Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 105/2012 - 22Rozsudek KSCB ze dne 25.01.2013

Prejudikatura

3 Ads 77/2011 - 49

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Aos 1/2013 (zrušeno + zrušení rozhodnutí spr. orgánu)

přidejte vlastní popisek

10A 105/2012 - 22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Obec Zdíkov, se sídlem Zdíkov 215, zastoupeného Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem se sídlem v Táboře, Příběnická 1908, proti žalovanému Ministerstvu pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 6, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6.9.2012, č.j. 28577/2012-81, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 20.6.2012 č.j. KUJCK 17380/2011 OREG/7, (veřejné vyhlášce), jímž byl ve zkráceném přezkumném řízení zrušen územní plán obce Zdíkov včetně všech jeho následných změn. Odvolání žalobce bylo napadeným rozhodnutím jako nepřípustné zamítnuto podle § 92 odst. 1 a § 81 odst.1 správního řádu ve spojení s § 174 odst.1 správního řádu.

Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí vydané ve zkráceném přezkumném řízení zasahuje přímo do jeho práv. Žalobce vydal územní plán, který je základním dokumentem, Pokračování
- 2 -
10A 105/2012

který obci umožňuje regulovat rozvoj svého území. Krajský úřad Jihočeského kraje rozhodnutím ze dne 20.6.2012 ve zkráceném přezkumném řízení zrušil územní plán obce Zdíkov. Napadeným rozhodnutím žalovaný odmítl napravit rozhodnutí prvoinstančního orgánu, které zásadně a přímo zasáhlo do práv a povinností obce, která územní plán vydala. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce dotčen i ve svých vlastnických právech, neboť vlastní nemovitosti na území regulovaném územním plánem. Rozhodnutí založilo povinnost obce přijmout opatření k řešení situace v souladu s příslušnými ustanoveními stavebního zákona, zejména s jeho § 188 odst.1 případně § 188a odst.1. Obec nepochybně naplňuje definiční znaky účastníka řízení ve smyslu ustanovení § 27 odst.1 písm.b) správního řádu. Ustanovení § 174 odst.2 správního řádu obsahuje ve větě druhé a třetí speciální ustanovení upravující lhůtu pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení, ohledně opatření obecné povahy a účinků rozhodnutí, vydaného v přezkumném řízení. Žádná další speciální úprava přezkumného řízení týkající se opatření obecné povahy ve správním řádu obsažena není. Uplatní se tedy v plném rozsahu úprava obsažená v části druhé hlavě IX. správního řádu, pokud není aplikace některého z těchto ustanovení vyloučena zněním citovaných speciálních ustanovení, tady věty druhé a třetí ustanovení § 174 odst.2 správního řádu. Žalobce proto dovozuje, že přezkumné řízení, týkající se opatření obecné povahy, je proto správním řízením podle části druhé správního řádu. Rozhodnutí vydané v takovémto řízení je pak rozhodnutím podle § 67 správního řádu a účastníky je nutno vymezit v souladu s ustanovením § 27 správního řádu.

Žalobce namítá, že na přezkumné řízení týkající se opatření obecné povahy se nevztahuje ustanovení § 95 odst.4 správního řádu. Toto ustanovení nelze v daném případě aplikovat. Podle § 174 odst.1 správního řádu se na řízení podle části 6 správního řádu použijí ustanovení části 1 obdobně a části 3 přiměřeně. Dle žalobce v daném případě není možné použít ustanovení § 95 odst. 4 správního řádu proto, že se jedná o přezkumné řízení ve věci základního regulačního dokumentu, který obec vydává v samostatné působnosti. Žalobce proto namítá, že když žalovaný zamítl jeho odvolání jako nepřípustné, postupoval v rozporu se správním řádem, konkrétně s ustanovením § 2 odst.1,2 odst. 3,4 odst. 4, § 27 odst.2, § 81, § 92 a § 174 správního řádu. Tímto postupem bylo zasaženo i do práva žalobce na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 listiny a do práva na samosprávu ve smyslu čl. 100 a 101 Ústavy ČR.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Podle ustanovení § 171 správního řádu nemá řízení o opatření obecné povahy žádné účastníky proto nelze uvažovat ani s konkrétními účastníky v přezkumném řízení. Žalovaný má za to, že Krajský úřad Jihočeského kraje postupoval v souladu s § 174 odst.2a, § 95 odst.4 správního řádu. Přezkumné řízení o opatření obecné povahy je řízením bez účastníků, proto se nelze zabývat odvoláním žalobce jako opravným prostředkem. Odvolání byla v souladu s § 92 odst.1 správního řádu žalovaným zamítnuto.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto skutečnosti:

Krajský úřad Jihočeského kraje České Budějovice dne 20.6.2012 vydal veřejnou vyhlášku – rozhodnutí, jímž zrušil podle § 97 odst.3 ve vazbě na § 98 a 174 odst. 2 správního řádu územní plán Obce Zdíkov, o jehož vydání rozhodlo Zastupitelstvo Obce Zdíkov dne 30.3.2011, který nabyl účinnosti dne 24.4.2011.

Krajský úřad Jihočeského kraje ve veřejné vyhlášce v poučení uvedl, že proti rozhodnutí v přezkumném řízení podle § 81 správního řádu může podat odvolání pouze Pokračování
- 3 -
10A 105/2012

účastník řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že přezkumné řízení ve věci opatření obecné povahy je vedeno bez účastníků, nabývá toto rozhodnutí právní moci dnem svého oznámení.

Žalobce se proti shora uvedenému rozhodnutí o zrušení opatření obecné povahy odvolal.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 6.9.2012 odvolání Obce Zdíkov proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 20.6.2012 č.j. KUJCK 17380/2011 OREG/7 podle § 92 odst.1 a § 81 odst.1 správního řádu ve spojení s § 174 odst.1 správního řádu zamítl jako nepřípustné s odůvodněním, že územní plán Obce Zdíkov není právním předpisem ani rozhodnutím, je správním aktem s konkrétně určeným předmětem a s pouze obecně vymezeným okruhem adresátů, tedy netýká se individuálně určených osob. Řízení o návrhu opatření obecné povahy proto nemá žádné účastníky ve smyslu § 27 správního řádu, a proto i následné přezkumné řízení, jehož předmětem je opatření obecné povahy, také nemá žádné účastníky. Odvolání žalobce je tak nepřípustné a bylo zamítnuto.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst.2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí, jímž bylo zrušeno opatření obecné povahy ve formě územního plánu, o jehož vydání rozhodlo Zastupitelstvo obce Zdíkov dne 30.3.2011, který nabyl účinnosti dne 24.4.2011.

Prvoinstanční rozhodnutí bylo vydáno v přezkumném řízení, což umožňuje ust. § 174 odst. 2 správ. řádu. Stalo se tak ve zkráceném přezkumném řízení upraveném § 98 zákona. Právě protože předmětem řízení bylo opatření obecné povahy, pak pro povahu tohoto aktu, který má konkrétně vymezený předmět, jehož adresátem je neurčitý počet osob, není při přijímání opatření obecné povahy, tedy i územního plánu, jednáno s konkrétními účastníky. Přiměřená aplikace části druhé správního řádu je pro řízení o opatření obecné povahy požadována v § 174 odst. 1 zákona. Nemá-li řízení o opatření obecné povahy žádné účastníky, pak s konkrétními účastníky nelze uvažovat ani v řízení přezkumném, jehož předmětem je právě územní plán. Krajský úřad proto postupoval v souladu s § 174 odst. 2 a § 95 odst. 4 správ. řádu, jestliže s žádnými účastníky přezkumného řízení neuvažoval. Neurčitý okruh adresátů územního plánu nepředstavuje účastníky původního řízení o vydání opatření obecné povahy.

Neexistence účastníků řízení má pak za následek nemožnost podat odvolání, takže rozhodnutí první instance vydané v přezkumném řízení se stává rozhodnutím konečným.

Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze podle § 174 odst.2 správního řádu posoudit v přezkumném řízení. Toto ustanovení se vztahuje jak k řízení přezkumnému, tak zkrácenému přezkumnému řízení. Z § 94 odst.1 správního řádu vyplývá, že podat podnět k provedení přezkumného řízení může účastník. Řízení o vydání územního plánu je však řízením, ve kterém konkrétní účastníci nefigurují. Podané odvolání se týká přezkoumání opatření obecné povahy, kdy s žádnými účastníky není uvažováno. Prvostupňovým rozhodnutím bylo zrušeno opatření obecné povahy, které není adresováno konkrétním účastníkům. Proto nelze úspěšně argumentovat ustanovením § 95 odst. 4 správního řádu, které je zapotřebí vztahovat na individuální správní akty adresované konkrétním účastníkům. Pokračování
- 4 -
10A 105/2012

Jak bylo uvedeno výše, soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze podle § 174 odst. 2 správního řádu posoudit v přezkumném řízení. V dané věci se tak stalo formou zkráceného přezkumného řízení podle § 98 správního řádu. Z věty třetí tohoto ustanovení vyplývá, že prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst.3. Dle ustanovení § 97 odst.3 rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán zruší, nebo změní popř. zruší a věc vrátí odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně, tyto správní orgány jsou vázány právním názorem příslušného správního orgánu. Z toho je zřejmo, že ve zkráceném přezkumném řízení se žádné usnesení o zahájení přezkumného řízení nevydává. Ustanovení § 174 odst.2 věta druhá se vztahuje jak k řízení přezkumnému tak zkrácenému přezkumnému řízení. Jestliže není ve zkrácenému přezkumnému řízení povinnost usnesení o zahájení řízení vydat, postupoval v daném případě prvostupňový správní orgán správně. Jestliže je dána možnost přezkoumat územní plán v přezkumném řízení, neznamená věta druhá ustanovení § 174 odst.2 vyloučení možnosti využít zkrácené přezkumné řízení.

Pro využití institutu zkráceného přezkumného řízení jsou stanoveny v § 98 správního řádu tři podmínky, které musejí být splněny současně. První z podmínek je, zjevné porušení právních předpisu patrných ze spisového materiálu, dalším pak splnění ostatních podmínek pro přezkumné řízení a v případě, kdy není zapotřebí vysvětlení účastníků, pak lze provést zkrácené přezkumné řízení, kdy se neprovádí dokazování.

Možnost posouzení rozhodnutí v přezkumném řízení je upraveno v § 94 odst.1 správního řádu tak, že je lze učinit tehdy, lze-li důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. K podmínce uvedené v § 98 ohledně zkráceného přezkumného řízení, kdy není zapotřebí vysvětlení účastníků soud uvádí, že se jedná o přezkoumání opatření obecné povahy, kdy s žádnými účastníky uvažováno není. Proto nepřichází v úvahu jakékoliv vysvětlení účastníků.

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení bylo opatření obecné povahy, pak pro povahu tohoto aktu, který má konkrétně vymezený předmět, jehož adresátem je neurčitý počet osob, není při přijímání opatření obecné povahy tedy i územního plánu jednáno s konkrétními účastníky. Žalovaný proto učinil správný závěr, že odvolání žalobce proti rozhodnutí o zrušení územního plánu ze strany žalobce je nepřípustné a proto je v souladu s ustanovením § 92 odst.1 a § 81 odst.1 správního řádu ve spojení s § 174 odst.1 správního řádu zamítl.

Zcela nedůvodná námitka žalobce, že na přezkumné řízení, týkající se opatření obecné povahy se nevztahuje ustanovení § 95 odst.4 správního řádu, dle něhož účastníky přezkumného řízení jsou účastníci původního řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, jichž se přezkumné řízení týká nebo jejich právní nástupci, jestliže nebyl nikdo účastníkem řízení před prvostupňovým správním orgánem. Žalovaný správně odkázal na ustanovení § 95 odst.4, dle něhož účastníkem přezkumného řízení jsou účastníci původního řízení. Následné přezkumné řízení, jehož předmětem je opatření obecné povahy ve smyslu § 171 a § 174 odst.2 správního řádu, nemá tak žádné účastníky, a proto žalobce nemohl podat odvolání proti rozhodnutí, které je výsledkem přezkumu opatření obecné povahy.

V souvislosti s tím soud poukazuje na právní názor JUDr. J. V., LIT33688CZ-ASPI(ID) 2009, dle něhož opatření obecné povahy je správným aktem smíšené povahy, který není rozhodnutím, neboť nesměřuje vůči jmenovitě určeným osobám, které by mohly být účastníky správního řízení dle § 27 odst.1 správního řádu.

Pokračování
- 5 -
10A 105/2012

Zásady správního řízení vyjádřené v § 2 odst.1,2 porušeny nebyly, postupem žalovaného nebylo zasaženo do práva žalobce, rovněž tímto postupem nebylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces ve smyslu čl.36 Listiny a do práva na samosprávu ve smyslu čl.100 a 101 Ústavy ČR, protože bylo postupováno v souladu se správním řádem.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí není v rozporu s předpisy, kterých se žalobce dovolává a proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst.7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho administrativní činnosti.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 25. ledna 2013

Předsedkyně senátu:

Pokračování
- 6 -
10A 105/2012

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Markéta Šlachtová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru