Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 116/2013 - 40Rozsudek KSCB ze dne 10.03.2014

Prejudikatura

2 Afs 24/2005


přidejte vlastní popisek

10A 116/2013 - 40

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Mgr.P.K., X, zastoupeného Mgr. Ladislavem Rychtářem, advokátem se sídlem Vodňanského 538/4, Praha 6 – Břevnov, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem U zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovanéhozedne 18. 7. 2013, čj., za účasti Honební společenstvo Radětice – Hvožďany se sídlem Radětice, takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského Kraje České Budějovice ze dne 18. 7. 2013, čj. X se zrušu je pro vady řízení a věc
se vr ací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9.800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Ladislava Rychtáře.

Zúčastněné osobě se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 24. 4. 2013, kterým dle ust. § 12 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti byl ustanoven J.L. mysliveckou stráží s působností v obvodu honitby Radětice – Hvožďany, jejímž držitelem je Honební společenstvo Radětice – Hvožďany, kterému byla pravomocným rozhodnutím krajského úřadu, čj. X ze dne 21. 5. 2012 uložena povinnost hospodařit v honitbě Radětice – Hvožďany do doby Pokračování
- 2 -
10A 116/2013

pravomocného rozhodnutí krajského úřadu ve věci odvolání proti rozhodnutí městského úřadu sp.zn. S - META 31162/2010 OŽP/Dvo 10, čj. METAB 37485/2011/OŽP/Dvo. Odvolání bylo jako nepřípustné zamítnuto s odůvodněním, že dle postoupeného spisu není Mgr. P.K. účastníkem řízení o ustanovení J. L. mysliveckou stráží, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Žalobce v žalobě uvádí, že žalobou napadené rozhodnutí není řádně odůvodněno, jestliže v odůvodnění správní orgán pouze uvádí, že žalobce není účastníkem řízení o ustanovení J.L. mysliveckou stráží, aniž je uvedeno jakými úvahami se správní orgán řídil. Ze spisu lze dovodit, že k závěru o nepřípustnosti odvolání žalobce správní orgán dospěl na základě předběžného opatření žalovaného ze dne 21. 5. 2012, kterým správní orgán uložil Honebnímu společenstvu Radětice - Hvožďany povinnost myslivecky hospodařit v honitbě Radětice – Hvožďany do doby pravomocného rozhodnutí krajského úřadu ve věci odvolání honebního společenstva proti rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 22. 7. 2011. Jestliže správní orgán rozhodnutí opřel o toto předběžné opatření je jeho rozhodnutí nezákonné, neboť žalobci byla na základě rozhodnutí honebního výboru ze dne 18. 2. 2010 pronajata předmětná honitba Radětice – Hvožďany smlouvou o nájmu ze dne 11. 3. 2010 a na základě této smlouvy se žalobce stal uživatelem předmětné honitby.

Cílem předběžného opatření bylo umožnit Honebnímu společenstvu Radětice – Hvožďany výkon práva myslivosti, a to zejména lovit zvěř a tuto si přivlastňovat, a to na úkor práv žalobce. Z ustálené judikatury vyplývá, že předběžným opatřením lze poskytnout prozatímní ochranu oprávněnému jedině uložením povinnosti druhému účastníku řízení a dále, že je vyloučeno předběžným opatřením deklarovat určité právo účastníka. Povinnost jednoho účastníka něco strpět, tedy vždy musí odpovídat nějakému právu druhého účastníka a ne rovněž povinnosti. V daném případě byla správním orgánem účastníkům uložena povinnost, což žalobce považuje za exces. Dále žalobce rozporuje užití pojmu „myslivecké hospodaření“, neboť tento termín nezahrnuje lov zvěře. Žalobce má za to, že zahájení předmětných řízení o ustanovení myslivecké stráže bránila překážka litispendence, tj. překážka věci zahájené, neboť probíhalo řízení ve věci ustanovení členů myslivecké stráže navržených žalobcem, které je vedeno Městským úřadem Tábor pod sp. zn. S – META 31162/2011 OŽP/Dvo 1. Toto rozhodnutí je nezákonné, neboť městský úřad nebyl oprávněn rozhodnutí v této věci vydat. Žalobce má za to, že jako uživatel honitby měl být účastníkem předmětných správních řízení o ustanovení myslivecké stráže v předmětné honitbě.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Napadené rozhodnutí je řádně a dostatečně odůvodněno. Námitky nesměřují k předmětnému žalovanému rozhodnutí, ale proti rozhodnutí o stanovení předběžného opatření, které je na návrh žalobce předmětem přezkumu u Ministerstva zemědělství. Žalovaný neshledal důvod považovat řízení ve věci ustanovení jím navržených členů myslivecké stráže jako překážku řízení dle § 48 odst. 1 správního řádu. Dle § 12 odst. 1 zákona o myslivosti je povinností uživatele honitby navrhnout správnímu orgánu ustanovení myslivecké stráže. Řízení, jehož výsledkem je žalobou napadené rozhodnutí, bylo zahájeno na návrh Honebního společenstva Radětice – Hvožďany, jež má uloženou povinnost myslivecky hospodařit v předmětné honitbě, jsou tedy vedená řízení ve věci návrhu žalobce a ve věci návrhu Honebního společenstva Radětice – Hvožďany, tj. ve dvou věcech, nikoliv ve věci jedné. Kdo je uživatelem honitby je předmětem soudního sporu a rovněž předmětem přezkumu rozhodnutí o stanovení předběžného opatření, který řeší Ministerstvo zemědělství.

Soud zjistil, že Okresní soud v Táboře rozsudkem čj. 11C 81/2012 – 230 ze dne 30. 5. 2013 určil, že smlouva o nájmu honitby uzavřená dne 12. 3. 2010 mezi Honebním Pokračování
- 3 -
10A 116/2013

společenstvem Radětice – Hvožďany a žalobcem je neplatná. Žaloba o určení, že je neplatná smlouva o nájmu honitby uzavřená dne 11. 3. 2010 mezi Honebním společenstvem Radětice – Hvožďany a Mgr. P.K. byla zamítnuta. K odvolání obou účastníků řízení rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, čj. 15Co 576/2013 – 286 byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Předmětem řízení je rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce jako nepřípustné zamítnuto. V odůvodnění žalovaný uvádí, že obdržel postoupené odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Tábor, sp. zn. : S –META 15372/2013 OŽP/Dvo 4, čj. : METAB 20896/2013/OŽP/Dvo ze dne 24. 4. 2013, kterým se dle § 12 zákona o myslivosti ustanovuje J.L. mysliveckou stráží s působností v obvodu honitby Radětice – Hvožďany. Dle postoupeného spisu není žalobce účastníkem řízení o ustanovení J.L. mysliveckou stráží, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Žalobce mimo jiné namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže správní orgán pouze uvedl, že žalobce není účastníkem řízení o ustanovení J.L. mysliveckou stráží, kdy z odůvodnění nevyplývá, jakými úvahami se přitom správní orgán řídil.

Tato námitka žalobce je důvodná, neboť rozhodnutí žalobou napadené je s ohledem na pouhé konstatování, že žalobce není účastníkem řízení o ustanovení Josefa Lály mysliveckou stráží bez uvedení bližších a konkrétních důvodů nepřezkoumatelné, odůvodnění je nedostatečné ve smyslu rozsahu či přesvědčivosti. Z rozhodnutí totiž nelze shledat, na jaké důkazní prostředky se správní orgán soustředil, zda důkazy vyhodnotil v souladu s pravidly logického usuzování tak, že nelze mít pochybnosti o vysloveném závěru. Z odůvodnění není ani zřejmo z jakého skutkového stavu žalovaný vycházel, když dospěl k závěru, že žalobce není účastníkem řízení. Žalovaný proto nedostál své povinnosti, jestliže neuvedl důvody, kterými byl při vyslovení svého závěru veden. Soud nemůže nahrazovat absentující závěry správního orgánu svými vlastními závěry, neboť tímto postupem by zatížil své vlastní rozhodnutí nepřezkoumatelností. Takový postup je nepřípustný. Za tohoto stavu věc pak nelze meritorně přezkoumat, neboť správní rozhodnutí, je samo o sobě nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Přezkoumatelným správním rozhodnutím je pouze takové rozhodnutí ze kterého je zřejmý nejen výrok, ale i důvody pro které odvolací orgán nepovažuje odvolání za důvodné. Rovněž v něm musí být uvedeny skutkové okolnosti jaké byly nebo nebyly ke zjištěnému skutkovému stavu provedeny, které představují důkazní prostředek, jaká tomuto důkaznímu prostředku byla přiznána důkazní síla, jinými slovy úvahy odvolacího správního orgánu. Odůvodnění rozhodnutí musí být srozumitelné, musí být z něj patrno, jak se správní orgán s konkrétními odvolacími námitkami vypořádal, zda je považuje za důvodné či nikoliv, a to s uvedením konkrétních důvodů. To je zapotřebí vztáhnout i na zamítavé rozhodnutí pro nedostatek účastenství odvolatele. Těmto požadavkům však žalobou napadené rozhodnutí nevyhovuje.

Krajský soud k dané záležitosti uvádí s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu (mj. rozsudek NSS ze dne 14. 7. 2005, č.j. 2 Afs 24/2005-44), že nestačí pokud odvolací orgán při vypořádání s argumentací odvolatele pouze konstatuje, že je nesprávná, avšak neuvede v čem (v jakých konkrétních aspektech resp. důvodech právních či případně skutkových) nesprávnost spočívá. Z odůvodnění musí být zřejmý vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Pokračování
- 4 -
10A 116/2013

Z odůvodnění dále musí být zřejmé, z jakých důvodů odvolací orgán nepovažoval za důvodnou skutkovou či právní argumentaci účastníka řízení a z jakých konkrétních důvodů odvolací námitky považuje za mylné, nepřípadné či vyvrácené. Jak dále vyplývá z rozsudku NSS č.j. 7 Afs 212/2006-74 „… rozsah odvolacím orgánem provedeného přezkumu musí nalézt odraz v odůvodnění jeho rozhodnutí. Z odůvodnění musí být patrný dosavadní průběh řízení v míře potřebné pro zasazení rozhodnutí o věci do patřičného skutkového a právního kontextu. Musí z něho být zřejmý vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Dále z něho musí být zřejmé, proč odvolací orgán nepovažoval za důvodnou skutkovou a právní argumentaci účastníka řízení“. Z důvodu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí se pak soud dalšími žalobními námitkami zabývat nemohl. Soudu jsou známy judikáty Nejvyššího správního soudu, které dovozují, že je třeba přihlédnout z úřední povinnosti k dalším nezákonnostem napadeného rozhodnutí, či jeho nicotnosti v té míře, v jaké to obsah napadeného správního rozhodnutí umožňuje. V dané záležitosti dospěl soud k závěru, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí vylučuje, aby se soud zabýval dalšími námitkami žalobce, neboť námitky žalobkyně právě ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí správního orgánu nelze separovat takovým způsobem, aby umožňovaly zabývat se žalobními námitkami. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku „… systém ochrany subjektivních práv je založen na kombinaci dvojinstančního řízení založeného na apelačním principu a dvojinstančního správního soudnictví založeného na kasačním principu. Již to samo o sobě znamená, že se jedná o relativně složitý systém, v němž po sobě postupně rozhoduje (a někdy i opakovaně) vícero správních orgánů či soudů. Uvedený systém má na jedné straně zajistit skutečné „víceinstanční“ rozhodování, v němž každý z článků systému má svojí vlastní relativně autonomní roli při aplikaci práva a je pouze v určité zákonem přesně stanovené míře vázán právním názorem jiných orgánů. Na druhé straně má uvedený systém být schopen zajistit konečné a dále již nezměnitelné rozhodnutí o věci v přiměřeném čase. K optimálnímu vyvážení obou těchto v určité míře protikladných cílů je proto třeba, aby nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů byla vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. je jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno“.

Soud proto uzavřel, že nemá možnost napadené rozhodnutí přezkoumat, tedy zjistit, zda správní orgán postupoval v souladu se zákonem, zda měl pro své rozhodnutí podklady a jakým způsobem se konkrétně vypořádal s odvolacími námitkami a z jakých důvodů, jestliže se žalovaný pouze omezil na konstatování, že žalobce není účastníkem řízení a není tak zřejmé jak se žalovaný s konkrétními odvolacími námitkami vypořádal. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je zcela obecné.

Soud proto z důvodů shora uvedených napadené rozhodnutí zrušil pro procesní vady spočívajícího nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů podle § 78 odst. 1 s.ř.s., neboť není zřejmé z jakého důvodu bylo odvolání žalobce jako nepřípustné zamítnuto a co bylo jeho podkladem.

Žalobce byl v řízení úspěšný, proto mu byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s.ř.s.). Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 3.000 Kč, dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč, 2 x 300 Kč režijní paušál. Celkem tedy náklady řízení činí částku 9.800 Kč.

Zúčastněné osobě nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno, neboť v souvislosti s tímto řízením nebyla této osobě ukládána soudem žádná povinnost ve smyslu § 60 odst. 5 s.ř.s.

Pokračování
- 5 -
10A 116/2013

Soud rozhodl rozsudkem bez jednání podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 10. března 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru