Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 115/2013 - 41Rozsudek KSCB ze dne 21.03.2014

Prejudikatura

7 Afs 212/2006 - 74


přidejte vlastní popisek

10A 115/2013 - 41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věcižalobce Mgr.P.K., bytem X, zastoupeného Mgr. Ladislavem Rychtářem, advokátem se sídlem Vodňanského 538/4, Praha 6 – Břevnov, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem U zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne X, čj. X, za účasti Honebního společenstva Radětice – Hvožďany se sídlem Radětice, takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského Kraje České Budějovice ze dne X se z r u š u j e pro vady řízení a věc
se vr ací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9.800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Ladislava Rychtáře.

Zúčastněné osobě se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Pokračování
- 2 -
10A 115/2013

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1) Žalobou doručenou dne 23. 9. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 24. 4. 2013, čj. METAB 20903/2013/OŽP/Dvo, kterým byl dle § 12 zákona o myslivosti ustanoven Vojtěch Kasal mysliveckou stráží s působností v obvodu honitby Radětice – Hvožďany, jejímž držitelem je Honební společenstvo Radětice – Hvožďany, kterému byla pravomocným rozhodnutím krajského úřadu čj. KUJCK 3497/2012/OZZL/14 Ps ze dne 21. 5. 2012, o stanovení předběžných opatření, uložena povinnost hospodařit v honitbě Radětice - Hvožďany do doby pravomocného rozhodnutí krajského úřadu ve věci odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu sp. zn. S-META 31162/2010 OŽPDvo 10, čj. METAB 37485/2011/OŽP/Dvo. Odvolání bylo jako nepřípustné zamítnuto, neboť žalobce nebyl účastníkem řízení o ustanovení V.K. mysliveckou stráží.

2) Žalobce v žalobě namítal, že žalobou napadené rozhodnutí je nezákonné, především není řádně odůvodněno. Zcela absentují úvahy, které správní orgán učinil, takové úvahy z odůvodnění rozhodnutí vůbec nevyplývají. Ze spisu lze dovodit, že závěr o nepřípustnosti odvolání žalobce správní orgán vyslovil na základě předběžného opatření Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 21. 5. 2012, kterým správní orgán uložil Honebnímu společenstvu Radětice – Hvožďany povinnost hospodařit v honitbě Radětice - Hvožďany do doby pravomocného rozhodnutí krajského úřadu ve věci odvolání honebního společenstva proti rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 22. 7. 2011. Pokud správní orgán své rozhodnutí opřel o citované předběžné opatření, je jeho rozhodnutí nezákonné, protože žalobci byla na základě rozhodnutí honebního výboru HS ze dne 18. 2. 2010 pronajata předmětná honitba Radětice – Hvožďany smlouvou o nájmu honitby ze dne 11. 3. 2010 a na základě této smlouvy se žalobce stal uživatelem předmětné honitby. Pouze uživatel honitby je oprávněn podat návrh na ustanovení mysliveckého hospodáře a členy myslivecké stráže, což vyplývá z § 12 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona o myslivosti. K tomu je poukazováno na jediný cíl předběžného opatření správního orgánu, kterým bylo umožněno Honebnímu společenstvu Radětice - Hvožďany vykonávat práva myslivosti, a to ulovit zvěř, kterou si dále přivlastňovat, a to na úkor práv žalobce. Přitom z ustálené judikatury vyplývá, že předběžným opatřením lze poskytnout prozatímní ochranu oprávněnému jedině uložením povinnosti druhému účastníku řízení a dále, že je vyloučeno předběžným opatřením deklarovat určité právo účastníka. Povinnost jednoho účastníka něco strpět vždy musí odpovídat právu druhého účastníka a nikoliv rovněž povinnosti. V konkrétním případě byla správním orgánem účastníkům uložena povinnost, což žalobce označil za exces. Současně rozporoval použití pojmu „myslivecké hospodaření“, neboť tento termín nezahrnuje lov zvěře. Žalobce poukázal na to, že zahájení předmětných řízení o ustanovení myslivecké stráže bránila překážka litispendence, tedy překážka věci řízení zahájeného, které probíhalo ve věci ustanovení členů myslivecké stráže navržených žalobcem, které je vedeno Městským úřadem Tábor pod sp. zn. S – META 31162/2011 OŽP/Dvo 1. Rozhodnutí je proto nezákonné, neboť městský úřad nebyl oprávněn rozhodnutí v této věci vydat. Žalobce jako uživatel honitby měl být účastníkem řízení o ustanovení myslivecké stráže v předmětné honitbě. Pokud orgán posoudil žalobcovo odvolání jako nepřípustné, postupoval v rozporu se zákonem. Proto bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

Pokračování
- 3 -
10A 115/2013

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

3) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Napadené rozhodnutí je dostatečně odůvodněno. Žalovaný se zabýval otázkami, zda nejsou dány důvody pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení nebo pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Výsledky sdělil žalobci písemností čj. KUJCK 45576/2013/OZZL. Tyto důvody shledány nebyly.

4) Další námitka žalobce nesměřuje proti předmětným žalovaným rozhodnutím, ale směřuje proti rozhodnutí o stanovení předběžného opatření čj. KUJCK 3497/2012/OZZL/14 ze dne 21. 5. 2012, které je na návrh žalobce předmětem přezkumu u Ministerstva zemědělství. Ve věci určení platnosti smluv o nájmu honitby Radětice – Hvožďany je veden soudní spor. Z toho důvodu byla povinnost myslivecky hospodařit v předmětné honitbě nařízena předběžným opatřením jejímu držiteli Honebnímu společenstvu Radětice - Hvožďany rozhodnutím krajského úřadu ze dne 21. 5. 2012 a současně byla stanovena povinnost žalobci a JUDr. L.F. strpět toto myslivecké hospodaření. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR ze dne 25. 5. 2012. V současně době je ohledně tohoto rozhodnutí vedeno přezkumné řízení na legislativním a právním odboru MZe. Žádný z opravných prostředků neměl odkladný účinek, rozhodnutí bylo vykonatelné bez ohledu na využití opravných prostředků. K námitce žalobce proti formě rozhodnutí o stanovení předběžného opatření žalovaný uvedl, že bylo nutno uložit povinnost myslivecky hospodařit v honitbě třetí, byť dotčené osobě a dále osobám, které vedly a vedou soudní spor o to, kdo je v předmětné honitbě uživatelem, uložit strpění mysliveckého hospodaření honebního společenstva. Tato nutnost vyplývala z důvodu zajištění mysliveckého hospodaření v předmětné honitbě do doby vyřešení soudního sporu o platnosti nájemní smlouvy.

5) Žalovaný k další námitce žalobce, že zahájení předmětných řízení městského úřadu o ustanovení myslivecké stráže bránila překážka litispendence, sdělil, že neshledal důvod považovat žalobcem výše uvedené řízení ve věci ustanovení jím navržených členů myslivecké stráže jako překážku řízení podle § 48 odst. 1 správního řádu. Dle § 12 odst. 1 zákona o myslivosti je povinností uživatele honitby navrhnout správnímu orgánu ustanovení myslivecké stráže. Řízení vedené o ustanovení myslivecké stráže na návrh žalobce bylo městským úřadem přerušeno, neboť o platnosti nájemní smlouvy žalobce soudy doposud pravomocně nerozhodly. Řízení, jehož výsledkem jsou žalobou napadená rozhodnutí, bylo zahájeno na návrh Honebního společenstva Radětice - Hvožďany, a proto jsou vedena řízení ve věci návrhu žalobce a ve věci návrhu Honebního společenstva Radětice - Hvožďany, tj. ve dvou věcech, nikoliv ve věci jedné. Pokud žalobce namítal, že musel být účastníkem předmětných správních řízení o ustanovení myslivecké stráže v předmětné honitbě, pak k tomu krajský úřad uvedl, že to, kdo je uživatel honitby, je předmětem soudního sporu a přezkumu rozhodnutí o stanovení předběžného opatření, které řeší Ministerstvo zemědělství.

III. Stručný obsah spisu

6) Soud zjistil, že Okresní soud v Táboře rozsudkem čj. 11C 81/2012 – 230 ze dne 30. 5. 2013 určil, že smlouva o nájmu honitby uzavřená dne 12. 3. 2010 mezi Honebním společenstvem Radětice – Hvožďany a Mgr. P.K. je neplatná. Žaloba o určení, že je neplatná smlouva o nájmu honitby uzavřená dne 11. 3. 2010 mezi Honebním společenstvem Radětice – Hvožďany a Mgr. P.K., byla zamítnuta. Na základě odvolání obou účastníků řízení byl Pokračování
- 4 -
10A 115/2013

rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře čj. 15 Co 576/2013 – 286 rozsudek soudu I. stupně potvrzen.

IV. Právní názor soudu

7) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná.

8) Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo jeho odvolání jako nepřípustné zamítnuto. V odůvodnění žalovaný správní orgán pouze uvedl, že obdržel postoupené odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Tábor sp. zn. : S – META 16960/2013 OŽP/Dvo 4, čj. : METAB 20903/2013/OŽP/Dvo ze dne 24. 4. 2013, kterým se dle ust. § 12 zákona o myslivosti ustanovuje Vojtěch Kasal mysliveckou stráží s působností v obvodu honitby Radětice - Hvožďany. Dle postoupeného spisu není žalobce účastníkem řízení o ustanovení V.K. mysliveckou stráží. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Žalovaný zkoumal, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. O závěrech měli být žalobce a účastníci řízení v zákonné lhůtě informováni.

9) Žalobce v prvé řadě namítal právě nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť správní orgán pouze uvedl, že žalobce není účastníkem řízení o ustanovení V.K. mysliveckou stráží, avšak z odůvodnění rozhodnutí v žádném směru nevyplývá, jaké úvahy žalovaný správní orgán učinil a jaké závěry z těchto úvah vyplynuly.

10) Za účelem posouzení důvodnosti této námitky soud odkazuje na ust. § 89 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, v jakém rozsahu odvolací orgán přezkoumává odvoláním napadené rozhodnutí, respektive řízení, které předcházelo jeho vydání. Podle tohoto ustanovení je povinností odvolacího orgánu přezkoumávat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo s právními předpisy v plném rozsahu. Správnost rozhodnutí přezkoumává v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nebo pokud to vyžaduje veřejný zájem. Při přezkoumávání zákonnosti průběhu řízení, které předcházelo vydání odvoláním napadeného rozhodnutí, nepřihlíží odvolací orgán k takovým vadám řízení, které nemohou mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy nebo na jeho věcnou správnost. Z toho vyplývá, že v plném rozsahu se odvolací orgán vypořádává souladem napadeného rozhodnutí s právními předpisy, ve vztahu k hledisku správnosti rozhodnutí pak rozsahem námitek, které jsou uvedeny v odvolání. Odvolací orgán je vždy povinen vypořádat se se všemi odvolacími důvody a uvést, jakými úvahami a jakými právními předpisy se při rozhodování řídil. Pokud některé odvolací námitky nejsou pro posouzení základních otázek v řízení rozhodující, nelze je bez dalšího v rozhodnutí pominout, je zapotřebí takové námitky označit a uvést k nim, z jakých důvodů nejsou pro věc podstatné. Je nutné, aby účastníku řízení bylo srozumitelné, z jakých důvodů se takovými námitkami správní orgán v odvolacím řízení nezabýval. Takové námitky nelze bez jakéhokoliv povšimnutí či vysvětlení v rozhodnutí, kterým byla posuzována důvodnost odvolání zcela pominout. Pokud totiž správní orgán námitky nevypořádá přesvědčivým způsobem nebo dokonce pomine některé námitky vypořádat vůbec, má to za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů.

Pokračování
- 5 -
10A 115/2013

11) V dané záležitosti žalobou napadené rozhodnutí těmto požadavkům nevyhovělo, neboť z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé strohé konstatování, že žalobce nebyl účastníkem řízení o ustanovení V.K. mysliveckou stráží. Takové rozhodnutí bez uvedení konkrétních důvodů je nepřezkoumatelné. Odůvodnění je nedostatečné a to, jak ve smyslu rozsahu, tak ve smyslu přesvědčivosti vydaného rozhodnutí. Nelze z něho totiž v žádném směru zjistit, jaké úvahy správní orgán učinil, zda prováděl nějaké dokazování, jak důkazy případně hodnotil, ani není zřejmý, jaký skutkový stav vzal žalovaný správní orgán za základ svého rozhodnutí. Žalovaný nesplnil svou základní povinnost uvést srozumitelné důvody svého postupu. Soud pak nemůže nahradit chybějící závěry správního orgánu svými vlastními závěry, neboť by nepřípustně vstupoval do pravomoci orgánu veřejné správy a své vlastní rozhodnutí by tímto způsobem zatížil vadou.

12) Jak již bylo řečeno, přezkoumatelné správní rozhodnutí je takové rozhodnutí, z něhož je zřejmý nejen výrok, ale i odůvodnění, v němž musí být ve smyslu § 68 odst. 2 správního řádu zřejmé důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí není potřeba ve smyslu odst. 4 tohoto ustanovení pouze za situace, že správní orgán I. stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. O takovou situaci se v daném případě zjevně nejednalo.

13) Jestliže žalovaný správní orgán rozhodl o odvolání žalobce tak, že je nepřípustné, neboť žalobce nebyl účastníkem řízení, pak takové rozhodnutí požadavkům výše citovaných ustanovení správního řádu nevyhovuje. K tomu lze odkázat i kupř. na judikaturu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2Afs 24/2005, podle které nestačí, pokud odvolací orgán při vypořádání s argumentací odvolatele pouze konstatuje, že je nesprávná, avšak neuvede v jakém směru (v jakých konkrétních aspektech, resp. důvodech právních či případně skutkových) nesprávnost spočívá. Z odůvodnění rozhodnutí musí být zřejmý vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Z odůvodnění rozhodnutí dále musí být srozumitelné, z jakých důvodů odvolací orgán nepovažoval za důvodnou, skutkovou či právní argumentaci účastníka řízení a z jakých konkrétních důvodů odvolací námitky považuje za mylné, nepřípadné či vyvrácené. K tomu lze odkázat na další rozsudek Nejvyššího správního soudu, kupříkladu sp. zn. 7Afs 212/2006 …..rozsah odvolacím orgánem provedeného přezkumu musí nalézt odraz v odůvodnění jeho rozhodnutí. Z odůvodnění musí být patrný dosavadní průběh řízení v míře potřebné pro zasazení rozhodnutí o věci do patřičného skutkového a právního textu. Musí z něho být zřejmý vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Dále z něho musí být zřejmé, proč odvolací orgán nepovažoval za důvodnou skutkovou a právní argumentaci účastníka řízení…….“.

14) S ohledem na tento závěr soudu, že žalobou napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné, se soud dalšími žalobními námitkami zabývat nemohl, a to i přesto, že soudu jsou známy judikáty Nejvyššího správního soudu, v nichž je dovozováno, že z úřední povinnosti je třeba přihlédnout k dalším nezákonnostem napadeného rozhodnutí či jeho nicotnosti v takové míře v jaké to obsah napadeného správního rozhodnutí umožňuje. V daném případě soud dospěl k závěru, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí neumožňuje, aby se soud dalšími žalobními námitkami zabýval, neboť tyto námitky jsou právě ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí neoddělitelné takovým způsobem, aby umožňovaly zabývat se věcně i dalšími žalobními námitkami.

Pokračování
- 6 -
10A 115/2013

15) Soud proto uzavřel, že rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť odůvodnění napadeného rozhodnutí bylo zcela obecné, protože žalovaný se pouze omezil na konstatování, že žalobce není účastníkem řízení. Neuvedl však na základě jakých úvah a závěrů, závěr o tom, že žalobce není účastníkem řízení, vyslovil.

V. Závěr, náklady řízení

16) Soud proto v dané věci podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost, pro nedostatek důvodů zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

17) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané záležitosti byl žalobce úspěšný a z toho důvodu mu byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 9.800 Kč, představující zaplacený soudní poplatek 3.000 Kč, 2 úkony právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d) , § 7 bod 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.), tedy 6.200 |Kč a 2 x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) 600 Kč, náklady celkem 9.800 Kč. Podle ustanovení § 60 odst. 5 s.ř.s. osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou ji soud uložil. V dané věci osobě zúčastněné na řízení soud žádnou povinnost neuložil, a proto bylo rozhodnuto tak, že osobě zúčastněné na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pokračování
- 7 -
10A 115/2013

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 21. března 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová v. r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru