Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 158/2013 - 46Rozsudek KSCB ze dne 10.09.2014

Prejudikatura

3 Ans 1/2009 - 58

15 Ca 77/2008 - 48

4 Ans 6/2006

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 As 153/2014

přidejte vlastní popisek

10A 158/2013 - 46

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. K. S., bytem X, proti žalovanému Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště v Českých Budějovicích, se sídlem v Českých Budějovicích, Lidická 11, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto :

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1) Žalobou doručenou dne 18. 12. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci jeho podnětu ze dne 06.01.2013, který žalovaný převzal dne 9. 1. 2013 a stížnosti na nečinnost ze dne 23.04.2013, kterou žalovaný převzal dne 29.04.2013, kdy žalobce žádal o opravu údajů katastru u nemovitosti p. č. 3484/3 v k. ú.Třitim. Žalobce podal podnět a stížnost z toho důvodu, že údaje katastru u nemovitosti p. č. 3484/3 v k. ú. Třitim neodpovídají listinám, na základě kterých byla nemovitost zapsána na list vlastnictví žalobce a do údajů katastru.

2) Podle žalobce žalovaný nereagoval na podnět a popírá vlastnické právo žalobce, které je nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Žalobce poukázal na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 45/03 ze dne 29.01.2004, které konstatuje, že stav katastru je odrazem práv a závazků vztahujících se ke konkrétní nemovitosti vyplývajících z listin. Žalobce zrekapituloval, jakým způsobem získal nemovitost a vklad vlastnického práva byl povolen rozhodnutím čj. V11-2686/1998 ze dne 04.11.1998, kdy podkladem byla kupní smlouva ze dne 25.02. 1998 a geometrický plán č. zák. 123-35/97. Žalovaný od vydání rozhodnutí ze dne 04.11.1998 až ke dni podání podnětu ze dne 06.01.2013 a stížnosti ze dne 23.04.2014 nezpochybnil platnost listin, na základě kterých byla nemovitost p. č. 3484/3 v k. ú. Třitim zapsána na LV žalobce.

3) Žalovaný v rozporu s listinami provedl změnu údajů katastru pravděpodobně rozhodnutím ze dne 22.03.1999, v němž není uvedeno, že došlo ke změně závazného údaje katastru, a to geometrického a polohového určení nemovitosti p. č. 3484/3 v k. ú. Třitim a ve výroku tohoto rozhodnutí byla uvedena nová výměra nemovitosti 410 m, přestože žalobce
2.

získal vlastnické právo k této nemovitosti, která měla původně výměru 432 mV tomto rozhodnutí není uvedena žádná listina, která by opravňovala žalovaného provést změnu věcného práva. Žalobce se o změně geometrického a polohového určení dozvěděl dne 02.06. 2003. Žalovaný změnou závazného údaje katastru zpochybnil platnost listin, na základě kterých byla nemovitost p. č. 3484/3 v k. ú. Třitim vytvořena a prodána žalobci. Oprava závazného údaje katastru provedená rozhodnutím žalovaného ze dne 22.03.1999 je neplatným právním úkonem ve smyslu § 39 občanského zákona. Tímto postupem došlo k porušení základního práva žalobce vlastnit majetek v rozsahu listin, na základě kterých p. č. 3484/3 v k.ú. Třitim získal do svého vlastnictví. Tím došlo k porušení článku 36 Listiny základních práv a svobod. Žalobce je přesvědčen o tom, že porušením zákona a nečinností žalovaného byl zkrácen na svých právech. K tomu odkázal na rozsudek NSS ze dne 21.07.2005 čj. Afs 17/2004-92. Současně poukázal na rozsudek NSS čj. 4As 41/2008-88 ze dne 15.05.2009, z něhož vyplývá, že institut opravy chyby v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů v katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Opravou údajů rozhodnutím ze dne 22.03.1999 došlo ze strany žalovaného k zásahu do vlastnických práv žalobce a faktickému zpochybnění platnosti kupní smlouvy ze dne 25.02.1998 a rozhodnutí čj. V11-2686/1998 ze dne 04.11.1999.

4)Žalovaný byl povinen v případě chyby zahájit řízení ve smyslu § 8 odst. 2 katastrálního zákona a bylo nezbytné v případě chyby v listinách provést změnu v kupní smlouvě. Žalovaný od 09.01.2013 fakticky od právní moci rozhodnutí ze dne 22.03.1999 byl nečinný a porušil zákon. Žalobce navrhl stanovit povinnost žalovanému provést opravu závazných údajů katastru tak, aby u nemovitosti p. č. 3484/3 v k. ú. Třitim odpovídaly údaje katastru listinám založeným ve sbírce listin.

5) Žalobce zaslal dne 04.09.2014 dodatek žaloby, ve kterém zopakoval údaje uvedené v žalobě. Setrval na tvrzení, že žalovaný byl ke dni podání podnětu 06.01.2013 nečinný. Žalobcepřipomnělobsahustanovení§8zákona č. 344/1992 Sb. v platném znění. Podle žalobce měl žalovaný povinnost na podnět žalobce reagovat, vydat oznámení ve smyslu § 8 odst. 4 katastrálního zákona. Žalovaný porušil články 1, 2, 11 a 36 Listiny základních práv a svobod. Žalobce předložil kupní smlouvu ze dne 25.02.1998, geometrický plán č. 123-35/97 ze dne 19.12.1997, rozhodnutí Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích čj. V11-2686/1998 ze dne 4. 11. 1998. Všechny listiny prokazují v jakém rozsahu žalobce vlastnictví k parcele p.č. 3484/3 v k. ú. Třitim nabyl. Údaje v katastru ke dni 06.01.2013 tato fakta zpochybňují. Žalovaný je dle žalobce proto povinen vydat oznámení o opravě chyby v údajích katastru ve smyslu ustanovení § 8 katastrálního zákona.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

(6) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný nebyl nečinný při vyřizování podání žalobce, že ze dne 06.01.2013. Po vyhodnocení obsahu tohoto podání, na něž bylo v obvyklé 30 denní lhůtě reagováno přípisem ze dne 01.02.2013 čj. PD-326/2013-01 bylo žalobci zasláno stanovisko žalovaného. Na toto stanovisko bylo žalobcem reagováno dne 21.02.2013, toto podání bylo dle obsahu postoupeno dne 28.02.2013 k vyřízení oddělení Metodiky a kontroly Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj. Podání žalobce bylo vyřízeno přípisem ze dne 18.03.2013 čj. KÚ 409/2013-300-15000, v němž bylo reagováno na stížnost i na žádost o poskytnutí informací. Žalobce se způsobem vyřízení žádosti o poskytnutí informací nesouhlasil, což vyjádřil v podání ze dne 19.03.2013. To bylo postoupeno dne 25.03.2013 oddělení Metodiky a kontroly katastrálního úřadu. Bylo vyřízeno přípisem ze dne 05.04.2013 čj. KÚ-409/2013-500-15000 a žalobce byl informován o tom, že následující obdobná obsahově nespecifikovatelná podání, budou bez odezvy zakládána do spisu katastrálního úřadu sp. zn. KÚ-409/2013-300-15000.

7) Žalovaný dále uvedl, že před rokem 2004 obdržel za období od roku 1998 řadu podání žalobce vztahujících se k nemovitostem, které vlastní v k. ú. Týn nad Vltavou a v k.ú. Třitim včetně pozemku p. č. 3484/4. Na základě těchto podání bylo vedeno několik správních řízení o opravě chybných údajů katastru a o věci bylo vždy pravomocně rozhodnuto. Příslušná rozhodnutí byla podrobena přezkumu na základě řádných opravných prostředků. Žalobce měl možnost nahlížet do správních spisů. Vydaná rozhodnutí byla náležitě odůvodněna, současný stav údajů katastru nemovitostí je s výroky těchto rozhodnutí v souladu. Katastrální úřad poskytl řadu souvisejících informací a odpovědí na otázky, které žalobce v těchto podáních položil. Všechny jeho podněty byly vyřízeny řádně a včas. Katastrální úřad vede přehled o podnětech žalobce, který zahrnuje cca 100 položek. Proto byl žalobce informován o tom, že jeho další podání, která budou tohoto rázu a nebudou obsahovat žádné nové skutečnosti, ani nebudou mít stanovené náležitosti, budou bez odezvy odkládány do spisu.

III. Obsah správního spisu

8) Ze správního spisu, který byl soudu předložen, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti:

9) Žalobce zaslal dne 06.01.2013 žalovanému podnět ve smyslu § 42 správního řádu ve věci porušení vlastnického práva p. č. 3484/3 v k. ú. Třitim, že údaje v současné době vedené v katastru nemovitostí neodpovídají obsahu listin, na jejichž základu byla předmětná nemovitost zapsána do údajů katastru. Žalobce uvedl, že proto nemůže nakládat s celým vlastnictvím, které koupil od jiného vlastníka na základě kupní smlouvy a geometrického plánu, na základě kterých byla nemovitost zapsána do údajů katastru dne 01.06.1998. K opravě geometrického a polohového určení ve smyslu § 8 odst. 1 popř. 2 katastrálního zákona nedošlo. Právní vztahy pak nemohou být dotčeny revizí údajů katastru opravou chyb v katastrálním operátu, ani obnovou katastrálního operátoru, pokud její změna není doložena listinou. To vyplývá z § 5 katastrálního zákona. Úřad nezákonným postupem omezil vlastnická práva žalobce.

10) Žalovaný správní orgán dne 01.02.2013 žalobci písemně sdělil, že o průběhu hranice parcely č. 3484/3 v k.ú. Třitim vydal Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště České Budějovice rozhodnutí čj. OR-178/2003-301-7 dne 13.06.2003, které bylo potvrzeno rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu čj. O-46/304/2003 ze dne 23.09.2003, které nabylo právní moci dne 06.10.2003. Žalobce podal návrh na obnovu řízení, kterému nebylo vyhověno rozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu čj. O-7/394/2003 ze dne 10.11.2003 potvrzené rozhodnutím ČUZK čj. 6680/2003-21/R ze dne 30.01.2004, které nabylo právní moci dne 17.02.2004. Žalobce podal návrh na soudní přezkum rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu čj.O- 6/304/2003 ze dne 23.09.2003. Výsledkem řízení byl rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 6As 46/2005-87 ze dne 20.12.2006, kterým byla žaloba odmítnuta a předcházející rozsudek krajského soudu zrušen. Údaje evidované v katastru nemovitostí jsou v souladu s listinami založenými ve sbírce listin katastrálního úřadu a nebyl shledán důvod k zahájení řízení z moci úřední.

11) Žalobce podal dne 21.02.2013 žalovanému stížnost na nečinnost z důvodu, že údaje evidované v katastru nemovitostí nejsou v souladu s listinami založenými ve sbírce listin katastrální úřadu u nemovitosti p. č. 3484/3 v k.ú. Třitim. Součástí přípisu byla žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. v platném znění. Podání bylo postoupeno oddělení Metodiky a kontroly Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj dne 28.02.2013. Stížnost žalobce byla vyhodnocena jako nedůvodná, a to přípisem ze dne 18.03.2013. Žalobci bylo vysvětleno ve shodě se sdělením ze dne 01.02.2013, že nebyl shledán důvod k zahájení řízení z moci úřední. Současně byl poučen o obsahu ustanovení § 42 správního řádu. V souladu s tímto ustanovením bylo postupováno.

12) Žalobce písemností ze dne 26.03.2013 doručené dne 27.03.2013 polemizoval s názorem žalovaného ohledně údajů katastru ve vztahu k parcele p. č. 3484/3. Poukázal na zápis z ústního jednání ze dne 02.06.2003, kdy byl potvrzen nesoulad údajů katastru u p. č. 3484/3 s listinami konkrétně ZPMZ č. 123, dle kterých nemovitost byla zapsána. K tomu žalovaný dne 05.04.2013 sdělil, že z podání žalobce doručeného dne 27.03.2013 není zřejmé, čeho se žalobce domáhá a lze pouze usoudit, že se věc vztahuje k jeho předchozím podáním ze dne 21.02.2013, a tudíž byla věc bez další reakce založena do spisu. Žalobce dne 23.04.2013 zopakoval podnět ve věci nečinnosti ohledně návrhu na opravu chyb k parcele p. č. 3484/3 v k.ú. Třitim na což žalovaný správní orgán reagoval přípisem ze dne 06.05.2013 shodně jako při případě přípisu ze dne 05.04.2013 a s ohledem na to, že podání neobsahovalo žádné nové skutečnosti založil je bez reakce do spisu.

IV. Právní názor soudu

13) Krajský soud se věcí zabýval ve smyslu § 79 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla.

14) Žalobce podal žalobu proti nečinnosti správního orgánu. Žalobní legitimaci pro uplatnění ochrany proti nečinnosti správního orgánu upravuje ustanovení § 79 s.ř.s. tak, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

15) Správní orgán je ve smyslu citovaného ustanovení nečinný, pokud nekoná, přestože mu to zákon ukládá. Předpokladem pro uplatnění žaloby na ochranu proti nečinnosti je existence řízení, u kterého se předpokládá ukončení tohoto řízení vydáním rozhodnutí nebo osvědčení a toto řízení není dosud ukončeno.

16) V konkrétním případě žalobce podal podnět dne 06.01.2013, který žalovaný převzal 09.01.2013 a žádal o opravu údajů katastru nemovitostí u p. č. 3484/3 v k. ú. Třitim, neboť údaje ohledně této parcely neodpovídají listinám, na základě kterých byla tato nemovitost zapsána na list vlastnictví žalobce. K tomu žalobce uvedl, že postupem žalovaného došlo k dotčení právních vztahů k této pozemkové parcele, kdy žalovaný správní orgán provedl změnu údajů katastru rozhodnutím ze dne 22.03.1999, které nabylo právní moci a od té doby nemůže žalobce s touto nemovitostí nakládat v tom rozsahu, jak ji nabyl. Jedná se o skutečnost, že získal parcelu o výměře 432 m a na základě rozhodnutí ze dne 22.03.1999 je nová výměra nemovitosti pouze 410 m.

17) Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce podal podnět, jak sám v žalobě uvádí podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, byl správní orgán povinen takový podnět přijmout a sdělit tomu, kdo o to požádá ve lhůtě 30 dnů od obdržení podnětu, zda bylo řízení zahájeno, nebo že nebyl shledán důvod k zahájení řízení z moci úřední, případně zda byl podnět postoupen jinému příslušnému správnímu orgánu. Nutno připomenout, že ustanovení § 42 je ve správním řádu zařazeno v části druhé, hlavě páté a upravuje postup před zahájením správního řízení. Ustanovení § 42 navazuje na ustanovení § 137 odst. 1 správního řádu. Oznámení a podněty představují neformální úkony a správní řád pro ně nestanoví žádné formální ani obsahové náležitosti. Podnět není úkonem, na rozdíl od žádosti či návrhu, na základě kterého by muselo být zahájeno řízení z moci úřední. Proto se podatel podnětu k zahájení řízení nemůže domoci zahájení tohoto řízení a následného vydání rozhodnutí, ani pomocí jiných zákonných institutů, neboť mu ve smyslu § 42 správního řádu ani jiného ustanovení tohoto zákona takové právo nevzniká. K tomu lze odkázat na rozsudek NSS sp. zn. 3 Ans 1/2009 z 08.07.2009. Z ustanovení § 42 správního řádu pouze vyplývá, že správní orgán je povinen ve lhůtě v tomto ustanovení určené, vyřídit podnět podatele, a to buď podáním informace o tom, jak byl podnět posouzen, případně pokud to podaný podnět umožní, zahájit řízení z moci úřední. Na základě podnětu však nevzniká správnímu orgánu obligatorně povinnost zahájit řízení z moci úřední.

18) Žalobce podal žalobu na nečinnost správního orgánu, kterou dle obsahu jeho žaloby spatřuje v tom, že žalovaný měl zahájit řízení z moci úřední, a to řízení o opravě chyby, což však neučinil. Vzhledem k tomu, že impulsem pro žalovaného bylo podání podnětu žalobce ve smyslu § 42 správního řádu, kterým je pouze upravována povinnost správních orgánů přijímat podněty a na tyto podněty příslušným způsobem reagovat, přičemž samotný podnět sám o sobě není skutečností odůvodňující zahájení řízení z moci úřední, nelze ze skutečnosti, že takové řízení z moci úřední nebylo zahájeno, dovodit závěr o tom, že nastala nečinnost správního orgánu. Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu totiž není případná vždy, když správní orgán nezahájí řízení, ale pouze tehdy, pokud hmotné právo zakládá subjektivní nárok žalobce na vydání rozhodnutí ve věci samé, či osvědčení. Jestliže však právní předpis neukládá správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, což je právě případ žalobce, kdy pouze podnětem požadoval, aby správní orgán konal, nebylo žádné správní řízení zahájeno. Žalobou na ochranu proti nečinnosti se nelze domáhat toho, aby bylo správnímu orgánu uloženo zahájit řízení, ale pouze toho, aby správní orgán vydal v řízení již zahájeném rozhodnutí ve věci samé rozhodnutí nebo osvědčení. To v dané věci zjištěno nebylo, a tudíž soud neshledal nečinnost žalovaného.

19) Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že osoba, která podala podnět k zahájení řízení, se může v rámci správní ochrany proti nečinnosti domáhat pouze toho, aby správní orgán ve stanovené lhůtě v § 42 správního řádu případně § 80 odst. 2 a 3 téhož zákona konal, a nikoliv toho, jakým způsobem má být jeho podnět konkrétně vyřízen.

20) V souzené záležitosti žalobce podal podnět dne 06.01.2013 a žádal o provedení opravy údajů katastru nemovitostí u p. č. 3484/3 v k. ú. Třitim, neboť údaje katastru u této nemovitosti dle názoru žalobce neodpovídají listinám, na základě kterých byla nemovitost zapsána na jeho list vlastnictví. Správní orgán na tento podnět žalobce reagoval, a to dne 01.02.2013, kdy žalobci vysvětlil předchozí postup Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště České Budějovice a uzavřel, že údaje evidované v katastru nemovitostí jsou v souladu s listinami založenými ve sbírce listin katastrálního úřadu a nebyl shledán důvod k zahájení řízení z moci úřední. Správní orgán postupoval zcela v souladu s ustanovením § 42 správního řádu včetně dodržení zákonem stanovené lhůty a zjevně tak nečinný nebyl. Žalobce se v rámci podané žaloby na ochranu proti nečinnosti podle § 79 s.ř.s. domáhal toho, k čemu uvedený institut neslouží, jinými slovy řečeno žádal, aby správní orgán vyřídil jím podaný podnět způsobem, který si žalobce sám představoval, tudíž aby zahájil řízení a opravil údaje dle představy žalobce. Takový postup ustanovení § 42 správního řádu neumožňuje. Podatel podnětu k zahájení řízení z moci úřední se nemůže domáhat zahájení řízení a následného vydání rozhodnutí ani pomocí jiných zákonných institutů než je opatření proti nečinnosti, neboť ustanovení § 42 správního řádu, ani žádné jiné ustanovení tohoto zákona takové právo pro podatele podnětu nezakotvuje. Správní orgán má stanovenu pouze povinnost na podnět reagovat a podnět v zákonné lhůtě vyřídit a podatele podnětu o způsobu vyřízení tohoto podnětu informovat. To v dané věci žalovaný správní orgán splnil. Požadavek žalobce, aby uložil žalovanému povinnost provést opravu závazných údajů katastru tak, aby u nemovitosti p. č. 3484/3 v k. ú. Třitim odpovídaly údaje katastru listinám založeným ve sbírce listin, nebyl opodstatněný. Žádný jiný požadavek ve vztahu k předmětné nemovitosti žalobce na žalovaného nevznesl. Shodná situace je i v případě stížnosti na nečinnost ze dne 23.04.2013, kdy žalovaný setrval na svém názoru, že na podání žalobce bylo reagováno sdělením a bylo mu vysvětleno, že nesdělil úřadu žádné nové skutečnosti, a proto bylo podání založeno do spisu. Vzhledem k tomu, že předchozí žalobcovy podněty byly vyřízeny ve lhůtách stanovených zákonem písemnými sděleními, vyřizování stížnosti není podřaditelné žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu.

21) Soud uzavřel, že v dané věci nebylo zahájeno a neprobíhalo žádné řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí ohledně parcely č. 3484/3 v k. ú. Třitim, a proto nebyly plně splněny podmínky stanovené v § 79 a násl. s.ř.s pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti. Žaloba proto nebyla důvodná. Navazující argumentací ohledně konkrétní parcely, že jsou v katastru evidovány chybné údaje, se soud nezabýval, neboť se jednalo o výhrady věcné povahy, které nelze řešit v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. V tomto řízení se soud zabývá pouze tím, zda probíhá správní řízení a zda bylo případně takové správní řízení zákonem stanoveným způsobem ukončeno.

22) Žalobce žalobu podanou dne 18.12.2013 doplnil dodatkem doručeným soudu dne 04.09.2014. Podle ustanovení § 80 odst. 1 s.ř.s. žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení a není-li taková lhůta stanovena ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem vůči žalobci učiněn poslední úkon. Podle odstavce druhého, zmeškání lhůty nelze prominout. Poslední žalobcem zmiňovaný úkon proběhl dne 23.04.2013 a odpověď správního orgánu na tento úkon, je datována dne 06.05.2013. Doplněk, respektive dodatek žaloby ze dne 04.09.2014 byl podán po uplynutí lhůty jednoho roku. Soud se proto další argumentací žalobce uvedené v tomto dodatku žaloby již nezabýval. Nutno doplnit, že jedná se o věcnou argumentaci, kterou jak bylo v předchozí části rozsudku vysvětleno, nemůže soud v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti posuzovat. Soud neshledal v postupu žalovaného porušení článku 1, 2, 11 ani 36 Listiny základních práv a svobod. Rovněž neshledal postup žalovaného, kterými by jednal v rozporu s judikaturou NSS. Žalobcem citované judikáty nebyly pro posouzení věci případné.

V. Závěr, náklady řízení

23) S ohledem na výše uvedené odůvodnění soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla důvodná, a proto podle § 81 odst. 3 s.ř.s. žalobu zamítl.

24) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný správní orgán byl v daném případě úspěšný, avšak nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému správnímu orgánu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 10. září 2014

Předsedkyně senátu

JUDr. Marie Krybusová v. r.

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru