Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 109/2013 - 88Rozsudek KSCB ze dne 31.10.2014

Prejudikatura

7 Aps 2/2009 - 197


přidejte vlastní popisek

10A 109/2013 - 88

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Mgr. L. H., zastoupeného Mgr. Michalem Majchrákem, advokátem se sídlem České Budějovice, U Sirkárny 467/2a, proti žalovanému Městskému úřadu Trhové Sviny, Žižkovo nám. 32, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto:

Souhlas s provedením ohlášené stavby: terénní úpravy a oplocení stavebního pozemku parc. č. 464/8 v Trhových Svinech, vydaný žalovaným dne 19. 4. 2013 pod čj. Výst. 13/18-f/Sý je nezákonný.

Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 21.360 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal vydání rozsudku, ve kterém by soud určil, že souhlas s provedením ohlášené stavby terénní úpravy a oplocení stavebního pozemku parc. č. 464/8 v Trhových Svinech vydaný žalovaným dne 19. 4. 2013, je nezákonný.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 4. 8. 2014 uvedl, že došlo ke zrušení rozhodnutí čj. Výst. 21944/307-ÚR/2012/Sy ze dne 7. 1. 2013, které bylo podkladem pro vydání souhlasu s ohlášenou stavbou, který je žalobou napadán, proto došlo k objektivnímu právnímu stavu, kdy nebyly naplněny zákonné podmínky pro vydání souhlasu s ohlášenou stavbou.

Pokračování
- 2 -
10A 109/2013

Žalobce v žalobě uvádí, že žalovaný vydal dne 19. 4. 2013 souhlas s provedením ohlášené stavby: „terénní úpravy a oplocení stavebního pozemku parc. č. 464/8 v Trhových Svinech“. V případě vydání nezákonného souhlasu se může jednat o nezákonný zásah stavebního úřadu, proto je možné napadnout souhlas vydaný dle stavebního zákona prostřednictvím žaloby na ochranu před nezákonným zásahem. Souhlas dle stavebního zákona není správním rozhodnutím, nelze tedy proti němu podat odvolání podle správního řádu a jediným přípustným prostředkem soudní ochrany je přezkum podle ustanovení § 82 soudního řádu správního. Žalobce nezákonnost souhlasu s provedením ohlášené stavby spatřuje v tom, že byl vydán na základě územního rozhodnutí ze dne 7. 1. 2013, které je v rozporu s právními předpisy a je nesprávné. Žalobce má za to, že územní rozhodnutí nesplňuje podmínky kladené na něj ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu. Namítá, že příslušná stavba je plánována v území, které je dle územního plánu vymezeno jako plochy k bydlení. Jestliže se jedná o stavbu plechové výrobní haly o celkové rozloze přesahující 300 m, je tedy evidentní, že tato stavba patří do ploch vymezených pro výrobu a sklady, nikoliv do ploch určených pro bydlení. V odůvodnění napadeného rozhodnutí absentuje úvaha stavebního úřadu o tom, zda se jedná o drobnou provozovnu a zda a z jakých důvodů tato stavba nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. Tato stavba nemůže být objektivně považována za drobnou provozovnu u rodinného domu nesnižující kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a sloužící zejména obyvatelům v tak vymezené ploše, když k této stavbě není žádný rodinný ani jiný obytný dům, který by s ním tvořil jeden celek, plánován. Napadené územní rozhodnutí bylo vydáno na stavbu umístěnou na pozemku parc. č. 464/8, tudíž měly být účastníky územního řízení všichni vlastníci sousedních pozemků, tedy majitelé pozemků parc. č. 464/12 i parc. č. 448/23. Tito vlastníci však evidentně účastníky územního řízení nebyli a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo tak proběhlo v rozporu s právními předpisy.

Nezákonným stavebním souhlasem vydaným na základě nezákonného územního rozhodnutí byl žalobce zkrácen na svých právech, jestliže je vlastníkem pozemku parc. č. 401/1, který je v těsné blízkosti pozemku, ohledně něhož byl stavební souhlas vydán, přičemž na tomto svém pozemku má žalobce rodinný dům. Terénní úpravy, k nimž byl stavební souhlas udělen, jsou součástí rozsáhlé stavby výrobní haly, jejíž umístění je v rozporu s územním plánem, a proto nepřípustné. Pozemek žalobce a zejména stavba na něm je těmito terénními úpravami, které jsou součástí oné rozsáhlé stavby výrobní haly, přímo dotčen, a to zejména imisemi, hlukem, vibracemi, prachem, pachy, stíněním, zvýšenou dopravou na příjezdové komunikaci k jeho nemovitosti. O existenci nezákonného zásahu ohledně souhlasu s provedením ohlášené stavby se žalobce dozvěděl dne 27. 8. 2013 na ústním jednání spojeném s ohledáním na místě. Lhůta pro podání žaloby dvou měsíců, ode dne kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, byla tak dodržena, jestliže žaloba byla podána u soudu dne 17. 9. 2013.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti.

Žalovaný obdržel dne 3. 4. 2013 ohlášení stavby: terénní úpravy a oplocení stavebního pozemku parc. č. 464/8 v Trhových Svinech v k. ú. Trhové Sviny, které podal F. Z. Ohlášení splňovalo veškeré požadavky dle § 105 stavebního zákona, proto Městský úřad Trhové Sviny, stavební úřad vydal dne 19. 4. 2013 pod čj. Výst. 13/18-F/Sý souhlas s provedením ohlášené stavby.

Pokračování
- 3 -
10A 109/2013

Souhlas s ohlášením stavby byl vydán mimo jiné na základě územního rozhodnutí ze dne 7. 1. 2013 čj. Výst. 21944/307-ÚR/2012/Sy. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Odvolání žalobce bylo Krajským úřadem Jihočeského kraje posouzeno jako opožděné. Žalobce měl postavení účastníka řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona a rozhodnutí mu bylo v souladu se zákonem doručeno veřejnou vyhláškou. Územní rozhodnutí bylo účastníkům řízení dle § 85 odst. 2 stavebního zákona doručeno veřejnou vyhláškou dne 24. 1. 2013, patnáctidenní lhůta pro podání odvolání uplynula dnem 8. 2. 2013. Jestliže tedy žalobce si podal odvolání proti územnímu rozhodnutí až dne 27. 8. 2013, stalo se tak opožděně. Žalobce rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 4. 11. 2013 čj. KUJCK/56446/2013/OREG napadl žalobou, které bylo vyhověno. Krajský soud rozsudkem čj. 10A 156/2013-48 rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích ze dne 4. 11.2013 čj. KUJCK/56446/2013/OREG zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, neboť dospěl k závěru, že žalobce byl účastníkem řízení prvostupňového rozhodnutí nebylo řádně doručeno, jestliže žalobce nebyl jako účastník řízení na rozdělovníku územního rozhodnutí – veřejné vyhlášky uveden, proto z územního rozhodnutí vyvěšeného na úřední desce žalobce nemohl zjistit, jakým konkrétním způsobem se příslušná stavba dotkne jeho práv. Proto došlo ze strany stavebního úřadu k pochybení, jestliže žalobce nebyl v územním rozhodnutí uveden jako účastník řízení. Proto soud stanovil počátek běhu odvolací lhůty od okamžiku, kdy se žalobce seznámil s předmětným rozhodnutím, proti kterému se odvolal, a to ode dne 21. 8. 2013, kdy nahlédl do správního spisu.

Krajský úřad Jihočeského kraje dne 4. 6. 2014 pod čj. KUJCK 28955/2014/OREG vydal rozhodnutí, kterým rozhodnutí Městského úřadu Trhové Sviny, dle něhož byla umístěna stavba „zámečnická dílna s přístřeškem, parkovací stání a zpevněné plochy, přípojky na inženýrské sítě (vodu, kanalizaci, elektrickou energii, plyn) v Trhových Svinech na pozemku parc. č. 464/8 (nyní pozemek parc. č. 464/17), 3858/1 a oplocení tohoto stavebního pozemku“ a v části II. výroku stanoveny podmínky pro její umístění zrušil a řízení zastavil. Z odůvodnění vyplývá, že krajský úřad přihlédl k tomu, že stavba byla zahájena, aniž by k ní bylo vydáno pravomocné stavební povolení jako nezbytný právní titul k tomu, aby stavebník mohl stavbu provádět. To má za následek, že stavba je nyní jako rozestavěná projednávána v řízení o odstranění stavby a v řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby. Vydané územní rozhodnutí nenabylo právní moci, proto krajský úřad napadené rozhodnutí o umístění stavby, které není pravomocné, zrušil s tím, že v případě, že budou splněny podmínky § 129 odst. 3 stavebního zákona, je možné takovou stavbu dodatečně povolit. Proto byl důvod ke zrušení napadeného územního rozhodnutí a k zastavení řízení o umístění stavby za použití ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu.

Krajský soud se věcí zabýval podle § 82 a násl. s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

V daném případě se žalobce domáhá prohlášení nezákonnosti souhlasu s provedením ohlášené stavby ze dne 19. 4. 2013 za nezákonný.

Soud se nejprve zabýval tím, zda žaloba byla podána ve lhůtě pro podání žaloby dle §84 s.ř.s., dle něhož žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.

Pokračování
- 4 -
10A 109/2013

Z § 84 odst. 1 vyplývá, že subjektivní lhůta k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem je vždy vázána na vědomost žalobce o nezákonném zásahu. Z obsahu protokolu o jednání ze dne 27. 8. 2013 je patrno, že se žalobce uvedeného dne dozvěděl o souhlasu s provedením ohlášené stavby (o existenci nezákonného zásahu). Žaloba byla podána dne 17. 9. 2013, proto byla podána v zákonné lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce o nezákonném zásahu dozvěděl.

Nejvyšší správní soud v usnesení rozšířeného senátu ze dne 18. 9. 2012 čj. 2As 86/2010-76 definoval právní povahu souhlasů vydávaných stavebním úřadem podle stavebního zákona a možnosti soudního přezkumu těchto souhlasů a dovodil, že se v případě nezákonného souhlasu může jednat o nezákonný zásah stavebního úřadu. Z těchto důvodů je možné napadat souhlas vydaný dle stavebního zákona prostřednictvím žaloby na ochranu před nezákonným zásahem. Tím bylo postaveno najisto, že souhlasy podle stavebního zákona nejsou správním rozhodnutím, proto proti nim není možno podat odvolání podle správního řádu a jediným přípustným prostředkem soudní ochrany je tak přezkum podle § 82 soudního řádu správního.

Žalobce spatřoval nezákonnost stavebního souhlasu v tom, že byl vydán na základě územního rozhodnutí ze dne 7. 1. 2013 čj. Výst. 21944/307-ÚR/2012/Sy, které je však v rozporu s právními předpisy. Územního rozhodnutí bylo přezkoumáváno Krajským úřadem Jihočeského kraje, který rozhodnutím ze dne 4. 6. 2014 územní rozhodnutí zrušil a řízení zastavil, rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 6. 2014. Jak bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku, krajský úřad v odůvodnění rozhodnutí ze dne 4. 6. 2014 učinil závěr, že příslušné územní rozhodnutí nenabylo nikdy právní moci a rozestavěná stavba je nepovolenou stavbou včetně jejího umístění, a proto bude projednána v rámci řízení o dodatečném povolení stavby.

Pro posouzení důvodnosti žaloby podle § 82 a násl. s. ř. s. Nejvyšší správní soud trvale judikuje, že předpokladem pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu je kumulativní naplnění stanovených podmínek. Žalobce, musí být přímo zkrácen na svých právech, nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu zasaženo, může se žalobou domáhat u soudu ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

Naplnění shora uvedených podmínek je otázkou důvodnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Žalobce tedy musí tvrdit, že určitý úkon správního orgánu vykazuje všechny znaky nezákonného zásahu. Závěr o splnění uvedených podmínek však může učinit pouze příslušný krajský soud, jenž v takovém případě rozsudkem přizná žalobci ochranu podle § 82 s. ř. s. V daném případě byly splněny podmínky pro závěr, že souhlas s provedením ohlášené stavby vydaný žalovaným dne 19. 4. 2013 je nezákonný, při vydání napadeného stavebního souhlasu neexistovalo pravomocné územní rozhodnutí, bylo dodatečně krajským úřadem ex tunc zrušeno. Nezbytným podkladem pro vydání souhlasu s provedením ohlášené stavby bylo právě pravomocné územní rozhodnutí. Vydání územního rozhodnutí dle stavebního zákona je nutné pro realizaci příslušné stavby včetně terénních úprav a oplocení, jestliže se jednalo o rozsáhlou stavbu, která nespadá pod výjimky uvedené v § 79 odst. 2 stavebního zákona. Jestliže zde nebyla existence pravomocného územního rozhodnutí, neměl být ze strany žalovaného souhlas s provedením ohlášené stavby vydán, a proto soud vyslovil jeho nezákonnost.

Pokračování
- 5 -
10A 109/2013

Soud poznamenává, že Městský úřad Trhové Sviny usnesením o zrušení písemného opatření – souhlasu s provedením ohlášené stavby ze dne 23. 9. 2014 čj. Výst. 14/18-F/zruš., zrušil vydané písemné opatření ze dne 19. 4. 2013 pod značkou Výst. 13/18-F/Sý pro stavbu terénní úpravy a oplocení stavebního pozemku v Trhových Svinech na pozemku parc. č. 464/8 v k. ú. Trhové Sviny s účinky ode dne, kdy byl souhlas s provedením ohlášené stavby vydán. Jestliže ze strany žalovaného došlo ke zrušení souhlasu s provedením ohlášené stavby, soud vydal deklaratorní rozhodnutí o tom, že napadený souhlas byl nezákonný, a nebylo již zapotřebí ukládat žalovanému o uvedeném aktu rozhodovat.

Soud proto uzavřel, že souhlas k dané stavbě při neexistenci územního rozhodnutí představoval nezákonný zásah, ten byl již v době rozhodování soudu odstraněn, a proto postačovalo určení, že souhlas byl nezákonný. Podmínky pro určení, že jednalo se o nezákonný zásah podle § 82 s.ř.s. byly pro důvody uvedené v předchozí pasáži rozsudku splněny.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy žalobci, který byl v řízení úspěšný, náleží právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují 5 úkonů právní pomoci po 3.100 Kč, 5x 300 Kč režijní paušál, daň z přidané hodnoty 21 % z částky 16.000 Kč 3.360 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Celkem náklady řízení představují částku 21.360 Kč.

Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pokračování
- 6 -
10A 109/2013

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 31. října 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru