Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 101/2013 - 25Rozsudek KSCB ze dne 27.02.2014

Prejudikatura

8 As 27/2005


přidejte vlastní popisek

10A 101/2013-25

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Honební společenstvo Vlachovo Březí, se sídlem Vlachovo Březí, Komenského 346, proti žalovanému Krajskému úřadu - Jihočeského kraje, se sídlem u Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.7.2013 č.j. KUJCK 1267/2009 OZZL-o 61/13, takto :

Žaloba se za mítá .

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí č.j. ŽP-Mysl.206.1/47004/2012 ze dne 26.3.2013 tak, že výrok prvostupňového správního orgánu byl nahrazen výrokem „Honební společenstvo Radhostice, předtím Libotyně a původně Dolní Kožlí splnilo podmínky pro transformaci honiteb a honebních společenstev vzniklých podle předchozí právní úpravy stanovené v § 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti. Společenstevní honitba v jeho držení zůstala zachována tak, jak byla uznána podle předchozí právní úpravy, tj. rozhodnutím Okresního úřadu Prachatice č.j. ŽP/Mysl.206/1-732/93 z 30.3.1993.“

Pokračování
- 2 -
10A 101/2013

V žalobě žalobce uvádí, že rozhodnutím Městského úřadu Prachatice ze dne 26.3.2013 byl zamítnut návrh Honebního společenstva Radhostice na uvedení honitby Dolní Kožlí, předtím Libotyně do souladu se zákonem z důvodu nesplnění podmínek transformace a dále byl konstatován zánik honitby v důsledku ust. § 69 odst. 1 zákona o myslivosti k 31.3.2003. Žalovaný změnil rozhodnutí tak, že Honební společenstvo Radhostice splnilo podmínky pro transformaci honiteb a honebních společenstev a společenstevní honitba v jeho držení zůstala zachována, jak byla uznána podle předchozí právní úpravy. Žalobce s tímto rozhodnutím nesouhlasí, má za to, že podmínky pro transformaci honitby a honebního společenstva nebyly splněny. Napadené rozhodnutí odporuje právním předpisům a je rovněž věcně nesprávné. Žalovaný svým rozhodnutím zasahuje do ustálených poměrů v dané lokalitě, kde v mezidobí vznikla nová honební společenstva a honitby, které byly pravomocnými rozhodnutími uznány a jsou tedy závazná. Tato skutečnost je však žalovaným opomíjena. Rozhodnutí žalovaného je proto v rozporu s dříve vydanými závaznými rozhodnutími, když tato skutečnost je natolik zásadní, že může činit rozhodnutí nicotným. Žalobce nesouhlasí s tím, že došlo ke splnění podmínek transformace ze strany Honebního společenstva Radhostice. Závěry žalovaného nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu, naopak ze zjištěného skutkového stavu byly vyvozeny nepřiléhavé závěry. Složení honebního výboru neodpovídalo stanovám a zákonu o myslivosti, neboť osoby zvolené do honebního výboru nebyly členy honebního společenstva. Rovněž nebyl dodržen stanovený počet členů honebního výboru, což žalovaný připouští.

Žalovaný v odůvodnění uvedl, že v případě honitby Dolní Kožlí bylo vše změněno, ust. § 69 zákona o myslivosti však stanoví, že v rámci tohoto řízení může být řešen pouze soulad dříve uznaných honiteb, proto nelze provést změnu honiteb. Stanovy Honebního společenstva Radhostice jsou přizpůsobeny zákonu o myslivosti, a to zejména v otázce pozbytí členských práv při převodu honebních pozemků. Slovní popis hranice podaný Honebním společenstvem Radhostice neodpovídá výměře a přehledu pozemků. Žalovaný nesprávně dospěl k závěru, že Honební společenstvo Radhostice splnilo podmínky pro transformaci, proto je navrhováno zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí s tím, že na uvedených závěrech trvá. Honební společenstvo Radhostice splnilo podmínky transformace, proto žalovaný nesouhlasí s tím, že by z důvodu dlouhodobě ustálených poměrů měl rozhodnout, že Honební společenstvo Radhostice podmínky transformace nesplnilo. O tom, zda Honební společenstvo Radhostice a jeho honitba následně zanikla vydáním nových rozhodnutí, v tomto řízení rozhodováno nebylo. Napadeným rozhodnutím jiná rozhodnutí nebyla dotčena. Existencí vydaných rozhodnutí o uznání honiteb Vlachovo Březí a Husinec se žalovaný zabýval v odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 5. Žalovaný považuje proto tvrzení žalobce, že existenci těchto rozhodnutí pomíjí, za nepravdivé.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto skutečnosti:

Honební společenstvo Radhostice podalo návrh na vydání rozhodnutí o souladu honitby se zákonem č. 449/2001 Sb. o myslivosti. K návrhu byly připojeny stanovy honebního společenstva, zápis z jednání jeho valné hromady, seznam vlastníků honebních pozemků, přehled honebních pozemků a zákres těchto pozemků do mapy.

Ze spisu vyplývá, že dne 13.1.2003 bylo vydáno rozhodnutí č.j. ŽP-Mysl.206.1/5413/2291/02 o neuznání uvedení honitby HS Dolní Kožlí do souladu se Pokračování
- 3 -
10A 101/2013

zákonem o myslivosti. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 21.3.2003 č.j. OZZL/1199/03/Bř zamítl a potvrdil.

Dne 14.4.2003 bylo vydáno rozhodnutí č.j. ŽP-Mysl.206/1/448/794/03, kterým bylo odmítnuto zaregistrování HS Libotyně o uznání společenstevní honitby. Žalovaný toto rozhodnutí změnil rozhodnutím č.j. OZZL/3434/03/Bř ze dne 4.8.2003, změna se týkala upřesnění výroku, věcný obsah výroku zůstal nezměněn. Zaregistrování HS Libotyně a uznání společenstevní honitby v jeho držení bylo odmítnuto. Ministerstvo zemědělství ČR rozhodnutím č.j. 35233/2003-7040 ze dne 15.1.2004 změnilo rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí ze dne 21.3.2003 č.j. OZZL/1199/03/Bř tak, že prvostupňové rozhodnutí č.j. ŽP-Mysl.206/1/448/794/03 a č.j. ŽP-Mysl.206/1/5413/2291/02 bylo zrušeno a věc vrácena k novému projednání.

Prvostupňový správní orgán vydal dne 21.5.2004 rozhodnutí č.j. ŽP-Mysl.206/1/537/820/04, kterým odmítl zaregistrovat HS Radhostice a uznat honitbu v jeho držení. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 17.8.2004 pod č.j. KUJCK 2224/2004 OZZL/Bř-R/092 uvedené rozhodnutí zrušil, a to pro jeho rozpor se správním řádem a věc vrátil k novému projednání.

Prvostupňový správní orgán rozhodnutím č.j. ŽP-Mysl.206/1/537/820/04/1 ze dne 30.11.2004 odmítl registraci HS Radhostice, předtím Libotyně, původní Dolní Kožlí a neuznal honitbu v jeho držení. K odvolání HS Radhostice rozhodl žalovaný tak, že rozhodnutí změnil, přičemž změněný výrok neměnil podstatu rozhodnutí prvostupňového rozhodnutí, tedy registrace HS Radhostice, předtím Libotyně a původně Dolní Kožlí byla odmítnuta a honitba v jeho držení nebyla uznána. Na základě žaloby proti tomuto rozhodnutí Krajský soud v Českých Budějovicích toto rozhodnutí krajského úřadu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 5.1.2006 rozhodl o zrušení rozhodnutí č.j. ŽP-Mysl.206/1/537/820/04/01 ze dne 30.11.2004 a vrátil věc k novému projednání. Prvoinstanční orgán vydal dne 3.3.2006 rozhodnutí pod č.j. ŽP.Mysl.206/256/330/06, kterým konstatoval neuvedení honitby Radhostice do souladu se zákonem o myslivosti a její zánik v důsledku zákonného ust. § 69 odst. 1 zákona o myslivosti k 31.3.2003. O odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodl dne 26.5.2006 tak, že rozhodnutí č.j. ŽP Mysl.206/256/330/06 potvrdil a odvolání zamítl. Proti tomuto rozhodnutí byla podána správní žaloba, o které krajský soud rozhodl dne 2.10.2006 pod č.j. 10Ca 123/2006-25 tak, že žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku byla podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 10Ca 123/2006 – 25 zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl dne 26.8.2008 tak, že rozhodnutí žalovaného ze dne 26.5.2006 č.j. KUJCK 14161/2006 OZZL/Bř-RO48 a rozhodnutí městského úřadu ze dne 3.3.2006 pod č.j. Mysl.206/256/330/06 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Z odůvodnění rozsudku krajského soudu vyplývá, že prvostupňové rozhodnutí je nepřezkoumatelné se zřetelem ke skutečnosti, že ze spisu není zřejmé, zda minimální výměra honitby byla dodržena ke dni 31.12.2002. Nebylo možno vycházet ze zjištění o rozsahu po tomto datu, tedy k roku 2005 či 2006. Dále se v rozsudku uvádí, že bude zapotřebí rozhodnout o námitce podjatosti ze dne 1.3.2006 a následně bude nutno projednat žádost žalobce učiněnou dne 13.12.2002 podle správního řádu z roku 1967. V tomto řízení bude na správních orgánech posoudit stav k 31.122002 a zhodnotit, zda žalobce splnil podmínky transformace.

Pokračování
- 4 -
10A 101/2013

Žalovaný vydal dne 11.12.2009 rozhodnutí č.j. KUJCK 1267/2/2009 OZZL/Bř-R2, kterým zrušil prvostupňové rozhodnutí č.j. ŽP Mysl.206/1/5478/2008Rozh ze dne 6.11.2008 a věc vrátil k novému projednání.

Prvostupňový správní orgán přípisem ze dne 25.1.2010 vyzval HS Radhostice k vypracování přehledu pozemků patřících do HS Radhostice, předtím Libotyně, původně Dolní Kožlí, jenž budou označeny číslem parcelním a výměrou za účelem řádného zjištění celkové výměry honebních pozemků a jejich souvislosti. Následně vydal prvostupňový správní orgán dne 6.1.2011rozhodnutí č.j. Mysl.206.1/2776/2010, kdy konstatoval neuvedení honitby Radhostice do souladu se zákonem o myslivosti a její zánik v důsledku ust. § 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti. K odvolání HS Radhostice žalovaný rozhodl tak, že odvolání zamítl rozhodnutím ze dne 4.4.2011 s tím, že honitba Radhostice nedosahuje zákonem stanovenou výměru 500 ha. Toto rozhodnutí bylo napadeno HS Radhostice žalobou, které soud rozsudkem č.j. 10A 47/2011-74 vyhověl, respektoval závazné stanovisko citované v rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 4As 91/2006, neboť nesprávně byl posouzen stav honitby k 31.12.2002. Žalovaný na základě tohoto rozsudku prvostupňové rozhodnutí ze dne 6.1.2011 zrušil a věc vrátil k novému projednání.

Prvoinstanční správní orgán vydal dne 3.8.2012 rozhodnutí č.j. ŽP-Mysl.206.1/23062/2012, které bylo žalovaným dne 28.11.2012 zrušeno a vráceno k novému projednání. Prvostupňový správní orgán vydal dne 26.3.2013 nové rozhodnutí, o kterém bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím tak, že bylo změněno, kdy stávající výrok rozhodnutí byl nahrazen jiným výrokem, že Honební společenstvo Radhostice předtím Libotyně a původně Dolní Kožlí splnilo podmínky pro transformaci honiteb a honebních společenstev, vzniklých podle předchozí právní úpravy stanovené § 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti, kdy společenstevní honitba v jeho držení zůstala zachována tak, jak byla uznána podle předchozí právní úpravy, tedy rozhodnutím Okresního úřadu Prachatice ze dne 30.3.1993.

Prvostupňový správní orgán dopisem ze dne 11.1.2013 vyzval žalobce k odstranění nedostatků podání doplněním podání o aktualizovaný seznam členů honebního výboru a aktualizovaný seznam členů Honebního společenstva Radhostice, o stanovy a zápis z jeho valné hromady, o seznam honebních pozemků navržených k přičlenění, o důvod přičlenění a slovní popis hranic. Správní orgán dne 26.3.2013 rozhodl, tak, že návrh honebního společenstva na uvedení honitby Dolní Kožlí do souladu se zákonem o myslivosti zamítl z důvodu nesplnění podmínek transformace. Z odůvodnění vyplývá, že správní orgán se zabýval tím, zda honitba Dolní Kožlí, která byla uznána podle předchozí právní úpravy, splnila povinnosti stanovené § 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti tedy, zda k 31.12.2002 podala orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem, zda HS Dolní Kožlí, pak Libotyně a následně HS Radhostice přijalo k 31.3.2003 stanovy, případně je přizpůsobilo novému zákonu o myslivosti a zvolila orgány HS, dále pak, zda honitby Dolní Kožlí dosahovala k 31.12.2002 minimální výměry stanovené v § 17 odst. 7 zákona o myslivosti, přičemž vycházel z přehledu pozemků tvořící honitbu k 31.12.2002, který byl vypracován Honebním společenstvem Radhostice. Dle prvostupňového správního orgánu uvedená honitba splňovala zákonnou výměru, ovšem nebyly dodrženy stanovy honebního společenstva, podle kterých má mít honební výbor 7 členů, ale bylo zvoleno pouze 5. Žalovaný tato rozhodnutí změnil tak, že Honební společenstvo Radhostice splnilo podmínky pro transformaci.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokračování
- 5 -
10A 101/2013

Městský úřad Prachatice rozhodnutím ze dne 26.3.2013 návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem o myslivosti v držení Honebního společenstva Radhostice, předtím Libotyně, původní Dolní Kožlí zamítl. Žalovaný toto rozhodnutí změnil tak, že Honební společenstvo Radhostice, předtím Libotyně, původně Dolní Kožlí splnilo podmínky pro transformaci honiteb a honebních společenstev vzniklých podle předchozí právní úpravy stanovené § 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti s tím, že společenstevní honitba v jeho držení zůstala zachována tak, jak byla uznána podle předchozí právní úpravy, tj. rozhodnutím ze dne 30.3.1993.

V daném případě je mezi účastníky na sporu, zda Honební společenstvo Radhostice, předtím Libotyně, původně Dolní Kožlí splnilo podmínky pro transformaci honiteb a honebních spolčenstev vzniklých podle předchozí právní úpravy.

V souvislosti s tím soud nejprve odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 8.11.2006, č.j. 8As 27/2005-214, ve kterém Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „řízení podle § 69 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti má za cíl pouze transformaci honiteb do stavu odpovídajícího nové zákonné úpravě (§ 69 odst. 1 zákona) stejně odpovídající změnu honebních společenstev (§ 69 odst. 2 zákona). V rámci těchto řízení může být řešen soulad dřívě uznaných honiteb, které zůstávají zachovány s novou právní úpravou § 69 odst. 1 zákona, nikoliv však změna těchto honiteb, která je sice možná, ale pouze v rámci odpovídajících ustanovení zákona o myslivosti“. Vyšel přitom z úvahy, že „z žádného ustanovení o myslivosti nevyplývá, že by zánik členství v honebním společenstvu znamenal automatické vyvázání odpovídajících honebních pozemků ze společenstevní honitby. Změna honitby se totiž může odehrávat pouze v zákonném rámci a za související aktivity orgánu státní správy myslivosti (§ 31 zákona o myslivosti). Takovým řízením ovšem řízení vedoucí k vydání napadeného rozhodnutí nebylo“. Tehdy posuzovaná věc se týkala řízení o uvedení honitby do souladu se zákonem podle § 69 odst. 1 zákona o myslivosti. Na tyto závěry navázal Nejvyšší správní soud rovněž v rozsudku ze dne 22.2.2007, č.j. 1As 47/2005-72, když vyslovil, že „jestliže tedy původní honební společenstvo je transformováno, tj. nezaniklo, nemohou pozemky tohoto honebního společenstva být současně součástí honebního společenstva stěžovatele. Nejvyšší správní soud nemohl přisvědčit ani právnímu názoru stěžovatele spočívajícímu v tom, že § 18 a § 20 zákona o myslivosti mohou být aplikovány i na transformované společenstvo. Předmětná ustanovení se vztahují na vznik honebního společenstva, nikoliv na transformaci stávajícího honebního společenstva, neboť je pojmově vyloučeno, aby již vzniklé honební společenstvo znovu vzniklo“.

V rozsudku ze dne 27.6.2007, čj. 9As 18/2007-109 dospěl Nejvyšší správní soud k závěrům, že „z pozitivní právní úpravy vyplývá, že nově založená honební společenstva…..musí při svém vzniku splnit z části stejné a z části odlišné podmínky, než-li společenstva vzniklá dle zákona č. 23/1962 Sb. To je zcela logický a předvídatelný důsledek změny společenských poměrů, jímž se přizpůsobila zákonná úprava. Za účelem zachování nutné kontinuity existence honebních společenstev vzniklých dle zákona č. 23/1962 Sb. i v režimu nové zákonné úpravy obsahuje zákon č. 449/2001 Sb. přechodné ust. § 69, dle něhož platí, že pokud honitba dosahuje stanovené plošné výměry, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby ve smyslu § 17 zákona o myslivosti, je osoba, které byla honitba uznána, povinna podat orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem č. 449/2001 Sb. Při transformaci honebních společenstev pak není třeba vydávat konstitutivní rozhodnutí o nové registraci společenstva, ale pouze deklaratorní individuální správní akt o splnění podmínek zákona č. 449/2001 Sb. Je tomu tak i proto, že Pokračování
- 6 -
10A 101/2013

honební společenstva vzniklá podle zákona č. 23/1962 Sb. s účinností právní úpravy ze zákona nezanikly a s novou registrací by vedle sebe existovaly dva zcela identické subjekty, což je prakticky i právně nepřípustné…se zánikem členství vlastníka honebních pozemků v honebním společenstvu nelze spojovat vyčlenění jeho pozemků z honitby, jejímž držitelem je toto honební společenstvo. Důvody spočívají jak v hmotněprávní potřebě kontinuity péče o ekosystém, tak i procesněprávní nemožnosti změny správního rozhodnutí o uznání honitby pouhým zánikem členství vlastníka pozemku v honebním společenstvu. Pokud tedy vystoupivší členové budou mít v úmyslu právo myslivosti v nově uznané honitbě, mohou takového stavu dosáhnout za použití institutů, které jim k tomu zákon výslovně dává, tedy zejména prostřednictvím rozdělení honitby, podaří-li se jim prosadit podání takového návrhu držitelem honitby. Potřebu kontinuity výkonu práva myslivosti, v rámci původních honebních společenstev, lze podepřít i dalším argumentem. Mezi vlastníky honebních pozemků nelze rozlišovat podle umístění jejich nemovitosti v rámci uznané honitby. Pokud by totiž pozemky některých vlastníků byly umístěny tak, že by jejich vynětí zapříčinilo nesouvislost honitby co do její plochy a rozlohy, či její příliš malou šířku, dotklo by se vyčlenění těchto pozemků stávající honitby (a příslušného honebního společenstva jako jejího držitele) mnohem více než vyčlenění pozemků jiných vlastníků, jejichž pozemky jsou prostorově lokalizovány na okraji honitby. Vyjmutí takových pozemků by mělo za následek tu skutečnost, že dotčená honitba by přestala splňovat zákonem stanovené požadavky. Tento argument má svůj právní odraz v ústavně zakotvené zásadě zákazu diskriminace, neboť členové prvně zmíněné skupiny vlastníků by se oprávněně mohli cítit dotčeni tím, že by jim nebylo umožněno zároveň s ukončením svého členství v honebním společenstvu vyjmout své pozemky z uznané honitby, kdežto jiným by tato možnost z výše uvedených důvodů odepřena nebyla.“

Soud proto uzavřel, že dle judikatury NSS se v řízení o uvedení honitby do souladu se zákonem podle § 69 zákona o myslivosti z hlediska požadavků na tvorbu honitby zkoumají jen požadavky uvedené v § 17 zákona o myslivosti, aplikace § 18 zákona o myslivosti nemá v tomto řízení místo. Aplikovat ust. § 18 zákona o myslivosti, tzn. zohledňovat, zda se v případě jednotlivých pozemků tvořících výměru honitby jedná o pozemky členské nebo přičleněné přísluší správním orgánům jen v řízení o uznání honitby. Takovým řízením však řízení podle § 69 zákona o myslivosti není, když honitby podléhající režimu § 69 zákona o myslivosti již vznikly podle dřívějších předpisů a nemohou tak logicky vznikat znovu. Se závěry této dosavadní rozhodovací činnosti se zdejší soud v dané věci ztotožňuje. Změnu honitby lze proto provést pouze v rámci příslušných ustanovených zákona o myslivosti a nikoliv na základě podaných výpovědí z členství v honebním společenstvu.

Ze spisu vyplývá, že Honební společenstvo Dolní Kožlí zaslalo Okresnímu úřadu Prachatice „oznámení o souladu honitby se zákonem č. 449/2001 Sb. o myslivosti dne 13.12.2002, ve kterém uvádí důvody uvedení honitby, která je v jeho držení, do souladu se zákonem o myslivosti“. K tomuto oznámení doložilo mapový zákres honební honitby Dolní Kožlí a výměru honebních pozemků členěných podle druhu kultur a rovněž přiložilo i zápis z jednání valné hromady Honebního společenstva Dolní Kožlí z 15.11.2002, prezenční listinu a seznam členů. Výměra honitby činila k 31.12.2002 547,0175 ha.

Podle § 69 odst. 1 zákona o myslivosti honitby a obory uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány, to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbami podle uvedeného zákona, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitba uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů povinna do 31.12.2002 orgánu státní správy Pokračování
- 7 -
10A 101/2013

myslivosti podat návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba k 31.3.2003 zaniká. Podle § 69 odst. 2 téhož zákona právní povahy honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídí ustanovením tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Jinak honební společenstvo a společenstevní honitba zanikají. Podle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti zůstávají honitby a obory uznané podle dosavadních právních předpisů zachovány, přičemž to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbami, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle zákona o myslivosti, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů povinna podat do 31.12.2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem.

Předmětné řízení bylo zahájeno podáním HS Radhostice, předtím Libotyně, původní Dolní Kožlí, jedná se tedy o to, zda honební společenstvo splnilo podmínky pro transformaci honiteb a honebních společenstev dle shora uvedeného zákonného ustanovení, tedy zda Honební společenstvo Radhostice i honitba v jeho držení zůstaly zachovány podle předchozí právní úpravy a nezanikly k 31.3.2003. Dle žalovaného Honební společenstvo Radhostice podmínky transformace dle § 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti s odkazem na rozsudek NSS č.j. 5As 45/2010-75 splnilo. Tento závěr žalovaného je správný a soud se s ním ztotožnil.

Řízení podle § 69 zákona o myslivosti má za cíl pouze transformaci honiteb do stavu odpovídající nové zákonné úpravě. V rámci těchto řízení se proto řeší jen soulad dříve uznaných honiteb, které zůstávají zachovány s novou právní úpravou, nikoliv však změna honiteb, která je sice možná, ale pouze v rámci odpovídajících ustanovení zákona o myslivosti.

Žalobce namítá, že žalovaný svým rozhodnutím zasáhl do dlouhodobě ustálených poměrů v dané lokalitě, kde v mezidobí vznikla nová honební společenstva a honitby, které byly pravomocnými rozhodnutími uznány, z toho pak dovozuje, že napadené rozhodnutí nemůže obstát, neboť je v rozporu s dříve vydanými závaznými rozhodnutími. Uvedená výhrada žalobce důvodná není, jestliže napadeným rozhodnutím bylo pravomocně rozhodnuto o oznámení souladu honitby se zákonem o myslivosti, kdy předmětem řízení byl tedy návrh Honebního společenstva Radhostice, předtím Libotyně, původní Dolní Kožlí na uvedení honitby v jeho držení do souladu se zákonem o myslivosti. V daném případě bylo tedy povinností správních orgánů o této žádosti rozhodnout, tedy zabývat se tím, zda předmětné honební společenstvo splnilo podmínky transformace, či nikoliv. Napadeným rozhodnutím rozhodnutí ze dne 6.10.2003, č.j ŽP-Mysl.206/1/1/845/03, o uznání společenstevní honitby Husinec a č.j. ŽP Mysl/206/1/0/1694/03 ze dne 8.10.2003 o uznání společenstevní honitby Vlachovo Březí v tomto řízení nebyla dotčena a těchto honitbách nebylo rozhodováno.

Honitba Dolní Kožlí byla rozhodnutím č.j. ŽP-Mysl.206/1/1/845/03 ze dne 6.10.2003 o uznání společenstevní honitby Husinec a č.j. ŽP-Mysl./206/1/0/1694/03 ze dne 8.10.2003 o uznání společenstevní honitby Vlachovo Březí rozdělena na základě tehdy pravomocného rozhodnutí Městského úřadu Prachatice č.j. ŽP/Mysl.206/1/448/794/03 ze dne 14.4.2003, o odmítnutí registrace HS Libotyně a odmítnutí uvedení honitby Dolní Kožlí do souladu se zákonem o myslivosti v důsledku čehož honitba i Honební společenstvo Libotyně k 31.3.2003 zanikly, což bylo potvrzeno i žalovaným rozhodnutím ze dne 4.8.2003. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že pravomocná rozhodnutí ze kterých žalovaný vycházel Pokračování
- 8 -
10A 101/2013

ohledně žalobce, jsou zmiňována v odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to na straně 5 a rovněž na straně 9 – část čtvrtá. Rozhodnutí ohledně uznání společenstevní honitby Vlachovo Březí tímto rozhodnutím dotčeno není, neboť o uznání společenstevní honitby Vlachovo Březí rozhodováno nebylo a napadeným rozhodnutím tedy uvedené rozhodnutí o uznání společenstevní honitby Vlachovo Březí není dotčeno. O uznání honitby žalobce bylo rozhodování správním orgánem v době, kdy rozhodnutí o neuvedení honitby a Honebního společenstva Dolní Kožlí bylo pravomocné, což mělo za následek, že honitba i Honební společenstvo Dolní Kožlí zanikly k 31.3.2003. Jednalo se o zánik honitby dle § 69 odst. 1 zákona o myslivosti po jejím neuvedení do souladu se zákonem.

K výhradě žalobce, že v mezidobí vznikla nová honební společenstva a honitby, které byly pravomocnými rozhodnutími uznány a zůstávají v platnosti, jsou tudíž závazná, lze obecně přisvědčit. V této výhradě ovšem žalobcem není uvedeno jaká konkrétní honební společenstva a honitby vznikly a jakými rozhodnutími byly uznány, proto soud se blíže uvedenou výhradou nemůže zabývat, jestliže žalobcem nebyla konkrétně uvedená rozhodnutí, se kterými je napadené rozhodnutí dle jeho názoru v rozporu. Na takto neurčitou námitku soud reagovat nemůže, proto soud odkazuje na uvedené závěry žalovaného v napadeném rozhodnutí na straně 5 první odstavec, na straně 9 v části čtvrté a na straně 12 poslední odstavec.

Soud je v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 povinen přezkoumat zákonnost napadeného rozhodnutí toliko v mezích žalobních bodů. Povinnost uvést žalobní body v žalobě tíží na základě ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žalobce. Není povinností ani právem soudu dohledávat namísto žalobce skutkové a právní důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí. Pokud žalobce neformuluje konkrétně žalobní body, je negativním důsledkem jeho počínání to, že soud nemůže z pohledu neexistence žalobních bodů přezkoumat zákonnost napadeného rozhodnutí. Nikoli to, že povinnost formulovat žalobní body přechází na soud. Dlužno dodat, že opačný přístup by vedl k tomu, že by soud musel z vlastní iniciativy namísto žalobce zjišťovat, jak se s námitkou žalovaný vypořádal, a poté se zabývat tím, zda je toto vypořádání v souladu se zákonem. Soud by se tak rázem ocitl nikoli v pozici arbitra sporu, nýbrž v pozici advokáta žalobce. Taková role soudu nepřísluší.

Žalobce dále vyslovuje nesouhlas s tím, že došlo ke splnění podmínek transformace ze strany Honebního společenstva Radhostice, aniž opětovně konkrétně uvádí, která z podmínek transformace nebyla ze strany Honebního společenstva Radhostice splněna, proto soud pouze obecně konstatuje, že jak prvostupňový orgán, tak i žalovaný se zabývali tím, zda předmětná honitba, která byla uznána – Dolní Kožlí, splnila povinnosti pro zachování honitby dle § 69 odst. 1 zákona o myslivosti. Ze spisu vyplývá, že tehdejší orgán státní správy myslivosti (OSSM) Okresní úřad Prachatice obdržel v termínu – 17.12.2002 od HS Dolní Kožlí „ Oznámení o souladu se zákonem č.449/2001 Sb. o myslivosti“. Současně byla i doručená tabulka „přehledu pozemků“ vypracovaná Honebním společenstev Radhostice podle přehledů pozemků, ve kterých byla honitba Dolní Kožlí uznána v roce 1993. Honitba Dolní Kožlí splňovala k 31.12.2002 zákonnou výměru (547,0175 ha), s tímto závěrem se ztotožnil i žalovaný, přičemž neshledal ani jiný nesoulad původní honitby Dolní Kožlí dle § 17 zákona o myslivosti, jako je nesouvislost honebních pozemků či nepřípustný tvar honitby (pruh užší než 500 m). Podmínky pro zachování honitby Dolní Kožlí byly splněny, tedy honitba zůstala zachována v hranicích vymezených rozhodnutím Okresního úřadu Prachatice č.j. ŽP/Mysl.206/1-732/93 ze dne 30.3.1993. Z toho vyplývá, že honební společenstvo vzniklé podle předchozí právní úpravy, učinilo v zákonném termínu úkony dle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti. Soud poznamenává, že v řízení o transformaci honiteb dle § 69 odst. 1 zákona o Pokračování
- 9 -
10A 101/2013

myslivosti není řízením o jejich změnách, jak je blíže zdůvodněno v předchozí pasáži rozsudku. Jestliže tedy bylo zjištěno z podkladů, že honitba dosahuje zákonné výměry, že Honební společenstvo Radhostice splnilo zákonné podmínky pro transformaci stávajících honiteb dle § 69 odst. 1, 2 zákona o myslivosti, honitba Dolní Kožlí ani Honební společenstvo Radhostice k 31.3.2003 nezanikly.

K výhradě žalobce, že napadené rozhodnutí spočívá na závěrech, které nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu, naopak ze zjištěného skutkového stavu byly vyvozeny zcela nepřiléhavé závěry, soud uvádí, že i tato výhrada je zcela obecně formulována, jestliže není přesně žalobcem konkretizováno, jaký závěr žalobce nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu a jaký závěr žalovaného považuje žalobce za nepřiléhavý. Na uvedenou výhradu proto soud s ohledem na její obecnost nemohl reagovat. Poznamenává se, že žalobce musí uvést, z jakých skutkových a právních důvodů považuje rozhodnutí za nezákonné a zejména v čem konkrétně jsou závěry žalovaného nezákonné.

Žalobce namítá, že složení honebního výboru neodpovídalo stanovám a zákonu o myslivosti, když osoby zvolené do honebního výboru nebyly členy honebního společenstva a rovněž nebyl dodržen stanovený počet členů honebního výboru, což žalovaný i v rozhodnutí připouští.

Ve stanovách Honebního společenstva Dolní Kožlí je v článku 2 uvedeno, že v čele honebního výboru je starosta honebního společenstva, dále místostarosta a 5 členů. Ze zápisu jednání valné hromady ze dne 15.11.2002 vyplývá, že byly zvoleny orgány honebního společenstva – starosta TJ.st., místostarosta V.M., pokladní M.B., členové V.J. a V.P.. Dle stanov honebního společenstva má mít honební výbor 7 členů, bylo zvoleno pouze 5 členů. Honební společenstvo Radhostice dne 20.2.2006 oznámilo, že na valné hromadě dne 15.2.2006 zvolilo starostu Jana Tomana, místostarostu Jaromíra Spěváka, členy Pavla Větrovce, Milana Vajsejtla, Josefa Vondráška. Prvostupňový správní orgán s odkazem na § 19 a § 24 dospěl k závěru, že výbor honebních společenstev zvolený dne 15.11.2002 byl v rozporu se zákonem o myslivosti, protože člen výboru Josef Vondrášek nemohl být členem Honebního společenstva Radhostice, neboť dle údajů ze spisu není vlastníkem pozemků v předmětné honitbě a současný výbor je v rozporu se zákonem o myslivosti, neboť členové výboru M.V., J.V. nemohou být členy Honebního společenstva Radhostice, neboť dle údajů ze spisu nejsou vlastníky honebních pozemků v předmětné honitbě. Tento závěr však rozhodný není, neboť § 18 a § 20 zákona o myslivosti nemůže být aplikován na transformované společenstvo, neboť tato ustanovení se vztahují na vznik honebního společenstva, protože je pojmově vyloučeno, aby již vzniklé honební společenstvo znovu vzniklo (viz. rozsudek NSS č.j. 1As 47/2005-72). Je proto v daném případě zcela nerozhodné složení honebního výboru, resp. kolik mělo členů. V daném případě je doloženo, že honební společenstvo přijalo v zákonném termínu nové stanovy, které byly v důsledku vady, kdy název honebního společenstva neodpovídal ust. § 19 odst. 3 zákona o myslivosti, na výzvu opraveny a rovněž existuje i důkaz, že byly ve stanoveném termínu zvoleny orgány honebního společenstva, což vyplývá ze zápisu z jednání valné hromady ze dne 15.11.2002. Skutečnost, že bylo zvoleno valnou hromadou 5 členů namísto 7 členů, což je v rozporu se stanovami honebního společenstva, je zcela irelevantní a nelze tuto skutečnost zohlednit při rozhodování § 69 odst. 1, 2 zákona o myslivosti, neboť z § 69 odst. 2 vyplývá, že honební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí k úpravě podle zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvo a společenstevní honitba zanikají. Tyto zákonné podmínky byly v daném případě splněny. Jestliže se valná hromada dopustila pochybení, že Pokračování
- 10 -
10A 101/2013

rozhodla v rozporu se zákonem, eventuálně stanovami nelze hodnotit jako nesplnění podmínek pro transformaci. Uvedená okolnost je důvodem, aby orgánům honebního společenstva na základě podnětu člena dle § 22 odst. 8 byla dána možnost vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady. Přezkoumání, zda rozhodnutí valné hromady je nezákonné, je v pravomoci soudů (§ 22 odst. 8 zákona o myslivosti). Rovněž nedůvodně se v rámci tohoto řízení žalobce dovolává toho, že stanovy Honebního společenstva Radhostice nejsou přizpůsobeny zákonu o myslivosti, a to v otázce pozbytí členských práv při převodu honebních pozemků, jestliže předmětem řízení bylo rozhodnout o návrhu na uvedení honitby v držení Honebního společenstva Radhostice do souladu se zákonem o myslivosti.

K výhradě žalobce, že slovní popis hranice podaný Honebním společenstvem Radhostice neodpovídá výměře a přehledu pozemků, soud uvádí, že touto námitkou se rovněž pro její obecnost nemohl zabývat, jestliže konkrétně žalobce neuvádí, jakou hranici má na mysli, která tedy neodpovídá jaké konkrétní výměře a pozemku.

Soud proto z důvodů shora uvedených žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který měl v řízení úspěch, se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Nebylo zjištěno, že by žalovaný měl náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti.

Zúčastněným osobám nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno, neboť jim nebyla soudem ukládaná žádná povinnost (§ 60 odst. 5 s.ř.s.).

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Pokračování
- 11 -
10A 101/2013

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 27. února 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová ,v.r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru