Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 138/2015 - 9Usnesení KSCB ze dne 17.08.2015

Prejudikatura

3 Afs 20/2003


přidejte vlastní popisek

10 A 138/2015 - 9

USNESENÍ

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce POLANSKÝCH, s. r. o., se sídlem Protivín, Mírová 146, zastoupeného Mgr. Martinem Pixou, advokátem se sídlem České Budějovice, Lannova tř. 205/16, proti žalovanému Ministerstvu dopravy, se sídlem Praha 1, Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2015, č. j. 82/2015-120-STSP/3, takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 4. 8. 2015 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2015, č. j. 82/2015-120-STSP/3, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 6. 2. 2015, č. j. KUJCK 11060/2015/KRED, kterým bylo rozhodnuto o tom, že J.H., starosta města P., není vyloučen z projednávání a rozhodování v řízeních vedených Městským úřadem Protivín pod č. j. 37/22012-1593/2012, 11/2014-403/20/2014, 24/2014-1102/2014, 1191/2014 a 1198/2014.

Žalobce v žalobě uvedl, že nesouhlasí s tím, jak byla posouzena jeho námitka podjatosti, která byla podaná jako námitka systémové podjatosti. Starosta města Protivín má podle žalobce vztah jak k věci, tak k účastníkům řízení. Žalobce uvádí, že existuje propojení mezi nadací Tomistoma, Komunitní nadací Blanicko – Otavská a městem Protivínem. Žalobce má za to, že prokázal, že existuje vztah mezi starostou města a zakladatelem nadace Tomistoma na jiné úrovni než jen jako starosta a občan města. Vztah byl založen společnou účastí ve statutárním orgánu nadace, jejíž hlavní náplní je podpora komunitního života mimo jiné i ve městě Protivín. Mezi těmito osobami jde o intenzivní spolupráci čítající i rozhodování o toku finančních prostředků na akce, které mohou být městu prospěšné. Tato nadace měla např. financovat přístupovou komunikaci ke krokodýlí zoo.

Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou napadeným rozhodnutím zabývat věcně a dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soudnímu přezkumu podléhají pouze takové úkony správního orgánu, kterými se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti, což není nyní posuzovaný případ.

Rozhodnutím žalovaného nebylo správními orgány založeno, změněno, zrušeno ani závazně určeno právo či povinnost žalobce. Na právech žalobce ani na jeho povinnostech se ničeho nezměnilo. Rozhodnutí ve věci námitky podjatosti je svým charakterem Pokračování
- 2 -
10A 138/2015

rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem. K tomu lze odkázat i na judikaturu Nejvyššího správního soudu. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2014, č. j. 5 As 67/2013 – 21, se konstatuje, že „usnesením o námitce podjatosti, tedy o vyloučení, resp. nevyloučení úřední osoby ze správního řízení, je rozhodováno toliko o tom, zda ta která úřední osoba bude či nebude dále participovat na probíhajícím správním řízení. Podle svého charakteru jde pouze o rozhodnutí o vedení řízení, jímž se upravují poměry ve správním řízení, resp. vytvářejí se předpoklady pro to, aby mohlo být ve věci meritorně rozhodnuto. (…) Výrok předmětného usnesení (ve spojení s rozhodnutím odvolacího orgánu) tedy svým charakterem přímo nezasahuje do subjektivních práv účastníka řízení (hmotně-právní pozice stěžovatele). Takové rozhodnutí nespadá pod definici § 65 odst. 1 s. ř. s., podle nějž se lze správní žalobou domáhat zrušení pouze takových rozhodnutí správního orgánu, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti, nestanoví-li soudní řád správní nebo zvláštní zákon jinak. Na tom ničeho nemění, že proti usnesení o námitce podjatosti je přípustné odvolání. Nejvyšší správní soud rovněž dodává (…), že ačkoli je takové rozhodnutí vyloučeno ze samostatného soudního přezkumu, lze je napadnout spolu s meritorním rozhodnutím ve věci, kde může být případně shledána vada řízení spočívající v nesprávném posouzení námitky podjatosti.“

Krajský soud vycházel z citovaného judikátu Nejvyššího správního soudu, přičemž posoudil, že jej lze beze zbytku aplikovat na nyní projednávaný případ.

Konkrétním usnesením o námitce podjatosti, tedy o vyloučení, respektive o nevyloučení starosty města Protivína Jaromíra Hlaváče z projednávání a rozhodování v uvedených správních řízeních bylo rozhodováno pouze o tom, zda bude či nebude nadále konkrétní osoba participovat na probíhajících správních řízeních. S ohledem na výše uvedené jde pouze o rozhodnutí o vedení řízení, kterým se upravují poměry ve správním řízení a vytvářejí se předpoklady, aby mohlo být ve věci meritorně rozhodnuto. Usnesení o námitce podjatosti ani rozhodnutí žalovaného o odvolání proti tomuto usnesení nejsou rozhodnutími konečnými ve věci samé, ale pouze rozhodnutími dílčími, která rozhodnutí ve věci samé předchází. Výrok usnesení o namítané podjatosti ve spojení s rozhodnutím o odvolání svým charakterem přímo nezasahuje do subjektivních práv účastníka řízení. Z toho důvodu soud ve shodě s judikaturou Nejvyššího správního soudu uzavírá, že takové rozhodnutí nespadá pod definici § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva nebo povinnosti účastníka řízení. Krajský soud připomíná, že soud se otázkou správnosti rozhodnutí o námitce podjatosti bude moci zabývat až spolu s meritorním přezkumem rozhodnutí, vydaného ve věci samé. V rámci takového soudního přezkumu by pak mohla být eventuálně shledána vada řízení spočívající v nesprávném posouzení námitky podjatosti.

Krajský soud opětovně odkazuje na již shora citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu, v němž tento soud dále konstatoval, že „vyloučením rozhodnutí o námitce podjatosti ze samostatného soudního přezkumu nedochází k porušení práva na soudní ochranu proti rozhodnutím správních orgánů (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), neboť přezkum rozhodnutí o námitce podjatosti není vyloučen úplně, nýbrž pouze koncentrován do řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o věci samé.“

Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, jestliže se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.

Pokračování
- 3 -
10A 138/2015

V nyní projednávané věci žalobce žalobou napadl rozhodnutí ve věci námitky podjatosti, které je úkonem, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. je takový úkon ze soudního přezkumu vyloučen. Podaná žaloba je proto podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná a krajskému soudu nezbylo než ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

S ohledem na takto vyslovený závěr soud nepřistoupil ani k vybrání soudního poplatku za žalobu (§ 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 17. 8. 2015

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Trnková v. r.

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru