Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 18/2013 - 35Rozsudek KSCB ze dne 21.06.2013

Prejudikatura

8 As 46/2005

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 64/2013 (zrušeno + zrušení rozhodnutí spr. orgánu)

přidejte vlastní popisek

10A 18/2013 - 35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce J. H., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, Praha 4, Budějovická 7, o žalobě proti rozhodnutí Celního ředitelství České Budějovice ze dne 18.12.2012 č.j. 1957-17/2012-030100-301, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 13.2.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18.12.2012 č.j. 1957-17/2012-030100-301, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu v Jindřichově Hradci o kárném provinění žalobce a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

V žalobě se poukazuje na to, že na základě rozsudku krajského soudu bylo vyžádáno doplnění znaleckého posudku, jestliže znalec zjišťoval především rozsah poškození vozidla a nezabýval se možností technické závady vzniklé před dopravní nehodou. Znalec uvedl, že při uplatnění technické závady bývá obvyklé vozidlo zajistit policií za účelem bezprostředního ohledání soudním znalcem. Z posudku plyne, že znalec nezkoumal vozidlo se zaměřením na Pokračování
- 2 -
10A 18/2013

tvrzenou technickou závadu, o čemž zřejmě nebyl informován. Zpětně s časovým odstupem znalec formuluje závěr, že technická závada s vlivem na vznik dopravní nehody nebyla zjištěna. Přitom znalec nevychází z vlastního zjištění, ale ze sdělení pracovníků autoopravny. Proto žalobce dovozuje, že ani doplněk znaleckého posudku nemůže jednoznačně vyvrátit žalobcovo tvrzení uplatněné těsně po nehodě, že příčinou nehody byla technická závada. Bezprostředně po nehodě nedošlo ke znaleckému posouzení možnosti existence technické závady jako příčiny dopravní nehody. V důsledku toho žalobce nemohl před správním orgánem využít veškeré možnosti, jak toto tvrzení prokázat. To pak má dopad do úsudku o jednoznačném závěru o zavinění žalobce. Vada řízení pak spočívá především v tom, že technická závada s vlivem na vznik dopravní nehody nebyla řádně zjišťována, ač tomu nic nebránilo.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Skutkový stav byl zjištěn v dostatečném rozsahu a nedošlo ke krácení práv žalobce. Ze znaleckého posudku vyplývá, že prvotní příčinou poškození vozidla bylo najetí nahuštěné pneumatiky na překážku. V doplňku znaleckého posudku je pak upřesněno, že technická závada s vlivem na vznik dopravní nehody nebyla zjištěna. V posudku se také uvádí, že každý poškozený díl vozidla byl hodnocen i z pohledu možného výskytu technické závady před dopravní nehodou. O tuto doplňující informaci se napadené rozhodnutí opírá. Hodnota znaleckého posudku není snižována tím, že v době odvolacího řízení již vozidlo bylo opraveno a další znalecké posouzení proto nebylo možno provést. Odpovědnost žalobce nebyla posuzována pouze na základě znaleckého posudku, ale jsou tu i další důkazy obsažené ve spisovém materiálu, konkrétně zjištění policie uvedená v protokolu o nehodě v silničním provozu. I tyto důkazy byly posuzovány současně se znaleckým posudkem v souvislosti, navzájem se shodují a doplňují. Napadené rozhodnutí vychází z dostatečně zjištěného skutkového stavu, žalobce na procesních právech krácen nebyl a uzavírá se, že příčinou dopravní nehody nebyla technická závada, nýbrž nepozornost žalobce při řízení služebního vozidla podřaditelné jednání, které má znaky přestupku.

Ze spisů žalovaného vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Dne 12.10.2011 byl pořízen protokol o nehodě v silničním provozu, ke které došlo tohoto dne v 10.20 hod. na konkrétně specifikovaném místě v Jindřichově Hradci, konkrétním vozidlem, které řídil žalobce. Popisují se poškozené předměty, ostrůvek z dílců červené a bílé barvy, událost je vylíčena tak, že žalobce jel po silnici č. I/34 ve směru od sídliště Vajgar ke křižovatce se silnicí č. II/128, na křižovatce odbočil vlevo na silnici č. II/128 a pokračoval ve směru na Horní Pěnu. Po projetí křižovatky se pravděpodobně náležitě nevěnoval řízení vozidla, se kterým na přímém přehledném úseku za křižovatkou najel na zvýšený ostrůvek, který je tvořen dílci červené a bílé barvy a je umístěn uprostřed komunikace za přechodem pro chodce v místě, kde jsou od sebe jízdní pruhy odděleny vodorovným dopravním značením v podobě šikmých rovnoběžných čar. Při ohledání místa dopravní nehody žalobce uplatnil technickou závadu na vozidle jako příčinu dopravní nehody, kdy uvedl, že před najetím na ostrůvek došlo k prudkému škubnutí řízení vlevo a tudíž se domnívá, že mu praskla levá přední pneumatika nebo měl jinou závadu na vozidle. V protokolu je popsána dopravní situace, povrch vozovky, místo, přehledné dopravní značení i zařízení též přehledné, v době ohledání déšť. Následuje podrobný popis stop, uvádí se postavení vozidla po nehodě, postavení vozidla a stopy byly zaměřeny, popisuje se rycí stopa od šroubu, kterým byl připevněn jeden z poškozených dílců ostrůvku. Ohledáním místa dopravní nehody nebyly na vozovce zjištěny žádné rycí ani jiné stopy svědčí o tom, že by před místem nárazu do ostrůvku došlo k prasknutí pneumatiky vozidla. Ohledáním vozidla bylo zjištěno, že to má poškozené levé přední kolo, disk je viditelně poškozen na dvou místech na vnější straně. Pokračování
- 3 -
10A 18/2013

V místě prvního poškození je disk silně promáčknut, kdy v místě největšího průhybu je okraj disku prohnut téměř v úhlu 90°. Další poškození disku je mírnější. Nad tímto poškozením disku je v pneumatice trhlina ve tvaru U. Ohledáním poškozených dílců ostrůvku byly zjištěny pouze stopy odření od vozovky a oděry od spodní části vozidla. Na bílých plochách vodorovného dopravního značení nebyly zjištěny žádné rycí ani sešinuté stopy od poškozeného disku a pneumatiky vozidla. Ohledáním vnější strany disku levého předního kola vozidla nebylo zjištěno, že by byl disk odřený od vozovky. Zkouškou řízení bylo zjištěno, že řízení lze točit lehce, plynule, na obě strany a nevykazuje žádných vůlí. Uvádějí se učiněná opatření, fotodokumentace, lustrace vozidla, náčrtek místa dopravní nehody, dechová zkouška na alkohol, uvádí se uplatňována technická závada na vozidle, která však ohledáním na místě nebyla potvrzena.

Žalobce k dopravní nehodě podal dne 12.10.2011 vysvětlení. Uvedl, že jel tohoto dne služebním vozidlem, to bylo v dobrém technickém stavu. V průběhu jízdy do areálu SÚS Jindřichův Hradec nepociťoval žádnou technickou závadu. Z toho dovozuje, že vozidlo bylo v pořádku. Popsal způsob odjezdu z označeného areálu, až k místu dopravní nehody žádnou závadu nepociťoval. Vozidlo jelo a chovalo se normálně. Za křižovatkou najednou škublo řízení vlevo, čímž se dostal více vlevo, slyšel sérii několika ran, co se stalo neví, pravděpodobně prasklo levé přední kolo nebo na něm byla jiná závada. Protokol je doplněn náčrtkem dopravní nehody, fotodokumentací a poznámkami policisty provádějícího šetření dopravní nehody.

Věc dopravního přestupku žalobce byla odevzdána k projednání Celnímu úřadu v Jindřichově Hradci.

Žalobce se dne 28.11.2011 ve věci kázeňského přestupku vyjádřil. Setrval na tom, že nehoda byla způsobena blíže nezjištěnou technickou závadou na vozidle. Dostalo se mu poučení o procesních právech a seznámil se s přestupkovým spisem.

V úředním záznamu ze dne 9.1.2012 je popsána část znaleckého posudku Ing. J. S., znalce pro odvětví doprava silniční, strojírenství všeobecné, ceny a odhady motorových vozidel, který objednala společnost Jíša rent - car s.r.o. Praha.

Po seznámení žalobce se spisem bylo dne 20.3.2012 vydáno rozhodnutí, jímž byl žalobce uznán vinným z jednání, které má znaky přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích a byla mu uložena pokuta ve výši 1.500,- Kč.

Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odvolání.

Odvolací instanci byl k dispozici znalecký posudek č. 647-31/11 ve věci vzniku poškození a nákladů na opravu konkrétního vozidla. Posudek vyhotovil Ing. J. S., z oboru doprava silniční, strojírenství všeobecné, ceny a odhady motorových vozidel. V nálezu posudku je popsán disk levého předního kola. Uvádí se údaje z potvrzení o účasti na dopravě nehodě a prohlídky vozidla učiněné znalcem. Vyjmenovávají se jednotlivé nahrazené díly a součástky na vozidle, mechanická práce, klempířská práce a lakování a vyčíslují se náklady na opravu vozidla. K deformaci disku levého předního kola se uvádí, že k ní došlo najetím na překážku a proražením nahuštěné pneumatiky s lehkou deformací disku. U místa rozsáhlejší deformace disku byla pneumatika poškozena ve směru rotace směřující postupně od obvodu ke středu. K rozsáhlejší deformaci disku došlo až následně při najetí již nenahuštěné Pokračování
- 4 -
10A 18/2013

pneumatiky na překážku. Prvotní příčinou poškození vozidla, bylo najetí nahuštěné pneumatiky na překážku. Připojuje se 27 fotografií vozidla, poškozeného levého předního kola a jednotlivých poškozených součástek, které bylo nezbytné vyměnit.

Rozhodnutím žalovaného z 22.6.2012 bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Poté, co krajský soud původní rozhodnutí o odvolání žalobce zrušil, žalovaný opatřil doplněk znaleckého posudku Ing. J. S. v zájmu potvrzení či vyvrácení tvrzení žalobce o technické závadě jako příčině dopravní nehody. Znalec konzultoval rozsah opravy v autoopravně, kdy bylo zjištěno, že pracovníci opravny nezjistili závadu s vlivem na vznik dopravní nehody. O tom vypovídá rozsah opravy, který nepředstavuje položky související s najetím na překážku. Znalec vyšel ze stavu deformovaného disku levého předního kola a k technické závadě jako příčině dopravní nehody uvedl, že znalecké ohledání vozidla bylo sice zaměřeno především na zjištění rozsahu poškození a následné určení výše nákladů na jeho opravu, ale na každý poškozený díl vozidla bylo nahlíženo i z pohledu možného výskytu technické závady před dopravní nehodou. Ani při opravě vozidla nebyla pracovníky servisu zjištěna technická závada s vlivem na vznik dopravní nehody. Uzavírá se, že technická závada s vlivem na vznik dopravní nehody nebyla zjištěna.

O odvolání žalobce rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že znalecký posudek nebyl jediným důkazním prostředkem. V posudku se uvádí, že prvotní příčinou poškození vozidla bylo najetí nahuštěné pneumatiky na překážku, čímž byla vyloučena možnost náhlého předchozího poškození pneumatiky s následným náhlým vybočením vozidla ze směru a jeho náraz do ostrůvku na silnici. Úsudek žalobce o technické závadě vozidla, která vedla ke vzniku dopravní nehody, vyvrací znalecký posudek, jestliže se v něm uvádí, že prvotní příčinou poškození vozidla bylo najetí nahuštěné pneumatiky na překážku. V doplňku znaleckého posudku znalec uvedl, že každý díl posuzoval i z hlediska možného výskytu technické vady před dopravní nehodou. Doplnění znaleckého posudku je hodnoceno jako souladné s právním názorem soudu a vyplývá z něj, že nebyla zjištěna technická závada s vlivem na vznik dopravní nehody. Důkazní prostředky se navzájem shodují a doplňují a lze z nich vyvodit závěr o příčině dopravní nehody. Skutkový stav zjištěný v rámci řízení je hodnocen jako dostatečný k vydání rozhodnutí o odvolání. Poukazuje se na vzhled poškozeného kola zachycený na fotografiích pořízených policií na místě nehody, což odpovídá údajům ve znaleckém posudku. Policie dále uvedla, že při ohledání místa dopravní nehody nebyly na vozovce zjištěny žádné rycí ani jiné stopy svědčící o tom, že před vznikem nárazu došlo k prasknutí pneumatiky vozidla a zkouškou řízení bylo zjištěno, že řízení lze točit lehce, plynule na obě strany a nevykazuje žádných vůlí. Shrnuje se, že skutková podstata přestupku byla naplněna a odůvodňuje se výše pokuty.

Z rozsudku krajského soudu ze dne 8.10.2012 č.j. 10A 70/2012-25 plyne, že důvodem zrušení původního rozhodnutí žalovaného byla okolnost, že doplnění znaleckého posudku nebylo provedeno procesním postupem. Doplnění se událo telefonicky a výsledek telefonického rozhovoru byl zachycen v úředním záznamu. Z úředního záznamu o tomto hovoru nebylo možno učinit jednoznačný závěr o příčině dopravní nehody. Proto soud žalobci přisvědčil o nezbytnosti vyžádat doplnění znaleckého posudku v zájmu potvrzení či vyvrácení žalobcova tvrzení o technické závadě jako příčině dopravní nehody.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokračování
- 5 -
10A 18/2013

V souzené záležitosti se jedná o to, je-li tu pro rozhodnutí vydané v kázeňském řízení dostatečně zjištěný skutkový stav a stalo-li se tak procesně předepsaným postupem.

Žalovaný v odvolacím řízení provedl důkaz doplněním znaleckého posudku, kdy v době vyhotovení tohoto doplňku bylo již vozidlo opravené. Znalec vycházel ze zjištění o opravě vozidla v autoopravně. Protokol o dopravní nehodě k dispozici neměl. Při vyhotovení posudku vyšel z výsledků ohledání disku levého předního kola a z deformace tohoto disku učinil úsudek o tom, že příčinou poškození vozidla bylo najetí nahuštěné pneumatiky na překážku. V původním posudku je podán výčet opravovaných dílů a součástek vozidla a je připojena dokumentace nasvědčující stavu vyměňovaných součástek po dopravní nehodě. Znalec uvedl, že ohledání bylo sice zaměřeno na zjištění rozsahu poškození a nákladů na opravu, ale každý jednotlivý díl vozidla byl zkoumán též z pohledu možného výskytu technické závady před nehodou. Uzavřel, že technická závada s vlivem na vznik dopravní nehody zjištěna nebyla.

Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že tento nově pořízený důkaz byl hodnocen v souvislosti s obsahem protokolu policie o dopravní nehodě a byl učiněn úsudek o žalobcově tvrzení o tom, zda těsně před dopravní nehodou vznikla technická závada ovlivňující vznik dopravní nehody.

Hodnocení důkazů je správním uvážením, kdy je na soudu, aby se zabýval tím, zda správní uvážení nevybočilo z mezí a hledisek daných zákonem. Shromážděné důkazy žalovaný hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, výslovně uvedl, že tyto důkazy se navzájem doplňují a shodují a úsudek o tom, že na vznik dopravní nehody neměl vliv technický stav vozidla odpovídá výsledkům dokazování a tento úsudek je logický. Z toho vyplývá, že žalovaný měl dostatek podkladů, aby v kárném řízení mohl rozhodnout, skutková zjištění jsou tudíž úplná a soud neshledal, že by tu byla vada v hodnocení důkazů.

Na tom nic nemění ani skutečnost, že vozidlo bezprostředně po nehodě nebylo ohledáno soudním znalcem z oboru dopravy, vzdor tomu, že žalobce jako příčinu dopravní nehody označoval technickou závadu vozidla. O stavu vozidla bezprostředně po nehodě svědčí protokol o nehodě v silničním provozu z 12.10.2011, kde se popisuje dopravní situace. Je tu podrobný popis stop jak na vozidle tak na vozovce. Uvádí se, že na vozovce nebyly zjištěny žádné rycí ani jiné stopy svědčící o tom, že by před místem nárazu do ostrůvku došlo k prasknutí pneumatiky vozidla. Stav levého předního kola je popsán, policisté ověřovali stav řízení, kdy zjistili, že řízení lze točit lehce, plynule na obě strany a nevykazuje žádných vůlí. Tento důkaz je zcela v souladu se zjištěním znalce o opravovaných součástech poškozeného vozidla, přičemž znalec uvedený protokol policie k dispozici neměl. Jestliže tyto dva důkazní prostředky nejsou ve vzájemném rozporu, není na závadu, že nedošlo k bezprostřednímu ohledání vozidla znalcem po dopravní nehodě. Uvedené důkazy nejsou v rozporu ani s tím, co žalobce uvedl o tom, že vozidlo bylo bez technické závady a taková závada byla žalobcem shledána až téměř v okamžiku dopravní nehody.

Z doplňku znaleckého posudku lze dovodit, že ten se nezaměřoval výlučně na rozsah poškození a náklady na opravu vozidla, protože výslovně uvedl, že při ohledání se vždy věnuje pozornost tomu, bylo-li poškození vyvoláno technickou závadou. Taková závada shledána nebyla a znalec v původním posudku i jeho dodatku výslovně uvedl, že příčinou dopravní nehody bylo najetí nahuštěné pneumatiky na pevnou překážku.

Pokračování
- 6 -
10A 18/2013

Nelze ani přisvědčit tvrzení o tom, že znalec při formulaci závěru o příčině dopravní nehody nevycházel z vlastního zjištění. Znalec sice ověřoval rozsah opravy vozidla v autoopravně, nicméně z dodatku posudku lze učinit zjištění, že při svém úsudku o příčině dopravní nehody a případném vlivu technické závady na vznik této nehody nevycházel pouze z takové informace. V době vyhotovení dodatku posudku měl k dispozici vlastní zjištění o poškození vyměňovaných dílů vozidla a fotodokumentaci těchto dílů. Jak již bylo uvedeno, závěr posudku je zcela v souladu se zjištěním policie v okamžiku šetření dopravní nehody. Okolnost, že znalec ověřoval v autoopravně existenci možné technické závady, proto za dané skutkové situace nikterak nesnižuje věrohodnost posudku a jeho dodatku a posudek je přesvědčivý, jestliže v původním i doplněném posudku bylo učiněno zjištění, že prvotní příčinou poškození vozidla bylo najetí nahuštěné pneumatiky na překážku a nebyla shledána technická závada s vlivem na vznik dopravní nehody.

Pro prve uvedené důvody, kdy znalecký posudek, jeho dodatek a protokol o dopravní nehodě jsou ve vzájemném souladu, je tvrzení žalobce o tom, že příčinou nehody byla technická závada na vozidle, která podle žalobcova tvrzení měla vzniknout právě v okamžiku dopravní nehody, vyvráceno. Rozsah poškození a vyměňované součástky je zadokumentován, k tomu došlo právě po dopravní nehodě. Tyto součástky byly znalcem hodnoceny a jak se v dodatku posudku uvádí, vždy je zjišťováno, nebyla-li příčinou dopravní nehody technická závada. To je v dodatku posudku výslovně uvedeno. Jestliže měl znalec k dispozici poškozené součástky vozidla v době vyhotovení dodatku posudku, existovala fotodokumentace těchto součástek, byla úvaha znalce o tom, že příčinou dopravní nehody nebyla technická závada vozidla, učiněna na základě dostatečného podkladu, byť se ohledání vozidla neuskutečnilo bezprostředně po dopravní nehodě. Jak již bylo uvedeno, znalecký posudek se svým dodatkem není jediným podkladem v daném řízení, je tu protokol o dopravní nehodě, který byl právě bezprostředně po nehodě pořízen, kdy ze zajištění stop na vozidle i na komunikaci vyplývají shodná zjištění, nebyly zaznamenány stopy na vozovce svědčící o tom, že praskla levá přední pneumatika, je tu záznam o tom, v jakém stavu bylo řízení vozidla.

Po opravě vozidla lze jeho původní stav zjišťovat jen obtížně a opatřování takového důkazu by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

Posledně uvedené však neznamená, že žalobce nemohl v řízení využít možnosti, které by mohly prokázat jeho tvrzení o existenci technické závady. Pro souzenou věc je podstatné, že je tu dostatek důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, z nichž lze spolehlivě dovodit, že příčinou dopravní nehody technická závada na vozidle nebyla. Byl-li tu dostatek podkladů, aby bylo možno v kázeňském řízení rozhodnout, nebylo zapotřebí v důkazním řízení pokračovat.

Označené důkazní prostředky jsou postačující proto, aby bylo možno učinit závěr o žalobcově zavinění dané dopravní nehody a formě tohoto zavinění. Právní zjištění o tom, že dopravní nehoda byla žalobcem způsobena zaviněně, konkrétně formou nedbalosti, má oporu ve skutkovém zjištění a žalobce svým počínáním naplnil skutkovou podstatu odpovídající přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Skutkový stav, který správní orgány obou instancí vzaly za základ napadeného rozhodnutí, v rozporu s obsahem spisu není, naopak má v předložených spisech oporu. Pokračování
- 7 -
10A 18/2013

Příčina dopravní nehody byla řádně zjišťována, bylo reagováno na tvrzení žalobce o technické závadě vozidla v okamžiku dopravní nehody, kdy se právě technickým stavem vozidla policie šetřící dopravní nehodu zabývala a zjištěný stav stop na vozovce i vozidle popsala, v zájmu tvrzení žalobce o technické závadě podmiňující vznik dopravní nehody byl doplňován znalecký posudek, který hodnotí soud jako úplný a přesvědčivý, je-li jím zjištěno, že technická závada příčinou dopravní nehody nebyla.

Žalobcova procesní práva byla v průběhu kázeňského řízení dodržena a porušení práva na spravedlivý proces nespočívá v žalobním tvrzení o nemožnosti opatřit si vlastní znalecký posudek, jestliže vozidlo bylo opraveno a je nadále používáno. Nutno poznamenat, že žalobce nenavrhl v prvostupňovém řízení ani v řízení o odvolání důkaz znaleckým posudkem, který si opatří sám. Jestliže takový důkaz žalobce neuplatnil, nemůže se dovolávat toho, že žalovaný porušil jeho právo na spravedlivý proces. Poznamenává se, že poté, co došlo ke zrušení původního rozhodnutí žalovaného, žalobce neuplatnil žádné důkazní návrhy.

Soud proto uzavřel, že pro důvody uvedené v žalobě není napadené rozhodnutí vadné.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pokračování
- 8 -
10A 18/2013

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 21. června 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru