Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 135/2013 - 40Rozsudek KSCB ze dne 24.03.2014

Prejudikatura

9 Aps 11/2013 - 39

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 70/2014

přidejte vlastní popisek

10A 135/2013 - 40

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové, v právní věci žalobce J. S., zast. JUDr. Irenou Wenzlovou, advokátkou, v Litoměřicích, Sovova 709/5, proti žalovanému Statutárnímu městu České Budějovice, Městské policii České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II. č. 1,2, o žalobě žalobce na ochranu před nezákonným zásahem strážníka městské policie, takto:

Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem strážníka městské policie se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

(1) Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 30.10.2013 doručena žaloba, kterou se žalobce domáhá určení nezákonnosti zásahu podle § 82 s.ř.s. strážníka městské policie, spočívající ve faktickém pokynu k vypnutí nahrávacího zařízení.

(2) Žalobce v žalobě uvedl, že byl 30.8.2013 v 19 hodin zastaven Městskou policií ČR v ulici Branišovská, České Budějovice, kdy mu strážník sdělil, že když tak, jestli má nějaké nahrávací zařízení, tak aby jej vypnul. K dotazu proč, strážník měl uvést, že pokud to bude použito proti nim, tak se uvidí u správního řízení. Z toho žalobce dovodil, že strážník městské Pokračování
- 2 -
10A 135/2013

policie provedl faktický pokyn k vypnutí nahrávacího zařízení, a to pod zřejmou pohrůžkou přestupku, neuposlechnutí výzvy úřední osoby dle § 47 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích.

(3) Žalobce dále uvedl, že pokud občan vychází ze zásady legální licence vyjadřující svobodu jednání člověka v rámci státu v souladu se zákonem, pak žádný právní předpis nezakazuje občanům pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy strážníků obecní policie při výkonu jejich pravomoci. K tomu žalobce odkázal na judikaturu soudů a literaturu, z níž zdůraznil, že strážník vykonává působnost orgánu veřejné správy a nevystupuje jako soukromá, ale úřední osoba.

(4) Správní řád výslovně právo nahrávat si jednání nezakotvuje, a proto nelze dovozovat, že takové právo je zakázáno. Žalobce citoval i závěry z rozsudku Nejvyššího správního soudu, jakož i stanoviska Ministerstva vnitra, ze kterých shrnul, že závěry vyplývající z těchto judikátů i stanoviska, které se sice týkají policistů, jsou aplikovatelná i na strážníky obecní (městské) policie.

(5) Znemožněním nahrávání jednání strážníků bylo strážníkem samotným znemožněno pořízení důkazních pramenů, které se váží k dalšímu protiprávnímu jednání strážníků s dopady na řízení před správním orgánem. Strážníci v dané věci vystupují jako svědci, kdy jejich výpovědi není možno rozporovat pořízenou nahrávkou.

(6) Strážník svým bezprecedentním jednáním nezákonnou výzvou, jenž je podpořena obecně známou judikaturou Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu a tyto rozsudky jsou známé a byly známé i žalobci, znemožnil možnost prokázat své tvrzení o nezákonném postupu policistů v rámci získání důkazů o nezákonně prováděném měření rychlosti. Proto bylo navrženo, aby soud rozhodl tak, že zásah strážníka Městské policie, Statutárního města České Budějovice dne 30.8.2013 v 19 hodin v ulici Branišovská, České Budějovice, spočívající ve faktickém pokynu k vypnutí nahrávacího zařízení, byl nezákonný.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

(7) Žalovaný správní orgán ve vyjádření k žalobě uvedl, že dne 30.8.2013 hlídka městské policie, která prováděla hlídkovou a kontrolní činnost v lokalitě sídliště Máj, Čtyři Dvory, zaznamenala jízdu osobního automobilu, zelené barvy, tovární značky Fiat, registrační značky. zn. 3C4 4791, který po odbočení do ulice Branišovská výrazně zrychlil svou jízdu. Na to policie reagovala z hlediska možnosti spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu zapnutím výstražného světelného a zvukového zařízení a řidiče zastavila. Řidič zprvu na zvukovou výzvu hlídky nereagoval a pokračoval v jízdě. Až na opakované výzvy k zastavení, řidič vozidlo zastavil. Strážník městské policie ověřoval totožnost řidiče a ze strany strážníka se mu dostalo řádného poučení a byl vyzván k podání vysvětlení. Žalobce odmítl vysvětlení podat. Byl proto informován o tom, že existuje podezření ze spáchání přestupku a věc bude předána příslušnému správnímu orgánu.

(8) Strážník městské policie nevyzýval žalobce k vypnutí nahrávacího zařízení, tato skutečnost je uvedena v úředním záznamu čj. 1311-0598, který byl připojen k vyjádření žalovaného. Hlídka měla v úmyslu zpracovat oznámení o podezření ze spáchání přestupku, avšak videozáznam se z technických důvodů nepodařilo uchovat. Z toho důvodu nebylo žádné správní řízení vedeno. Nedošlo k situaci, kterou uvádí žalobce ve svém podání, kdy žalobci bylo znemožněno pořízení důkazních prostředků, které se váží k dalšímu Pokračování
- 3 -
10A 135/2013

protiprávnímu jednání strážníků s dopady na řízení před správním orgánem. Žaloba není důvodná a bylo navrženo její zamítnutí.

(9) V úředním záznamu čj. 1311-0598 sepsaném dne 30.8.2013 je uvedeno, že hlídka Městské policie České Budějovice v 19 hodin prováděla kontrolní činnost v ulici U lesa, kde odbočila do ulice Branišovská směr sídliště Čtyři Dvory. Před vozidlem policie jelo vozidlo zelené barvy tov. zn. Fiat reg. zn. 3C4 4791. Řidič vozidla po odbočení do ulice Branišovská prudce zrychlil a začal ujíždět. Vzhledem k tomu, že vozidlo městské policie jelo předepsanou rychlostí, bylo zřejmé, že řidič vozidla je podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Proto bylo zapnuto výstražné světelné a zvukové zařízení na služebním vozidle. Řidič jel rychlostí 100 km/h. Po zastavení vozidla řidič zůstal ve vozidle sedět a byl informován o tom, že byl zastaven z důvodu podezření ze spáchání přestupku dle § 125 c) odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb. Žalobce byl vyzván k podání vysvětlení, proč před vozidlem městské policie vysokou rychlostí ujížděl, žalobce vysvětlení odmítl podat. Byl poučen o tom, že je podezřelý ze spáchání přestupku a informován o tom, že bude věc předána správnímu orgánu. Současně bylo žalobci sděleno, že rychlost jeho vozidla nebyla měřena pomocí certifikovaného přístroje na měření rychlosti, tedy radarem. Poté hlídka Policie ČR zjistila, že záznam pořízený fotoaparátem se nepodařilo uchovat. Pro absenci důkazu bylo upuštěno od oznámení o podezření ze spáchání přestupku, jelikož samotné svědectví strážníků není u správního orgánu dostatečným důkazem. Současně bylo uvedeno, že strážníci neměli žádnou povědomost o tom, že žalobce má u sebe schované nahrávací zařízení, nebylo mu řečeno, aby jej vypínal, a to ani pomocí zákonné výzvy. Neexistoval důvod vyhrožovat žalobci neuposlechnutím výzvy úřední osoby dle § 47 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona. Se žalobcem byl po celou dobu řešen pouze dopravní přestupek.

III. Replika žalobce k vyjádření žalovaného

(10) Žalobce uvedl, že žalovaný ve svém vyjádření popisuje pouze zastavení vozidla a úkony prováděné strážníkem, avšak zamlčel tu část rozhovoru, kterou žalobce natočil a je důkazem. Z obsahu rozhovoru je jednoznačný úmysl strážníka městské policie. Pokud žalovaný tvrdí, že hlídka městské policie žalobce nevyzvala k vypnutí nahrávacího zařízení, pak žalobce odkázal na videozáznam, který přiložil, z něhož je zřejmé, že strážníci o umístění nahrávacího zařízení ve voze věděli a vyzvali jej, aby přestal průběh kontroly audiovizuálně zaznamenávat.

(11) Ke sdělení primátora Města České Budějovice žalobce uvedl, že žalovaný zničil důkazy svědčící proti němu, neboť je krajně nepravděpodobné, že videozáznam nebyl zachován. Žalobce poukázal na to, že je v nerovném postavení občana proti orgánu veřejné moci, a tudíž by soud v takových případech měl vždy, i když občan nemá žádný důkaz vyvratitelně presumovat nezákonný zásah. Pokud žalovaný uvedl, že nebylo zahájeno žádné správní řízení a neexistuje tudíž spis, pak jedná se o nezákonnost postupu obecní policie při samotném zastavení vozidla řízeného žalobcem. Žalobce odkázal na obsah rozhovoru mezi ním a policistou, který byl přepsán a je uveden pod bodem II. žaloby. Setrval na svém návrhu tak, jak jej uvedl v žalobě.

IV. Obsah správních spisů

(12) K výzvě soudu žalovaný správní orgán sdělil, že žádný spis není v dané věci evidován, neboť nebylo proti žalobci žádné správní řízení vedeno. Ohledně přestupku Pokračování
- 4 -
10A 135/2013

spáchaného žalobcem hlídka Městské policie České Budějovice měla v úmyslu zpracovat oznámení o podezření ze spáchání přestupku žalobce, avšak učinit tak nemohla, neboť videozáznam, kde bylo zachyceno páchání přestupků se z technických důvodů nepodařilo na služebním fotoaparátu uchovat. Žádné správní řízení vůči žalobci vedeno nebylo, nebyla mu uložena ani pokuta. Ve věci byl pouze pořízen úřední záznam, z něhož je zřejmé, že řidič vozidla Fiat reg. zn. 3C4 4791 J. S. jel dne 30.8.2013 v ulici Branišovská dle tachometru služebního vozidla Městské policie České Budějovice rychlostí 100 km/h. Hlídka Městské policie žalobce zastavila a sdělila mu podezření ze spáchání přestupku podle § 125 c) odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb. Žalobce zastavil vozidlo až po opětovné změně tónu výstražného zvukového zařízení a odmítl k věci podat vysvětlení.

V. Právní názor soudu

(13) Soud se především zabýval otázkou, zda jsou v dané věci splněny zákonné předpoklady pro uplatnění žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle ustanovení § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen s.ř.s.).

(14) Podle ustanovení § 82 s.ř.s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen zásah) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku, bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

(15) Podstatou sporu je v dané věci otázka, zda zásah strážníka Městské policie, Statutárního města České Budějovice dne 30.8.2013 v 19 hodin v Branišovské ulici v Českých Budějovicích, který měl spočívat ve faktickém pokynu danému žalobci k vypnutí nahrávacího zařízení byl nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s.ř.s.

(16) Určující skutečností pro vyslovení závěru, že v případě žalobce a jím popisované situace se jednalo o nezákonný zásah, je skutečnost, zda došlo k přímému zkrácení žalobce na jeho právech. Smyslem žaloby na ochranu proti nezákonnému zásahu je ochrana subjektivních veřejných práv a účastník je legitimován k podání žaloby tehdy, pokud došlo v souvislosti s úkonem správního orgánu k zásahu do právní sféry fyzické nebo právnické osoby. Pokud k takovému zásahu nedošlo, nelze jednání správního orgánu hodnotit jako nezákonný zásah.

(17) Jinými slovy řečeno pod pojmem zásahu se rozumí velké množství faktických činností správních orgánů, ke kterým jsou různými zákony oprávněny. Musí se jednat o úkony, pro které mohou či nemusí být stanovena pravidla, kupříkladu faktické pokyny, bezprostřední zásahy. Zároveň se jedná i o úkony, které nemusí být činěny formou rozhodnutí, ale přesto jsou závazné pro osoby, vůči nimž směřují. Tyto osoby jsou povinny na jejich základě něco konat, nějaké činnosti se zdržet, nějaké jednání strpět. V takovém případě při nedodržení zákona nebo překročení jeho rámci by se mohlo jednat o nezákonný zásah. Nemůže se však o něj jednat, plní-li správní orgán své úkoly v rámci svých pravomocí a kompetencí způsobem, který zákon umožňuje, respektive přímo stanoví.

(18) V konkrétním případě žalobce žádal posouzení zásahu strážníka městské policie spočívající ve faktickém pokynu k vypnutí nahrávacího zařízení jako pokynu nezákonného. Pokračování
- 5 -
10A 135/2013

(19) Faktický úkon ve formě faktického pokynu je právní úkon zákonem zmocněné úřední osoby spočívající ve vyslovení zákazu nebo příkazu určitého jednání, které je jeho adresát povinen respektovat (Hendrych D. a kol. Správní právo, obecná část, 8. vydání Praha: C. H. Beck 2012 str. 262). Ilustrativně lze dodat, že k jeho vykonání dochází typicky v terénu mimo prostory vykonavatelů veřejné správy (tamtéž). Vzhledem k tomu, že pro faktické úkony je typická především jejich neformálnost, bylo by stanovení podmínek pro takové úkony spíše kontraproduktivní. Tím spíše nelze takové podmínky (fakticky omezující dovolený výkon policejní pravomoci) konstruovat judikatorní interpretací. Opačný přístup by nebyl přípustným vyplněním (protiústavní) mezery v zákoně, ale svévolným, mimo vůli zákonodárce jdoucím, zásahem do jasného textu zákona tvořícího text jiný zákonodárcem nechtěný, respektive nevyjádřený.

(20) Soud z obsahu správního spisu, respektive vyjádření žalovaného a úředního záznamu, který byl k vyjádření žalovaného připojen, zjistil, že v dané věci se neuskutečnilo žádné správní řízení, které by bylo vůči žalobci vedeno. Z úředního záznamu vyplývá, že žalobce byl dne 30.8.2013 zastaven hlídkou Městské policie České Budějovice v 19 hodin. Hlídka městské policie prováděla kontrolní činnost v ulici U lesa, ze které odbočila do ulice Branišovská, směr sídliště Čtyři Dvory. Před vozem městské policie jelo vozidlo zelené barvy tov. zn Fiat RZ 3C4 4791. Řidič vozidla po odbočení do ulice Branišovská náhle prudce zrychlil a začal ujíždět. Hlídka jela předepsanou rychlostí 50 km/h a řidič vozidla vzhledem k prudkému zrychlení rychlosti vozidla byl podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Proto byly zapnuty výstražné světelné a zvukové signály na služebním vozidle a hlídka městské policie začala vozidlo dohánět. Řidič v rychlé jízdě pokračoval a zastavil až po opětovné změně tónu výstražného zvukového zařízení. Po zastavení vozidla zůstal sedět ve vozidle a byl hlídkou městské policie vyzván k prokázání totožnosti podle § 12 odst. 2 písm. b) zák. č. 553/1991 Sb., a to z důvodu podezření ze spáchání přestupku podle § 125c) odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb. Žalobce byl vyzván k podání vysvětlení ve smyslu § 11 zákona č. 553/1991 Sb., které odmítl podat. Byl pořizován videozáznam na fotoaparátu, avšak tento záznam se nepodařilo uchovat a z toho důvodu pro absenci důkazu bylo upuštěno od projednávání podezření ze spáchání přestupku, neboť samotné svědectví strážníků není u správního orgánu dostatečným důkazem. Žalovaný setrval na tom, že hlídka městské policie nevyzvala žalobce k údajnému vypnutí nahrávacího zařízení, navíc strážník městské policie ani nezaznamenal při osobním kontaktu s žalobcem jakékoliv nahrávací zařízení.

(21) Žalobce soudu v žalobě předestřel, že mu strážník městské policie v rámci úřední činnosti sdělil, když tak jestli má nějaké nahrávací zařízení, tak aby jej vypnul, protože pokud to bude použito proti nim, tak se uvidí u správního řízení. Žalobce soudu zaslal, jak uvedl nahrávku rozhovoru žalobce se strážníkem. Na této nahrávce, která trvá cca 60 sekund, dle času na této nahrávce zaznamenaného, je zřejmá manipulace s nahrávacím zařízením, nahrávka nejprve zachycuje rychlou jízdu žalobce v obci a slyšitelné zvukové signály policejního vozidla, poté je zřejmé zastavení vozidla, manipulace s nahrávacím zařízením, což je zřejmé i z časového posunu nahrávky. Dále je zachycena osoba stojící před vozidlem, u níž není patrno, zda jedná se o příslušníka městské policie, která vznesla na žalobce dotaz, zda má nějaké nahrávací zařízení, aby jej vypnula, na nahrávce již není slyšitelná věta, která je uvedena v textu žaloby, že se potom uvidí u správního řízení. Přiložený videozáznam z toho důvodu není autentickou nahrávkou a soud jej nepovažoval za důkaz, který by bylo možné Pokračování
- 6 -
10A 135/2013

v rámci řízení a podané žalobě procesní formou provést. Údaje uváděné v žalobě jsou v rozporu s údaji, které uvádí žalovaný.

(22) Z obsahu žaloby, ani žalobního tvrzení nevyplývá, jak byl žalobce přímo zkrácen nezákonným zásahem na svých právech. Z písemností a tvrzení, které byly soudu předestřeny je jednoznačně zřetelná absence takových konkrétních tvrzení, z nichž by bylo možné usuzovat na přímé zkrácení žalobce na jeho právech, tedy je zřejmé, že již při zkoumání prvé určující skutečnosti pro vyslovení závěru o přímém zkrácení žalobce na jeho právech zásahem správního orgánu, nebyly soudu předloženy žádné konkrétní důkazy. Nezákonným zásahem podle § 82 s.ř.s. nemůže být shledána taková činnost (pokyn), která se v právní sféře adresáta skutečně neprojeví.

(23) Soud proto uzavřel, že nebylo zjištěno, že strážník městské policie provedl faktický pokyn k vypnutí nahrávacího zařízení, a to pod zřejmou pohrůžkou přestupku neuposlechnutí výzvy úřední osoby ve smyslu § 47 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích. K tomuto žalobnímu tvrzení soudu nebyly předloženy důkazy. Z toho důvodu se soud dále nezabýval právní argumentací žalobce uvedené pod bodem III. žaloby, kde současně poukazoval i na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Z toho důvodu soud se nemusel s ohledem na neprokázání přímého zkrácení žalobce na jeho právech, zabývat ani konkrétní argumentací žalobce, zda osoba má či nemá právo pořizovat obrazové a zvukové záznamy úředního jednání.

(24) Pokud žalobce v žalobě v závěru článku III. uvádí, že znemožněním nahrávání jednání strážníků bylo přímo znemožněno pořízení důkazních pramenů, které se váží k dalšímu protiprávnímu jednání strážníků s dopady na řízení před správním orgánem, pak toto tvrzení není podpořeno rovněž žádným konkrétním důkazem. Z vyjádření žalovaného bylo soudem ověřeno, že žádné správní řízení před správním orgánem neprobíhalo, ani neprobíhá. V kontextu vyjádření žalovaného i po shlédnutí upravovaného videa zaslaného soudu žalobcem, nelze přisvědčit ani žalobnímu tvrzení, že strážníci o umístění nahrávacího zařízení věděli a slovně jej vyzvali, aby přestal průběh kontroly zaznamenávat. Ani na upravovaném videozáznamu nelze tuto interpretaci tam zaznamenané věty potvrdit. Osoba stojící před vozidlem vznesla dotaz, zda má řidič nějaké nahrávací zařízení, a když ano, tak aby jej vypnul. Tato formulace nesplňuje požadavky na výzvu a v případě tvrzení žalobce ohledně dopadů na správní řízení jedná se o tvrzení žalobce proti tvrzení žalovaného správního orgánu, který uvedl, že o žádném nahrávacím zařízení nevěděl a žádnou výzvu k vypnutí tohoto nahrávacího zařízení neučinil.

VI. Závěr, náklady řízení

(25) Krajský soud proto z důvodů shora uvedených žalobu podle § 87 odst. 3 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.

(26) Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobce neměl v řízení úspěch, a žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala, ani nebylo zjištěno, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly.

Pokračování
- 7 -
10A 135/2013

(27) Podle ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 24. března 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru