Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 27/2011 - 64Rozsudek KSCB ze dne 20.07.2011

Prejudikatura

7 As 17/2010 - 101


přidejte vlastní popisek

10A 27/2011 – 64

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. L. K., právně zastoupeného JUDr. Janem Fričem, advokátem AK Praha 5, Štefánikova 65, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení stavebního řádu, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.1.2011, č.j. OREG 958/2011/jibu, za účasti ECO-DESIGN, spol. s r.o. se sídlem České Budějovice, Jungmanova 7, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Žúčastněným osobám se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci.

/1/ Žalobou doručenou dne 29.3.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 27.1.2011 č.j. OREG 958/2011/jibu, kterým bylo podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změněno rozhodnutí Stavebního úřadu Městského úřadu Bechyně č.j. BE-7113/2009 ze dne 13.1.2010 tak, že na první straně rozhodnutí se do výroku rozhodnutí označeného I. za text „….na pozemku st. p. 405/3 v kat. úz. Bechyně“, vymezující označení pozemku, na kterém se nachází dodatečně povolovaná stavba (jako celek), vsunuje tento text – věta vedlejší: „…, který vznikl Pokračování
- 2 -
10A 27/2011

oddělením od (stávajícího) pozemku st. p. 405/1 v kat. úz. Bechyně na základě geometrického plánu pro vyznačení stavby č. plánu: 869-56/2004 ověřeného Ing. P. Ch., úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, dne 16.11.2004 č. 178/2004, a potvrzeného dne 26.11.2004 Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrálním pracovištěm Tábor, pod č. 1434/04“. Ve změnou nedotčených částech se napadené rozhodnutí Stavebního úřadu Městského úřadu Bechyně č.j. BE-7113/2009 ze dne 13.1.2010 v souladu s ustanovením § 90 odst. 5 správního řádu potvrzuje a odvolání zamítá.

/2/ Žalobce v žalobě zrekapituloval předchozí řízení. Připomněl, že krajský soud předchozí rozhodnutí žalovaného správního orgánu zrušil z toho důvodu, že kromě ve výroku uvedených vad řízení se žalovaný nepřezkoumatelným způsobem vypořádal s odvolací námitkou žalobce ohledně neprokázání toho, zda se v případě původní stavby jednalo o stavbu povolenou. Žalobce po zrušení rozhodnutí žalovaného požádal o doplnění podkladů pro rozhodnutí o výpis z evidence archivu stavebního úřadu a o vyjádření bývalého vedoucího stavebního úřadu. Žalovaný odkazem na ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu návrhy žalobce zamítl, čímž porušil ustanovení § 52 správního řádu. K tomu žalobce připomněl, že stavební úřad jej od roku 2004 nezahrnul mezi účastníky řízení, vždy to byl jen stavebník. Požadavek, aby se mohl seznámit s podklady prokazujícími povolení stavby, kupříkladu ze dne 2.10.2009, 20.11.2009 nebyl akceptován. Úřad, ani stavebník nedoložili, že ohledně stavby bylo stavební řízení zahájeno a stavba původního objektu byla povolena. Krajský soud zrušil předchozí rozhodnutí žalovaného, protože se nepřezkoumatelně vypořádalo s námitkou žalobce ohledně povolení původní stavby. V žalobou napadeném rozhodnutí správní orgán argumentaci zopakoval. Žalobce z toho dovozuje, že dodatečné povolení bylo vydáno na neexistující stavbu, neboť jediný dokument prokazující právní existenci stávající stavby skladu ze dne 10.1.2005 byl dne 27.11.2007 zrušen. Žalobce dále poznamenal, pokud měl stavební úřad zahájit řízení o nařízení odstranění stavby skladu nebezpečného odpadu, pak v této věci nebyl žalobce zahrnut do okruhu účastníků řízení, neboť stavebník přístřešek i nadále užívá, dokonce jej opláštil. Žalobce nesouhlasí ani s názorem žalovaného, který neshledal spojitost mezi zrušeným opatřením z 20.1.2005 a souhlasem s jejím užíváním. Stavebník požádal o dostavbu neexistující stavby a vydání následného povolení a souhlasu s jejím užíváním jako celku. Stavební úřady obou stupňů tento postup považují za legální. Z těchto důvodů bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu.

/3/ Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. V dané věci vedl stavební úřad ohledně změny stavby původně otevřeného přístřešku na zcela uzavřený sklad dvě správní řízení. Prvé řízení bylo ukončeno vydáním stavebního povolení na úpravy stavby původně otevřeného přístřešku spočívající v doplnění dozdění zdiva a osazení vrat v rozsahu ¼ přístřešku. Druhé správní řízení bylo zahájeno a vedeno na pokyn žalovaného ohledně odstranění stavby a následně o podané žádosti o dodatečné povolení stavby a ukončeno vydáním přezkoumávaného rozhodnutí ze dne 13.1.2010. Návrhy žalobce na doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí ze dne 6.1.2011 posoudil žalovaný jako bezpředmětné. Současně odmítl tvrzení žalobce, že v rozhodnutí zopakoval pouze tvrzení z rozhodnutí ze dne 9.7.2007. Důvody, pro které nelze kvalifikovat původní stavbu, jako stavbu postavenou bez povolení jsou vysvětleny podrobně v žalobou napadeném rozhodnutí na straně 10 a 11. Podklady předložené stavebníkem pro dodatečné povolení stavby hodnotil žalovaný jako dostačující. Ke zrušenému opatření z 20.1.2005 žalovaný poznamenal, že vydáním tohoto Pokračování
- 3 -
10A 27/2011

opatření nebylo možné napravit skutečnost, že došlo k částečnému uzavření otevřené stavby bez povolení.

III. Replika žalobce.

/4/ Dne 25.5.2011 se žalobce vyjádřil k vyjádření žalovaného správního orgánu. Poukázal na předchozí průběh správních řízení, především pak na skutečnost, že původně nebyl účastníkem řízení, toto postavení mu bylo přiznáno teprve rozhodnutím ze dne 24.1.2008. Žalobce potvrdil, že si je vědom, co je předmětem konkrétního řízení. Přesto však konstatoval, že povolením přestavby právně neexistující budovy nelze legalizovat stavbu postavenou bez stavebního povolení. Nahlédnutím do spisu dne 22.10.2008 a 3.11.2008 nenašel konkrétní doklady, které by potvrzovaly existenci původního otevřeného přístřešku. Proto požádal o předložení jakýchkoliv podkladů k ověření existence budovy. Ať již výpisu z evidence archivu Stavebního úřadu v Bechyni či archivu Městského úřadu v Bechyni. Stavební úřad žalobci nic nedoložil. Z postupu stavebního úřadu nelze zjistit, co vůbec šetřil a zda respektoval ustanovení § 52 správního řádu a 132 odst. 1 stavebního zákona. Žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze opakoval své předchozí tvrzení, že v případě otevřeného skladovacího přístřešku nejedná se o stavbu postavenou bez povolení. Tento závěr byl vysloven, ač nebyly dohledány žádné podklady či doklady přímo deklarující povolení stavby. Žalobce dále ve vyjádření polemizoval s tvrzením žalovaného na straně 11 rozhodnutí ohledně údajů uvedených stavebním úřadem v přípisu ze dne 18.8.2003 i s jeho tvrzením ve sdělení uvedeným. Na rozdíl od žalovaného žalobce vazbu konkrétního řízení ve vztahu ke zrušenému opatření ze dne 20.1.2005 spatřuje. Správní orgán druhého stupně neprovedl žádné důkazy potřebné ke zjištění věci. Dále žalobce poukázal na to, že stavební úřad nekoná ani ohledně skladu nebezpečného odpadu tak, jak mu bylo nařízeno žalovaným správním orgánem. Setrval proto na svých žalobních bodech i návrhu, aby soud rozhodnutí zrušil a žalobě vyhověl.

IV. Doplněk žaloby.

/5/ Dne 10.6.2011 žalobce zaslal soudu doplněk žaloby, ve kterém reagoval na údaje uvedené v odstavci posledním na straně 7 žalobou napadeného rozhodnutí, kde bylo uvedeno, že pozemek č. 405/3 vznikl oddělením od pozemkové parcely st. p. 405/1. Žalobce k tomu poukázal na ustanovení § 76 odst. 1 a 77 odst. 1 stavebního zákona. Současně poukázal i na Nález Ústavního soudu Pl.ÚS 19/99 ze dne 22.3.2000, kdy účastenství osob, které mají vlastnická práva nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám je připuštěno ve všech řízeních uvedených pod § § 34, 59 a 97 s výjimkou řízení vyvlastňovacího. Poukázal na to, že při nahlédnutí do spisu správního orgánu I. stupně dne 3.11.2008 žalobce územní rozhodnutí o oddělení st. p. 405/3 od st. p. 405/1 či rozhodnutí o umístění stavby nenalezl. Z toho dovodil, že pozemek č. 405/3 buď nadále neexistuje, nebo územní řízení proběhlo bez účasti žalobce. V rozporu s § § 76 a 77 správního řádu je tvrzení žalovaného, že nezanesení p. st. p. 405/3 do katastru nemovitostí nespadá do působnosti stavebního úřadu ani krajského úřadu. Žalobce zopakoval, že podle jeho názoru stavebník zakoupil právně neexistující stavbu a tu bez stavebního povolení přestavěl s vědomím stavebního úřadu na uzavřený sklad. Správní orgány ústavně odporujícím postupem umožnili stavebníkovi legalizovat právně neexistující stavbu stojící na právně neexistujícím pozemku st. p. 405/3 a její zapsání do katastru nemovitostí, a to buď tak, že na oddělení tohoto pozemku a umístění stavby příslušná správní řízení buď vůbec neproběhla, nebo proběhla bez účasti žalobce. Legalizovat nepovolenou přístavbu přístřešku se stavebníkovi podařilo v nedávné době zanesením parcely i na ní stojícím objektu do katastru nemovitostí.

Pokračování
- 4 -
10A 27/2011

V. Obsah správních spisů.

/6/ Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti.

/7/ Ze sdělení Městského úřadu v Bechyni ze dne 18.8.2003 je zřejmé, že na podnět žalobce ze dne 14.7.2003 provedl stavební úřad šetření v archivu ohledně projektové dokumentace provozovny Výrobního družstva Jihotvar a dospěl k závěru, že v areálu Výrobního družstva Jihotvar nejsou postaveny žádné stavby bez stavebního povolení. S odkazem na toto sdělení informoval žalovaný sdělením ze dne 31.5.2006 žalobce o tom, že se nedochovaly doklady v úplném rozsahu ohledně souboru staveb Výrobního družstva Jihotvar na sp. č. 405/1 a 405/2, nelze však na žádnou stavbu nahlížet tak, že byla postavena bez povolení. Rovněž uvědomil žalobce o tom, že pokud stavba původního přístřešku na pozemku st. p. 405/1 nebyla zanesena do katastrální mapy, není to důvodem pro zahájení řízení o odstranění stavby. Jinou pak označil situaci ohledně uzavřeného objektu vzniklého z původně otevřeného přístřešku na st. p. č. 405/3, neboť došlo k provedení stavebních úprav a nový vlastník areálu musí požádat o dodatečné povolení stavby v rámci řízení ohledně odstranění stavby. Dne 9.7.2007 vydal žalovaný Městskému úřadu v Bechyni pokyn k řešení situace, a to jak ohledně vydání pasportu stavby ze dne 20.1.2005, tak i ohledně dalšího postupu, kterým je zahájení řízení o odstranění stavby z úřední povinnosti stavebního úřadu. Městský úřad v Bechyni zaslal dne 25.8.2009 žalobci sdělení, ve kterém uvedl, že mu dne 24.4.2009 zaslal kopii stavebního povolení ze dne 29.11.1993 a kolaudačního rozhodnutí ze dne 20.12.1984 na stavbu „rekonstrukce části provozovny VD Jihotvar – provozovna 13 v Bechyni“. Současně sepsal seznam písemností, které se dochovaly v archivu stavebního úřadu, a které může stavební úřad žalobci poskytnout. Jednalo se o kolaudační rozhodnutí ze dne 20.12.1984, stavební povolení ze dne 23.10.1984, ohlášení ze dne 20.6.1988 na stavební úpravy stropu přípravny hmot v areálu provozovny č. 474 v Bechyni, Zářečí, kolaudační rozhodnutí ze dne 20.12.1984 na rekonstrukci části provozovny VD Jihotvar, provozovny 13, které již bylo žalobci zasláno, stejně jako stavební povolení k témuž objektu ze dne 29.11.1983, povolení ze dne 12.3.1965 č.j. výst. 332/65 k vnitřní adaptaci části provozovny, povolení k přestavbě skladiště pro Družstvo keramiků ze dne 11.4.1949 a rozhodnutí ze dne 13.5.1964. Dále změna v užívání bytu zdravotně nevyhovujícího na provozní místnosti u stávající výrobny keramického zboží. Úřad sdělil, že žádné jiné doklady v archivu stavebního úřadu nejsou, tzn., že nikdy nebyly a je třeba tento fakt vzít na vědomí.

/8/ Dne 17.7.2007 Stavební úřad v Bechyni vydal opatření „oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání ohledně stavby stavební úpravy skladovacích prostorů“. Vlastník stavby byl vyrozuměn o tom, že stavbu lze dodatečně povolit. ECO-DESIGN, spol. s r.o. požádala o dodatečné povolení stavby. Stavební úřad vydal opatření, kterým oznámil zahájení řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby s názvem stavební úpravy skladových prostor. Jediným účastníkem byl stavebník. Stavební úřad po projednání žádosti vydal dne 27.11.2007 ve věci stavby „o stavební úpravy skladových prostorů“ Bechyně, Zářečí č.p. 471 na p. st. p. č. 405/1 v kat. úz. Bechyně rozhodnutí, kterým vydal stavební povolení pro stavbu „stavební úpravy skladových prostorů“ Bechyně a souhlas s jejím užíváním. Rozhodnutí bylo dodatečně oznámeno 22.10.2008 žalobci a paní H. P.. O podaném odvolání rozhodl žalovaný správní orgán, rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. V rámci nového projednání byl žalobce zahrnut do okruhu účastníků řízení. Vznesl požadavek na předložení písemných listin ohledně povolení předmětné stavby původně otevřeného přístřešku. Tento požadavek opakoval. Stavební úřad rozhodl dne 13.1.2010 pod č.j. BE-7113/2009 tak, že podle § 129 Pokračování
- 5 -
10A 27/2011

odst. 3 a § 115 stavebního zákona a § 5 a 6 vyhlášky č. 526/2006 Sb. vydal stavební povolení, kterým stavbu obsahující doplnění zdiva, dozdění zdiva a osazení vrat na stávající stavbě skladu dodatečně povolil. Podle § 129 odst. 4 stavebního zákona vydal souhlas s užíváním stavby. Stanovil podmínky pro dokončení stavby a zamítl námitky žalobce ze dne 20.11.2009. Odvolání žalobce bylo rozhodnutím ze dne 16.4.2010 v části zamítnuto a z části bylo prvostupňové rozhodnutí dospecifikováno. O žalobě žalobce podané proti tomuto rozhodnutí rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 12.10.2010 č.j. 10A 33/2010-41 tak, že rozhodnutí Krajského úřadu ze dne 16.4.2010 zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Rozhodnutí bylo zrušeno proto, že se žalovaný nevypořádal s odvolací námitkou týkající se povolení stavby původního objektu, a rozhodnutí žalovaného bylo označeno za nepřezkoumatelné, žaloba pak byla hodnocena jako částečně opodstatněná, neboť v ostatních žalobních bodech byla žaloba shledána nedůvodnou.

/9/ Úřad pokračoval v řízení a dne 20.12.2010 oznámil účastníkům odvolacího řízení, do kdy se mohou ke shromážděným podkladům pro rozhodnutí vyjádřit, sdělit návrhy či připomínky. Úřad obdržel dne 7.1.2011 od žalobce dopis, ve kterém požadoval svědectví bývalého vedoucího Stavebního úřadu MNV v Bechyni ohledně rozhodování úřadu o tom, kdo bude účastníkem stavebního řízení a o výpis z evidence archivu Stavebního úřadu Městského úřadu v Bechyni či archivu Městského úřadu Bechyně, prokazující zda v archivu byly uloženy stavební povolení a veškeré písemnosti týkající se předmětné stavby přístřešku v areálu VD Jihotvar. Dne 27.1.2011 rozhodl žalovaný správní orgán opakovaně o odvolání žalobce tak, že podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnil rozhodnutí Stavebního úřadu Městského úřadu Bechyně ze dne 13.1.2010 č.j. BE-7113/2009 tak, že na první straně rozhodnutí se do výroku rozhodnutí označené I., za text „… na pozemku st. p. 405/3 v kat. úz. Bechyně“, vymezující označení pozemku, na kterém se nachází dodatečně povolovaná stavba (jako celek), vsunuje tento text – věta vedlejší: „…, který vznikl oddělením od (stávajícího) pozemku st. p. 405/1 v kat. úz. Bechyně na základě geometrického plánu pro vyznačení stavby č. plánu 869-56/2004, ověřeného Ing. P. Ch., úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dne 16.11.2004 č. 178/2004, a potvrzeného dne 26.11.2004 Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrálním pracovištěm Tábor, pod č. 1434/04,“ a ve změnou nedotčených částech napadené rozhodnutí Stavebního úřadu Městského úřadu Bechyně v souladu s § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil a odvolání žalobce zamítl.

VI . Právní názor soudu.

/10/ Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla.

/11/ Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu dne 29.3.2011, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci dne 1.2.2011. Dne 10.6.2011 doručil žalobce Krajskému soudu v Českých Budějovicích doplněk žaloby. Rozšířit žalobu na nenapadené výroky rozhodnutí nebo o další žalobní body lze pouze ve lhůtě pro podání žaloby. To vyplývá z ustanovení § 71 odst. 2 věta druhá s.ř.s. ve vztahu k § 72 odst. 1 s.ř.s. V tomto ustanovení je stanoveno, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. V dané záležitosti jedná se o lhůtu dvou měsíců, ve které lze napadnout rozhodnutí správní žalobou a formulovat žalobní body. To Pokračování
- 6 -
10A 27/2011

žalobce učinil v žalobě doručené Krajskému soudu dne 29.3.2011. Tato žaloba a v ní formulované žalobní body byly podány včas. Jinak je tomu však ohledně doplňku žaloby, který byl soudu doručen dne 10.6.2011. Doplněk žaloby byl soudu doručen po uplynutí zákonem stanovené lhůty dvou měsíců a soud se s ohledem na citovanou právní úpravu žalobními body, které žalobce uvedl v doplňku žaloby ze dne 10.6.2011 zabývat nemohl. V tomto směru se k žalobním bodům vyjádřeným v doplňku žaloby vyjádřil i žalovaný správní orgán při jednání před krajským soudem.

/12/ V souzené záležitosti se jednalo o přezkoumání zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí a postupu správních orgánů, který vydání žalobou napadeného rozhodnutí předcházel v intencích žalobních bodů. Jednalo se již v pořadí o druhé rozhodnutí o odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí stavebního úřadu, kterým byla dodatečně povolena stavba stavební úpravy skladových prostorů na konkrétně označeném pozemku v katastrálním území Bechyně. V této souvislosti je třeba připomenout, že prvé rozhodnutí žalovaného správního orgánu bylo zdejším soudem zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a v takovém případě podle odstavce pátého téhož ustanovení je správní orgán v dalším řízení právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku vázán. Tímto závazným právním názorem se žalovaný správní orgán řídil. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu, pro kterou bylo rozhodnutí zrušeno, spočívala v nedostatečném odůvodnění a vypořádání se s odvolací námitkou ohledně povolení stavby původního objektu – přístřešku. Nutno poznamenat, že v žádných dalších žalobních námitkách soud žalobci nepřisvědčil v jejich důvodnosti a bylo-li v rozsudku uváděno, že rozhodnutí žalovaného je zrušováno pro vady řízení (jak poukazuje žalobce na výrok rozhodnutí) pak těmito vadami řízení je míněn postup žalovaného správního orgánu, kterým nedostatečně konkrétně odůvodnil svůj závěr.

/13/ Poukazuje-li žalobce v žalobě na ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu, podle kterého žalovaný zamítl jeho návrhy na doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí a zároveň se dovolává ustanovení § 52 správního řádu, podle kterého správní orgán sice není vázán návrhy účastníků řízení, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci, pak tato námitka není důvodná, neboť žalovaný správní orgán při vypořádání se s návrhy žalobce na doplnění podkladů nepochybil. Žalobce sice správně cituje dikci ustanovení § 82 odst. 4 i § 52 správního řádu, avšak odhlíží od konkrétního zdůvodnění žalovaného správního orgánu ve vztahu k jeho návrhům na doplnění podkladů pro rozhodnutí tak, jak jsou uvedeny na straně 11 žalobou napadeného rozhodnutí. Žalovaný správní orgán sice poukázal na ustanovení § 82 odst. 4 a ve vztahu k tomuto ustanovení poznamenal, že žalobce měl dostatečnou dobu na to, aby požadavky na nové důkazy uplatnil již v řízení před stavebním úřadem, avšak podstatné je, že se odvolací orgán návrhy na doplnění podkladů věcně zabýval. Odvolací orgán ověřil, že jedním z vedoucích Stavebního úřadu v Bechyni byl žalobcem uváděný J. N., avšak s ohledem na požadavek žalobce, aby se bývalý vedoucí vyjádřil, zda by v případě stavebního řízení na výstavbu otevřeného přístřešku byli účastníky stavebního řízení i majitelé mezujících pozemků, posoudil tento požadavek za bezpředmětný. Soud k tomu doplňuje, že skutečně s ohledem na zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení a co nejmenšího zatěžování účastníků i zúčastněných osob nemá pro věc právní význam, sdělení virtuální představy žalobcem navrhované osoby, zda by účastníky řízení byli i majitelé mezujících pozemků. Svědek je totiž osoba, která podává věrohodnou výpověď o něčem, co sama viděla, slyšela či jinak vnímala. Proto pro věc nemůže mít význam svědectví této osoby, jakým způsobem úřad rozhodoval o tom, kdo bude účastníkem řízení. Pro věc je podstatné posuzování účastenství v konkrétní záležitosti, o čemž by bývalý vedoucí stavebního úřadu nemohl ničeho sdělit, a proto byl závěr žalovaného správního orgánu, že považuje provedení Pokračování
- 7 -
10A 27/2011

svědecké výpovědi bývalého vedoucího úřadu za nadbytečnou, správný. K dalšímu návrhu na doplnění podkladů výpisy z evidence archivu Stavebního úřadu Městského úřadu Bechyně či archivu Městského úřadu Bechyně, žalovaný správní orgán uvedl, že taktéž nebylo nutné je obstarat, neboť archivované doklady byly krajskému úřadu předloženy již dříve a obsah archivovaných písemností u Městského úřadu v Bechyni byl uveden v přípise zaslaném žalobci ze dne 25.8.2009, což je uvedeno na stejné straně žalobou napadeného rozhodnutí. Soud proto uzavřel, že žalovaný správní orgán návrhy na doplnění podkladů pro rozhodnutí bez dalšího nezamítl, naopak je zhodnotil a uzavřel, že jsou bezpředmětné.

/14/ Důvodnou nehodnotil soud ani další námitku související s popisem situace, kdy stavební úřad vedl nejméně čtyři správní řízení, v nichž žalobce ani další spolumajitele mezujících pozemků nezahrnul mezi účastníky řízení, a to z toho důvodu, jak je podrobně vysvětleno v žalobou napadeném rozhodnutí na straně 8 a 9. Krajský úřad uvedl, že opakovaně deklaroval, že žalobce i další spoluvlastníci budou účastníky předmětného řízení, což původně stavební úřad neakceptoval, posléze však došlo k nápravě a rozhodnutí, která byla vydána bez účasti žalobce, byla zrušena. Z toho tedy jinými slovy vyplývá, že v konkrétním řízení žalobci postavení účastníka řízení zaručeno bylo a otázka jeho účastenství je tudíž v žalobou napadeném rozhodnutí včetně rekapitulace předchozího pochybení stavebního úřadu vysvětlena správně. Ani tato žalobní námitka není důvodná.

/15/ Žalobce v dalším žalobním bodu uvedl, že požadoval, aby mu byly předloženy doklady ohledně původní stavby, kdy bylo stavební řízení zahájeno a stavba původního objektu povolena. K tomu poznamenal, že krajský soud rozhodl, že se žalovaný nepřezkoumatelným způsobem s touto námitkou vypořádal, ač mu tuto povinnost ukládá věta druhá § 89 odst. 2 správního řádu. Žalobce má za to, že v novém, žalobou nyní napadeném rozhodnutí, žalovaný pouze opakuje své tvrzení, že nelze prokázat, že se jedná o stavbu nepovolenou. Z toho žalobce dovozuje, že stavební úřad vydal stavební povolení na neexistující stavbu, neboť jediný dokument prokazující právní existenci stávající stavby skladu z tvrzení existence stavby ze dne 10.1.2005 bylo dne 27.11.2007 zrušeno. Za účelem vypořádání se s touto žalobní námitkou je nutné vymezit rozsah řízení, které vyústilo ve vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Je tomu tak proto, že přezkoumávat a případně zrušit rozhodnutí orgánů veřejné správy může soud na základě správní žaloby, pokud rozhodnutím, které je touto žalobou napadeno, bylo zasaženo do veřejných subjektivních práv žalobce. Jak bylo uvedeno výše v dané záležitosti bylo učiněno předmětem přezkumu rozhodnutí, kterým byla dodatečně povolena stavba stavební úpravy skladových prostorů v Bechyni na pozemku v katastrálním území Bechyně a byl vydán souhlas s užíváním této stavby. Z toho důvodu lze řešit otázky přímo související s předmětem takto vymezeného stavebního řízení. Žalobce neuvedl, v jakém směru byl vydaným rozhodnutím v souvislosti s jeho požadavkem na předložení dokladů k původní stavbě zkrácen na svých právech. Nicméně, tento požadavek byl žalobcem vznesen jako odvolací námitka a touto odvolací námitkou se v předchozím rozhodnutí žalovaný správní orgán nepřezkoumatelným způsobem vypořádal. V žalobou napadeném rozhodnutí byla tato vada napravena. Žalovaný správní orgán argumentaci nezopakoval. Žalovaný uvedl, že pokud u stavby nejsou k dispozici doklady o účelu užívání stavby a dokumentaci stavby, neznamená to, že stavba byla postavena bez povolení a bez povolení užívána. Stavba se nachází na pozemku určeném pro výrobu a podnikání, a tudíž je v souladu s územním plánem. Žalovaný vysvětlil na straně 6 rozhodnutí, že předmětnou stavbu nelze srovnávat s příkladem, který použil žalobce (pan H. prezentovaný v reportáži České televize) na straně 9 žalovaný uvedl, že při svých šetřeních neprokázal (jednalo se o šetření opakovaných podnětů žalobce ve věci původní stavby), že by se v tomto případě mělo jednat o stavbu provedenou bez povolení. Žalobce ani neuvádí žádné skutečnosti, které by Pokračování
- 8 -
10A 27/2011

prokazovaly, že původní stavba přístřešku byla postavena bez povolení. Žádné důkazy nebyly předloženy ani v rámci soudního řízení, ani ve vyjádření žalobce ze dne 6.1.2011. Z podkladů předložených žalobcem vyplývá, že původní stavba neobsahovala žádnou uzavřenou část. Žalovaný poukázal i na ustanovení § 125 odst. 1 stavebního zákona i ustanovení § 104 zákona č. 50/1976 Sb., podle kterých nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebnětechnickým uspořádáním vybavena. Jestliže vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. Krajský úřad vysvětlil, že opakovaně posuzoval konkrétní stavbu a požadoval opakovaně předložení spisového materiálu, týkajícího se celého areálu, původně vlastněného Výrobním družstvem Jihotvar v Bechyni. Stavební úřad sdělil, že materiál, který byl žalovanému předložen, představoval veškerý dochovaný materiál, což také stavební úřad sdělil žalobci v několika písemnostech. Žalovanému však nebyly předloženy doklady týkající se přímo stavby původně otevřeného přístřešku, a to přesto, že podle stavebního zákona veškeré písemnosti eviduje a ukládá příslušný stavební úřad. Žalovaný vyhodnotil stav jednotlivých staveb v areálu i stav věci tak, že do současnosti nebyly předloženy či zajištěny žádné nové důkazy, které by dosvědčovaly tvrzení žalobce, že původní otevřený přístřešek nebyl povolen, a tudíž, že by se mělo jednat o černou stavbu, a proto uzavřel, jak je uvedeno na straně 11 rozhodnutí, že v případě původní stavby se nejedná o nepovolenou stavbu. Z toho důvodu nelze přisvědčit žalobci, že se opakovala situace jako v předchozím zrušeném rozhodnutí, kdy se žalovaný s odvolací námitkou žalobce nepřezkoumatelným způsobem vypořádal. Konkrétně v žalobou napadeném rozhodnutí se žalobce s odvolací námitkou zabýval, vysvětlil svou úvahu, zdůraznil, že předmětem řízení bylo dodatečné povolení stavby, jejímž současným vlastníkem je odlišný subjekt od původního vlastníka a na základě úvahy, která je v rozhodnutí vysvětlena splnil svou povinnost stavenou mu v § 89 odst. 2 správního řádu. Žalovaný správní orgán vysvětlil i splnění zákonem stanovených podmínek pro dodatečné povolení stavby. Soud proto uzavřel, že přestože nebyly dohledány konkrétní podklady týkající se původní stavby, není tato skutečnost pro věc rozhodná, neboť v konkrétním řízení byla řešena otázka dodatečného povolení stavby, k čemuž žalobce žádné konkrétní výhrady kromě nedostatků původních podkladů nevznesl a námitky, které vznesl v probíhajícím řízení dodatečné povolení stavby nezpochybnily. Námitka proto důvodná nebyla. Soud k tomu dále uvádí, že nelze bez dalšího i přes povinnost úřadu uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby, dovozovat, že pokud se dokumentace nedochovala nebo nebyla pořízena, jedná se o nelegálně zřízenou stavbu. Konkrétní stavba byla předmětem převodu a nelze bez předložení konkrétních důkazů dovodit, že jedná se o stavbu nelegální, pouze z toho důvodu, že doklady k ní se nezachovaly. Právě pro tento účel stanoví stavební zákon a stanovil tak i stavební zákon předchozí návod na řešení této situace.

/16/ Pokud se žalobce v další části žaloby zmiňuje o neinformování ze strany stavebního úřadu ve věci provedení skladu nebezpečného odpadu, pak platí, co bylo výše uvedeno, že v řízení ohledně dodatečného povolení stavebních úprav nelze řešit námitky týkající se jiné stavby skladu nebezpečného odpadu. Jedná se o jiné řízení a výhrady vůči postupu stavebního úřadu je nutné řešit samostatně, a to prostředky, které nabízí správní řád i stavební zákon.

/17/ K polemice žalobce s názorem žalovaného ohledně souvislosti zrušeného opatření ze dne 20.1.2005 a dodatečným povolením stavby pak soud uvádí, že souhlasí s názorem žalovaného správního orgánu, neboť dodatečné povolení stavby a souhlas s jejím užíváním byl vydán jako výsledek samostatného řízení, které bylo zahájeno v rámci řízení o odstranění stavby. Žalobci lze přisvědčit pouze v tom, že v důsledku zrušeného opatření ze dne Pokračování
- 9 -
10A 27/2011

20.1.2005 bylo zahájeno řízení o odstranění stavby a v jeho rámci vedeno předmětné řízení o dodatečném povolení stavby. Podmínky pro dodatečné povolení stavby správní orgány posoudily v souladu s platnou právní úpravou a podrobně vysvětlily v rozhodnutích ze dne 16.1.2010 a 27.1.2011. Skutečnost, zda objekt je na snímku katastrální mapy vyznačen, není pro předmětné řízení podmínkou stanovenou zákonem. Pro věc nemá právní význam ani skutečnost, že ohlášení nové stavby k zápisu do katastru nemovitostí bylo stavebníkem učiněno teprve dne 27.4.2011, neboť tak bylo možné učinit teprve po právní moci rozhodnutí, kterým byla stavba dodatečně povolena. Ani tuto námitku, respektive polemiku žalobce soud nehodnotí jako relevantní ve vztahu ke konkrétnímu předmětu řízení.

VII. Závěr, náklady řízení.

/18/ Soud proto uzavřel, že z důvodů výše uvedených nepovažoval žalobní námitky za důvodné, námitky vznesené v doplňku žaloby a ve vyjádření žalobce s ohledem na uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené v § 72 odst. 1 s.ř.s. od právní moci žalobou napadeného rozhodnutí, ve které lze formulovat žalobní body soud řešit nemohl. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnými právními předpisy, a proto byla žaloba podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta.

/19/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané záležitosti byl úspěšný žalovaný správní orgán, který však nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti. Soud proto žalovanému i přes jeho úspěch v řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech, z důvodů stanovených v § 103 odst. 1 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 20. července 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru