Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 115/2012 - 54Rozsudek KSCB ze dne 15.05.2013

Prejudikatura
7 As 21/2011 - 87

přidejte vlastní popisek


10A 115/2012 - 54

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Boubín spol. s.r.o., Špidrova 45, Vimperk, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce, Horní náměstí 103/2, Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15.5.2012 č.j. 1542/1.30/12/14.3, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích ze dne 16.2.2012 č.j. 1379/5.30/12/14.3, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 25.000,-Kč za správní delikt na úseku pracovní doby a zároveň povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000,-Kč. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

Žalobce v žalobě popisuje průběh kontroly provedené dne 14.7.2011 Oblastním inspektorátem práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích . Namítá, že inspektor uvedeného úřadu L.N. uvedl nepravdivě a dodatečně do ,, informací“, že zaměstnanci žalobce vypověděli, že evidence pracovní doby není vedena, přestože se Pokračování
- 2 -
10A 115/2012

těchto zaměstnanců inspektor na toto nedotazoval. To je stvrzeno podpisy zaměstnanců žalobce na čestném prohlášení ze dne 9.1.2012. Dále žalobce namítá, že nepravdivě a dodatečně zapsal inspektor výpověď J.S., která se kontroly vůbec nezúčastnila a informaci nepodepsala. Rovněž není pravda, že by inspektor vyslýchal zaměstnance podle § 7 odst. 1 písm. h) zákona č. 251/2005 Sb., jak vyplývá z ,, informace “. Orgány inspekce nezjistily skutečný stav věci, odmítaly vysvětlil rozpory v informaci zaměstnankyně J.S., neprovedly její výslech a vydaly tak nespravedlivé a nepodložené rozhodnutí. Inspektoři se dostavili na kontrolu dne 14.7.2011, v době kolem 11.00 hod.. Na žádost žalobce z důvodu pracovního zaneprázdnění kontrola proběhla až ve 12.30 hod.. Inspektor požadoval předložit evidenci pracovní doby, žalobce proto přinesl dva poslední sešity a upozornil inspektory, že není posledních pár dnů evidováno. Ve skutečnosti to byl poslední týden, respektive 3 dny. Žalobce připouští, že se zápisy neprováděly každý den. Zaměstnává 4 pracovníky, kteří mají stále stejnou pracovní dobu, nemají žádné přesčasy, a proto považuje vyžadování denních zápisů za nesmyslné. Žalobce předložil sešity evidenci pracovní doby, ovšem ani jeden z inspektorů se do nich nepodíval, proto žalobce měl za to, že evidence docházky je zajímá jen okrajově a formálně. Na evidenci pracovní doby nebyl žalobce inspektory dotazován, považuje za nesmysl, že by uváděl ,, že na takové kraviny nemá čas “, jak je napsáno v ,, informaci “. Zcela popírá, že by byl na evidenci pracovní doby dotazován. Byl proto velmi překvapen, když v ,,informaci“ zaměstnanců bylo uvedeno, že vypověděli, že evidence pracovní doby není vedena. Má za to, že údaje o tom, že evidence není vedena, byla dopsána dodatečně, a to i rovněž do informace J.S., která vyslýchána vůbec nebyla, neboť měla již po pracovní době a nezdržovala se v době kontroly na pracovišti. Inspektor N. dopsal výpověď do informace nepřítomné J.S., což zjistil až nahlédnutím do spisu. Žalobci byla předána kopie protokolu, kde je napsáno, že nebylo zjištěno porušení zákona o zaměstnanosti, proto považoval kontrolu za ukončenou bez závad. Inspektor dodatečně vyhotovil protokol, který byl žalobci doručen do datové schránky. Tu žalobce neotevřel a protokol nepřečetl. Tím došlo k porušení zákona, neboť inspektor byl povinen seznámit s protokolem a kontrolovaná osoba byla povinna protokol podepsat. Zákonodárce neměl na mysli seznámení s protokolem tak, že bude zaslán do datové schránky. Žalobce se až dne 6.1.2012 dozvěděl, že se dopustil správního deliktu, tedy téměř půl roku po jeho spáchání, což považuje za nesprávné, neboť od kontroly nebyl vyzván, aby vedl řádně evidenci pracovní doby. Skutečnost, že kontrolou bylo zjištěno, že nevedl správně evidenci pracovní doby, se dozvěděl až dne 6.1.2012, po doručení příkazu ze dne 8.12.2012. Za banální prohřešek, kdy nebyly dopsané tři dny evidence, mu byla udělena pokuta 25.000,-Kč, kdy inspektor uvedl, že evidence nebyla vedena nikdy, což dodatečně dopsal, jako odpovědi zaměstnanců, přestože jim tato otázka nebyla položena. Žalobce poukazuje na skutečnost, že na příkazu není uvedeno, kým byl vyhotoven, přesto odvolací orgán shledal příkaz až na vadné poučení bezvadným. Příkaz však vykazuje podstatné právní vady, které ho činí neplatným. Žalobce opakovaně poukazoval na provedení výslechu J.S., jeho žádosti však nebylo vyhověno, proto podal na L.N. trestní oznámení, policie případ odložila s tím, že nedošlo ke spáchání žádného trestného činu. J.S. učinila čestné prohlášení, které bylo nesprávně vyhodnoceno žalovaným jako účelové. Napadené rozhodnutí je založeno na nepravdivém tvrzení o výpovědích zaměstnanců, kdy žalovaný se nezabýval námitkami a nesnažil se ani zjistit skutečný stav věci. Žalobce proto navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření popisuje průběh kontroly u žalobce a poznamenává, že se žalobce nezabývá samotnou podstatou správního deliktu, zda vedl či nevedl v době od 1.1.2011 do 14.7.2011 evidenci pracovní doby. V rámci kontroly byly kontrolovány pracovní smlouvy a mzdové listy jednotlivých zaměstnanců a to Ing. P. B., S.B., M.K., J.M. aj.S.. Jmenovaní zaměstnanci poskytli informace dle § 7 odst. 1 písm. h) Pokračování
- 3 -
10A 115/2012

zákona o inspekci práce, toto poskytnutí informací nelze nazývat výslechem, jak nesprávně činí žalobce. Dle § 7 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci je inspektor oprávněn dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby, z čehož je patrné, že se jedná o oprávnění inspektora. Na kontrolních listech o poskytnutých informacích není vyznačeno, že by kdokoliv ze zaměstnanců měl k průběhu poskytnutých informací jakoukoli výhradu. Je zcela irelevantní, na jakém místě došlo k poskytnutí informací pro celkové posouzení dané věci. Proto je nedůvodná výhrada žalobce, že informace byly poskytnuty v prostorách restaurace za přítomností jiných osob. Poskytnuté informace byly jedním z podkladů pro učinění závěru, že žalobce nevedl v kontrolovaném období evidenci pracovní doby v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce. Pokud jde o přítomnost J.S. během kontroly, jmenovaná byla kontrole z části přítomna. Kontrola byla zahájena v její přítomnosti v restauraci, proto její konstatování v čestném prohlášení o tom, že nebyla vůbec přítomna kontrole a ani v jejím průběhu neodešla, je mylné. Žalobce v průběhu správního řízení výslech J.S. nenavrhl a neučinil ani tak v podaném odvolání. Každá informace je v závěru datována a podepsána, žalovaný proto odmítá, že by některá otázka uvedená v informaci zůstala nezodpovězená a odpověď na tuto otázku byla dodatečně dopisována. Předložená čestná prohlášení považuje žalovaný za účelová, obsahující mylné závěry. Informace byly toliko jedním z podkladů pro učinění závěru že žalobce nevedl v kontrolovaném období evidenci pracovní doby v souladu se zákoníkem práce. Podstatné bylo přímé zjištění, a to nedoložení řádně vedené evidence v den kontroly. O provedené kontrole byl vyhotoven inspektorem protokol, jehož stejnopis byl doručen žalobci do datové schránky, který jej ovšem neotevřel, přestože mu nic nebránilo v tom, aby se s obsahem protokolu seznámil. Správní orgán prvního stupně se dopustil pochybení v tom, že nesprávně poučil žalobce o druhu řádného opravného prostředku. Vzhledem k tomu, že správní orgán prvního stupně postupoval v souladu s § 83 odst. 2 správního řádu, nedošlo v žádném ohledu k újmě na právech žalobce.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Dne 14.7.2011 provedl Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích v provozovně žalobce kontrolu. Ta se týkala dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, konkrétně vzniku pracovního poměru, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, evidence pracovní doby a odměňování pracovníků. Kontrolováno bylo období od 1.1.2011 do 14.7.2011. Kontrola probíhala současně s kontrolou Úřadu práce ČR, České správy sociálního zabezpečení zaměřených na potírání nelegální práce v restauračních zařízeních.

Nedostatky zjištěné při kontrole byly zapsány v protokole o vykonané kontrole ze dne 27.7.2011. Žalobci byl stejnopis doručen fikcí do jeho datové schránky. Z obsahu protokolu vyplývá, že žalobce byl poučen o možnosti požádat dle § 41 odst.1 zákona o inspekci práce o přezkoumání protokolu, čehož žalobce nevyužil.

Dne 8.12.2011 prvostupňový správní orgán vydal příkaz, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu dle § 28 odst. 1 písm. m) zákona o inspekci práce ve znění platném do 31.12.2011 a byla mu uložena pokuta ve výši 25.000,-Kč.

Dne 9.1.2012 žalobce zaslal žádost o přezkumné řízení příkazu ze dne 8.12.2011, kterou vyhodnotil správní orgán jako odpor, proto byl dle ust. § 150 odst. 3 věta druhá správního řádu příkaz zrušen a bylo pokračováno v řízení. Pokračování
- 4 -
10A 115/2012

Ve správním spise se nachází záznam výpovědi inspektora L.N., který se vyjadřoval k průběhu kontroly dne 14.7.2011 a vypověděl, že mu jednatel žalobce poté co požádal o evidenci pracovní doby sdělil, že evidenci pracovní doby zrušil, neboť ,, na takové blbosti nemá čas “. Součástí spisu jsou informace, které podepsal jednatel žalobce Ing. P.B., S. B. a další zaměstnanci žalobce, dle kterých evidence odpracované doby není vedena.

Ze záznamu výpovědi inspektora úřadu práce P.K. vyplývá, že kontrola na kterou se dostavili, následně po dohodě probíhala bezproblémově, doklady byly vyhledány. Jednatel žalobce sdělil, že evidenci nevede.

Oblastní inspektorát práce oznámením ze dne 17.1.2012 nařídil ústní jednání ve věci na den 26.1.2012. Žalobce byl seznámen s předmětem správního řízení i s podklady pro vydání rozhodnutí. Žalobce vypověděl mimo jiné, že není pravda, že by řekl, že evidence není vedena. Namítal, že v příkazu je uvedeno nesprávné poučení ( použito z rozhodnutí), a proto je příkaz neplatný. Žalobce předložil k nahlédnutí knihu evidenci docházky zaměstnanců vedenou od 2.1.2001 do konce roku 2005 a od 3.1.2011 do 26.1.2012. Žalobce vypověděl, že se s příkazem seznámil až dne 6.1.2012 nahlédnutím do datových schránek a s druhým protokolem se seznámil až dne 24.1.2012 nahlédnutím do spisu. Opakovaně namítal, že jeho zaměstnankyně J.S. při kontrole nebyla fyzicky přítomna, přesto je v protokolu uvedeno, že J. S. uvedla, že evidence pracovní doby není vedena. Skutečnost, že není vedena evidence, uvedená v informaci, byla dodatečně dopsána, podpis žalobce nezpochybnil.

Dne 16.2.2012 bylo vydáno oblastním inspektorátem práce rozhodnutí, dle něhož se žalobce dopustil správního deliktu na úseku pracovní doby dle § 28 odst. písm. m) dle zákona o inspekci práce platného v době spáchání správního deliktu tím, že žalobce jako zaměstnavatel nevedl evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.

Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí v zákonné lhůtě odvolal, zejména namítal, že nebylo přihlédnuto k tomu, že evidence pracovní doby během kontroly ležela na stole. Otázka, jak se vede evidence pracovní doby, při výslechu jednotlivých zaměstnanců nepadla a při podpisu v písemných informacích nebyla vypsána odpověď na ní. V protokolu o kontrole je nepravdivě uvedeno, že vypovídala J.S., která nebyla kontrole přítomna, proto nevypovídala. Žalobce předložil čestná prohlášení s úředně ověřeným podpisem J.S. a dalších zaměstnanců.

Žalovaný odvolání žalobce jako nedůvodné zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil, neboť z listinných důkazů, a to zejména z podepsaných informací vyplývá, že zaměstnanci žalobce i jednatel podpisem stvrdili, že evidence pracovní doby nebyla vedena. Žalobce při jednání sice předložil knihy docházek zaměstnanců, které jsou již řádně vedené, nicméně v době kontroly tomu tak nebylo. Žalobce jako zaměstnavatel byl povinen vést evidenci pracovní doby pro jednotlivé zaměstnance, ze které musí být jasně patrné údaje o odpracované pracovní době, včetně práce přesčas. Evidence odpracované doby, tak jak má na mysli zákoník práce, není totožná s evidencí docházky do zaměstnání. Evidence pracovní doby nebyla vedena u všech pěti kontrolovaných zaměstnanců, přičemž k porušování povinnosti žalobce docházelo po celé kontrolované období v době od 1.1.2011 do 14.7.2011.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokračování
- 5 -
10A 115/2012

Mezi účastníky je na sporu, zda se žalobce dopustil správního deliktu na úseku pracovní doby dle ust. § 28 odst. 1 písm. m) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce ve znění účinném do 31.12.2011 tím, že nevedl evidenci pracovní doby v období od 1.1.2011 do 14.7.2011.

Podle ustanovení § 28 odst.1 písm. m) zákona o inspekci práce se povinný subjekt může dopustit správního deliktu tím, že nevede evidenci pracovní doby, ačkoliv k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.

Žalobce byl rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu v Českých Budějovicích uznán vinným, že nevedl evidenci pracovní doby v době od 1.1.2011 do 14.7.2011 u jmenovaných zaměstnanců, a tím porušil právní povinnost stanovenou ust. § 56 zákoníku práce v platném znění, podle kterého je zaměstnavatel povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované pracovní doby, práce přesčas, noční práce a odpracovanou dobu v době pracovní pohotovosti. Tím, že žalobce tuto povinnost uloženou mu zvláštním právním předpisem nesplnil, dopustil se správního deliktu na úseku pracovní doby podle § 28 odst. 1 písm. m) tehdy platného zákona o inspekci v době spáchání správního deliktu.

Žalobce především namítá vadný postup správního orgánu, neboť nebyla z jeho strany splněna povinnost zjistit všechny rozhodné okolnosti, nebyl tedy řádně zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, což je jednou ze základných zásad činnosti správních orgánů. Správní orgán je povinen zjistit v řízení všechny rozhodné okolnosti i bez návrhů účastníků ve prospěch i neprospěch toho, jemuž má být ve správním řízení uložena nějaká povinnost, v tomto případě povinnost zaplatit pokutu ve výši 25.000,-Kč. Tato povinnost uložena správnímu orgánu je projevem zásady vyšetřovací, jež opravňuje orgán, který vede řízení ve věci, opatřovat si poklady pro své rozhodnutí nezávisle na vůli účastníků řízení. Soud shledal, že tato zásada byla ze strany správních orgánů dodržena. Žalobce proto nedůvodně namítá, že správní orgán nevyslechl svědkyni J.S., ovšem je nutno poznamenat, že tento návrh uplatnil poprvé žalobce až v odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí, přičemž nezdůvodnil jakým způsobem by tato svědecká výpověď mohla ovlivnit změnu napadeného rozhodnutí, jestliže další zaměstnanci shodně podepsali při kontrole, že evidence pracovní doby není vedena.

Žalovaný byl oproti správnímu orgánu prvního stupně vázán při přezkumu odvolání ust. § 82 odst. 4 správního řádu, dle kterého se přihlédne k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů uvedených v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Opačný postup, kdy by bylo možno vnášet nové důkazy a skutečnosti v následném řízení druhého stupně by v tomto případě byl v rozporu s podstatou a smyslem samotné kontroly, jež byla prováděna. Kontrolní orgán totiž při kontrole vychází z dokladů, které jsou mu předloženy při kontrole samotné. Účelem kontroly je krom dalšího kupříkladu též ověření, zda je kontrolovaný schopen plnit povinnost dle § 96 odst. 2 zákoníku práce, tedy umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby. V případě, že kontrolovaný není schopen doložit při kontrole a dokonce ani v rámci správního řízení prvního stupně kontrolované skutečnosti, je důvodné se domnívat, že danou povinnost nebude schopen plnit ani vůči svým zaměstnancům, těm nebude umožněno nahlédnout do předmětné evidence. V případě, že by bylo umožněno vnášet nové důkazy i v řízení před odvolacím správním orgánem, by navíc hrozilo, že předmětná evidence bude vytvořena až dodatečně z důvodu předchozí kontroly a pro žalobce neúspěšného správního řízení prvního stupně, Pokračování
- 6 -
10A 115/2012

čímž by došlo k rezignaci na zákonné požadavky, jež jsou předmětem kontroly samotné. Z toho plyne, že k dodatečně předložené evidenci pracovní doby při jednání dne 26.1.2012 přihlédnout nelze.

Z protokolu o vykonané kontrole podle zákona o inspekci, která byla provedena dne 14.7.2011,vyplývá, že bylo učiněno kontrolní zjištění, že evidence pracovní doby není vedena u servírky J.S., provozního vedoucího Ing.P.B., servírky S.B., pokojské M.K. a číšníka J.M.. Není evidován příchod a odchod zaměstnanců z pracoviště, z čehož vyplývá, že není prokazatelně evidována práce přesčas, ve svátek, práce v sobotu a neděli ani noční práce, a tím došlo k porušení ust. § 96 odst. 1 zákoníku práce. Protokol byl vyhotoven 27.7.2011 a byl žalobci zaslán do datové schránky, zpráva byla doručena fikcí dne 7.8.2011. Žalobce byl v protokolu o vykonané kontrole poučen, že může písemně požádat inspektora o přezkoumání protokolu a to do pěti pracovních dnů ode dne seznámení s protokolem. Ze strany žalobce žádost o přezkoumání protokolu ve stanovené lhůtě podána nebyla a rovněž z jeho strany nebyly označeny důkazy na vyvrácení závěru kontrolního zjištění. V tomto kontextu se nabízí připomenout povinnost zakotvenou v § 52 správního řádu, kdy účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. V tomto směru byla dodržena procesní pravidla, především s ohledem na proces zjišťování skutkového stavu. Žalobce měl dostatečný prostor k navržení důkazů a byl i řádně poučen, což dokládá protokol o vykonané kontrole a rovněž protokol o jednání ze dne 26.1.2012, kdy byl žalobce seznámen s podklady správního řízení i s podklady pro vydání rozhodnutí, zejména se záznamy výpovědí inspektora N. a Bc. K. ze dne 10.1.2012, s obsahem kontrolního spisu, který obsahoval zejména informace dle § 7 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci, protokol o kontrole a souhrnný list o kontrole.

Soud se blíže zabýval tvrzením žalobce týkajícím se existence předmětné evidence ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům, neboť v žalobě je namítáno, že byla předložena evidence pracovní doby, kdy inspektor se žalobce na to, jak je vedená evidence pracovní doby nedotazoval a žalobce popřel, že by uvedl, že na ,,takové kraviny nemá čas“, jak je napsáno v informaci.Ze spisu vyplývá, že žalobce měl možnost seznámit se před vydáním rozhodnutí v prvním stupni se všemi podklady rozhodnutí a též mu bylo umožněno navrhovat důkazy, čehož nevyužil, neboť po vydání příkazu ze dne 8.12.2011 v podání ze dne 26.1.2012 žalobce pouze namítal, že je nesprávně uvedeno poučení v příkazu, jestliže je tam poučení, že podle § 81 správního řádu je možné podat odvolání do 15 dnů, neboť správně mělo být napsáno, že proti příkazu je možno podat do 8 dnů odpor. Dále bylo žalobcem namítáno, že inspektor na místě nenahlížel do předložených knih evidence pracovní doby a nepořídil z nich ani výpis ani fotokopii, čímž porušil § 52 odst. 1 správního řádu.

Žalobce namítá, že inspektor Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích uvedl nepravdivě a dodatečně do informací o výslechu zaměstnanců podle § 7 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci, že zaměstnanci žalobce Ing. P.B., J.M., M.K., S.B. a J.S. vypověděli, že evidence pracovní doby není vedena, přestože se inspektor uvedených zaměstnanců na tuto skutečnost neptal. Tato námitka je nepodstatná, a to z následujících důvodů.

Z obsahu informací dle § 7 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci soud zjistil, že v uvedené listině v části, jakým způsobem vede zaměstnavatel evidenci odpracované doby pro zaměstnance je u J.S., S.B., P.B. i M.K. a J.M. uvedeno, že není vedena, přičemž u Ing. P.B. je uvedeno, že není vedena, byla zrušena, není na to čas. Uvedené informace byly podepsány zaměstnanci vyjma J.S., na informaci její podpis není, neboť nebyla v době kontroly, která probíhala následně od 12.30 hod., poté co došlo k jejímu zahájení v 11.00 hod Pokračování
- 7 -
10A 115/2012

a bylo upuštěno od jejího pokračování, přítomna na pracovišti. Žalobce sám v žalobě uvádí, že inspektor N. a i kontrolní pracovník Bc. P.K. za Úřad práce ČR se dostavili do provozovny žalobce v 11.20 hod., prokázali se služebními průkazy s tím, že se dostavili za účelem kontroly, která bude trvat přibližně hodinu. Vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění jednatele žalobce, po dohodě bylo v kontrole pokračováno zhruba po hodině, kdy se oba kontrolní pracovníci vrátili do provozovny. V průběhu kontroly došlo ke kontrole pracovních smluv, mzdových listů jednotlivých zaměstnanců a dále jmenovaní zaměstnanci poskytli informace dle ust. § 7 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci. Dle § 7 odst. 1 písm. h) je inspektor oprávněn dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou. Z uvedeného ustanovení je zřejmo, že se nejedná o výslech, eventuálně svědeckou výpověď, jak se žalobce mylně domnívá. Jedná se oprávnění inspektora dotazovat se zaměstnanců na určité skutečnosti. V souladu s tímto ustanovením postupoval i inspektor a následně takto získané informace byly zachyceny v listinné podobě, kdy zaměstnanci potvrdili pravdivost poskytnutých údajů, což stvrdili i svým podpisem, vyjma J.S., která podpis na informaci nemohla učinit, neboť v době pokračování kontroly nezdržovala se již na pracovišti. Ze záznamu výpovědi L.N. i P. K. vyplývá, že žalobce sdělil, že evidence odpracované doby vedená není.

Žalobcem je namítáno, že informace byly získány za přítomnosti jiných osob případě, že kontrola probíhala v prostorách restaurace. Tato výhrada není důvodná, neboť z informací není patrno, že by byla přítomna kontroly jiná fyzická osoba, vyjma zaměstnanců a jednatele žalobce. I za situace, že by bylo prokázáno, že zaměstnanci byli dotazováni inspektorem za přítomnosti dalších fyzických osob, nemá tato okolnost vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. V souvislosti s tím soud odkazuje na ust. § 9 odst. 1 zákona o inspekci, dle něhož je povinností kontrolované osoby vytvořit podmínky k výkonu kontroly, jakož i poskytnout součinnost odpovídající oprávnění inspektora. Soud poznamenává, že informace týkající se J.S. je v souladu se skutečností, že se kontroly neúčastnila, pouze je zde zachycen údaj o tom, že i ohledně této pracovnice nebyla evidence pracovní doby žalobcem vedena. Ze strany soudu nebyl zjištěn žádný rozpor v informaci J.S., jestliže v předmětné listině je zachyceno, že evidence pracovní doby této pracovnice není vedena. I v případě, že by bylo zjištěno, že tato informace se nezakládá na pravdě, s ohledem na další zjištěné nedostatky, kdy je zcela jednoznačně prokázáno, že žalobce evidenci pracovní doby ostatních pracovníků nevedl, neměla by tato nesprávnost vliv na výsledek rozhodnutí žalovaného. Předmětné informace byly pouze jedním z podkladů pro učinění závěru, že žalobce nevedl v kontrolovaném období evidenci pracovní doby v souladu se zákoníkem práce, neboť z protokolu o provedené kontrole ze dne 14.7.2011, proti kterému neměl žalobce námitek, vyplývá, že v rámci kontroly bylo zjištěno, že žalobce nevedl v kontrolovaném období od 1.1.2011 do 14.7.2011 u zaměstnanců evidenci pracovní doby a tím došlo k porušení § 56 odst. 1 zákoníku práce. Protokol o kontrolním zjištěním byl vypracován dne 27.7.2011 a žalobce byl s ním seznámen.

Žalobcem předložené čestné prohlášení Ing.P.B., S.B., M.K., J.M. není řádným důkazním prostředkem, přestože zde uvedení pracovníci uvádějí, že inspektor během kontroly nepožadoval žádné dokumenty, nekladl žádné otázky, do předložených dokladů nenahlížel, jestliže uvedenými zaměstnanci byla podepsána informace, ve které je uvedeno, že evidence pracovní doby vedena není, a tato listina je jimi i vlastnoručně podepsána. Čestné prohlášení nemůže zvrátit výsledek kontroly. Pokračování
- 8 -
10A 115/2012

Výhrada žalobce, že došlo k doplnění poskytnutých informací, nebyla v průběhu řízení prokázána. Tato výhrada se jeví jako účelová, ze strany inspektora nebyl zjištěn důvod pro uvádění nepravdivých skutečností v informaci. Soud opětovně poznamenává jako v předchozí pasáži rozsudku, že informace jsou stvrzeny podpisem pracovníků, proto soud uzavřel, že údaje v informaci jsou uvedeny správně a odpovídají skutečnosti. Ze spisu vyplývá, že inspektor Úřadu práce ČR Bc. K. vyhotovil na místě protokol o výsledku kontroly se závěrem, že nebylo zjištěno porušení zákona o zaměstnanosti, kdy s tímto protokolem byl žalobce na místě seznámen a byl mu předán jeho stejnopis. Ohledně kontroly dodržování povinností dle zákona o inspekci, byl vyhotoven inspektorem N. protokol o vykonané kontrole až dne 27.7.2011, jehož stejnopis byl doručen žalobci do datové schránky. Námitky žalobcem vzneseny nebyly.

Soud poznamenává, že k následně předložené evidenci docházky správně nebylo ze strany žalovaného přihlédnuto, neboť v daném případě je rozhodné zjištění v době kontroly. V daném případě dne 14.7.2011 žalobcem evidence pracovní doby předložena nebyla, proto v souladu s ust. § 28 odst. 1 písm. m) zákona o inspekci práce byl žalobce postižen za správní delikt právnické osoby na úseku pracovní doby, kterého se dopustil tím, že nevedl evidenci pracovní doby. K později předložené evidenci pracovní doby po kontrole nelze již přihlédnout.

K výhradě žalobce, že žalovaný i prvostupňový správní orgán se nesnažili zjistit ,,pravdivý“ stav věci a odmítali vysvětlit rozpory v informaci J.S., neprovedli její výslech a vydali nespravedlivá a nepodložená rozhodnutí, soud uvádí, že ze strany žalobce nebyl výslech J.S. navrhován, jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí. Podkladem rozhodnutí byl protokol o provedené kontrole a informace zjištěné od pracovníků žalobce.

Návrh žalobce na provedení výslechu J.S. před soudem byl zamítnut, neboť soud při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( § 75 odst. 1 s.ř.s. ). I v případě, kdy by J.S. jako svědkyně uvedla, že se kontroly nezúčastnila, tato její svědecká výpověď by nemohla zvrátit závěr o tom, že ze strany žalobce nebyla vedena evidence pracovní doby. Žalovaný ani netvrdí, že by J.S. byla přítomna kontroly, která probíhala od 12.30 hod., dne 14.7.2011. Mezi účastníky není sporu o tom, že J.S. byla na pracovišti od 10.30 hod. do 12.30 hod. dne 14.7.2011.

Prvostupňový správní orgán nepochybil, jestliže zaslal žalobci protokol o provedené kontrole datovou schránkou. Ze zákona o inspekci nevyplývá, že by protokol o provedené kontrole bylo povinností inspektora předat kontrolované osobě na místě. Skutečnost, že se žalobce dozvěděl o závěru správního orgánu, že se dopustil správního deliktu až dne 6.1.2012, je irelevantní, nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Rovněž okolnost, že v příkazu ze dne 8.12.2011 bylo nesprávně uvedeno poučení, nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť podáním odporu byl předmětný příkaz zrušen a bylo pokračováno v řízení o správním deliktu.

V protokolu o ústním jednání ze dne 26.1.2012 není uvedeno, že by žalobce navrhoval výslech J.S.. Pouze z obsahu protokolu vyplývá, že žalobcem bylo poukazováno na to, že Jitka Sovová nebyla kontroly fyzicky přítomna, což je v rozporu s písemnou informací č. 3, dle které měla uvést, že evidence pracovní doby není vedena. Z protokolu tohoto jednání nevyplývá, že by žalobce navrhoval výslech J.S., proto je nedůvodné jeho tvrzení, že požadoval výslech uvedené pracovnice na tomto jednání. Skutečnost, že J.S. nebyla vyslechnuta na policii, s tímto řízením o správním deliktu žalobce nesouvisí. Pokračování
- 9 -
10A 115/2012

Soud proto z důvodů uvedených shora uzavřel, že žalovaný se řádně vypořádal se všemi odvolacími námitkami, přihlédl k následkům protiprávního jednání, kdy odůvodnění výše uložené pokuty obsahuje všechna zákonná kriteria a je přezkoumatelné. Soud výši pokuty považuje vzhledem k jednání žalobce tak, jak bylo prokázáno, i s ohledem na možnou hranici zákonem stanovené sazby za přiměřenou. Soud proto z důvodů uvedených shora žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 věta první s.ř.s. dle něhož, nestanoví-li zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení se vzdal, neboť v souvislosti s tímto řízením mu žádné náklady řízení přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti nevznikly, proto je soud žalovanému nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 15.května 2013

JUDr. Věra B a l e j o v á, v.r.

předsedkyně senátu

Pokračování
- 10 -
10A 115/2012

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru