Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 150/2013 - 29Rozsudek KSCB ze dne 25.06.2014

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 As 154/2014 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

10A 150/2013 - 29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce GABRETA, spol. s r.o. se sídlem Zbytiny – Koryto 1, okr. Prachatice, zast. JUDr. Jiřím Konečným, advokátem v Praze 2, Jugoslávská 12, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10.10.2013 č.j. KUJCK 53987/2013/OREG, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 6.12.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10.10.2013 č.j. KUJCK 53987/2013/OREG, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Stavebního úřadu ve Vimperku, jímž byla zamítnuta žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Napadenému rozhodnutí je vytýkáno nevypořádání veškerých odvolacích námitek, konkrétně se to vztahuje k označení drobné rodinné farmy, což je stavba akceptovatelná podle vyhlášky o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Borová Lada. Žalovaný se skutečným významem daného termínu nezabýval, posouzení souladu záměru s územně plánovací dokumentací vychází pouze z výkresu širších vztahů, nezabývá se potřebami provozu rodinné farmy. Záměr představuje dokončení původního schváleného projektu z roku 1999. Nebyla posouzena přesnost podkladů, ze kterých bylo vycházeno. Při použití výkresu Pokračování
- 2 -
10A 150/2013

širších vztahů bylo vycházeno z toho, že pro předmětné území chybí hlavní výkres územního plánu. Přitom jeho existenci vyhláška předpokládá. Absence hlavního výkresu musí být vykládána v pochybnostech ve prospěch účastníka řízení. Výstavba drobných rodinných farem je povolena v Knížecích Pláních a v Černých Ladech. Podle stávající územně plánovací dokumentace a právního předpisu nelze dovodit, že je výslovně vyloučeno umístění dané stavby popsané v záměru.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Z pojmu rodinná farma vycházet nelze. Rozhodný je soulad s platnou územně plánovací dokumentací. Ze žádného právního předpisu nevyplývá povinnost posuzovat soulad dokumentace stavby s původním projektem, který žalobce předkládal, a to ani v případě, že část projektu byla realizována na podkladě dříve vydaných a dnes již nepřezkoumatelných rozhodnutí a pravděpodobně v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací. Dokumentace obce je i přes své nedostatky platná a pro rozhodování v území závazná. K námitce absence hlavního výkresu se uvádí, že tento výkres územně plánovací dokumentace obsahuje. Není nazván hlavní výkres, ale komplexní urbanistický návrh a byl zpracován pro vlastní území sídla. Počet a obsahovou náplň hlavních a doplňujících výkresů podle právní úpravy platné v době pořízení dokumentace určil její pořizovatel. Součástí grafické části byl hlavní výkres, který obsahuje komplexní urbanistický návrh pro sídelní útvar. Územní plán byl schválen dne 13.7.1998, jedná se o dokumentaci platnou a závaznou, v současné době ji nelze zrušit a změn lze dosáhnout pouze postupem stanoveným stavebním zákonem. Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné části jsou vyjádřené v regulativech, ostatní části řešení jsou směrné. Závazná část územně plánovací dokumentace je závazným podkladem pro zpracování a schvalování navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území. Vyhláška o závazných částech územního plánu se vztahuje na celé území obce. Záměr je proto nutno posoudit podle vyhlášky o závazných částech. Podle § 18 odst. 5 současně platného stavebního zákona postupovat nelze. Vyhláška uvažuje mimo urbanizované území obce pouze s úpravami současného stavu objektů bez rozvoje nové zástavby. Do ploch pro zemědělství jsou zahrnuty stávající plochy soukromé zemědělské stavby na jižním okraji sídla. V rámci širších vztahů jsou zahrnuty zemědělské rodinné farmy v Knížecích Pláních a Černých Ladech. Plocha pro umístění rodinné farmy podle územně plánovací dokumentace je vymezena v jiném místě, než je navrhováno umístění záměru žalobce. Z těchto důvodů není záměr v souladu s platnou územně plánovací dokumentací, protože nachází se mimo plochu vymezenou ve výkrese širších vztahů. Žalovaný doplnil, že v ploše územně plánovací dokumentace pro výstavbu rodinné farmy Knížecí Pláně je již realizovaná zástavba. Odvolací námitky byly vypořádány, přičemž stalo se tak v souladu se zákonem.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Žalobce podal dne 5.6.2013 žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby Šumavské ovčí salaše na parcele č. 91/9 v kat. úz. Knížecí Pláně a současně požádal o stavební povolení. Žadatel současně předložil kopii katastrální mapy, informaci o parcele, kopii územního plánu a vyhlášky.

Spis obsahuje stanoviska dotčených orgánů a projektovou dokumentaci.

V územně plánovací informaci z 11.9.2012 se uvádí, že pozemek č. 91/9 v kat. úz. Knížecí Pláně není zahrnut v platném územním plánu do zastavěného území nebo zastavitelné plochy, na pozemku nebylo vymezeno zastavěné území a není zařazen do intravilánu. Spadá proto do nezastavěného území, pozemek nemá společnou hranici s pozemky v zastavěném Pokračování
- 3 -
10A 150/2013

území nebo intravilánu. Provozovna občerstvení neplní účel ve smyslu § 18 odst. 5 stav. zák., obdobně záměr rozšíření stavby o dvě ubytovací jednotky, to znamená rozšíření o občanské vybavení, není ve výčtu přípustných staveb vyjmenován. Uvádí se, co rozumí se stavbou pro zemědělství, do nichž není začleněn potravinářský průmysl. Shrnuje se, že záměr rozšíření současné stavby jednoduchého zemědělského přístřešku na pozemku 91/9 na provozovnu občerstvení s přidruženou výrobou domácích sýrů a dvou ubytovacích jednotek je z hlediska úkolů a cílů územního plánování nepřípustný.

Stavební úřad ve Vimperku vydal dne 2.7.2013 rozhodnutí, jímž zamítl žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby označené Šumavská ovčí salaš, Borová Lada, Knížecí Pláně na pozemku č. 91/9 v kat. úz. Knížecí Pláně. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že záměr stavby není v souladu s požadavky § 90 stav. zák. a umístěním a realizací stavby by mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem nebo zvláštními předpisy. Územní plán obce byl schválen dne 13.7.1998 a vyhláškou o závazných částech územního plánu bylo stanoveno, že mimo urbanizované území se počítá pouze s úpravami současného stavu objektů bez rozvoje nové zástavby. V rámci širších vztahů jsou zahrnuty zemědělské rodinné farmy v Knížecí Pláních a Černých Ladech. Daný pozemek se nachází v nezastavěném území, ale není součástí vymezené plochy pro zemědělskou farmu podle výkresu širších vztahů. Do této plochy naopak spadá pozemek st. p.č. 93 zastavěná plocha a nádvoří se stavbou již zkolaudované zemědělské usedlosti. Tato stavba byla umístěna a realizována v souladu s územním plánem. Účel užívání části stavby spojený s provozem občerstvení a kuchyňky nebo prodejem produktů z mléka se s územním plánem neshoduje.

V odvolání se uvádí, že Šumavská ovčí salaš je drobná rodinná farma, navrhuje se zázemí pro turisty i personál. Stavební úřad ve svém rozhodnutí u drobných rodinných farem Knížecí Pláně užívá množné číslo bez uvedení jejich počtu. Stavební úřad nevysvětlil, v čem spočívá rozpor záměru s územním plánem.

V odvolacím řízení bylo pořízeno posouzení souladu záměru navržené stavby s platnou územně plánovací dokumentací obce provedené oddělením územního plánování, odboru regionálního rozvoje územního plánován, stavebního řádu a investic žalovaného. Uvádí se, že platná územně plánovací dokumentace obce byla schválena dne 13.7.1998 s nabytím účinnosti obecně závazné vyhlášky o závazných částech územně plánovací dokumentace dne 30.7.1998. Nedostatkem územně plánovací dokumentace je absence hlavního výkresu, dle kterého je možno rozhodovat v těch částech území, která nejsou součástí komplexního urbanistického návrhu. Komplexní urbanistický návrh řešil v těchto dokumentacích pouze zastavěné území obce případně sídel. Pro rozhodování v nezastavěném území byl a je v současnosti využíván výkres širších vztahů, je-li opatřen schvalovací doložkou. Dále má pro rozhodování význam obecně závazná vyhláška o závazných částech územně plánovací dokumentace. Se zřetelem k tomu, co bylo uvedeno, byl zájem posouzen s ohledem na text vyhlášky s vazbou na výkres širších vztahů. Ve výkrese širších vztahů je v oblasti Knížecích Plání vymezena jednak návrhová plocha pro realizaci pietního prostoru Knížecí Pláně a dále návrhová plocha pro umístění rodinné farmy. Tato plocha je vymezena v jiném místě, než je navrhováno umístění posuzovaného záměru. Uzavírá se, záměr navržené Šumavské ovčí salaše Borová Lada, Knížecí Pláně v kat. úz. Knížecí Pláně není v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Žalobce byl s tímto důkazem v odvolacím řízení seznámen.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že navržená stavba je v rozporu s územně plánovací dokumentací. Jedná se o přístavbu ke Pokračování
- 4 -
10A 150/2013

stávající stavbě přístřešku pro zemědělskou činnost, nikoli stavbu stávající. Existující stavba nemá vliv na posuzování navrhované stavby, kdy je vycházeno ze současných právních předpisů a platné územně plánovací dokumentace. Bylo vycházeno především z vyhlášky o závazných částech územně plánovací dokumentace, podle které se uvažuje pouze s úpravami současného stavu objektů bez rozvoje nové zástavby s výjimkou realizace pietního prostoru Knížecí Pláně, výstavby drobných rodinných farem tamtéž a areálu bývalé roty pohraniční stráže. V rámci širších vztahů jsou zahrnuty zemědělské rodinné farmy v Knížecích Pláních a Černých Ladech. Ty jsou vymezeny výkresem, kde je zakreslena návrhová plocha pro umístění rodinné farmy. Plocha rodinné farmy Knížecí Pláně uvedené ve vyhlášce je konkrétně zanesena ve výkrese širších vztahů. To je důvod, proč jsou rodinné farmy ve vyhlášce uvedeny v množném čísle, vyhláška platí i pro farmu v Černých Ladech. Plocha pro rodinnou farmu v Knížecích Pláních je vymezena jinde, než navrhuje žalobce. Územní plán neumožňuje umístit stavbu na jiné ploše, než je zakresleno ve výkrese širších vztahů. Ustanovení § 18 odst. 5 stav. zák. využít nelze.

Soud měl k dispozici vyhlášku o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Borová Lada, výkres části širších vztahů a kopii leteckého snímku s vyznačením ploch, které jsou součástí výkresu širších vztahů.

Předmětem záměru byla rekonstrukce a přístavba přístřešku pro zemědělskou činnost na parcele č. 91/9. Ta byla zřizována podle dodatečného povolení stavby, přičemž při výkonu státního dozoru v září 2010 byly zjištěny odchylky od tohoto povolení. Dne 5.9.2011 bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, které se vztahovalo ke změnám stavby před jejím dokončením.

Kolaudační souhlas přístřešku pro zemědělskou činnost byl vydán dne 25.1.2012. Uvádí se, že stavbou je přístřešek pro zemědělskou činnost umístěný na stávajících základech historické stavby. Jedná se o přízemní objekt dřevěné konstrukce o půdorysných rozměrech 6 x 9 m a výškou hřebene 5,52 m od upraveného terénu. Stavba obsahuje vodovodní rozvody a elektroinstalaci. V rámci stavby nejsou žádné zpevněné plochy kolem přístřešku. Původní dodatečné povolení přístřešku pro zemědělskou činnost na dané parcele je datováno 12.8.2009. Pro stavbu tohoto a dalšího přístřešku na parcele č. 83/1 bylo vydáno stavební povolení dne 15.11.1999.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Soud nesdílí názor, že odvolací námitky související s charakterem uvažované stavby byly vypořádány pouze částečně. Okolnost, že žalovaný žalobcův názor na danou námitku nesdílel, neznamená částečné vypořádání odvolací námitky. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný se povahou stavby zabýval a možnost realizace takové stavby posuzoval se zřetelem k územně plánovacím dokumentům obce.

Posuzování záměru žadatele o vydání územního rozhodnutí se děje podle kritérií stanových § 90 stav. zák. Na stavebním úřadu především je posoudit soulad takového záměru s vydanou územně plánovací dokumentací. Taková dokumentace byla obcí přijata v roce 1998 a stavební úřad ji musí při svém rozhodování respektovat. Územně plánovací dokumentace byla pořízena podle zák. č. 50/1976 Sb. ve znění účinném v době pořízení této dokumentace. Ta ve smyslu označeného stavebního zákona obsahuje závaznou a směrnou část. O závazných částech územního plánu byla přijata vyhláška obce Borová Lada. Regulativ Pokračování
- 5 -
10A 150/2013

funkčního a prostorového uspořádání území je obsažen v článku 5 vyhlášky obce, kdy mimo urbanizované území se počítá pouze s úpravami současného stavu objektů bez rozvoje nové zástavby. Výjimku tvoří realizace pietního prostoru Knížecí Pláně a výstavba drobných rodinných farem Knížecí Pláně a Černá Lada a areál bývalé roty pohraniční stráže (čl. 5 odst. 3 vyhlášky). Z toho je zřejmé, že vyhláška neobsahuje údaj o rodinných farmách v množném čísle výlučně pro katastrální území Knížecí Pláně, ale pro dvě lokality. Citace obsažená v žalobě proto není přesná. Žalovaný se touto odvolací námitkou zabýval v odůvodnění napadeného rozhodnutí ve třetím odstavci na straně 4 a zjištění o tom, že pro katastrální území Knížecí Pláně lze mimo urbanizované území zřídit jedinou rodinnou farmu, má oporu v grafické části územního plánu, která byla soudu předložena. Uvedené zjištění žalovaného odpovídá posouzení souladu záměru navržené Šumavské ovčí salaše s platnou územně plánovací dokumentací odborného orgánu státní správy pro územní plánování ze dne 18.9.2013, kde se pod bodem 9 uvádí, že plocha pro umístění rodinné farmy v Knížecích Pláních je navržena na jiném místě, než jak požaduje žalobce. Při rozhodování o žádosti o vydání územního rozhodnutí není rozhodný význam termínu drobná farma, ale okolnost, zda lze takovou stavbu umístit právě na pozemku č. 91/9 v kat. úz. Knížecí Pláně podle územně plánovací dokumentace. Je-li z územně plánovací dokumentace zřejmé, že v Knížecích pláních lze vedle pietního prostoru umístit jednu rodinnou farmu, a to v jiném místě, než kde nachází se pozemek žalobce, pak záměr žalobce v souladu s územně plánovací dokumentací není. Již sama tato skutečnost brání žádosti stavebníka vyhovět.

Z posledního odstavce žaloby na straně 2 při porovnání se spisy stavebního úřadu lze dovodit, že žalobce za rodinnou farmu ve své dočasné podobě chápe přístřešek dodatečně povolený a vzniklý kolaudací v roce 2012 na parcele č. 91/4. Tento přístřešek se při porovnání s předloženou grafickou částí územního plánu a leteckého snímku s vyznačením ploch, které jsou součástí výkresu širších vztahů, nenachází na ploše určené k umístění rodinné farmy. Výkres širších vztahů je zapotřebí chápat ve smyslu závazného regulativu o prostorovém uspořádání obce, jak je stanoveno ve vyhlášce. S prostorem pro rodinnou farmu právě v místě, kde nachází se přístřešek žalobce, územně plánovací dokumentace neuvažuje a protože ta je závazná pro každého, nemohla reagovat na stav vzniklý poté, co byla pořízena, jestliže následně žalobce zřídil dodatečně povolený přístřešek, který však rodinnou farmou není. Kolaudačním souhlasem byla povolena stavba přístřešku, který uvnitř ani vně nemá zpevněné plochy, nemá boční stěny, přívod vody a elektřiny slouží pro provoz zařízení sloužícího k napájení ovcí. Neaktuálností územního plánu, který je závazný, nelze argumentovat ve smyslu stavebních záměrů žalobce tím spíše za situace, kdy daná parcela podle výkresu širších vztahů a závazné části územního plánu podle vyhlášky není určena k výstavbě rodinné farmy. Nezbývá než zopakovat, že daný přístřešek o rozměrech 6 x 9 m byl povolen pro užívání jako přístřešek pro zemědělskou činnost a o rodinnou farmu se nejednalo.

Podle dokumentace pro stavební řízení přístřešků pro zemědělskou činnost z roku 1999 účelem zřízení daného přístřešku bylo sezónní ustájení dobytka během letní pastvy skotu. Původní stavební povolení, dodatečné povolení ani jeho změna a kolaudační rozhodnutí přístřešku nedokládá, že mělo by se jednat o farmu, elektroinstalace slouží pro ovládání čerpadla z vrtané studny, ze které jsou ovce napájeny.

Úsudek o tom, že záměr stavby představuje dokončení původního schváleného projektu z roku 1999, nemá oporu v předložených spisech. Ze žádosti o stavební povolení z 26.4.1999 vyplývá, že předmětem stavebního řízení byl právě konkrétní přístřešek (vedle přístřešku pro garážování strojů). Právě takto byl daný přístřešek povolen rozhodnutím ze dne Pokračování
- 6 -
10A 150/2013

15.11.1999. Z žádosti stavebníka ani rozhodnutí není zřejmý v žalobě tvrzený účel fungování rodinné farmy. Nutno poznamenat, že stavební povolení nebylo dodrženo, proto bylo o stavbě vydáno dodatečné povolení, ani to stavebník nedodržel a bylo vydáno rozhodnutí o změně dodatečného stavebního povolení. Kolaudační souhlas pak byl vydán ke stavbě přístřešku pro zemědělskou činnost o rozměrech 6 x 9 m, přístřešek je zastřešen, nemá boční stěny, mezi základy je zhutněná zemina. Z písemností stavebního úřadu proto není seznatelné, že by v době rozhodování stavebního úřadu existoval záměr přístřešek pro letní ustájení skotu rozšiřovat. Vyhláška o závazných částech územního plánu se zřízením rodinné farmy v prostoru přístřešku neuvažuje, protože v grafické části je vymezena pouze jediná plocha pro rodinnou farmu a jak žalovaný uvedl, v takto vymezené ploše se již rodinná farma nachází.

Při úsudku o tom, odpovídá-li stavební záměr žalobce územně plánovací dokumentaci, je zapotřebí vycházet jak z grafické části územního plánu, tak z vyhlášky o jeho závazných částech. Právě takovým způsobem bylo v souzené věci postupováno, přičemž je doloženo, že pro Knížecí Pláně je uvažováno územně plánovacími podklady s jedinou rodinnou farmou a ta nachází se v jiné lokalitě než přístřešek pro ustájení ovcí žalobce. Žalovaný proto nikterak nepochybil při zjištění, zda záměr územně plánovací dokumentaci odpovídá, tím spíše za situace, kdy pro své rozhodování měl k dispozici posudek odborného orgánu pro územní plánování.

K žalobnímu bodu označenému II. je zapotřebí především uvést, že výkres širších vztahů podle obsahu územně plánovací dokumentace nezahrnuje existující stavbu přístřešku, ale vyznačuje v jiném prostoru plochu pro zřízení rodinné farmy. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že důvodem pro zamítnutí žádosti o územní rozhodnutí je skutečnost, že územně plánovací dokumentace uvažuje s plochou pro rodinnou farmu ve zcela jiném prostoru, než nachází se přístřešek žalobce. Právě z této skutečnosti bylo při přezkoumání souladu záměru s územně plánovací dokumentací vycházeno, rozhodnutí nestojí na tom, že pro předmětné území chybí hlavní výkres územního plánu. Pro věc je podstatné, že grafická část územního plánu a vyhláška o závazné části územně plánovací dokumentace umožňuje, aby žádost žalobce byla projednána podle hledisek vyjádřených v § 90 stav. zák. Územní plán pro obec Borová Lada platí od roku 1998, což znamená, že v současné době uplynuly lhůty pro přezkoumání tohoto dokumentu a je zapotřebí vycházet z toho, že územní plán je platný a tudíž závazný. Proto se nelze zabývat tím, jaký význam z hlediska aplikovatelnosti daného územního plánu má existence hlavního výkresu podle vyhlášek vyjmenovaných v žalobě.

Při aplikaci daného územního plánu nevyvstávají žádné pochybnosti o tom, zda prostor, ve kterém se nachází žalobcův přístřešek, je určen pro stavbu rodinné farmy. Taková plocha byla pro katastrální území Knížecí Pláně vyznačena jediná a podle grafických podkladů územně plánovací dokumentace se tato plocha nachází v jiném prostoru než žalobcův přístřešek.

Územně plánovací dokumentace v Knížecích Pláních umožňuje zřízení pietního prostoru a jedné rodinné farmy. To znamená, že zřízení další rodinné farmy stávající územní plán vylučuje. Proto se nelze dovolávat ustanovení § 18 odst. 5 stav. zák.

Vyhláška o závazných částech územního plánu přestavuje regulativ funkčního a prostorového uspořádání území, jestliže konkretizuje, jaké stavby lze v Knížecích Pláních povolit, přičemž tomu odpovídá grafická část územního plánu, ve které jsou prostory pro tyto účely vymezeny. Je-li územní plán z roku 1998, pak nelze argumentovat požadavky právních předpisů z doby pozdější, konkrétně z roku 2006. Nezbývá než zopakovat, že mimo zastavěné Pokračování
- 7 -
10A 150/2013

území obce ve výkresu širších vztahů byla plocha pro rodinnou farmu vymezena, výstavbu mimo zastavěné území obce reguluje vyhláška o závazných částech územního plánu a z těchto podkladů je zcela zřejmé, že prostor pro rodinnou farmu v Knížecích Pláních se nachází ve zcela jiném prostoru než přístřešek žalobce. Soud nesdílí názor žalobce o tom, že výkres širších vztahů zaznamenává pouze existující stav. Ve svých závazných částech vymezuje, v kterém prostoru lze zřizovat stavby a jaké povahy. Poznamenává se, že územně plánovací dokumentace podléhá změnám, aktualizace územních plánů je předpokládána předpisy stavebního práva, avšak taková změna musí být podrobena postupu předpokládanému právními předpisy o územním plánování. Žádná změna územního plánu pro k.ú. Knižecí Pláně z roku 1998 přijata nebyla, a proto při rozhodování o území je zapotřebí z platné územně plánovací dokumentace vycházet. Tvrzení žalobce o tom, že výkres širších vztahů zobrazil část existující rodinné farmy, nemá opodstatnění a zůstává bez opory v předložených spisech. Podle výkresu širších vztahů nachází se plocha vymezená pro rodinnou farmu ve zcela jiném prostoru, než kde je situován žalobcův přístřešek na parcele č. 91/9. V daném výkresu nejde proto o zobrazení tehdy existující části rodinné farmy, má-li jít o tutéž parcelu, tím spíše za situace, kdy územní plán byl přijat v roce 1998 a stavební povolení pro zřízení přístřešku bylo datováno v následujícím roce.

Jestliže možnosti zřízení rodinné farmy na parcele, kde nachází se přístřešek, brání platný územní plán, nedošlo k žádnému omezení práv žalobce ve smyslu § 18 odst. 5 stav. zák. a vyhláškou o závazných částech územního plánu. Při posuzování souladnosti stavebního záměru s územně plánovací dokumentací byly územně plánovací podklady aplikovány správně, jestliže prostor parcely č. 91/9 v kat. úz. Knížecí Pláně pro stavbu rodinné farmy vymezen není. V důsledku toho záměr přestavby a rekonstrukce přístřešku, jak se uvádí v projektové dokumentaci, územně plánovací dokumentaci nedopovídá.

Územně plánovací dokumentace pro katastrální území Knížecí Pláně nebyla od roku 1998, kdy byla přijata, dotčena žádnou změnou. Jestliže tu územně plánovací dokumentace existuje, je nutné z ní vycházet a nelze argumentovat úpravou obsaženou v § 18 odst. 5 stavebního zákona o cílech územního plánování. Předmětem rozhodování bylo učiněno územní rozhodnutí, které z územně plánovací dokumentace vychází, v tomto řízení se soud nezabývá posuzováním územního plánu samého a nehodnotí, zda územně plánovací dokumentace odpovídá cílům územního plánování podle stavebního zákona. Pro stavební úřad a následně pro soud v přezkumném řízení je územně plánovací dokumentace závazná a musí být respektována. Je-li touto dokumentací s umístěním rodinné farmy uvažováno v jiné ploše, než na které se nachází žalobcův přístřešek, pak nelze žádosti žalobce o vydání územního rozhodnutí vyhovět. Na skutečnosti, že stavební záměr neodpovídá územně plánovací dokumentaci, nemohou nic změnit ani případně kladná stanoviska k záměru vydaná dotčenými orgány. Územní rozhodnutí lze vydat výlučně tehdy, jsou-li dodržena veškerá kritéria předpokládaná § 90 stav. zák., přičemž ta dodržena nejsou již tím, že záměr v souladu s územně plánovací dokumentací není.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s předpisy, kterých se žalobce dovolává.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Pokračování
- 8 -
10A 150/2013

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 25. června 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru