Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 157/2013 - 33Rozsudek KSCB ze dne 05.05.2014

Prejudikatura

2 As 44/2005


přidejte vlastní popisek

10A 157/2013 - 33

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D., v právní věci žalobkyně L. M., proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 17. 10. 2013, čj. KUJCK 51317/2013 OREG, za účasti E. T., zast. Mgr. Ondřejem Janouškem, advokátem v Českých Budějovicích, U Tří lvů 8, takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 17. 10. 2013, čj. KUJCK 51317/2013 OREG a rozhodnutí Magistrátu Města České Budějovice ze dne 24. 6. 2013, čj. SU/3151/2010 Km sezrušují pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3.000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 17. 12. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 10. 2013, čj. KUJCK 51317/2013 OREG, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Stavebního úřadu v Českých Budějovicích, kterým byly dodatečně povoleny terénní úpravy pozemku parc. č. 217/1, opěrná zeď, přípojky dešťové kanalizace, kanalizační vpusť, Staré Hodějovice Pokračování
- 2 -
10A 157/2013

na pozemku parc. č. 180/1, 180/5, 217/1, 217/5 v k. ú. Staré Hodějovice a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

V žalobě se uvádí, že napadené rozhodnutí odporuje skutečnosti a je zkreslené. E. T. postavila na svém pozemku rodinný dům se všemi sítěmi, odpady a přípojkami a ten byl řádně zkolaudován. Žalobkyně jako bezprostřední soused nebyla pojata za účastníka řízení. Před více jak čtyřmi roky E. T. vedle oplocení žalobkyně začala provádět nepovolené stavby s vědomím, že tyto stavby by jí stavební úřad nepovolil. Postupovala tak, že vytrhala kořeny, odvezla ornou půdu a začala bagrovat a protože celý měsíc červen pršelo, voda z pozemku E. T. s jílem odtékala na pozemek žalobkyně, voda poškozovala dům, zaplavila garáž a zničila věci v garáži uskladněné. Na upozornění žalobkyně, že jí vznikají škody, E. T. nereagovala. Stavební úřad práce zastavil, avšak v bagrování bylo pokračováno. Stav byl dokumentován stavebním úřadem. V rýze vzniklé bagrováním bylo položeno potrubí a došlo k neúměrnému navýšení pozemku E. T. Byl pořízen výškopis a stavebnice předložila znalecký posudek RNDr. Š. Též žalobkyně opatřila znalecký posudek Ing. Š., autorizovaného v oboru krajinného inženýrství a pozemní stavby. Další posudek vyhotovil Ing. K., specializovaný na vodní stavby. V jeho posudku chybí úsudek o souladu stavby s ochranou přírody a krajiny, požadoval navýšit betonovou zeď zřízenou bez stavebního povolení. Z fotodokumentace je zřejmé, že betonová zeď i sloupek jsou podmáčené, a tudíž vzniku škod nepředcházejí. Žalobkyně přístup stavebního úřadu nahlíží jako protěžování E. T. Stavební úřad ani žalovaný nezhodnotily a nevysvětlily, proč mají být práva žalobkyně ohrožována nad únosnou mez, jestliže je konstatováno, že zájmy žalobkyně ohroženy jsou, ale co má únosnou mezí být se nevysvětluje. Posudek Ing. K. a Ing. Š. jsou v rozporu, jestliže Ing. Š. shledal výrazné závady, které pozemky žalobkyně bezprostředně ohrožují. Před úpravou pozemku po dobu čtyřiceti let k žádné újmě na nemovitostech žalobkyně nedošlo. Z rozhodnutí není zřejmé, že neúměrným navýšením pozemku E. T. budou poškozovány dva rodinné domy žalobkyně nacházející se níže pod pozemky stavebnice. O domcích není v rozhodnutí žádná zmínka a rozhodnutí je odůvodněno tak, že se jeví, že pozemek žalobkyně i stavebnice jsou ve stejné úrovni, což neodpovídá skutečnosti, jestliže svažitý pozemek byl navýšen jílem oproti původnímu stavu. Jílovitý povrch vodu nepřijme.

Žalovaný nepostupoval správně při hodnocení důkazů, přičemž nezhodnotil náležitě znalecké posudky, neprovedl jejich porovnání, nezabýval se výškopisem dokládajícím konfiguraci obou pozemků, ze kterého je zřejmé, že k odtoku srážkových vod z pozemku stavebnice dochází na pozemek žalobkyně, na němž nacházejí se dva domy. Na nedostatečné hodnocení důkazů a opomenutí některých z nich bylo poukázáno v odvolání, avšak žalovaný se touto námitkou nezabýval a neprojednal ji. To má dopad do přezkoumatelnosti rozhodnutí. Dále zůstaly nezhodnoceny důkazy svědčící ve prospěch žalobkyně, čímž vzniká nejistota, zda terénní úpravy, která má E. T. provést, budou vůbec dostatečné a žalobkyně nebude dále poškozována stékáním vody z pozemku stavebnice na pozemek žalobkyně s dvěma domky. Žalobou je sledována ochrana ústavního práva vlastnického, protože ta je vydaným rozhodnutím ohrožena stéká-li srážková voda z pozemku stavebnice na pozemky žalobkyně a poškozuje tam situované stavby. Dále se poukazuje na to, že spis stavebního úřadu není úplný, jestliže v něm nejsou založeny protokoly o několika místních šetřeních pořízených při výkonu státního stavebního dohledu. Fotodokumentace stavu předložená žalobkyní zůstala nezhodnocena.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Námitku nedostatečného hodnocení důkazů odmítl, protože stavební úřad se dostatečně zabýval tím, zda mají terénní úpravy vliv na stávající odtokové poměry. Rozpory mezi posudky byly odstraněny znaleckým posudkem znalce Pokračování
- 3 -
10A 157/2013

v oboru stavebnictví, kdy znalec posoudil odtokové poměry a dopad provedených terénních úprav na sousední pozemky žalobkyně. V posudku byla navržena konkrétní opatření a ta následně zapracována do projektové dokumentace. Odvod srážkových vod, které pozemek nepojme vsakováním, je řešen napojením kanalizačních vpustí na kanalizaci a souvisejícími opatřeními, kdy má být provedeno snížení nivelety terénu v jihozápadním rohu pozemku, snížení a zvětšení vpusti a zvýšení přirozené terénní vlny. Podmínkou dodatečného povolení terénních úprav je jejich dokončení podle projektové dokumentace. Fotodokumentací je doložen stav v době provádění nepovolených terénních úprav. V současné době je situace odtokových poměrů z pozemku stabilizována a klidová, pro případ přívalových dešťů se ukládá provést opatření podle projektové dokumentace. Spis stavebního úřadu obsahuje dostatečně relevantní podklady pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení. Stavební úřad obstaral dostatek podkladů pro rozhodnutí a tyto podklady řádně vyhodnotil. Zhodnotil místní podmínky a shledal, že terénní úpravy a stavby, které s nimi souvisí, nebudou bránit v provádění běžné údržby u stávajícího oplocení situovaného na sousedním pozemku, využil posudky vypracované oprávněnými osobami v oboru a věc posoudil ve spolupráci s orgánem státní správy, který hájí zájmy na úseku vodního hospodářství, ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu a odpadového hospodářství.

Jako osoba na řízení zúčastněná se přihlásila E. T., která se k žalobě a napadenému rozhodnutí nevyjádřila.

Ze správních spisů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Dne 9. 4. 2010 podala E. T. žádost o dodatečné povolení terénních úprav.

Z protokolu z ústního jednání spojeného s místním šetřením ze dne 8. 6. 2010 vyplývá, že E. T. provedla bez souhlasu stavebního úřadu terénní úpravy na pozemku č. 217/1 v roce 2009.

Ve spise je založeno oznámení o zahájení řízení o dodatečné povolení stavby, terénních úprav ze dne 9. 8. 2010 a 9. 12. 2010. O provedení státního stavebního dohledu požádal Obecní úřad Staré Hodějovice dne 12. 8. 2009, který uvedl, že na pozemku č. 217/1 jsou prováděny značné terénní úpravy, jejichž vlivem dochází při deštích k odplavování zeminy z uvedeného pozemku na pozemek žalobkyně, došlo ke změně odtokových poměrů z pozemku č. 217/1 a zamokřování pozemku žalobkyně. Zeminou byla zaplavena vodovodní šachta žalobkyně.

Dne 25. 2. 2011 byla E. T. vyzvána mimo jiné k předložení hydrologického posudku k terénním úpravám.

Původní rozhodnutí o dodatečném povolení terénních úprav z 8. 9. 2011 žalovaný svým rozhodnutím z 28. 12. 2011 zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. Zásadní vada byla spatřována v nepřesnosti vymezeného předmětu řízení, nevyřešení odvodu dešťových vod, zřízení betonové opěrné zdi, v důsledku čehož je zapotřebí nahlížet rozhodnutí jako nepřezkoumatelné. Stavebnímu úřadu bylo uloženo opatřit doplnění a upřesnění žádosti, vymezit okruh účastníků, posoudit shromážděné podklady a vypořádat námitky. Nebyl podrobněji řešen způsob odvodu srážkových vod, které pozemek nepojme zasakováním.

Pokračování
- 4 -
10A 157/2013

E. T. předložila stavebnímu úřadu posouzení geologických a hydrogeologických poměrů v prostoru pozemku č. 217/1 vypracovaný RNDr. S. Š. a Ing. J. K. jako odpovědným řešitelem v únoru 2011. V písemnosti se popisují geologické a hydrogeologické poměry, uvádí se, že byly provedeny tři průzkumné sondy. Uzavírá se, že terénními úpravami nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů vod atmosférického původu, které by vedly k zamokřování povrchu území na sousedních pozemcích ani k podstatným hydrodynamickým změnám kolektorů podzemní vody. Bylo vycházeno z uvedených sond a znalosti geologie území.

Žalobkyně předložila posudek o odtokových poměrech v k. ú. Staré Hodějovice vypracovaný Ing. P. Š., autorizovaným inženýrem pro stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, pozemní stavby. Písemnost obsahuje údaje o povodí a současný stav území, údaje o množství vod, průtoku. V závěrech a doporučeních se uvádí, že zasažení parcel žalobkyně a objektů na nich z přívalových srážek a tání sněhu je způsobeno provedenými terénními úpravami na pozemku č. 217/1. Původní přirozený odtok před provedením úprav byl usměrněn v ose sever-jih, způsobem agrotechnického obhospodařování, pozemky žalobkyně byly od obdělávané půdy odděleny pásem travního porostu a křovinami. Nezanedbatelný vliv měla mocnost humózní vrstvy podle BPEJ a vyšší koeficient filtrace. Veškeré tyto faktory byly provedenými terénními úpravami zhoršeny. Po provedení terénních úprav se situace značně zhoršila s ohledem na schopnost infiltrace a nevhodnými úpravami – betonová podezdívka nad terénem usměrňující odtok vody a zároveň tvořící bariéru, která na jihozápadní straně přetéká na pozemky žalobkyně. Doporučuje se snížení pozemku č. 217/1 do výše sousedního pozemku s mírným spádem do pozemku č. 217/1 - terénní průleh - aby nemovitosti žalobkyně byly chráněny definitivně. Připomíná se nutnost řešení podporujících přirozenou retenci a infiltraci dešťových vod při stavebních záměrech, která je bohužel dosud na okraji zájmu převážné části investorů.

V průběhu dalšího řízení, kdy E. T. byla vyzvána k doplnění žádosti o dodatečné povolení terénních úprav a předložení požadovaných dokladů, ustanovil stavební úřad znalcem Ing. M. K., CSc., který působí jako znalec v oboru stavebnictví, specializace stavby vodní, jemuž bylo uloženo posoudit odtokové poměry na pozemku č. 217/1 a dopad terénních úprav na tomto pozemku na sousední pozemky žalobkyně.

Ve znaleckém posudku jsou uvedeny výsledky prve uvedených posouzení odtokových poměrů, uvádí se, že došlo ke změně odtokových poměrů, a to jak ve směru odtoku povrchových vod, tak i v bilanci, kolik atmosférických srážek spadlých na pozemek E. T. se zúčastní povrchového odtoku a kolik se infiltrací stane součástí systému podpovrchových vod a povrchového odtoku se tak přímo aktivně nezúčastní. Žalobkyně změnu odtokových poměrů může vnímat jako zhoršení situace. Nicméně neexistují podklady, ze kterých by bylo možné ověřit skutečný stav a parametry povrchového odtoku z pozemku č. 217/1 před provedením posuzovaných terénních úprav na tomto pozemku. Ke změně odtokových poměrů došlo pro změnu konfigurace terénu, změnu charakteru povrchu, změnu hydraulické vodivosti ovlivňující intenzitu infiltrace, překrytím povrchu novými vrstvami a jejich zhutněním byly dočasně eliminovány preferenční cesty tvořené odumřelými kořenovými zbytky rostlin a vytvořené činností půdního edafonu. Do jaké míry je změna povrchového odtoku podstatná nebo nevýznamná by částečně prokázal podrobný hydropedologický průzkum, který není relevantní posuzovanému problému, jímž je občasné přetékání povrchových vod z pozemku stavebníka na pozemky žalobkyně. Změnu povrchového odtoku pro uvedené skutečnosti však zpochybnit nelze. Předpokládá se postupné snižování objemu povrchového odtoku, kdy v povrchové vrstvě budou postupně vznikat nové preferenční cesty a bude se zvyšovat podíl transpirace na celkovém výparu z půdy a rostlin.

Pokračování
- 5 -
10A 157/2013

V návrhu opatření se uvádí, že změny v povrchovém odtoku vyvolané terénními úpravami a jejich potenciální negativní dopad na pozemky žalobkyně lze eliminovat vytvořením mělkého průlehu podél společné hranice mezi těmito pozemky či nízkou zábranou nad terénem, které by zabraňovaly přetoku povrchových vod pozemku E. T. na pozemky žalobkyně. Dále se navrhuje navýšit opěrnou zídku podél společné hranice, aby přelivová hrana se dostala mimo společnou hranici těchto pozemků, bude-li docházet k přelivu povrchového odtoku přes opěrnou zídku, bude zapotřebí posílit odvodňovací systém v dolní části pozemku stavebníka.

V průvodní zprávě autorizovaného architekta Ing. arch. P. K. k dokumentaci pro dodatečné povolení terénních úprav a souvisejících staveb opěrné zdi a dvou kanalizačních přípojek se uvádí, že jedná se o již realizované terénní úpravy a s nimi související stavby z roku 2009. Nově bude provedena pouze výše popsaná úprava výšky terénu v jihozápadním rohu pozemku, úprava výšky vpusti kanalizační šachty v jihozápadním rohu pozemku a bude zvýšena přelivová hrana osazením impregnovaných trámů na terénní vlně vedoucí podél hranice mezi pozemky E. T. a žalobkyně v místě předmětných terénních úprav. Ty budou provedeny do 31. 12. 2013. Terénní úpravy i s nimi související stavby monolitické železobetonové opěrné zdi a dvou přípojek, dešťové kanalizace včetně betonových šachet a vpustí, byly provedeny bez rozhodnutí či opatření stavebního úřadu. Navržené a zrealizované vtokové objekty jsou schopny pojmout odtok povrchových vod při nepříznivých klimatických podmínkách.

Rozhodnutím ze dne 24. 6. 2013 byly terénní úpravy na pozemku č. 217/1 dodatečně povoleny. Součástí dodatečného povolení je dále opěrná zeď, přípojky dešťové kanalizace a kanalizační vpusť. Námitky žalobkyně byly současně zamítnuty. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že stavebník prokázal, že stavba není v rozporu s § 129 odst. 2 stavebního zákona a lze ji dodatečně povolit. Tomuto úsudku předchází výčet úkonů a důkazů opatřených v průběhu řízení, projektová dokumentace respektuje znalecký posudek. Uzavírá se, že byly ověřeny účinky budoucího užívání terénních úprav, které jsou provedeny způsobem, že při dodržení podmínek dodatečného povolení jsou schopny sloužit pro účel, ke kterému jsou určeny. Zamítavé rozhodnutí o námitkách žalobkyně vychází především z posudku Ing. M. K., protože posudky předložené účastnicemi řízení byly protichůdné. Jednoduchá opatření navržená znalcem zapracoval autorizovaný architekt do projektové dokumentace. Požadavek žalobkyně na snížení parcely č. 217/1 je hodnocen jako nereálný, protože terén se v daném místě svažuje od východu na západ. Výškopisným zaměřením je doloženo, že terénními úpravami došlo k celkovému snížení terénní vlny s výjimkou jihozápadního rohu pozemku, probíhající podél hranice parcely č. 217/1 s pozemky žalobkyně. To podporuje i fotodokumentace pořízená před provedením zásahu do terénní vlny. Provedením terénních úprav vzniklá terénní vlna brání odtoku atmosférických vod z převážné plochy pozemku č. 217/1 na pozemek žalobkyně. To bylo ověřeno při jednáních na místě samém. Odstraněním terénních úprav by došlo k vysvahování pozemku směrem k nemovitostem žalobkyně a tím odvodu veškerých vod tímto směrem. K betonovému plotu se uvádí, že nebude navýšena opěrná zeď na hranici pozemků, ale bude snížen terén oproti stávajícímu stavu a nahrazena stávající vpusť s větším profilem v zájmu rychlejšího odvádění povrchových vod a zamezení přelivu vod přes opěrnou zeď na sousední pozemek. Prováděním terénních úprav, kdy pozemek stavebníka byl nezatravněný, došlo k ovlivňování pozemků žalobkyně pro ztrátu absorpční schopnosti upravovaného pozemku. Do doby, než k zatravnění došlo, nebyl pozemek schopen zadržovat povrchové vody a z důvodů svažitosti pozemku docházelo ke stékání dešťové vody na pozemek žalobkyně. Tento stav byl způsoben tím, že při provádění Pokračování
- 6 -
10A 157/2013

terénních úprav nebyla přijata taková opatření, jimiž by se předešlo škodám na sousedních pozemcích. Konečné řešení terénních úprav je koncipováno takovým způsobem, aby povrchové body byly odvedeny jižním a severním směrem oproti původnímu stavu, kdy terén byl konfigurován tak, že vody, které pozemek nestačil zadržet, odtékaly jižním a částečně západním směrem k pozemkům žalobkyně a veřejnému prostranství. Konfigurace nového stavu pozemku je realizována tak, aby ten byl schopen co největší absorpce a zbylé vody, které se nestačí vsáknout, byly odvedeny severním a jižním směrem. Stavební úřad nesdílí názor, že provedenými terénními úpravami dochází k poškozování nemovitostí žalobkyně.

Žalobkyně v odvolání poukazovala na to, že před provedením terénních úprav orná půda veškerou dešťovou vodu vsákla a žalobkyni žádné škody nevznikaly. Pozemek E. T. byl neúměrně navýšen jílem při výkopu vedle oplocení pozemků žalobkyně, což učinila bez povolení stavebního úřadu, protože si byla vědoma toho, že jinak by musela mít souhlas souseda. Zájmem žalobkyně je provedení terénních úprav tak, aby žalobkyni nikdy nemohly způsobovat žádné škody. V odvolání se poukazuje na to, že dešťová voda stéká nejen na zahradu žalobkyně, ale též k jejím dvěma domům, které ničí. V minulosti nikdy voda z pozemku stavebníka na pozemky žalobkyně nestékala. Kůra mezi laťkami při deštích stéká. Úsudek o tom, že terénní vlna brání odtoku atmosférických vod z pozemku E. T. na pozemky žalobkyně, vyvrací posudky Ing. K. i Ing. Š., kteří shledali stav pozemku po terénních úpravách jako škodlivý ve vztahu k pozemku žalobkyně. Zbylé odpadní vody neodtékají do vpusti v plném rozsahu, protože voda se v prostoru vpusti hromadí, přičemž tuto vpusť pracovník ČEVAK shledal jako nedostatečnou. V rozhodnutí se citují právní předpisy a neuvádí se, jak do projektové dokumentace byl zapracován vliv terénních úprav na odtokové poměry. Důkazy nebyly správně zhodnoceny a není jasné, jaké součásti stavba obsahuje. Poukazuje se na haldy jílu doložené fotodokumentací. Vyjadřuje se nesouhlas s názorem stavebního úřadu o tom, že náprava je prakticky neproveditelná. Na stavebním úřadu je dbát, aby černé stavby nikdy nepoškozovaly souseda.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že stavební úřad zajistil veškeré nezbytné podklady pro své rozhodnutí, v projektové dokumentaci jsou zaznamenány dodatečné úpravy současného stavu, které řeší směr odtoku povrchových vod v situaci přívalových dešťů. Ty reflektují návrh opatření podle znaleckého posudku Ing. K. Z věcného hlediska nejsou v rozporu s posudkem RNDr. Š. a Ing. Š. Z projektové dokumentace je zřejmé, že stavební úřad dodatečné povolení terénních úprav podmínil dokončením podle dokumentace. Místní podmínky byly zhodnoceny, byly využity posudky vypracované oprávněnými osobami, věc byla posouzena ve spolupráci s orgánem státní správy, který hájí zájmy na úseku vodního hospodářství, ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu a odpadového hospodářství. Stavební úřad se zabýval způsobem odvodu srážkových vod, které daný pozemek nepojme zasakováním, což je řešeno napojením kanalizačních vpustí na kanalizaci a souvisejícími opatřeními, která projektová dokumentace navrhuje. Lze dovodit, že poté co budou provedeny úpravy a dokončena opatření navržená v projednané projektové dokumentaci, nebudou terénními úpravami nad únosnou mez omezeny či ohroženy zájmy a práva ostatních účastníků řízení.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o dodatečném povolení terénních úprav. Ty byly provedeny v roce 2009 a v důsledku těchto terénních úprav došlo opakovaně ke stékání atmosférických srážek na pozemky žalobkyně. V prvostupňovém rozhodnutí se uvádí, jaké Pokračování
- 7 -
10A 157/2013

součásti stavba obsahuje, pro dokončení terénních úprav se jako podmínka stanoví, že stávající terénní úpravy budou upraveny podle opatření navržených projektovou dokumentací. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona lze terénní úpravy povolit za podmínek stanovených tímto předpisem, mimo jiné není-li v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. Požaduje se, aby stavebník předložil podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení a postupuje se podle § 111 – 115 zákona. Prakticky to znamená zjistit, zda terénní úpravy, tak jak byly stavebníkem provedeny i s navrhovanými opatřeními podle projektové dokumentace, by mohly být vůbec právě takovým způsobem povoleny ve stavebním řízení. Nepovolené terénní úpravy nelze dodatečně povolit jenom proto, že již byly realizovány s případnou korekcí v zájmu omezení vznikajících škod, obsahuje-li úsudek žalovaného uvedený na str. 5 napadeného rozhodnutí, že terénním opravami nad únosnou mez nebudou omezeny či ohroženy oprávněné zájmy a práva ostatních účastníků řízení. Takový přístup by znamenal, že stavebník porušující stavební právo tím, že realizoval terénní úpravy bez příslušného opatření stavebního úřadu, by byl ve výhodnějším postavení než ostatní účastníci řízení, což ve svém důsledku představuje nerovnost v právech účastníků řízení. Právě z toho důvodu je zapotřebí postupovat v řízení o dodatečné povolení stavby podle předpisů o stavebním řízení.

Terénní úpravou se podle § 3 odst. 1 stavebního zákona rozumějí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. O tom, že došlo ke změně odtokových poměru, jakož i vzhledu prostředí není sporu. Pokud by stavebník postupoval v souladu s předpisy stavebního práva, pak měl nejprve požádat o vydání rozhodnutí o změně využití území, protože právě prve uvedené terénní úpravy rozhodnutí o změně využití území podle § 80 odst. 2 písm. a) zákona vyžadují. Takové rozhodnutí je svou povahou uzemním rozhodnutím podle § 77 odst. 1 písm. b) zákona a již v tomto řízení, pokud by stavebník dodržen předepsaný postup, mohli všichni účastníci uplatňovat své námitky a tím chránit svá práva. Pro územní rozhodnutí totiž ust. § 76 odst. 2 předepisuje mimo jiné být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb a záměr terénních úprav by musel být posuzován ve smyslu § 90 písm. e) zákona též se zřetelem k ochraně práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. Ve stavebním řízení se pak stavebnímu úřadu mimo jiné ukládá zabezpečit ochranu veřejných zájmů a dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Posledně uvedené předpisy předpokládají, že umístěním stavby a následným provozem nesmí být nad přípustnou míru obtěžováno okolí. Skutečnost, že pozemky a stavby žalobkyně byly zatěžovány stékajícími atmosférickými srážkami ze sousedních pozemků, je prokázána fotodokumentací založenou ve spise. Odtékání atmosférických srážek je podřaditelné imisím z pozemku stavebníka, jestliže ust. § 20 odst. 5 vyhl. č. 501/2006 Sb. dopadá na vsakovací schopnost pozemku srážkových vod odváděných ze zastavěných a zpevněných ploch. Na stavebním úřadu je ve správním řízení posoudit možnost a rozsah negativních vlivů terénních úprav na sousední nemovitosti, jestliže účelem právní úpravy obsažené ve stavebním právu je vzniku závadného stavu předcházet. Pro úsudek o tom, že žalobkyně není nad únosnou mez ve svých právech ohrožena či omezena, není ve spise dostatek podkladů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, čj. 1As 33/2013 – 58).

Žalobní bod o tom, že správní úřady obou stupňů nezhodnotily a nevysvětlily, že práva žalobkyně nejsou ohrožována nad únosnou mez, je opodstatněný.

Důvodná je rovněž výhrada směřující k úsudku znalce Ing. K. o neexistenci podkladů o stavu odtokových poměrů před provedením terénních úprav. Znalec v tomto ohledu žádná Pokračování
- 8 -
10A 157/2013

zjištění nečinil. Z posudku je zřejmé, že správní spis k dispozici neměl, stanovisko žalobkyně bydlící v daném prostoru desítky let nehodnotil.

Znalecký posudek Ing. K. a posouzení stavu Ing. Š., autorizovaným inženýrem pro stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství dokládají, že ke změně odtokových poměrů v dané lokalitě došlo jak z hlediska směru odtoku tak v množství atmosférických srážek, které z pozemku stavebníka odtékají. Posouzení stavu RNDr. Š. zhoršení odtokových poměrů vyloučilo. Znalecký posudek svými závěry v podstatě stojí mezi oběma posudky předloženými účastníky řízení. Žalobkyni je zapotřebí přisvědčit, že ze znaleckého posudku není vůbec patrné, zda se znalec zabýval tím, jaký dopad má přeliv atmosférických srážek nejen na pozemky žalobkyně, ale též na stavby tam situované, jestliže fotodokumentací je doloženo, že srážková voda zatékala do garáže v jednom domě žalobkyně a poškodila tam uložené věci. Ze spisu ani z napadeného rozhodnutí není zřejmé, zda úsudek o tom, že žalobkyně přelivem atmosférických srážek není omezena nad únosnou mez, vzal v úvahu i dva rodinné domy žalobkyně.

Výtky směřující k hodnocení důkazů mají rovněž opodstatnění. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zjevné, že to opírá se o znalecký posudek a není nikterak vysvětleno, jak byly hodnoceny další důkazy mezi jiným i posouzení stavu Ing. Š. Povinností správních orgánů je zabývat se všemi shromážděnými podklady a za situace, kdy jsou tu důkazy svědčící ve prospěch účastníka řízení je zapotřebí náležitě objasnit, co brání takovým důkazem se řídit.

Stavební úřad učinil úsudek o tom, že požadavek žalobkyně, jakým způsobem terén na sousedním pozemku při jeho hranici upravit by odtokové poměry zhoršil, avšak tento názor nemá oporu v posudku Ing. Š., protože ten doporučil snížit pozemek č. 217/1 do výše sousedního pozemku vlastněného žalobkyní s mírným spádem do pozemku č. 217/1 terénním průlehem, čímž by nemovitosti žalobkyně byly definitivně ochráněny. Není tudíž předpokládána taková úprava, v důsledku které by po snížení pozemku do úrovně pozemku žalobkyně stékalo více atmosférických srážek na pozemky žalobkyně. Úsudek o tom, že terénní úpravy doplněné opatřeními podle projektové dokumentace nebudou žalobkyni poškozovat, vyjma přívalových dešťů, extrémních výkyvů počasí, dřeviny vykácené při terénních úpravách bránily navátí sněhu, není dostatečně podložen. Je-li tu dokumentace dokládající přeliv atmosférických srážek, nelze spolehlivě usuzovat na to, že opatření tak jak byla navržena a zahrnuta do projektové dokumentace, budou skutečně dostatečná natolik, aby žalobkyně stékáním atmosférických srážek z pozemku stavebníka nebyla obtěžována nad únosnou mez a její práva poškozována.

Znalecký posudek předpokládá mezi pozemky žalobkyně a stavebníka vytvoření mělkého průlehu či nízké zábrany nad terénem, které by zabraňovaly přetoku povrchových vod z pozemku stavebníka. Naproti tomu posudek Ing. Š. předpokládá terénní průleh s mírným spádem do pozemku stavebníka provést po snížení pozemku stavebníka do výše sousedního pozemku. Další rozpor mezi těmito posudky je v náhledu na opěrnou betonovou zeď. Jestliže tyto rozpory nebyly zhodnoceny a k jejich odstranění nebyly provedeny žádné důkazy, např. doplněním znaleckého posudku ve vztahu v prve zmíněným rozporům, nelze učinit spolehlivý úsudek o tom, že opatření ve smyslu znaleckého posudku jsou skutečně dostačující tak, aby výsledkem řízení bylo rozhodnutí, kterým bude předcházeno vzniku závadného stavu.

Pokračování
- 9 -
10A 157/2013

V průběhu řízení bylo pořízení výškopisné zaměření a určení výškových rozdílů po terénních úpravách, které rozsah změn dokládá. I tento důkaz bylo zapotřebí zhodnotit. Konkrétními výhradami žalobkyně se žalovaný nezabýval (např. umístění latiček, odplavování kůry dokládající příkrost svahu, opěrnou zdí, odvolací námitkou o řešitelnosti problému, o němž prvostupňový úřad usoudil, že je neproveditelné). Neprojednání odvolacích námitek je ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu nahlíženo jako nepřezkoumatelnost rozhodnutí o odvolání.

Žalobní bod vztahující se ke způsobu hodnocení důkazů provedených v průběhu řízení je opodstatněný. Správní orgány obou instancí vyšly ze znaleckého posudku, přičemž ustanovený znalec je znalcem v oboru stavby vodní. Autorizovaný inženýr Ing. Š. má autorizaci pro stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství. Jak již bylo uvedeno, mezi těmito dvěma odbornými posudky jsou rozpory. Nabízí se možnost uvedené odborníky přizvat na ústní jednání spojené s místním šetřením (za účasti účastníků), kteří tam by svůj náhled na úpravu terénu v zájmu předcházení odtékání atmosférických srážek na pozemek žalobkyně vysvětlili. Účelem dokazování je totiž zjistit zcela spolehlivě, zda navržené úpravy terénních úprav budou natolik dostatečné, aby žalobkyně nebyla poškozována odtékáním atmosférických srážek z pozemku stavebníka na pozemky své. Pozemky obou účastnic se nacházejí ve svažitém terénu, atmosférické srážky z pozemků nyní vlastněných stavebníkem na pozemky žalobkyně nestékaly, jak v době před zahájením stavby rodinného domu, tak po tuto dobu, ke změně došlo právě až v důsledku terénních úprav. Nepovolené terénní úpravy nemohou být však povoleny tak, aby docházelo k přetékání atmosférických srážek na pozemky žalobkyně a tato situace byla žalovaným nahlížena jako žalobkyni případně jiné účastníky řízení nepoškozující nad únosnou mez. Soud opakovaně připomíná prve zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu sledující předcházení závadného stavu. Skutečnost, že atmosférické srážky na pozemky a ke stavbám žalobkyně z pozemku stavebníka stékají opakovaně a nikoli v malé míře dokládá fotodokumentace. Žalobkyni je proto zapotřebí přisvědčit, že vlastnická práva žalobkyně nebyla v řízení dostatečně šetřena.

Předložený spis se týká řízení o dodatečném povolení terénních úprav. Prvním úkonem je žádost stavebníka o dodatečné povolení. Písemnosti předcházející tomuto úkonu správní spis neobsahuje. Zjištění učiněná při výkonu stavebního dohledu, však mohou mít význam pro úsudek o tom, jak terénní úpravy, betonovou zeď, kanalizační vpusť upravit tak, aby bylo zabráněno v odtékání srážkových vod z pozemku stavebníka na pozemky žalobkyně.

Soud proto uzavřel, že výsledky dokazování nebylo prokázáno, že terénní úpravy s opatřeními podle projektové dokumentace nepoškozují vlastníka sousedních pozemků a staveb, a tudíž není najisto postaveno, že terénní úpravy lze dodatečně povolit, proto nemůže napadené rozhodnutí obstát.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Postupem podle § 78 odst. 3 s. ř. s. soud současně zrušil rozhodnutí stavebního úřadu, protože to je stiženo stejnými vadami.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla v řízení úspěch, proto jí na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 3.000 Kč představující zaplacený soudní poplatek.

Pokračování
- 10 -
10A 157/2013

Výrok o náhradě nákladů řízení osoby nařízení zúčastněné má oporu v ust. § 60 odst. 5 s. ř. s., podle kterého lze takové osobě právo na náhradu nákladů řízení přiznat výlučně tehdy, uložil-li jí soud splnit nějakou povinnost. Protože se tak nestalo, nevzniklo osobě na řízení zúčastněné právo na náhradu nákladů řízení.

Soud žalobu projednal podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., bez nařízení jednání, protože napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a skutkový stav, který byl vzat za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve spise a vyžaduje zásadní doplnění.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 5. května 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru