ústního jednání v nepřítomnosti žalobce. Dne 27.10.2009 byla vložena zásilka, na které bylo uvedeno jméno adresáta N. B. X. Žalobce s ohledem na listovní tajemství zásilku neotevřel a pouze na základě shodných dat dovodil, že je v zásilce obsaženo vyrozumění o konání ústního jednání. Byly porušeny veškeré zásady správního řízení, zejména zásada dobré správy. Řízení před orgánem prvního stupně bylo stiženo závažnými procesními pochybeními a jsou tudíž dány důvody pro přezkumné řízení. Žalobce poukázal na to, že v době doručování zásilky obsahující předvolání k ústnímu jednání na 6.10.2009 byl na nemocenské. K tomu uvedl, že poskytuje důkaz nemocenský lístek /nemocenský lístek nebyl v příloze žaloby přiložen/. Žalobce nebyl řádně předvolán k ústnímu jednání o přestupku, bylo porušeno jeho právo účastnit se jednání, tvrdit podstatné skutečnost, navrhovat důkazy, vyjádřit své stanovisko k projednávané věci. Bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces garantované Úmluvou o ochraně základních práv a svobod. Správní orgán prvého stupně neúplně zjistil skutkový stav. Žalobce se nedopustil přestupku podle § 22 odst. 1 písm. e/ bod 1 zákona o přestupcích. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí žalovaného správního orgánu i Městského úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 2.11.2009 č.j. DOP/42333/09/KU, případně bylo navrženo, aby soud upustil od uložení trestu za přestupek a zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení. V příloze žaloby žalobce předložil kopii obálky označené R 03511 Jindřichův Hradec 1, kde je podací razítko Jindřichův Hradec 13.10.09, 27.10. vloženo do schránky /písmo je málo zřetelné/, jméno B. N., X /písmo výrazně zřetelně odlišné od poznámek psaných na levé straně obálky/. Dále je v příloze kopie vyrozumění o konání ústního jednání z 12.10.2009, kde je připojena kopie doručenky, v níž je uveden Pokračování
- 3 -
10A 29/2010

adresát P. N., nar. X, S. č. 1596/2, O.-P. /jméno i adresa psány strojem/, na doručence je uvedeno, že výzva zanechána 16.10.2009, zásilka připravena k vyzvednutí 16.10.2009, vloženo do schránky a datum poštovního razítka Ostrava 27.10.2009.

Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že rozhodoval o odvolání, které obsahovalo velmi konkrétní námitky ohledně doručení prvoinstančního rozhodnutí. S těmito námitkami se zcela vypořádal. Z podkladů založených ve spise vyplývá, že správní orgán zásadně vždy doručoval veškeré písemnosti prostřednictvím držitele poštovní licence podniku Česká pošta s.p. na jméno a doručovací adresu žalobce S. č. 1596/2, O.-P. Není pravdivé tvrzení žalobce, že mu někdy doručoval správní orgán některou z písemností jiným způsobem. Žalovaný zrekapituloval, že první zásilku ohledně zahájení řízení a předvolání žalobce na doručovací adrese osobně převzal. Od té doby stejným způsobem nadepsané a doručované zásilky již nikdy nepřevzal /jednalo se o předvolání k ústnímu jednání nařízenému na 6.10.2009, č.l. 13 spisu. zásilku s vyrozuměním o tom, že dne 6.10.2009 se ústní jednání konalo a žalobce má možnost se vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí ve lhůtě šesti dnů od doručení této písemnosti list č. 17 a zásilku s meritorním rozhodnutím list č. 18/. Vydáním rozhodnutí se rozumí den, kdy bylo jeho písemné vyhotovení předáno k doručení. Tímto dnem byl den 5.11.2009, jak vyplývá ze záznamu na doručence s rozhodnutím. Není tedy pravdivé tvrzení, že správní orgán vydal rozhodnutí dne 2.11.2009, kdy ještě byla žalobci zachována lhůta, kterou správní orgán stanovil. Naopak rozhodnutí bylo vydáno tři dny po uplynutí stanovené lhůty. Žalovaný poukázal na ustanovení § 92 správního řádu, podle kterého, jedná-li se o nepřípustné nebo opožděné odvolání, odvolací orgán nepřezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, jak by byl povinen učinit ve smyslu § 89 správního řádu, kdyby bylo odvolání přípustné a podáno včas. V dané věci odvolání podané dne 19.1.2010 žalobcem bylo podáno opožděně. Žalovaný neshledal důvody k uplatnění některého z mimořádných opravných prostředků. Rozhodnutí bylo předáno k poštovní přepravě dne 5.11.2009, zásilka byla doručována na adresu trvalého bydliště žalobce, nebyla vhozena do P.O.Boxu. Na obálce bylo poznamenáno, že 9.11.2009 zanechal doručující orgán na doručovací adrese výzvu a poučení, že zásilka je připravena k vyzvednutí dne 9.11.2009. Dne 25.11.2009 byla vrácena zpět Městskému úřadu v Jindřichově Hradci. Zásilka nebyla vyzvednuta ve lhůtě deseti dnů, a proto se za den doručení považuje 19.11.2009 /čtvrtek, pracovní den/. Od té doby započala svůj běh patnáctidenní lhůta k podání opravného prostředku, která uplynula 4.12.2009 /pátek, pracovní den/. Žalovaný dále uvedl, že v žalobě žalobce odkazuje na nemoc a skutečnost, že se v době doručování v místě bydliště zdržoval, když ke své nemoci tvrdí, že ji dokládá nemocenským lístkem. Ten však nebyl součástí žaloby, což žalovaný zjistil v rámci využití svého práva nahlédnout do soudního spisu, což uskutečnil dne 31.5.2010. K chybně uvedenému jménu B. N. žalovaný uvedl, že chybí odtržená a odesilateli předaná vratná část, a tudíž jde evidentně o záznam doručovatele. To však nemá vliv na posouzení opožděnosti odvolání podaného žalobcem 19.1.2010 proto meritornímu rozhodnutí. Žalovaný vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s.

Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že povinností správního orgánu bylo doručit rozhodnutí do vlastních rukou žalobce. Za tím účelem má správní orgán povinnost zvolit takovou poštovní službu, aby zásilka obsahující písemnost byla dodána v souladu s požadavky správního řádu. Pokud tedy vznikly pochybnosti o řádném doručení ze strany poštovního doručovatele, měla být celá situace prověřena a postaveno najisto, že bylo doručováno řádně a byly splněny podmínky uplatnění fikce doručením. Případné pochybení provozovatele poštovních služeb nemůže jít k tíži žalobce. To žalovaný neučinil, spokojil se pouze se zkontrolováním doručenky a dovodil, že bylo doručeno řádně a byly splněny Pokračování
- 4 -
10A 29/2010

podmínky pro uplatnění fikce. Z toho také dovodil, že odvolání je opožděné. Dále upozornil žalobce na termín vyhotovení rozhodnutí v souvislosti s ustanovením § 69 odst. 1 správního řádu a v dané věci bylo rozhodnutí správního orgánu prvého stupně vyhotoveno dne 2.11.2009. To i přesto, že k poštovní přepravě bylo předáno 5.11.2009. Pokud bylo rozhodnutí vyhotoveno již dne 2.11.2009, musel správní orgán prvého stupně uzavřít dokazování a zhodnotit provedené důkazy nejpozději 2.11.2009, tedy ještě v době, kdy žalobci plynula lhůta pro vyjádření k podkladům. Dále žalobce poznamenal, že existuje možnost, že mu bylo doručováno v době jeho nepřítomnosti, neboť se často zdržuje v zahraničí, a proto požadoval po správním orgánu zaslání spisu, aby se mohl s tímto spisem seznámit. Na to žalovaný nereagoval, žalobce nevyzval k případnému doplnění tvrzení, v čemž spatřuje žalobce rovněž porušení procesních pravidel v odvolacím řízení. Žalobce vyslovil nesouhlas s projednáním věci bez nařízeného jednán,í ledaže by byly splněny podmínky pro zrušení rozhodnutí podle § 76 soudního řádu správního. K replice žalobce přiložil nemocenský lístek. Současně navrhl učinit dotaz na Českou poštu, zda byla zásilka fakticky doručována na adresu trvalého pobytu žalobce nebo rovnou do P.O. Boxu 228 na této poště.

Soud ve věci nařídil jednání na 21.7.2010. Dne 15.7.2010 byla soudu doručena žádost o odročení jednání, kdy právní zástupkyně žalobce uvedla, že jí bylo doručeno předvolání k jinému jednání a v období od 13.8.2010 do 25.8.2010 má naplánovanou zahraniční dovolenou, dále pak 8.9.2010 má nařízené jednání u jiných soudů. Soud vyhověl žádosti o odročení a jednání odročil na 22.9.2010. Dne 21.9.2010 ve 12.56 h. došla soudu žádost žalobce o odročení nařízeného jednání, neboť zdravotní stav žalobce mu neumožňoval dle sdělení právní zástupkyně k jednání se dostavit, neboť je v pracovní neschopnosti. Dále bylo poukázáno i na obsah přijímacího protokolu z ostravské fakultní nemocnice ze dne 22.8.2010, kdy byl hospitalizován a dosud není v pořádku. K žádosti byla předložena lékařská zpráva z 22.8.2010, kopie žádosti o zahájení přezkumného řízení ze dne 31.8.2010. Soud uložil právní zástupkyni žalobce, aby ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy doložila tvrzení žalobce o tom, že mu jeho zdravotní stav nedovoluje se k ústnímu jednání dostavit kupříkladu dokladem o pracovní neschopnosti žalobce k datu nařízeného jednání. Dne 29.9.2010 byla soudu doručena nečitelná kopie dokladu o dočasné pracovní neschopnosti žalobce ze dne 22.3.2010 s tvrzením, že neschopnost žalobce k datu zaslání pracovní neschopnosti žalobce trvá. Vzhledem k nečitelnosti údajů na zaslané listině byly údaje ověřovány u právní zástupkyně žalobce, která uvedla, že zašle písemnost v kopii, která byla rovněž špatně čitelná. Proto byly údaje ověřovány telefonicky u MUDr. K., praktické lékařky žalobce. Ta sdělila, že žalobci neschopenku dne 22.3.2010 vystavila a od té doby žalobce neviděla. Uvedla, že žalobce zřejmě dochází do Fakultní nemocnice v Ostravě na interní oddělení. Lékařka proto ani neschopnost neukončovala. Soud ověřoval ve Fakultní nemocnici v Ostravě u MUDr. U., která podepisovala propouštěcí zprávu žalobce, jaký je zdravotní stav žalobce k datu, kdy požádal o odročení jednání. Bylo sděleno, že žalobce byl hospitalizován dne 22.8.2010 a propuštěn 25.8.2010 a od té doby lékařskou pomoc v nemocnici nevyhledal. Informace o pracovní neschopnosti lékařka neměla. Soud vyhověl žádosti žalobce a odročil jednání na den 20.10.2010. Dne 19.10.2010 ve 14.33 hod. byla soudu opětovně doručena žádost žalobce o odročení jednání s tím, že žalobcův zdravotní stav nedovoluje, aby se k jednání nařízenému na 20.10.2010 dostavil, jelikož je stále v pracovní neschopnosti a jeho zdravotní stav je velice vážný, když v době od 5.10. do 8.10.2010 musel být opětovně hospitalizován. K současné době vyžaduje zdravotní stav klidový režim a není schopen dostavit se k jednání s ohledem na léčbu přípravkem Zinnat 500 mg, který ovlivňuje jeho pozornost a soustředění. Požádal o odročení jednání na neurčito, neboť nelze předpokládat, že by se zdravotní stav žalobce v blízké době natolik zlepšil, aby mohl absolvovat cestu do Českých Budějovic. K žádosti o Pokračování
- 5 -
10A 29/2010

odročení jednání bylo přiloženo potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény ze dne 5.10.2010 vystavené Fakultní nemocnice Ostrava, Interní klinika. Zpráva z kontrolního vyšetření z 30.9.2010, kopie interní propouštěcí zprávy z hospitalizace ve dnech 5.10.2010 do 8.10.2010 a příbalová informace u přípravku Zinnat 250 mg. Soud po doručení žádosti o odročení jednání ověřoval u MUDr. V. vystavení pracovní neschopnosti u žalobce, respektive vystavení potvrzení o trvání pracovní neschopnosti žalobce. MUDr. V. sdělila, že potvrzení vystavila ohledně data 5.10.2010 až 8.10.2010, kdy byl žalobce hospitalizován. Od tohoto data žalobce další lékařskou pomoc nevyhledal, a proto se k jeho zdravotnímu stavu ke dni nařízeného jednání 20.10.2010 nemohla vyjádřit. Soud proto ověřoval dne 20.10.2010 u praktické lékařky MUDr. K., zda je žalobce v pracovní neschopnosti. Lékařka sdělila, že žalobce 1.10.2010 přišel s nesrozumitelnými nálezy, a proto byl odkázán na interní ambulanci k MUDr. M., aby byly nálezy uspořádány. Od té doby se k praktické lékařce nedostavil. Pracovní neschopnost nemá od praktické lékařky vystavenu. Na pobírání dávek by dle jeho sdělení neměl nárok, neboť si neplatí pojištění. Lékařka neměla informace o tom, že by zdravotní stav žalobce vylučoval jeho účast při soudním jednání.

Soud proto žádosti žalobce nevyhověl a jednání nařízené na 20.10.2010 neodročil. Žalobce nedoložil, že k tomuto datu jeho zdravotní stav brání účasti na nařízeném jednání. Soud ověřoval tvrzení žalobce o nemožnosti účastnit se nařízeného jednání vnemocnici v Ostravě i u praktické lékařky a nebylo potvrzeno žalobcovo tvrzení, že se nemůže pro zdravotní stav k jednání dostavit. Lékařka sdělila, že žalobce není v pracovní neschopnosti.

Ze správních spisů správních orgánů obou stupňů pro věc vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

V úředním záznamu sepsaném Policií ČR, Krajským ředitelstvím Policie Jihočeského kraje dne 5.8.2009 pod č.j. KRPC-27750-1/PŘ-2009-020307 je uvedeno, že dne 4.8.2009 prováděla NSTRŽM M. K. dohled nad BESIP na silnici č. I/34 v 35 km a v 16.09 hod bylo změřeno vozidlo OA PEUGEOT 307 2.0VF33HRH SB 4 T16714, které jelo ve směru od obce Stráž nad Nežárkou směrem na obec Třeboň. Tomuto vozidlu byla naměřena rychlost 112 km/hod. na úseku kde je povolena maximální povolená rychlost 90 km/hod. Řidičem vozidla byl P. N., nar. X bytem S. 1596/2, O. Řidič nechtěl přestupek vyřešit na místě a požádal o oznámení ke správnímu řízení. Bylo poznamenáno, že vozidlo nikde nezastavilo, neodbočilo ani nedošlo k záměně s jiným vozidlem, a tudíž nemohlo dojít ani k záměně řidiče osobního automobilu. Přestupek byl oznámen Městskému úřadu, odboru dopravy, agenda přestupků v Jindřichově Hradci dne 5.8.2009. Městský úřad v Jindřichově Hradci, odbor dopravy zahájil dne 10.8.2009 řízení ve věci přestupku žalobce. Oznámení o zahájení řízení bylo doručováno žalobci na jeho adresu trvalého bydliště a na doručence je zaznamenáno osobní převzetí zásilky dne 24.8.2009. Spolu se zahájením řízení byl žalobce předvolán k ústnímu jednání v uvedené věci na 24.8.2009.

Ve spise je založen výpis evidenční karty žalobce vydaný Městským úřadem v Jindřichově Hradci dne 24.8.2009, z níž je zřejmý aktuelní stav bodového hodnocení žalobce 8 bodů.

Na den 6.10.2009 /adresa na doručence je uvedena na místo trvalého bydliště žalobce a na doručence je uvedeno, že adresátovi byla zanechána výzva a poučení dne 23.9.2009/ bylo nařízeno ve věci přestupku žalobce ústní jednání. Na doručence je poznámka „nevracet, vložit do schránky, uložit jen 10 dní“. Dále je uvedeno, že zásilka byla vhozena „do boxu“ dne 6.10.2009. Pokračování
- 6 -
10A 29/2010

Protokol o ústním jednání byl Městským úřadem v Jindřichově Hradci, odborem dopravy sepsán dne 6.10.2009, kdy bylo konstatováno, že žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, ani se pro důležitý důvod neomluvil. Bylo konstatováno, že žalobce byl již předvolán k ústnímu jednání opakovaně podruhé, když poprvé to bylo dne 17.9.2009. kdy zásilka mu byla uložena a oznámena na poště dne 23.9.2009 s výzvou k vyzvednutí zásilky. Dne 6.10.2009 mu zásilka byla vhozena do jeho P.O.boxu. Ve věci byli vyslechnuti jako svědci zasahující policisté R. N. a M. K. Oba svědci shodně uvedli, že měli službu, kdy měřili rychlost vozidel projíždějících po silnici I. třída č. 34 v úseku za Stráží nad Nežárkou na Třeboň na 35. km. Používali stacionární radar, který byl umístěn na odbočce do pískovny na začátku tzv. Strážské rovníky. Byla změřena rychlost vozidla řízeného žalobcem, která činila 112 km, takže po odečtení tolerance se jednalo o překročení maximálně povolené rychlosti o 19 km za hodinu. Žalobce byl zastaven, bylo možné řešit přestupek na místě, což odmítl a požádal o postoupení věci do správního řízení. Ve voze seděly dvě ženy, z nichž jedna byla zřejmě matka žalobce, která žalobce přemlouvala, aby pokutu zaplatil, že už takhle špatně dopadl. Poté vozidlo pokračovalo směrem na Třeboň.

Dne 12.10.2009 vyrozuměl Městský úřad v Jindřichově Hradci, odbor dopravy žalobce ohledně konání nařízeného ústního jednání o přestupku. Bylo mu sděleno, že byli vyslechnuti jako svědci policisté M. K. a R. N. Žalobce byl informován o tom, že se může k výslechu svědků, kterého se nezúčastnil, vyjádřit a bylo mu sděleno v jaké lhůtě. Byl poučen o tom, že poté bude skončeno dokazování, spis bude uzavřen a bude vydáno rozhodnutí ve věci. Vyrozumění o konání ústního jednání bylo žalobci doručeno na adresu jeho trvalého bydliště a vloženo do schránky dne 27.10.2009, když dne 16.10.2009 mu byla zanechána výzva a poučení o tom, že má zásilku připravenou k vyzvednutí ode dne 16.10.2009.

Dne 2.11.2009 vydal Městský úřad v Jindřichově Hradci, odbor dopravy rozhodnutí o přestupku, kterým uznal žalobce vinným tím, že dne 4.8.2009 v době okolo 16.09 řídil osobní automobil PEUGEOT 3074 T 1 6716 po silnici I. třídy č. 34 ve směru od Stráže nad Nežárkou na Třeboň, kde mu byla v prostoru 35. km policisty naměřena rychlost 112 km za hodinu, což je o 19 km za hodinu překročená povolená rychlost v obci. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 25.000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 16 měsíců s počátkem od data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a dále mu byla stanovena povinnost uhradit náklady řízení v paušální částce 1.000 Kč. Povinnost zaplatit pokutu a náklady řízení byla žalobci stanovena ve lhůtě třiceti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Rozhodnutí bylo žalobci doručováno na adresu jeho trvalého bydliště s poznámkou, že výzva a poučení byly zanechány dne 9.11.2009 s tím, že zásilka je připravena k vyzvednutí od tohoto data. Zásilka vyzvednuta nebyla, a proto byla dne 25.11.2009 vrácena Městskému úřadu v Jindřichově Hradci jako nedoručená. Městský úřad v Jindřichově Hradci zaslal dne 14.12.2009 Magistrátu města Ostravy, Registru řidičů rozhodnutí ve věci přestupku žalobce a uvedl, že rozhodnutí nabylo právní moci na podkladě fikce doručení, neboť žalobce si zásilku určenou do vlastních rukou na adrese bydliště nepřebíral.

Žalobce podal dne 19.1.2010 odvolání, které bylo doručeno Městskému úřadu v Jindřichově Hradci dne 21.1.2010. Odvolání bylo postoupeno dne 30.1.2010 Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství. Doplnění odvolání bylo Městskému úřadu v Jindřichově Hradci doručeno dne 3.2.2010. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalovaným správním orgánem dne 1.3.2010 č.j. 6333/2010/ODSH/as tak, že Pokračování
- 7 -
10A 29/2010

odvolání žalobce bylo jako opožděné zamítnuto. Stalo se tak s odůvodněním, že prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci dne 5.12.2009. Odvolání podané dne 19.1.2010 doplněné podáním ze dne 2.2.2010 je odvoláním opožděným. Správní orgán zkoumal i zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení nebo pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Důvody k zahájení těchto řízení shledány nebyly.

Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v intencích § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., v platném znění /dále jen s.ř.s./, v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla.

V předmětné záležitosti je napadán postup žalovaného správního orgánu, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce pro jeho nepřípustnost podle § 92 odst. 1 správního řádu. Soud v této souvislosti poukazuje na rozsudek NSS č.j. 5 As 41/2009-91, ve kterém Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí vydané podle § 92 odst. 1 správního řádu není rozhodnutím, v němž by se správní orgán věcně zabýval odvoláním účastníka řízení. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu je proto soud, v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro jeho opožděnost nebo nepřípustnost, oprávněn zkoumat, v mezích žalobních bodů, pouze to, zda se jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání, a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. To se týká právě projednávané záležitosti. Žalobce zpochybnil postup prvostupňového orgánu při doručování jemu určených písemností. Uvedl, že mu řádně doručováno nebylo. Poukázal na to, že zásilka /neuvedl která, z kontextu věci lze usuzovat, že obsahující meritorní rozhodnutí/ nikdy nebyla doručována na adresu jeho trvalého bydliště, pouze výzva s poučením byly v vhozeny do jeho P.O.boxu. Podle jeho názoru nemohla nastat fikce doručení, neboť rozhodnutí nebylo doručováno na adresu jeho trvalého bydliště. Současně mu nebylo uložení písemnosti řádně oznámeno ani nebyl řádně poučen o následcích nevyzvednutí písemnosti. Žalobce tvrdil, že byla porušena i ustanovení správního řádu, neboť nepožádal o doručování na jinou adresu, a tudíž mělo být doručováno na adresu jeho trvalého bydliště. Podle názoru žalobce doručující orgán při doručování pochybil, a to nemůže jít k jeho tíži. Fakticky mu na adresu trvalého bydliště doručováno nebylo, o čem svědčí fakt, že v době doručování byl žalobce na nemocenské dovolené, pobýval celý den doma a doručující orgán by jej jistě musel zastihnout.

Žalobcem takto formulované námitky směřující proti způsobu doručování a proti fikci doručení meritorního rozhodnutí soud nezhodnotil jako důvodné. Platná právní úprava stanoví v § 20 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. v platném znění, že fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování, na adresu jejího trvalého pobytu, přičemž fyzické osobě lze doručit, kdekoliv bude zastižena. Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, může být podle odstavce druhého téhož ustanovení doručena adresátovi, nebo též tomu, koho by adresát přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem. Podle ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu, jestliže si adresát uložené písemnosti, písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Podle odstavce druhého, prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 správního řádu požádat o prominutí zmeškání úkonu. Z citované platné právní úpravy vyplývá, že písemnost se považuje za doručenou uplynutím desátého dne po uložení písemnosti. První den lhůty je den následující po dni uložení. V souzené věci se jednalo o rozhodnutí odboru dopravy, kdy žalobce byl postihován za přestupek, za který mu byla uložena sankce. Jednalo se tedy nepochybně o trestní obvinění ve smyslu § 6 odst. Úmluvy o Pokračování
- 8 -
10A 29/2010

ochraně základních práv a svobod /dále jen „Úmluva“/. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva vykládá tento termín tak, že se jedná o řízení o veškerých sankcích ukládaných správními úřady fyzickým a právnickým osobám za přestupek nebo jiný správní delikt, jakož i sankcích ukládaných v řízení disciplinárním nebo kárném členům komor s nuceným členstvím. Pro věc je podstatné, aby bylo účastníku správního řízení rozhodnutí přesvědčivým způsobem oznámeno. V dané věci bylo proto zapotřebí postavit najisto, zda doručení rozhodnutí o přestupku žalobce fikcí podle § 24 odst. 2 správního řádu bylo účinné či nikoliv. To je podstatné právě pro posuzování včasnosti opravného prostředku žalobce, neboť bylo-li odvolání žalobce hodnoceno jako opožděné, správní orgán se věcí samou nezabýval. Soud proto zkoumal dodržení zákonných podmínek pro uplatnění fikce doručení, která představovala okamžik, od kterého počala svůj běh lhůta pro podání opravného prostředku. Jak stanoví právní norma, účinky doručení písemnosti /do vlastních rukou/ nastávají za předpokladu, že příjemce v místě doručení zdržuje. Jedná se tedy o místo, kde příjemce může být v rozhodné době doručovatelem zastižen, a to buď přímo, nebo prostřednictvím vyrozumění o uložení zásilky, pokud je učiněno vhodným způsobem.

V dané záležitosti se soud zabýval hodnocením postupu doručujícího orgánu a shledal, že byl učiněn v souladu s požadavky právního předpisu a fikce doručení rozhodnutí o přestupku žalobce skutečně nastala. Žalobci bylo doručováno rozhodnutí o přestupku do vlastních rukou. Rozhodnutí bylo vydáno dne 2.11.2009 a vypraveno dne 5.11.2009. Na obálce, v níž bylo rozhodnutí žalobci doručováno, je uvedena adresa trvalého bydliště žalobce. Současně je uvedeno, že výzva a poučení adresátovi bylo zanecháno dne 9.11.2009 s poučením, že zásilka je připravena k vyzvednutí od 9.11.2009. Desetidenní lhůta, po kterou mělo být rozhodnutí uloženo u doručujícího poštovního úřadu, uplynula 19.11.2009. Rozhodnutí bylo vráceno Městskému úřadu v Jindřichově Hradci dne 25.11.2009. S ohledem na platnou právní úpravu stanovenou v § 24 odst. 1 správního řádu adresát /žalobce/ si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, nevyzvedl, a proto se písemnost považovala za doručenou posledním dnem této lhůty. Posledním dnem desetidenní lhůty bylo 19.11.2009. Od 19.11.2009 běžela lhůta pro podání odvolání žalobce, pokud s rozhodnutím, které bylo žalobci doručováno, nesouhlasil. Žalobce si ve lhůtě 15 dnů opravný prostředek (odvolání) nepodal, a proto rozhodnutí dne 5.12.2009 nabylo právní moci. Z toho důvodu nelze přisvědčit žalobní námitce, že žalobci nebylo řádně doručováno a v důsledku toho nemohl rozhodnutí napadnout opravným prostředkem. Žalobci bylo řádně doručováno, doručující orgán zanechal žalobci výzvu s poučením, že zásilka obsahující meritorní rozhodnutí je připravena k vyzvednutí a žalobci bylo doručováno na adresu jeho trvalého bydliště, tedy na adresu, kterou sám žalobce uvedl. Nelze proto přisvědčit žalobcovu tvrzení, že zásilka nikdy nebyla doručována na adresu jeho trvalého bydliště, ani jeho tvrzení, že výzva s poučením byly vhozeny do jeho P.O.Boxu. K tomuto tvrzení žalobce žádné důkazy nepředložil, naopak z písemností založených ve spise, konkrétně poznámek doručujícího orgánu uvedených na nedoručené zásilce je zřejmé, že postup při doručování byl v souladu se zákonem. Žalobci bylo řádně doručováno na adresu jeho trvalého bydliště, byl vyzván k tomu, aby si zásilku vyzvedl na poště, tedy u doručujícího orgánu a byl řádně poučen o následcích nevyzvednutí zásilky. Podmínka pro uložení zásilky byla splněna, žalobci bylo řádně oznámeno uložení předmětné písemnosti a byl poučen o následcích nevyzvednutí písemnosti. Soud neshledal porušení ustanovení správního řádu o doručování. Soud neshledal pochybení doručujícího orgánu, neboť bylo žalobci doručováno na adresu jeho trvalého bydliště. To nemůže vyvrátit ani další tvrzení žalobce, že byl v době doručování na nemocenské dovolené, pobýval celý den doma a doručující orgán by jej jistě musel zastihnout na adrese trvalého pobytu. Nepochybně lze přisvědčit žalobci v úvaze, že pokud byl na nemocenské dovolené a pobýval celý den doma, mohl jej doručující orgán zastihnout Pokračování
- 9 -
10A 29/2010

na adrese trvalého pobytu, avšak za předpokladu, že ze strany žalobce byla vůle reagovat na pokus doručujícího orgánu předat jemu svěřenou zásilku, případně si na základě výzvy a oznámení o uložení zásilky tuto zásilku na poštovním úřadu vyzvednout. Vzhledem k tomu, že se jednalo o opakované pokusy doručujícího orgánu i předchozí zásilky správních orgánů doručit vždy se stejným výsledkem pouze s tím rozdílem, že zásilky neurčené do vlastních rukou mohly být vhozeny do schránky žalobce, zatímco zásilka /obsahující meritorní rozhodnutí/ byla určena k doručení do vlastních rukou a jako taková byla po marném proběhnutí lhůty k vyzvednutí vrácena správnímu orgánu, který ji vypravil, soud neuvěřil tvrzení žalobce, že měl vůli zásilku převzít. Naopak z počínání žalobce vyplývá absence této vůle. Návrh na doplnění důkazního řízení dotazem na Českou poštu, kam byla zásilka obsahující rozhodnutí fakticky doručována soud zamítl s odůvodněním, že je nadbytečný, neboť jak je výše popsáno, z dokladů založených ve správním spise je zcela jednoznačné, jakým způsobem pošta postupovala /pokus o doručení v místě trvalého bydliště, vyhotovení výzvy k vyzvednutí zásilky, vrácení nedoručené zásilky úřadu/.

Další žalobní námitky uvedené žalobcem pod bodem III. žaloby pak již nesouvisí s posuzováním postupu žalovaného, kterým zamítl odvolání pro jeho opožděnost. Námitky žalobcem vyslovené pod tímto žalobním bodem míří na postup správních orgánů při projednávání přestupku, ať již namítal pozdní zasílání zásilek, které měly za důsledek nemožnost se k jednání dostavit, či vhození zásilky obsahující předvolání k ústnímu jednání do P.O.Boxu, nebo neposkytnutí možnosti žalobci seznámit se se stavem řízení, případně poukaz na další procesní pochybení správního orgánu, jako že o věci rozhodoval v I. stupni podjatý úředník. Rovněž tak námitka, týkající se nesprávně uvedeného jména žalobce, kdy mělo být na zásilce uvedeno jméno B. N., nar. X, nebo porušení základních zásad správního řízení, zejména zásady dobré správy a neúplné zjištění skutkového stavu, v důsledku čehož byl žalobce poškozen na procesních právech a bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, čemuž žalobce navrhoval jako důkaz neotevřenou obálku s nadepsaným jménem B. N. a nemocenský lístek k žalobě nepřiložený, který byl ve špatně čitelné kopii soudu zaslán teprve k jeho výzvě. Těmito námitkami, jak již soud výše uvedl, se zabývat nemohl, neboť v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro jeho opožděnost je soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se jednalo o opožděné odvolání, a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. V dané záležitosti soud posuzoval správnost závěrů žalovaného správního orgánu ohledně posouzení odvolání žalobce jako opožděného a neshledal v postupu žalovaného pochybení. Rovněž neshledal, že by žalobce byl zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu, neboť v případě opožděného odvolání ve smyslu § 92 odst. 1 správního řádu opožděné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Žalovaný se zabýval za situace, že rozhodnutí nabylo právní moci splněním předpokladů pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení či podmínkami pro případnou obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, avšak naplnění těchto předpokladů neshledal. Z toho důvodu bylo nadbytečné provést i žalobcem navržené důkazy neotevřenou obálku s nadepsaným jménem B. N., či nemocenským lístkem, neboť provedení těchto důkazů nebylo pro posouzení žalobních bodů v intencích možného přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí právně relevantní.

Závěrem soud uvádí, že věc byla projednána při nařízeném jednání, avšak bez účasti žalobce, když třetí žádosti žalobce o odročení nařízeného jednání soud nevyhověl. Soud ověřoval zdravotní stav žalobce v Nemocnici v Ostravě i u praktické lékařky a nebylo potvrzeno žalobcovo tvrzení, že se nemůže pro zdravotní stav k jednání dostavit. Naopak soud zjistil, že žalobce nebyl v pracovní neschopnosti a lékařka uvedla, že nemá informace o tom, že by zdravotní stav žalobce vylučoval jeho účast při soudním jednání. Žalobcem Pokračování
- 10 -
10A 29/2010

dokládaná hospitalizace v nemocnici se netýkala data nařízeného jednání, žalobce byl hospitalizován v delším časovém odstupu od data nařízeného jednání a lékaři uvedli, že od data hospitalizace žalobce další lékařskou pomoc nevyhledal. Navíc pro posouzení dané záležitosti z hlediska žalobcem napadeného postupu žalovaného správního orgánu, kterým zamítl odvolání pro jeho opožděnost, nebyla účast žalobce nezbytně nutná, když jak bylo již výše vysvětleno, věcně se danou záležitostí soud zabývat nemohl.

Soud proto v předmětné záležitosti uzavřel, že žaloba důvodná nebyla, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byl úspěšný žalovaný správní orgán, avšak nebylo doloženo vynaložení nákladů nad rámec běžné činnosti správního orgánu. Proto žalovanému správnímu orgánu právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 20. října 2010

Samosoudkyně:
JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru