Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 162/2013 - 20Rozsudek KSCB ze dne 17.02.2014

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Azs 36/2014 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

10A 162/2013 - 20

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně H. S., zast. advokátem, proti žalované Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, Praha 3, Olšanská 2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12.12.2013, č.j. CPR-9591/ČJ-2013-930310-V243, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 23.12.2013 doručena žaloba proti rozhodnutí Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 12.12.2013, č.j. CPR-9591/ČJ-2013-930310-V243, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, Odboru cizinecké policie ze dne 29.5.2013 č.j. KRPJ-22669/ČJ-2013-160022-SV, kterým bylo žalobkyni uloženo správní vyhoštění, neboť byla na území ČR zaměstnána bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání.

Pokračování
- 2 -
10A 162/2013

Žalobkyně prostřednictvím včasné správní žaloby namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí z důvodu nesprávného právního posouzení věci a neúplně zjištěného skutkového stavu věci. Žalobkyně uvádí, že do 8.11.2012 jí byl povolen dlouhodobý pobyt za účelem podnikání, přičemž v průběhu doby platnosti tohoto povolení podala žádost o nový účel pobytu v souladu s ust. § 45 zákona č. 326/1999 Sb., a to za účelem společného soužití rodiny. Vzhledem k této nové žádosti bylo na její dlouhodobý pobyt na území ČR nutno od 9.11.2012 nahlížet jako na pobyt dlouhodobý za účelem sloučení rodiny ve smyslu ust. § 47 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. Správní orgány se v průběhu řízení vůbec nezabývaly tím, zda žalobkyně musí pro výkon práce na území ČR disponovat povolením k zaměstnání vydaným příslušným úřadem práce, a to přesto, že žalobkyně má podanou žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Skutečnost, že žalobkyně zažádala o nové povolení k dlouhodobému pobytu, byla správním orgánům známa. Správní orgány na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci dospěly k nesprávným právním závěrům ohledně povinnosti žalobkyně mít pro výkon práce na území ČR vydáno povolení k zaměstnání.

Závěrem žalobkyně navrhla rozhodnutí správních orgánů zrušit a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření ze dne 31.12.2013 uvedla, že protiprávní jednání žalobkyně bylo nalézacím správním orgánem řádně zjištěno, spisovým materiálem doloženo a dostatečně odůvodněno. Současně nebyla zjištěna taková procesní pochybení, která by způsobovala nezákonnost vedeného řízení a rozhodnutí. Ke shora uvedené žalobní námitce žalovaná konstatovala, že z dikce ust. § 47 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. jasně vyplývá, že cizinec v době řízení o žádosti pobývá na území na základě platnosti a účelu původního víza. Žalobkyně se nemůže domáhat postavení, které jí vyplývá až z pravomocného rozhodnutí o její dosud nerozhodnuté žádosti, když v této době není jasné, zda jí vízum za požadovaným účelem bude uděleno.

Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Dne 6.3.2013 byla Oblastním inspektorátem práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu provedena kontrola zaměstnavatele žalobkyně PRANTL Masný průmysl s.r.o., jejímž předmětem bylo dodržování pracovněprávních předpisů. Výsledkem této kontroly bylo zjištění, dle něhož společnost FAYZ CENTER CZ s.r.o. umožnila na základě smlouvy o dodávce prací a služeb se společností PRANTL Masný průmysl s.r.o. dvěma státním příslušníkům Ukrajiny výkon závislé práce dle ust. § 3 zákona č. 262/2006 Sb. bez platného povolení k zaměstnání.

Dne 7.3.2013 byl Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie kraje Vysočina, odborem cizinecké policie učiněn úřední záznam o zajištění žalobkyně, k němuž došlo v důsledku jednání žalobkyně, pro které lze její pobyt na území ČR ukončit nebo zahájit řízení o správním vyhoštění.

Obsahem správního spisu je dále dohoda o provedení práce ze dne 28.2.2013 uzavřená mezi společností FAYZ CENTER CZ s.r.o. a žalobkyní. Předmětem této dohody je pracovní úkol spočívající v balení a skladování zboží.

Pokračování
- 3 -
10A 162/2013

Oznámením ze dne 7.3.2013 č.j. KRPJ-22669/ČJ-2013-160022-SV bylo zahájeno správní řízení ve věci vyhoštění žalobkyně dle ust. § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona č. 326/1999 Sb.

Dne 8.3.2013 byl Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie kraje Vysočina pořízen protokol o vyjádření žalobkyně. Žalobkyně do protokolu uvedla, že do ČR přicestovala v roce 2008 a poté opětovně v roce 2012, kdy na území ČR začala pracovat. Manžel žalobkyně v ČR rovněž pracuje a byl mu zde udělen trvalý pobyt. Neví, zda má v současné době uděleno povolení k zaměstnání, ale má podanou žádost o udělení dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny. V ČR žalobkyně žije a bydlí s manželem.

Dne 8.3.2013 bylo Ministerstvem vnitra, odborem azylové a migrační politiky vydáno závazné stanovisko, dle něhož je vycestování žalobkyně z území ČR možné.

Dne 29.5.2013 bylo pod č.j. KRPJ-22669/ČJ-2013-160022-SV vydáno rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství kraje Vysočina, kterým bylo žalobkyni uděleno správní vyhoštění, neboť byla na území ČR zaměstnána bez povolení k zaměstnání, ačkoliv je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání. Tímto rozhodnutím byla žalobkyni uložena doba, po kterou jí nelze umožnit vstup na území členských států Evropské Unie v délce 1 rok.

Z odůvodnění shora uvedeného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo zjištěno, že správní orgán shledal v jednání žalobkyně rozpor se zájmem společnosti na dodržování podmínek pro vstup a pobyt cizinců na území ČR. Správní orgán na základě podkladů, jež jsou součástí správního spisu, dospěl k závěru, že žalobkyně sice žije s manželem na ubytovně, avšak toto společné soužití je především za účelem získávání finančních prostředků na uhrazení nákladů spojených s ubytováním. Dále správní orgán posoudil, že zájem na zachování veřejného pořádku a respektování právního řádu ČR v tomto konkrétním případě převažuje nad zájmem žalobkyně. Správní orgán tedy učinil závěr, že vyhoštění nebude představovat pro účastníky řízení nepřiměřený zásah do soukromého a rodinného života. Při stanovení doby, po kterou žalobkyni nelze umožnit vstup na území členských států, přihlédl k závažnosti protiprávního jednání žalobkyně a rovněž ke skutečnosti, že se jedná o první podobné protiprávní jednání žalobkyně. Zdravotní stav i věk žalobkyně umožňuje její navrácení do země původu. Žalobkyně se na území ČR zdržuje oprávněně, ale dosud neobdržela vyjádření ke své žádosti o povolení k pobytu. Žalobkyně rovněž vykonávala činnost, k níž neměla oprávnění. Pokud by žalobkyně chtěla nadále žít se svým manželem, mají k tomu bezesporu možnost kdekoliv v místě, kde budou mít oba povolen pobyt. Žalobkyně disponuje potřebným oprávněním k pobytu jako výkonný manažer, avšak v roce 2013 byla kontrolována při provádění pracovní činnosti, kterou správní orgán označil jako zaměstnání bez potřebného oprávnění, které je v tomto případě podmínkou výkonu zaměstnání. S ohledem na veškeré uvedené skutečnosti správní orgán připustil, že k zásahu do soukromého či rodinného života žalobkyně dojde, takovýto zásah ovšem zákon předpokládá jako přiměřený.

Proti rozhodnutí o správním vyhoštění podala žalobkyně dne 10.6.2013 odvolání, o němž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 12.12.2013, č.j. CPR-9591/ČJ-2013-930310-V243 tak, že odvolání žalobkyně bylo zamítnuto a rozhodnutí o správním vyhoštění bylo potvrzeno.

V odůvodnění žalovaný uvedl, že správní orgán prvního stupně v řízení postupoval v souladu se správním řádem, když náležitě zjistil skutečný stav věci a pro rozhodnutí opatřil Pokračování
- 4 -
10A 162/2013

potřebné podklady. Žalobkyni byla rovněž poskytnuta potřebná součinnost, byla jí dána možnost navrhovat důkazy, činit návrhy, v řízení vyjádřit své stanovisko a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Správní orgán zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a rozhodnutí obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti. Žalovaný se ztotožňuje se závěry prvostupňového správního orgánu, že v tomto případě došlo k naplnění podmínek pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění ve smyslu ust. § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3.

Šetřením správního orgánu a spisovým materiálem bylo náležitě doloženo, že žalobkyně byla společností FAYZ CENTER s.r.o. zaměstnána u společnosti PRANTL Masný průmysl s.r.o. v Žirovnici, kde vykonávala práce na balicí lince a kartonáži bez povolení k zaměstnání, ačkoliv toto povolení je podmínkou výkonu zaměstnání. Za tuto práci byla žalobkyni vyplácena hotově mzda, čímž byly naplněny znaky závislé práce. Spisovým materiálem bylo nepochybně potvrzeno, že žalobkyni nebylo k pracovní činnosti ve společnosti PRANTL Masný průmysl s.r.o. uděleno povolení k zaměstnání, tedy byla zaměstnána bez povolení k zaměstnání, ač toto povolení bylo podmínkou výkonu zaměstnání.

K délce doby, po kterou žalobkyni není umožněn vstup na území členských států Evropské unie, žalovaný uvedl, že prvostupňový správní orgán při posuzování délky trvání vyhoštění vycházel ze spisového materiálu, kdy zvážil prokázané protiprávní jednání žalobkyně a tuto dobu stanovil v zákonem stanoveném rozpětí.

Nalézací správní orgán se v předmětném řízení řádně vypořádal se skutečnostmi týkajícími se soukromého a rodinného života žalobkyně. Žalovaný v této souvislosti dospěl k závěru, že rozhodnutí o správním vyhoštění zcela jistě zasáhne do soukromé či rodinné sféry žalobkyně, a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně na území ČR získává finanční prostředky pro svou rodinu, nepůjde však o zásah nepřiměřený, nýbrž zákonem předpokládaný.

Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího rozhodnutí o správním vyhoštění spatřuje žalobkyně v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci, v důsledku něhož správní orgány dospěly k nesprávným právním závěrům. Tuto námitku žalobkyně zakládá na skutkovém stavu věci, kdy v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, který jí byl povolen od 9.11.2010 do 8.11.2012 za účelem podnikání ve funkci výkonného manažera, podala žádost o nový účel pobytu ve smyslu ust. § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále též zákon o pobytu cizinců) za účelem společného soužití rodiny s manželem. Své další setrvání na území ČR žalobkyně dovozuje z dikce ust. § 47 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, dle něhož se dosavadní vízum považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o nově podané žádosti. Jestliže tudíž žalobkyně podala novou žádost o povolení dlouhodobého pobytu na území ČR za účelem společného soužití rodiny, je na její pobyt na území ČR po uplynutí platnosti původního víza nutno nahlížet v intencích ust. § 47 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, tedy jako na pobyt dlouhodobý za účelem společného soužití rodiny.

S uvedeným názorem žalobkyně se krajský soud neztotožňuje, neboť svým smyslem neodpovídá dikci zákona, a to z následujících důvodů. Pokračování
- 5 -
10A 162/2013

Dle ust. § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o pobytu cizinců policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států až na 5 let, je-li cizinec na území zaměstnán bez oprávnění k pobytu anebo povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval.

Dle ust. § 89 věty první zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále též zákon o zaměstnanosti) může být cizinec přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky nebo je-li držitelem zelené karty nebo modré karty, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Dle ust. § 98 písm. l) zákona o zaměstnanosti se povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta nevyžaduje k zaměstnání cizince, který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c).

Žalobkyni bylo od 9.11.2010 vydáno povolení k pobytu platné do 8.11.2012 za účelem podnikání na pozici výkonný manažer. Žalobkyně do doby ukončení platnosti takto uděleného dlouhodobého pobytu podala novou žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Dne 28.2.2012 žalobkyně uzavřela dohodu o provedení práce se společností FAYZ CENTER CZ s.r.o., která na základě smlouvy o dodávce prací a služeb, zprostředkovala žalobkyni práci pro společnost PRANTL Masný průmysl s.r.o., kde vykonávala práce na balicí lince a kartonáži. Tuto práci žalobkyně vykonávala od podzimu roku 2012 do 7.3.2013.

Dle ust. § 42a odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území je oprávněn podat cizinec, který je manželem cizince s povoleným pobytem.

Dle ust. § 45 věty první zákona o pobytu cizinců cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu.

Dle ust. § 47 odst. 2 zákona o pobytu cizinců pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.

Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně byla držitelkou povolení k dlouhodobému pobytu od 9.11.2010 do 8.11.2012, tento dlouhodobý pobyt byl žalobkyni udělen za účelem podnikání na území ČR. Dne 31.10.2012 bylo zahájeno řízení o další žádosti žalobkyně o povolení dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití s manželem dle ust. § 42a odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, kterému byl na území ČR udělen trvalý pobyt. O této žádosti nebylo ke dni vydání rozhodnutí o správním vyhoštění žalobkyně rozhodnuto.

Pokračování
- 6 -
10A 162/2013

Žalobkyně pobývala na území ČR do 8.11.2012 na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Od 9.11.2012 pobývala žalobkyně na území ČR na základě ust. § 47 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, neboť v době trvání platnosti víza k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podala novou žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití s manželem. Dle uvedeného zákonného ustanovení tudíž došlo k prodloužení platnosti původního víza k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, a to až do doby rozhodnutí o žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití s manželem. Žalobkyně od 9.11.2012 pobývala na území ČR na základě původního víza uděleného k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Žalobkyně tedy pobývala oprávněně na území ČR i dne 7.3.2013, kdy byla u zaměstnavatele žalobkyně provedena pobytová kontrola, na jejímž základě bylo zjištěno, že žalobkyně vykonává pracovní činnost, ke které nemá uděleno potřebné povolení úřadu práce.

Jak již bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku, žalobkyně vykonávala pracovní činnost na základě dohody o provedení práce, kterou dne 28.2.2012 uzavřela se společností FAYZ CENTER CZ s.r.o., která na základě smlouvy o dodávce prací a služeb, zprostředkovala žalobkyni práci pro společnost PRANTL Masný průmysl s.r.o. U tohoto zaměstnavatele žalobkyně vykonávala práce na balicí lince a kartonáž, a to od podzimu 2012 až ke dni provedení pobytové kontroly. Žalobkyně, přestože měla ve smyslu ust. § 47 odst. 2 zákona o pobytu cizinců udělené povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání na pozici výkonný manažer, vykonávala práce na balicí lince a kartonáž. Žalobkyně tudíž vykonávala práce, k nimž neměla potřebná povolení úřadu práce.

Krajský soud proto nemůže souhlasit s námitkou žalobkyně, že podala-li novou žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití s manželem dle ust. § 42a odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, je třeba na ni nahlížet jako na cizince, u něhož se nevyžaduje povolení k zaměstnání, neboť na území ČR pobývá na základě žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny ve smyslu ust. § 98 písm. l) zákona o zaměstnanosti.

Žalobkyně v době pobytové kontroly sice byla žadatelkou o dlouhodobý pobyt za účelem sloučení rodiny, avšak vzhledem k tomu, že o této žádosti nebylo rozhodnuto, vztahovalo se na pobyt žalobkyně na území ČR ust. § 47 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, dle něhož pobývala na území ČR na základě původního víza k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Žalobkyně tudíž byla oprávněna vykonávat toliko podnikatelskou činnost na pozici výkonného manažera, na níž jí bylo uděleno původní vízum.

Ustanovení § 98 písm. l) zákona o zaměstnanosti by bylo v případě žalobkyně možné aplikovat až na základě pravomocného rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Zákon neopravňuje žalobkyni pobývat na území ČR na základě žádosti o udělení dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití rodiny před tím, než je o této žádosti pravomocně rozhodnuto.

Na základě těchto skutečností považuje krajský soud za prokázané, že žalobkyně v době od konce roku 2012 do 7.3.2012 vykonávala pracovní činnost na základě dohody o provedení práce k níž neměla potřebná povolení úřadu práce, čímž naplnila podmínky správního vyhoštění založené ust. § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o pobytu cizinců.

Na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalovaný a rovněž správní orgán prvního stupně postupovaly v souladu s platnou právní úpravou. Krajský soud tedy neshledal Pokračování
- 7 -
10A 162/2013

v postupu správních orgánů nesprávnost ani nezákonnost, proto žalobu v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

Současně v souladu s ust. § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. ve výroku ad II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval.

Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 17. února 2014

Samosoudkyně:

Mgr. Helena Nutilová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru