Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 17/2011 - 74Rozsudek KSCB ze dne 19.10.2011

Prejudikatura

7 As 21/2008 - 101


přidejte vlastní popisek

10A 17/2011 – 74

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V. S., právně zastoupeného JUDr. Jiřím Šmrhou ml., advokátem ve Strakonicích, Plánkova 600, proti žalovanému Krajskému úřadu - Jihočeského kraje České Budějovice, Krajskému živnostenskému úřadu, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.12.2010, č.j. KUJCK/34843/2010/OKZU/9, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci.

/1/ Žalobou doručenou dne 24.2.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21.12.2010, č.j. KUJCK/34843/2010/OKZU/9, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Vodňany, Obecního živnostenského úřadu ze dne 23.9.2010 č.j. OŽÚ/825/10/5 a toto rozhodnutí potvrzeno.

/2/ Žalobce v prvé řadě napadl procesní postup při vydání rozhodnutí zejména proto, že žalovaný překročil meze správního uvážení a tyto meze nenaplnil. K rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění neměl žalovaný správní orgán dostatek podkladů. Nezvažoval význam a dopad svého rozhodnutí z hlediska veřejného zájmu. Nesprávně interpretoval i Pokračování
- 2 -
10A 17/2011

ustanovení § 58 odst. 3 živnostenského zákona v neprospěch a k tíži žalobce a postupoval v příkrém rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů. Překročil meze správního uvážení v rámci výkladu § 58 odst. 3 živnostenského zákona, podle kterého správní orgán může zrušit živnostenské oprávnění. Úvaha byla zredukována pouze na to, zda žalobce má dluh na pojistném vůči státu. Nic dalšího zkoumáno nebylo. Správní orgány se nezabývaly důvody, pro které žalobce nedostál svým závazkům vůči státu, nevypořádaly se s argumentací, tvrzeními ani navrhovanými důkazy žalobce. Popřely možnost volné správní úvahy a rozhodly tak, jako by zákon stanovil, že úřad zruší živnostenské oprávnění, pokud podnikatel neplní závazky vůči státu. Zákonodárce však do zákona vložil možnost, nikoliv povinnost zrušit živnostenské oprávnění. Použitý postup je nesprávný, nepřiměřený a nezákonný. Žalobce sice dlužil na pojistném vysokou částku cca 650.000 Kč, měl však vůči státu na druhé straně i pohledávky za Finančním úřadem ve Vodňanech, k čemuž žalovaný nepřihlédl. Rovněž nepřihlédl k tomu, že žalobce postupně své závazky uhrazoval a jeho dluh se snižoval. Jako důkaz navrhl žalobce přehled historií plateb vedený Okresní správou sociálního zabezpečení ve Strakonicích. Žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav a neměl dostatečné podklady pro rozhodnutí. Postup správních orgánů žalobce označil jako hrubě nepřiměřený, nespravedlivý, přímo bezdůvodně likvidační. Žalobce dne 28.12.2010 zaplatil na účet Okresní správou sociálního zabezpečení částku 400.000 Kč. Ke zrušení živnostenského oprávnění žalobce došlo pro nedoplatek cca 250.000 Kč. Správní orgány pochybily při správní úvaze, neřídily se základními zásadami správního řízení a zneužily správní úvahu v neprospěch žalobce. Zcela bylo opomenuto měřítko přiměřenosti rozhodnutí a jeho dopadů, a to jak na žalobce, tak na veřejný zájem. Pokud totiž je žalobci zrušeno živnostenské oprávnění, nemůže zajistit příjmy, kterými by uhradil zbývající dluh vůči státu. Žalobce požádal i o přiznání odkladného účinku žalobě. Navrhl zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu.

/3/ Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Vyjádřil se i negativně k přiznání odkladného účinku žalobě. Žalovaný zrekapituloval okolnosti rozhodné pro vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že dluh žalobce se od roku 2005 do roku 2010 neustále zvyšoval a celkový dluh na pojistném a penále za zaměstnavatele a osobu samostatně výdělečně činnou činil ke dni 21.6.2010 částku 678.841 Kč. Z vyjádření OSSZ ze dne 25.10.2010 vyplynulo, že skutečnosti rozhodné pro podání návrhu na zrušení živnostenského oprávnění trvaly. Žalovaný postupoval v souladu se správním řádem. Účastníka seznamoval s aktuálními stanovisky Okresní správy sociálního zabezpečení, umožnil mu realizovat jeho procesní práva. Vyhověl i žádostem žalobce o změnu termínu nařízeného ústního jednání. Okresní správa sociálního zabezpečení dne 20.12.2010 sdělila, že se s ní žalobce nespojil, ačkoli se k tomu zavázal a neučinil žádné další platby. Proto žalovaný ve lhůtě stanovené správním řádem o jeho opravném prostředku rozhodl. Žalovaný odmítl názor žalobce, že bylo správní uvážení zneužito. Pro své rozhodnutí měly správní orgány dostatek podkladů. Správní orgány měly přesně a úplně zjištěny veškeré skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, neboť stanoviska a vyjádření Okresní správy sociálního zabezpečení byla určitá a jednoznačná. Žalovaný doplnil, že po vydání rozhodnutí žalovaného řešil žalobce svou situaci tak, že setrval v podnikatelském režimu, zůstal nadále podnikatelem podle živnostenského zákona a ohlásil živnostenskému úřadu jinou řemeslnou živnost. Správní orgány se řídily základními zásadami správního řízení. Žalobci byl poskytnut dostatečný prostor pro uhrazení dlužné částky, čehož však žalobce nevyužil. Žalovaný rozhodoval v souladu s příslušnými právními předpisy.

Pokračování
- 3 -
10A 17/2011

III. Replika žalobce.

/4/ Dne 30.3.2011 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručena replika žalobce k vyjádření žalovaného ze dne 9.3.2011.

/5/ Žalobce v replice k vyjádření žalovaného správního orgánu uvedl, že se věnoval stejně jako v předešlém řízení pouze argumentům, kterým se věnovat chtěl. Nevyjádřil se však k zásadním argumentům žalobce. Zásadní skutečnosti opomenul, přezíral a ignoroval. Podle žalobce zcela úsměvně působí vyjádření žalovaného ohledně respektování principu veřejné správy jakožto služby veřejnosti, pokud je uváděno, že úřední osoby se k žalobci chovaly slušně a zdvořile, vycházely mu vstříc a dodržovaly pravidla etiky státního zaměstnance. Žalobce má za to, že základní principy správního řízení a princip veřejné správy jakožto služby veřejnosti spočívá v jiných postupech. Žalobce upozorňuje na to, že přístup žalované byl nepřiměřeně přísný, tvrdý a účelově likvidační. Žalovaný pracoval pouze s těmi skutečnostmi, které se mu hodily a jemu vyhovovaly. Základní zásady správního řízení využil pouze tak, jak uznal sám za vhodné, bez ohledu na jejich pravý význam a obsah.

/6/ Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 4.4.2011 žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.12.2010, č.j. KUJCK/34843/2010/OKZU/9 přiznal odkladný účinek.

IV. Důkaz navržený žalobcem.

/7/ Soud na návrh žalobce vyžádal od Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích zaslání výpisu z historie plateb žalobce na pojistném za žalobce jako osoby samostatně výdělečně činné i jeho zaměstnance, a to od roku 2008 do současnosti. Okresní správa sociálního zabezpečení zaslala požadované údaje a sdělila, že žalobce svou povinnost odvodu pojistného řádně neplnil již od začátku přihlášení k pojištění, to je od roku 2005. Průběžně Okresní správa sociálního zabezpečení ve Strakonicích vystavovala výkazy nedoplatků na aktuální dluh na pojistném a penále. Povinnost žalobce nebyla plněna, proto podala Okresní správa sociálního zabezpečení Strakonice od roku 2005 ke dni podání informace 28 návrhů na soudní výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, avšak správní výkon rozhodnutí nebylo možné provádět, neboť žalobce neměl u žádného peněžního ústavu veden účet. Jednalo se o návrhy na soudní výkon rozhodnutí pro vymožení dlužného pojistného a penále vyčísleného 43 vykonatelnými výkazy nedoplatků. Tyto údaje se týkaly žalobce jako zaměstnavatele. K postavení žalobce jako osoby samostatně výdělečně činné bylo ve vyjádření Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích uvedeno, že svou povinnost odvodu pojistného žalobce neplnil již od roku 2000. Do roku 2010 bylo vystaveno 12 platebních výměrů. Bylo vyčísleno, že celkem dlužné pojistné a penále za zaměstnavatele i za osobu samostatně výdělečně činnou činilo ke dni 21.3.2011 celkem 250.332 Kč. Soud poté nařídil ve věci jednání na den 18.5.2011. Dne 16.5.2011 právní zástupce žalobce sdělil, že žalobce požádal o obnovu řízení žalovaný správní orgán. Jeho návrh však byl zamítnut. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodnutí o zamítnutí obnovy řízení vydané krajským živnostenským úřadem dne 31.1.2011 zrušilo a věc vrátilo žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Stalo se tak rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu v Praze ze dne 30.3.2011, které nabylo právní moci dne 6.4.2011. Bylo proto požádáno o přerušení soudního řízení do doby, než bude znovu správními orgány o návrhu žalobce na obnovu řízení rozhodnuto. Soud usnesením ze dne 16.5.2011 řízení přerušil.

Pokračování
- 4 -
10A 17/2011

/8/ Krajský živnostenský úřad Jihočeského kraje v Českých Budějovicích rozhodnutím ze dne 1.6.2011 č.j. KUJCK/11/1/2011/OKZU/13 návrh žalobce na povolení obnovy řízení zamítl. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu v Praze ze dne 3.8.2011 č.j. 26151/11/0440 zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8.8.2011. Krajský soud, poté co obdržel informace od správního orgánu, usnesením ze dne 23.8.2011 v řízení soudním pokračoval. Ve věci bylo nařízeno jednání na 19.10.2011.

V. Obsah správních spisů.

/9/ Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

/10/ Okresní správa sociálního zabezpečení Strakonice podala dne 23.6.2010 návrh o zrušení živnostenského oprávnění žalobce s předmětem podnikání výroba obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 – 3 živnostenského zákona z důvodů neplnění závazků vůči státu. Řízení bylo zahájeno správním orgánem Městským úřadem, Obecním živnostenským úřadem ve Vodňanech dne 20.7.2010. Úřad ověřoval u Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích výši dluhu. Okresní správa sociálního zabezpečení Strakonice dne 6.9.2010 sdělila Obecnímu živnostenskému úřadu ve Vodňanech výši dluhu, která na pojistném a penále ke dni 6.9.2010 činila 631.229 Kč. Okresní správa sociálního zabezpečení trvala na návrhu, aby žalobci byla zrušena živnostenská oprávnění. Správní orgán vyrozuměl žalobce o tom, že může sdělit své návrhy k podkladům před vydáním rozhodnutí, a rovněž se k těmto podkladům vyjádřit. Městský úřad Vodňany, Obecní živnostenský úřad rozhodl dne 23.9.2010 tak, že podle § 58 odst. 3 věty druhé zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání se ruší živnostenské oprávnění žalobci. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání. Na základě odvolání bylo ověřováno, jaký je ke dni 20.10.2010 dluh na pojistném a penále fyzické osoby u Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích. Bylo k tomu dne 25.10.2010 sděleno, že dluh činí 653.895 Kč. Prvostupňový orgán předal spis včetně odvolání žalovanému správnímu orgánu.

/11/ Žalovaný správní orgán vyrozuměl dne 5.11.2010 žalobce o tom, že může uplatnit procesní práva účastníka řízení. Byl informován o tom, že bude uskutečněno ústní jednání ve věci jeho odvolání. Žalobce požádal o změnu stanoveného termínu ústního jednání. O ústním jednání, které se konalo dne 1.12.2010 byl sepsán protokol. Žalobce při jednání uvedl, že s Okresní správou sociálního zabezpečení jednal jeho finanční poradce, který požádal o splátkový kalendář, což mu nebylo umožněno. V předchozím období žalobce zaplatil částku 25.000 Kč. Současně sdělil, že nejpozději do 15.12.2010 uhradí částku 435.000 Kč. Sdělil, že má zájem dlužnou částku zaplatit a zachovat si živnostenské oprávnění. Před vydáním druhostupňového rozhodnutí žalovaný správní orgán dne 6.12.2010 vyrozuměl žalobce o možnosti seznámit se s podklady na vydání rozhodnutí. Žalovaný správní orgán dne 20.12.2010 ověřoval u Okresní správy sociálního zabezpečení, zda žalobce vstoupil do jednání s úřadem ohledně uhrazení dluhu, či zda dluh uhradil. Okresní správa sociálního zabezpečení sdělila, že dluh uhrazen nebyl, žalobce v jednání nevstoupil, a proto na svém návrhu na zrušení živnostenského oprávnění setrvala. Dne 21.12.2010 rozhodl žalovaný správní orgán podle § 90 odst. 5 správního řádu tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí Městského úřadu, Obecního živnostenského úřadu ve Vodňanech ze dne 23.9.2010 potvrdil. Stalo se tak s odůvodněním, že žalobce soustavně neplnil povinnosti, které mu ukládal zákon o pojistném, a to i za situace, že mu byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba k tomu, aby mohl odvrátit pro něho nepříznivý stav a mohlo dojít ke zpětvzetí Pokračování
- 5 -
10A 17/2011

návrhu Okresní správy sociálního zabezpečení. Žalobce několikrát přislíbil řešit vzniklý dluh, ale do doby vydání rozhodnutí ničeho neučinil. Ze spisu bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce své závazky vůči státu soustavně neplnil a dluh vůči Okresní správě sociálního zabezpečení nehradil.

VI. Právní názor soudu.

/12/ Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen s.ř.s./, v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla.

/13/ Rozhodnutí žalovaného správního orgánu je opřeno o ustanovení § 58 odst. 3 věta druhá živnostenského zákona. Podle této právní normy živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu.

/14/ Žalobce v prvé řadě napadl procesní postup správních orgánů při vydání rozhodnutí, zejména skutečnost, že žalovaný překročil meze správního uvážení a tyto meze nenaplnil, neměl dostatek podkladů k vydání rozhodnutí a nezvažoval dopad a význam rozhodnutí z hlediska veřejného zájmu. Podle názoru žalobce byly porušeny i základní zásady správního řízení, především pak byla zneužita správní úvaha při výkladu ustanovení § 58 odst. 3 živnostenského zákona, neboť rozhodnutí ve svém důsledku nebylo správné, přiměřené, naopak bylo nezákonné. Jako důkaz navrhl žalobce soudu doplnit důkazní řízení o historii plateb žalobce a Okresní správě sociálního zabezpečení Strakonice.

/15/ Soud se v prvé řadě zabýval hlavní žalobní námitkou žalobce, podle které správní orgán postupoval nezákonně při výkladu ustanovení § 58 odst. 3 živnostenského zákona. Jak bylo výše citováno doslovné znění namítaného ustanovení, správní orgán může zrušit živnostenské oprávnění. V rámci této zákonné dikce byl zákonodárcem vytvořen prostor pro správní úvahu správního orgánu. Správní uvážení neboli volná úvaha, jinými slovy diskreční pravomoc správního orgánu představuje postup, kdy správní orgán po zjištění skutkového a právního stavu má možnost volné úvahy, tedy volby mezi variantami svého postupu, musí však být učiněna v mezích právní normy. Meze správního uvážení jsou nastaveny přímo zákonně nebo odkazem na jiný právní předpis a úvaha musí být odůvodněna. Jinými slovy řečeno, nesmí vybočit z mezí a hledisek stanovených zákonem. V tomto směru také přísluší soudu, aby správní úvahu učiněnou správním orgánem přezkoumával. Soudu přísluší i posoudit, zda správní uvážení je logickým vyústěním řádného hodnocení skutkových zjištění. Úvaha musí být z rozhodnutí přezkoumatelná a musí být zřejmé, že správní orgán nevybočil v rámci úvahy z mezí a hledisek zákona. Správní úvaha rovněž musí být učiněna při respektování základních zásad správního řízení.

/16/ Soud při posuzování oprávněnosti této žalobní námitky dospěl k závěru, že opodstatněná nebyla. Z rozhodnutí správních orgánů, především pak rozhodnutí žalobou napadeného vyplývá, že na základě návrhu podaného Okresní správou sociálního zabezpečení ve Strakonicích nedošlo k automatickému zrušení živnostenského oprávnění podnikatele. Žalobce byl s návrhem na zrušení živnostenského oprávnění seznámen a byl mu poskytnut další časový prostor k tomu, aby dodatečně provedl úhradu dluhu, který vznikl u žalobce jako podnikatele, osoby samostatně výdělečně činné od roku 2000 a jako zaměstnavatele od roku 2005. Žalobce přislíbil, že značnou část úhrady dluhu ve lhůtě, kterou správnímu orgánu uvedl, uhradí. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo a žalobce nebyl ve vztahu Pokračování
- 6 -
10A 17/2011

k prvostupňovému orgánu aktivní, došlo k vydání rozhodnutí, kterým bylo živnostenské oprávnění žalobce zrušeno. V odvolacím řízení byl žalobci opakovaně poskytován prostor k tomu, aby svým závazkům dostál. Do dne rozhodování žalovaného správního orgánu však žádná úhrada ze strany žalobce na účet Okresní správy sociálního zabezpečení poskytnuta nebyla. Žalovaný vysvětlil, že na základě výsledků provedeného důkazního řízení žalobce prokazatelně a soustavně neplnil své závazky vůči státu a dluh neuhradil. Soud proto nemohl přisvědčit žalobci, že došlo ke zneužití správní úvahy, neboť pro úvahu, kterou učinil správní orgán, zákon v ustanovení § 58 odst. 3 věta druhá prostor poskytuje. Úvaha byla učiněna v mezích zákona. Správní úvaha žalovaného správního orgánu byla odůvodněna závažným a dlouhodobým neplněním povinností žalobce vyplývajících z živnostenského zákona a zvláštních právních předpisů. Správní orgán shromáždil dostatek podkladů pro vydání rozhodnutí. Ověřoval těsně před vydáním rozhodnutí, zda nedošlo k změně výše neuhrazených dluhů žalobce, což by mohlo ovlivnit postoj Okresní správy sociálního zabezpečení, případně závěr žalovaného správního orgánu. Z toho důvodu nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že žalovaný neměl přesně a úplně zjištěn stav věci, nebo že překročil meze správního uvážení. Soud nesdílí ani názor žalobce, že správní úvaha nebyla správními orgány naplněna. Okolnosti případu žalobce byly váženy a vyhodnoceny a jak vyplývá z rozhodnutí, vyústily v závěr vyslovený v rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Soudu pak nepřísluší, aby úvahu správního orgánu jakkoli nahradil svou vlastní úvahou. Tímto způsobem by zasáhl do diskréčního oprávnění správních orgánů. Jak bylo uvedeno výše, soudu přísluší zkoumat pouze, zda úvaha byla učiněna a zda odpovídala logice věci a nevybočila ze zákonných mezí. Tato kritéria soud ověřil a nezjistil jejich porušení. Z žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že živnostenské oprávnění žalobci nebylo zrušeno okamžitě a automaticky, jakmile správní orgán obdržel návrh Okresní správy sociálního zabezpečení. Správní orgány v prvé řadě ověřovaly správnost údajů ohledně dluhu žalobce. Umožnily žalobci napravit závadný stav a žalobci byl poskytnut prostor i k tomu, aby své závazky splnil. Teprve poté, kdy bylo zjištěno, že přísliby, které před správním orgánem učinil ohledně úhrady svých závazků, nenaplnil, ani správní orgán nekontaktoval a nevysvětlil, z jakých důvodů své přísliby nesplnil, bylo přistoupeno k rozhodnutí.

/17/ Soud nepřisvědčil žalobci ani v jeho názoru, že správní orgány postupovaly v příkrém rozporu se základními zásadami správního řízení a nevypořádaly se s argumentací žalobce ani jeho tvrzeními. Žalobce totiž nenavrhl takové důkazy, kterými by prokázal, že návrh na zrušení živnostenského oprávnění není důvodný. Přisvědčil tomu, že skutečně dlužil na pojistném částku nejméně 650.000 Kč. Správní orgán proto ověřil, zda se jedná o nahodilé selhání žalobce při povinných platbách podnikatelem nebo zda se jedná o stav, který je trvalý a jaký je vývoj pohledávek ohledně plateb pojistného. Právě při dokazování zjistil, že jedná se o stav, který přetrvává již od roku 2000 a posléze od roku 2005. Po celou dobu byl žalobce v prodlení s platbami a dluh na pojistném se zvyšoval. Soud dále zjistil, že pojistné a penále bylo vymáháno cestou soudního výkonu rozhodnutí, a to opakovaně, avšak téměř bezvýsledně. Správní orgán tudíž bral v úvahu vývoj závazků žalobce vůči státu, nejen poslední výši dlužného pojistného. Namítal-li žalobce, že měl správní orgán přihlédnout i k žalobcem uplatňovaným okolnostem, pak konkrétně neuvedl, o jaké okolnosti se přesně mělo jednat. Měl-li žalobce na mysli skutečnost, že na základě daňového přiznání k dani z přidané hodnoty uplatnil za měsíc srpen 2010 nárok na nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty, kdy mu měla být vyplacena částka vyšší než 300.000 Kč, kterou hodlal použít na úhradu dluhu, pak i v této souvislosti žalovaný poskytl prostor žalobci až do 20.12.2010, tedy i před projednáním odvolání podaném proti rozhodnutí prvostupňového orgánu. Do doby rozhodování žalovaného správního orgánu nebyl dluh uhrazen. Rozhodnutí vycházelo z přesně a úplně zjištěného stavu věci a plně respektovalo základní zásady správního řízení Pokračování
- 7 -
10A 17/2011

včetně zásady zákonnosti a zásady objektivní materielní pravdy. K tomuto závěru dospělo i Ministerstvo průmyslu a obchodu v rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, kterým byl zamítnut návrh žalobce na obnovu řízení. S odkazem na porušení základních zásad správního řízení nelze argumentovat v tom smyslu, že správní orgány přehlížely důvody existence dluhu. Zkoumat důvody existence dluhu v konkrétním případě zákon správnímu orgánu neukládá. Bylo pouze na žalobci, zda správnímu orgánu důvody existence dluhu sdělí. Nutno zdůraznit, že nejednalo se o exces v souvislosti se vznikem dluhu žalobce na pojistném, ale setrvalý stav. V této souvislosti se proto nelze dovolávat toho, že žalobce měl pohledávku za finančním úřadem ve Vodňanech a automaticky dovozovat, že pohledávka žalobce představující uplatněný nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty, bude využita na úhradu žalobcova dluhu, případně žádat zohlednění této situace ke zvrácení stavu, kdy žalobci bylo zrušeno živnostenské oprávnění. Nutno zdůraznit, že se nejednalo o dlouhodobé pohledávky žalobce za státem, ale pouze jeho uplatněný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen 2010, který mu nebyl vyplacen ihned po podání daňového přiznání, neboť správci daně vznikly pochybnosti o správnosti údajů v něm uvedených a vedl vytýkací řízení, po jehož skončení byly žalobci finanční prostředky vyplaceny. Tuto okolnost nebylo možné ve prospěch žalobce nikterak zohlednit. Proto je nutno odmítnout tvrzení žalobce, že byl zčásti dlužníkem i z toho důvodu, že mu stát dlužil velmi podobnou částku. Nadměrný odpočet byl žalobcem uplatněn za srpen 2010 ve výši 307.589 Kč a nikoliv za období předcházející, kdy od roku 2000 a 2005 vykazoval stále se zvyšující dluh. Postup správních orgánů ani ve světle takto formulovaných žalobních námitek nelze označit jako hrubě nepřiměřený, nespravedlivý, nebo přímo bezdůvodně likvidační právě pro skutečnost, že dluh žalobce vůči státu měl setrvalý charakter jak je vysvětleno podrobně viz výše.

/18/ Soud provedl důkaz navržený žalobcem historií plateb od Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích. Tento důkaz však nemohl na rozhodnutí správních orgánů ničeho změnit, neboť ani ke dni 22.3.2011 nebyly závazky žalobce vůči Okresní správě sociálního zabezpečení vyrovnány. K tomuto dni činilo dlužné pojistné a penále částku 250.332 Kč. Navíc nutno zdůraznit, že soud přezkoumává ve smyslu § 75 odst. 1 s.ř.s. rozhodnutí na základě skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

/19/ Soud nepřisvědčil důvodnosti žalobní námitky ohledně porušení základních zásad správního řízení, neboť žalobcem uvedená argumentace nevypovídala o jeho právech nabytých v dobré víře, a tudíž se nelze dovolávat zásady šetření těchto práv, jakož i oprávněných zájmů, jichž by se činnost správního orgánu týkala, neboť z toho, co bylo výše řečeno, lze shrnout, že správní orgány zasáhly do práv žalobce způsobem stanoveným zákonem, a to v nezbytném rozsahu. Stejně tak správní orgán dbal, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, a aby odpovídalo okolnostem daného případu, neboť stav, kdy podnikatel trvale neplní své závazky vůči státu ohledně placení pojistného, nemůže představovat postup, který by byl souladný s veřejným zájmem. Naopak je nutné takovému stavu právě z důvodu veřejného zájmu zabránit, aby nedocházelo k prohlubování takového dluhu. Odmítnout je třeba i argumentaci žalobce, že bez živnostenského oprávnění bude velmi těžko doplácet svůj dluh vůči Okresní správě sociálního zabezpečení, neboť již dne 29.12.2010 žalobce ohlásil živnostenskému úřadu jinou řemeslnou živnost a téhož dne mu byl vydán výpis z živnostenského rejstříku k provozování této živnosti. Správní orgán zjistil stav věci tak, že o něm nebyly důvodné pochybnosti a teprve poté ve věci vydal rozhodnutí. Rovněž nelze přisvědčit tvrzení žalobce, že by ve skutkově podobných případech nepostupovaly správní orgány obdobně. K tomu nebyly soudu předloženy žalobcem žádné Pokračování
- 8 -
10A 17/2011

důkazy. Navíc soudu je z rozhodovací praxe známo, že zrušení živnostenského oprávnění podnikateli v souvislosti s neplněním závazků vůči státu ohledně plateb pojistného není ojedinělou záležitostí. Správní orgány neporušily měřítko přiměřenosti rozhodnutí a jeho dopadů na žalobce ani na veřejný zájem. Odkaz žalobce na proklamaci Ministerstva financí i Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně vstřícného postupu státních orgánů vůči podnikatelům při výběru daní a pojistného s ohledem na hospodářskou krizi nelze v daném případě konkrétně využít. V této v souvislosti nelze odhlédnout od toho, že žalobce byl dlužníkem pojistného od roku 2000 jako osoba samostatně výdělečně činná a od roku 2005 jako zaměstnavatel.

VII. Závěr, náklady řízení.

/20/ Soud proto uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky neshledal důvodnými a rozhodnutí žalovaného považuje za přezkoumatelné a vydané v souladu se zákonem. Proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

/21/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo, neboť nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nevyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech z důvodů stanovených v § 103 odst. 1 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 19. října 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru