Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 103/2013 - 27Rozsudek KSCB ze dne 13.12.2013

Prejudikatura

1 As 21/2010 - 65


přidejte vlastní popisek

10A 103/2013 - 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce K. L., zast. Mgr. Lubomírem Kazdou, advokátem v Praze 1, Půtova 1219/3, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, Odboru dopravy a silničního hospodářství, sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2013, č.j. KUJCK 40963/2013/ODSH,

takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) dne 6.9.2013 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2013, č.j. KUJCK 40963/2013/ODSH, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí Města Dačice, Městské policie Dačice ze dne 19.2.2013, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o obnovu řízení ze dne 16.11.2012, tak, že prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno a odvolání žalobce zamítnuto.

Žalobce prostřednictvím včasné správní žaloby namítá nepřezkoumatelnost a nezákonnost rozhodnutí správních orgánů, jejichž důsledkem je omezení subjektivních práv žalobce a vznik škody.

Pokračování
- 2 -
10A 103/2013

Žalobce se v průběhu správního řízení domáhal obnovy pravomocně uzavřeného blokového řízení z důvodu chybného zápisu přestupku, k němuž došlo v důsledku omylu v zapsání jiného přestupku, než jakého se žalobce skutečně dopustil a k jehož projednání dal v okamžiku zjištění a prokázání souhlas s vyřízením ve zkráceném blokovém řízení. Žalobcově žádosti o obnovu řízení nebylo Městskou policií vyhověno s tím, že městská policie není orgánem, který může obnovit řízení, pokud byl přestupek projednán v blokovém řízení. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí nemělo zákonem předepsanou formu a rovněž neobsahovalo řádné poučení o možnosti podat odvolání, namítá žalobce nesprávný procesní postup v řízení o jeho žádosti o obnovu řízení. Správní orgán tímto postupem přehlíží zjištěný skutkový nesoulad dokumentace žalobcova přestupku, nezabývá se jádrem žalobcovy žádosti o obnovu řízení, když tuto absenci zakrývá citací judikatury a žádným způsobem se nevypořádal s argumentací popisu události.

Přestupek žalobce nebyl spolehlivě zjištěn a tím nebyla splněna nutná podmínka pro vyřízení věci ve zkráceném blokovém řízení. Žalobce nedával souhlas s přestupkem ve výši 62 km/hod nebo 65 km/hod. Žalobce v této souvislosti namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nesrozumitelnost výroku, v němž správní orgán neuvedl všechny údaje jednoznačně a řádně. Svou argumentaci žalobce dále podpořil odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu ve věci přezkoumatelnosti pravomocně ukončeného blokového řízení.

Správní orgány se nevypořádaly řádně s námitkami v rozporech při neúplném zjištění skutkového stavu a rozpory v dokumentaci skutečně překročené rychlosti, absenci důkazů fotodokumentace, přepisem na bloku a s předpoklady pro měření rychlosti, čímž způsobily nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Správní orgány musí postavit na jisto, že se přestupce přestupku skutečně dopustil, musí se vypořádat se všemi skutečnostmi a důkazy. Obviněný z přestupku není povinen prokazovat, že se jednání nedopustil.

Závěrem žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí. Žalobce dále požaduje uložit žalovanému náhradu nákladů.

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10.10.2013 navrhl zamítnutí žaloby. K žalobním námitkám sdělil, že se žalobce udělením souhlasu s uložením pokuty v blokovém řízení vzdal možnosti zajištění dalších důkazních prostředků a akceptoval skutková zjištění a z nich vyplývající závěry o spáchání přestupku. Na základě tohoto souhlasu nabývají závěry správního orgánu charakteru nesporných zjištění, která tvoří podklad pro uložení sankce. Souhlas žalobce s úhradou pokuty v blokovém řízení nepředstavuje jednu z kumulativních podmínek tohoto řízení, nýbrž podmínku, při jejímž zjištění se bez dalšího vychází z toho, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Žalobce neměl souhlasit s vyřízením přestupku v blokovém řízení, ale požadovat vyřešení sporných otázek ve správním řízení.

K možnosti obnovy pravomocně ukončeného blokového řízení žalovaný uvedl, že žalobcem poukazovaná judikatura Nejvyššího správního soudu na danou věc nedopadá, neboť v předmětné věci byl rozporován samotný souhlas s vyřízením přestupku v blokovém řízení. V nyní projednávané věci se žalobce vzdal možnosti projednat věc ve správním řízení, závěry blokového řízení tudíž již nemohou být zpochybňovány. Jakákoliv obnova řízení o přestupku, který byl projednán v blokové řízení, je z povahy věci vyloučena.

Žalovaný dále odkazuje na znění ust. § 84 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále též zákon o přestupcích), který obsahuje tři podmínky pro uložení pokuty Pokračování
- 3 -
10A 103/2013

v blokovém řízení. Ochota obviněného zaplatit pokutu v blokovém řízení tedy nepředstavuje pouhou jednu z kumulativních podmínek tohoto řízení, nýbrž je právě jednou z těchto podmínek, při jejímž splnění se bez dalšího vychází z toho, že přestupek je spolehlivě zjištěn a nestačí jej vyřídit domluvou a že jsou tak splněny všechny podmínky pro uložení pokuty v blokovém řízení. Povaha blokového řízení vylučuje, aby osoba, která udělila souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, následně v žádosti o obnovu řízení dle ust. § 100 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též správní řád) zpochybňovala závěry učiněné v tomto řízení a namítala, že přestupek nebyl spolehlivě zjištěn či, že je možné vyřídit jej domluvou. Tímto by byl popřen smysl blokového řízení.

Žalobou napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť ze spisové dokumentace správních orgánů vyplývá, že rozhodovací důvody byly opřeny o listinné důkazy, které jsou součástí této spisové dokumentace.

Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti.

Dne 18.9.2012 byla žalobci Městskou policií Dačice uložena bloková pokuta ve výši 1.000,- Kč za překročení rychlosti v obci Velký Pečín, kdy žalobci v 15:18 hodin byla naměřena rychlost vozidla 65 km/hod. Pokutový blok série AG/2009 č. G 0619046 byl žalobcem téhož dne podepsán.

Dne 29.10.2012 byl strážmistrem Městské policie Dačice učiněn úřední záznam č.j. R 380/2012, z něhož vyplývá, že žalobci byla dne 18.9.2012 v obci Velký Pečín naměřena rychlost 65 km/hod, čímž žalobce porušil ust. § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. a dopustil se tak přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb. Jelikož byl přestupek spolehlivě zjištěn, byla žalobci uložena pokuta ve výši 1.000,- Kč, kterou žalobce uhradil na místě a pokutový blok podepsal.

O spáchaném přestupku bylo Městskou policií Dačice vyhotoveno oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení č.j. R 380/2012 obsahující údaje o spáchaném přestupku, které bylo zasláno Městskému úřadu Telč.

Dne 16.11.2012 byla žalobcem podána žádost o obnovu řízení učiněná na základě seznámení s obsahem oznámení vedeném pod č.j. 6686/2012 OD ze dne 26.9.2012. Žalobce v žádosti dále rozporuje zjištěný skutkový stav, když uvádí, že dne 18.9.2012 mu byla naměřena rychlost ve výši 55 km/hod, po odečtu tolerance mu byla ústně sdělena rychlost 52 km/hod. Údaj o naměřené rychlosti žalobce ve výši 65 km/hod je nesprávný a došlo tudíž k uvedení jiné právní kvalifikace, což vedlo k zápisu 2 bodů v bodovém hodnocení řidiče za skutek, který se nestal. Žalobce svou žádost opřel o judikaturu Nejvyššího správního soudu č.j. 1As 21/2010-47.

Dne 21.11.2012 bylo Městskou policií Dačice vydáno sdělení, kterým bylo žalobci oznámeno, že městská policie není orgánem, který může obnovit řízení, pokud byl přestupek spáchán v blokovém řízení. V daném případě nejsou pro obnovu řízení dle ust. § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu důvody, neboť nebyly předloženy žádné důkazy, které by rozporovaly postup policie při projednání přestupku ze dne 18.9.2012. Žalobce byl zastaven hlídkou policie poté, co mu byla naměřena rychlost v obci ve výši 65 km/hod, byl poučen o spáchání přestupku a seznámen s následky, které vyplývají z porušení zákona. Žalobce s přestupkem souhlasil a byl ochoten jej vyřídit na místě v blokovém řízení. Žalobce blok podepsal, čímž potvrdil, že je s přestupkem seznámen a blokovou pokutu ve výši 1.000,- Kč na místě uhradil. Pokračování
- 4 -
10A 103/2013

Přestupek žalobce, jenž je zařazen do bodového systému, byl následně oznámen Městskému úřadu Telč. Sdělení městské policie dále obsahuje skutečnost, že v obci Velký Pečín, ani na jiném místě, neměli na radaru nastavenou rychlost 55 km/hod. Vzhledem k těmto skutečnostem nedošlo ze strany Městské policie Dačice k žádnému nedopatření, omylu ani chybnému popisu skutku přestupku.

Dne 14.1.2013 podal žalobce žádost adresovanou Městskému úřadu Dačice, odboru dopravy, jejímž prostřednictvím sděluje, že v projednávané věci nebyl zvolen řádný procesní postup jako reakce na žalobcovu žádost o obnovu řízení dle ust. § 100 správního řádu, jak předvídá platný správní řád a zásady správního řízení.

Dne 19.2.2013 bylo Městským úřadem Dačice, Městskou policií Dačice vydáno rozhodnutí, kterým byla žalobcova žádost o obnovu řízení ze dne 16.11.2012 zamítnuta. V obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že blokovou pokutu nelze přezkoumat prostřednictvím institutu obnovy řízení. Jakákoliv obnova řízení o přestupku, byl-li projednán v blokovém řízení, je z povahy věci vyloučena, neboť nezbytnou podmínkou tohoto řízení je souhlas účastníka se zjištěním přestupku a uložením sankce. Nemožnost přezkumu blokové pokuty cestou obnovy řízení správní orgán dovozuje též z judikatury Nejvyššího správního soudu. Žalobcem poukazovaná judikatura není na danou věc aplikovatelná, neboť se jedná o věc, jež byla v době rozhodnutí prvostupňového správního orgánu postoupena rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu. V projednávané věci nebyly splněny podmínky ust. § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, neboť žalobce nenamítá existenci nových skutečností či nepravdivých důkazů, které sice v době původního řízení existovaly, ale žalobce je nemohl v původním řízení uplatnit. Žádné takové skutečnosti však žalobce neuplatňuje. Z podání žalobce je naopak zřejmé, že si byl spáchaného přestupku v době uložení pokuty vědom a neexistovala žádná překážka, která by mu bránila uplatnit ji přímo na místě. Pokud se žalobce domníval, že se skutek nestal tak, jak je uvedeno v pokutovém bloku, bylo třeba, aby tento svůj názor vyjádřil na místě spáchání přestupku tím, že odepře svůj souhlas s vyřízením věci blokovou pokutou a vyvolá správní řízení. Tvrzení, že žalobci byla městskou policií sdělena o 10 km/hod nižší rychlost a on na základě tohoto sdělení s uložením pokuty v blokovém řízení souhlasil, žalobce nijak nedokládá. Naopak žalobce svůj souhlas s udělením pokuty v blokovém řízení potvrdil podpisem bloku. S údaji na bloku se měl žalobce možnost a bylo v jeho zájmu, aby se s nimi před podpisem bloku seznámil.

Dne 22.3.2013 bylo Městskému úřadu Dačice doručeno odvolání žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, o němž bylo rozhodnuto prostřednictvím žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 29.7.2013 č.j. KUJCK 40963/2013/ODSH tak, že napadené rozhodnutí bylo potvrzeno a odvolání žalobce bylo zamítnuto. Žalovaný v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že prvostupňové rozhodnutí neshledal vadným, vnitřně rozporným či právně nebo fakticky neuskutečnitelným. Žalovaný shledal, že prvotní vyřízení žádosti žalobce bylo učiněno neformálně, tato vada však byla následně zhojena prvoinstančním rozhodnutím, proti němuž směřuje žalobcovo odvolání. Prvostupňové rozhodnutí má oporu ve spisovém materiálu a je řádně odůvodněno.

Žádost žalobce o obnovu řízení není důvodná. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá nemožnost obnovy řízení o přestupku, který byl projednán v blokovém řízení. Naopak žalobcem poukazovaná judikatura tohoto soudu se vztahuje pouze na případy, kdy obviněný rozporuje udělení souhlasu s vyřízením přestupku v blokovém řízení. V projednávané věci žalobce udělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení, tímto souhlasem žalobce akceptoval skutková zjištění a z nich vyplývající závěry o spáchání Pokračování
- 5 -
10A 103/2013

přestupku. V důsledku toho závěry orgánu oprávněného ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení nabývají charakteru nesporných zjištění, která tvoří podklad pro uložení sankce. Ochota obviněného zaplatit pokutu nepředstavuje pouhou jednu z kumulativních podmínek blokového řízení, nýbrž podmínku, při jejímž splnění se navíc bez dalšího vychází z toho, že přestupek je spolehlivě zjištěn a nestačí je vyřídit domluvou a že jsou tak splněny všechny podmínky pro uložení pokuty v blokovém řízení. V projednávané věci je nutné vycházet z toho, že se žalobce souhlasem s uložením pokuty v blokovém řízení vzdal důkladného zjišťování skutkového stavu věci v rámci běžného řízení o přestupku, a proto se této možnosti nemůže dovolávat v řízení o obnově. Provádění dokazování za účelem zjišťování skutkového stavu věci až v rámci obnovy blokového řízení by bylo i ve zjevném rozporu se smyslem blokového řízení jako neformálního typu řízení o přestupku. Obnova řízení o uložení pokuty v blokovém řízení dle ust. § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu nemůže přicházet v úvahu tehdy, když žadatel v žádosti o obnovu řízení nezpochybňuje svůj souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení a toliko brojí proti skutkovým zjištěním v něm učiněným. Žalobce v žádosti o obnovu řízení nezpochybňuje svůj souhlas s vyřízením věci v blokovém řízení, ale namítá, že jím řízenému vozidlu byla naměřena rychlost 65 km/hod namísto rychlosti ve výši 55 km/hod. Taková žádost o obnovu řízení musí být zamítnuta.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Žalobce v projednávané věci napadá rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jeho žádost o obnovu řízení o přestupku, který byl dne 18.9.2012 projednán v blokovém řízení. Důvod předmětné žádosti o obnovu řízení je opřen o ust. § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, když žalobce namítá chybný zápis přestupku. Nesprávnost tohoto zápisu žalobce spatřuje v tom, že byl zapsán jiný přestupek, než který byl žalobcem spáchán, neboť žalobce v době spáchání přestupku jel v obci rychlostí max. 55 km/hod namísto 65 km/hod, jak uvádí dokumentace správních orgánů.

Blokové řízení je zkráceným druhem řízení o přestupku. Jeho základními znaky jsou neformálnost, rychlost postihu a hospodárnost řízení. Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, je-li spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Pokuta až do výše 1 000 Kč je jedinou sankcí, kterou lze v blokovém řízení uložit, pokud zvláštní část zákona o přestupcích nebo jiný zákon nestanoví pokutu vyšší.

Blokové řízení je svou povahou řízením specifickým, zkráceným, zjednodušeným, ve kterém do značné míry splývá řízení se svým výsledkem – uložením pokuty. Jednou ze zákonem vyžadovaných podmínek pro tento postup je souhlas účastníka řízení s uložením pokuty. Pokud účastník tento souhlas nedá, postupuje se v řízení podle ust. § 67 a násl. zákona o přestupcích a věc se projedná a rozhodne ve standardním správním řízení. (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6.2.2008 č.j. 3As 58/2007-117)

Podmínky blokového řízení jsou stanoveny v § 84 zákona o přestupcích, dle kterého (1) Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit. (2) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. (3) Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, Pokračování
- 6 -
10A 103/2013

a osoby jimi pověřené a dále orgány určené tímto nebo jiným zákonem. (4) V blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.

Uložení pokuty v blokovém řízení představuje akt vydaný příslušným správním orgánem s cílem autoritativně zasáhnout do právních vztahů osoby obviněné z přestupku jako účastníka řízení o přestupku. Jedná se tedy o rozhodnutí mající povahu individuálního správního aktu. Jsou tak splněny podmínky podávané v ust. § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.), jde o úkon správního orgánu, jímž se osobě, která se přestupku dopustila, zakládá povinnost zaplatit pokutu.

Jak již krajský soud uvedl shora, jednou z podmínek přípustnosti vydání rozhodnutí v blokovém řízení je skutečnost, že osoba, která se přestupku dopustila, je ochotna pokutu zaplatit. Další podmínkou, jež musí být kumulativně splněna s podmínkou první, je, že přestupek je spolehlivě zjištěn. V případě, že by ten, kdo se dle názoru správního orgánu přestupku dopustil, nepovažoval přestupek za spolehlivě zjištěný, případně by z jiného důvodu nebyl ochoten pokutu zaplatit, bylo by třeba posuzovat otázky skutkové a právní týkající se spáchání správním orgánem tvrzeného přestupku, a bylo by tak třeba provádět ve věci dokazování. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.12.2014 č.j. 6As 49/2003-46)

V projednávané věci bylo z pokutového bloku série AG/2009 č. G 0619046 vystaveného dne 18.9.2012 zjištěno, že se žalobce v obci Velký Pečín dopustil přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb. a za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 1.000,- Kč. Žalobce považoval přestupek za spolehlivě zjištěný a uloženou pokutu byl ochoten uhradit, což doložil svým podpisem na předmětném bloku. Vzhledem k této skutečnosti není sporu o tom, že v daném případě byly naplněny podmínky ust. § 84 zákona o přestupcích a nebylo tudíž třeba otázky skutkové a právní týkající se žalobcem spáchaného přestupku řešit v klasickém správním řízení.

Přestupek žalobce byl vyřešen v blokovém řízení a věc nebylo nutné řešit ve správním řízení dle ust. § 67 a násl. zákona o přestupcích.

Ačkoliv přestupek byl projednán v blokovém řízení, podal žalobce dne 16.11.2012 žádost o obnovu tohoto řízení, neboť poté, co došlo k projednání přestupku v blokovém řízení, žalobce zjistil, že došlo ke skutkovému omylu, a sice k chybnému zápisu spáchaného přestupku, když žalobci byl do bodového hodnocení zapsán jiný přestupek, než který byl spáchán. Chybný zápis spočíval v nesprávně uvedené naměřené rychlosti žalobcova vozidla v obci, kdy namísto 55 km/hod byla žalobci zapsána rychlost 65 km/hod.

Podmínky obnovy správního řízení jsou upraveny v ust. § 100 odst. 1 správního řádu, dle něhož řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže (a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo (b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.

Spornou otázkou v souzené věci je to, zda lze obnovit řízení o přestupku, jestliže byl projednán v blokovém řízení, či nikoliv. Žalobce má za to, že tomu tak je, neboť podmínky Pokračování
- 7 -
10A 103/2013

obnovy jsou v daném případě splněny. S touto argumentací se krajský soud neztotožnil.

Shora nastolená otázka byla řešena již Nejvyšším správním soudem, a to konkrétně usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12.3.2013 č.j. 1As 21/2010-65. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „obnova řízení o uložení pokuty v blokovém řízení nemůže dle ust. § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu přicházet v úvahu tehdy, když žadatel v žádosti o obnovu řízení nezpochybňuje svůj souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení a toliko brojí proti skutkovým zjištěním v něm učiněným“.

Z uvedeného vyplývá, že obnova řízení o uložení pokuty v blokovém řízení je přípustná pouze tehdy, pokud obviněný z přestupku brojí proti tomu, že udělil souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení. Z žádného jiného důvodu nelze obnovu v tomto řízení připustit. Pakliže žalobce v žádosti zpochybňuje skutkové okolnosti jím spáchaného přestupku, který byl vyřešen v blokovém řízení, nelze z tohoto důvodu obnovu řízení připustit.

Žalobce v projednávané věci byl ochoten pokutu v blokovém řízení uhradit, souhlasil tedy s tím, že jím spáchaný přestupek byl spolehlivě zjištěn a neměl tudíž pochybnosti o skutkových či právních otázkách tohoto řízení, což doložil svým podpisem na předmětném bloku. Žalobce se tak vzdal svého práva, aby s ním bylo vedeno řízení o jeho jednání, jež bylo považováno za přestupek. Zejména skutková otázka předmětem dokazování učiněna nebyla, na rozdíl od nyní odlišných skutkových tvrzení žalobce. Pokud je smyslem přezkumu správních rozhodnutí ve správním soudnictví poskytnutí ochrany tam, kde osoby, jež tvrdí, že byly na svých právech dotčeny, se svých práv nedomohly před správním orgánem, ač se o to pokusily, pak za situace kdy sám žalobce ani nepožadoval, aby s ním bylo vedeno řízení o přestupku, jež by bylo správním řízením v prvním stupni, proti němuž by byly přípustné opravné prostředky, a žalobce by tak mohl ve skutečnosti využít ještě dvou instancí v samostatném správním řízení, nemůže se nyní soudní ochrany oprávněně dožadovat.

Návrhem na obnovu blokového řízení však žalobce fakticky zpochybňuje splnění podmínek pro to, aby vůbec mohlo být toto řízení vedeno – tvrdí, že došlo k chybnému uvedení skutkových okolností spáchání přestupku, resp. odvolává svůj souhlas s uložením pokuty. Vrácení do počátečního stadia, konkrétně do fáze před udělením souhlasu s uložením blokové pokuty, by navodilo situaci, za které by nebylo možno v blokovém řízení pokračovat, neboť by nebyla splněna jedna ze zákonem vyžadovaných podmínek – souhlas s uložením blokové pokuty. Obnova řízení pro jiný důvod, než je zpochybnění samotného udělení souhlasu s projednáním přestupku v blokovém řízení, je z povahy věci vyloučena.

Možnost obnovy blokového řízení ze žalobcem dovolávaného důvodu uvedeného v ust. § 62 odst. 1 písm. a) správního řádu je nutno vyloučit, neboť nezbytnou podmínkou tohoto řízení je souhlas obviněného se zjištěním přestupku a uložením sankce. Nebylo-li totiž ze svobodné vůle žalobce provedeno formalizované skutkové ani právní posouzení věci, nelze následně tvrdit, že skutkové okolnosti byly odlišné. Z uvedených důvodu tudíž nelze námitku žalobce, dle níž je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, považovat za důvodnou. Správní orgány v dané věci nebyly povinny zkoumat namítanou a rozporovanou skutkovou stránku žalobcem spáchaného přestupku v žádosti o obnovu řízení, neboť žalobce nevyužil možnosti projednat přestupek ve správním řízení a naopak souhlasil s jeho projednání v řízení blokovém, když s úhradou uložené pokuty souhlasil a spáchaný přestupek považoval za spolehlivě zjištěný.

Pokračování
- 8 -
10A 103/2013

Námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů nepovažuje krajský soud za důvodnou. Žalobce vadu rozhodnutí spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů spatřuje zejména v nevypořádání se s námitkami v rozporech při neúplném zjištění skutkového stavu a rozpory v dokumentaci skutečně překročené rychlosti, absenci důkazů fotodokumentace, přepisem na bloku a předpoklady pro měření rychlosti v součinnosti s Policí ČR. Nedůvodnost této žalobní námitky lze opřít o shora uváděné skutečnosti, když žalobce opětovně namítá rozpory ve skutkových okolnostech spáchaného přestupku. Jak již bylo řečeno shora, v případě, že žalobce udělil souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, nemůže následně zpochybňovat závěry učiněné v tomto řízení a namítat, že přestupek nebyl spolehlivě zjištěn a městská policie nepostupovala v součinnosti s policií státní. V případě, že žalobce měl pochybnosti o údajích obsažených v blokové pokutě či v postupu policie, neměl souhlasit s projednáním přestupku v blokovém řízení a tyto pochybnosti měl uplatnit v řízení správním. Žalovaný správní orgán nebyl v projednávané věci povinen zabývat se správností skutkových zjištění v přestupkovém řízení žalobce, který svým souhlasem akceptoval skutková zjištění a závěry o spáchání přestupku v blokovém řízení. Z pokutového bloku série AG/2009 č. G 0619046 ze dne 18.9.2012, z úředního záznamu Městské policie Dačice č.j. R 380/2012 ze dne 29.10.2012 a stejně tak i z oznámení o uložení pokuty vyplývá, že žalobce překročil povolenou rychlost v obci, když jel rychlostí ve výši 65 km/hod. Ze spisové dokumentace správních orgánů jasně vyplývá, že rozhodovací důvody byly opřeny právě o listinné důkazy, jež jsou součástí této dokumentace. Námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů je na základě uvedených skutečností nedůvodná.

Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že žádost žalobce o obnovu řízení byla zprvu vyřízena neformální způsobem, a to sdělením ze dne 21.11.2012, jímž byl žalobce pouze informován o tom, že městská policie není orgánem, který by byl oprávněn rozhodnout o obnově blokového řízení. Tato pochybnost však byla rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 19.2.2013 napravena a ve věci bylo v souladu s ust. § 100 odst. 2 správního řádu vydáno rozhodnutí o žádosti o obnovu řízení.

Na základě shora uvedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že správní orgány postupovaly v souladu s platnou právní úpravou i konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu, když žalobcovu žádost o obnovu blokového řízení z důvodů stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu neshledaly důvodnou. Krajský soud neshledal žalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Proto shora uvedenou žalobu v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Současně v souladu s ust. § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. ve výroku ad II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval.

Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Pokračování
- 9 -
10A 103/2013

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích

dne 13. prosince 2013

Samosoudkyně

Mgr. Helena Nutilová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru