Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

63 A 6/2014 - 22Usnesení KSBR ze dne 30.10.2014

Prejudikatura

Vol 6/2004 - 12


přidejte vlastní popisek

63 A 6/2014-22

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci navrhovatele Z. Š. proti odpůrci Městskému úřadu Třebíč, se sídlem Karlovo nám. 104/55, o návrhu na neplatnost hlasování,

takto:

I. Návrh na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva města Třebíče, konaných

ve dnech 10. a 11. 10. 2014 se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 17. 10. 2014 byl zdejšímu soudu doručen návrh na přezkum průběhu voleb do zastupitelstva města Třebíče pro porušení §4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“), pro nesplnění požadavků stanovených v §3 odst. 3 a §4 vyhl. č. 59/2002 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „prováděcí vyhláška“). K porušení uvedených ustanovení došlo tím, že část voličů ve volebním okrsku č. 6 se prokázala trvalým pobytem, který neodpovídal skutečnosti. Navrhovatel žádal, aby podle §60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí soud prohlásil hlasování za neplatné.

Usnesením č.j. 63A 6/2014-4 ze dne 20. 10. 2014 soud vyzval navrhovatele k doplnění návrhu. Konkrétně žádal, aby specifikoval, o jaké konkrétní nesplnění požadavků uvedených ve vyhlášce č. 59/2002 Sb., §3 odst. 3 a §4 se v daném případě jednalo, aby konkretizoval voliče, kterých se toto nesplnění požadavků mělo týkat, aby byli jednoznačně identifikovatelní, uvedl jejich počet, uvedl, zda a jakým způsobem v důsledku tvrzených nedostatků mohlo dojít k ovlivnění volebních výsledků, a kdy a jakým způsobem upozorňoval volební komisi na tvrzené nesplnění požadavků, a zda o tom byl sepsán zápis, dále aby upřesnil, zda navrhuje prohlásit hlasování za neplatné pouze v okrsku č. 6.

Doplnění doručil navrhovatel soudu dne 22. 10. 2014. Uvedl, že voleb se v okrsku č. 6 zúčastnili voliči domu č.p. 471,472,473, 474 a 475, přičemž jde asi o 45 bytových jednotek. Tito voliči uváděli trvalý pobyt, který neexistuje. Pokud někdo tvrdí, že tomu je jinak, nechť své tvrzení doloží mapou a rozhodnutím rady obce o pojmenování ulic. Na to, že těmito občany uváděný trvalý pobyt je v rozporu se skutečností, navrhovatel upozornil Městský úřad v Třebíči již 22. 10. 2012 a od té doby vícekrát, volební komisi upozornil 10. 10. 2014 ve 13 hodin. Není mu známo, zda o tom byl učiněn záznam.

Krajský soud následně označený návrh zaslal příslušnému volebnímu orgánu (Městskému úřadu Třebíč) a současně jej vyzval k vyjádření.

Městský úřad Třebíč ve vyjádření doručeném soudu 23. 10. 2014 sdělil, že občané s trvalým pobytem na ul. Benešova 471 – 475 jsou zapsání ve stálém seznamu voličů v okrsku č. 7. Ve volebním okrsku č. 6 zapsáni nejsou a nemohli zde uplatnit svoje volební právo. K řazení domů do příslušné ulice se vyjadřoval navrhovateli již dříve odbor výstavby Městského úřadu v Třebíči.

Městský úřad Třebíč zaslal soudu jako důkazní materiál oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva města Třebíče, část mapy volebních okrsků, část výpisu ze stálého seznamu voličů ul. Benešova č.p. 471-475, zapsaných v okrsku č. 7, přípis adresovaný navrhovateli z odboru výstavby ze dne 1. 8. 2013, fotografii ulice Benešova.

Z přípisu ze dne 1. 8. 2013 je zřejmé, že navrhovatel požadoval vysvětlení ohledně pojmenování a číslování více ulic v Třebíči. Odpověď na první z otázek byla: „Ulice Aug. Kratochvíla, po její pravé straně, je ukončena ulicí Trnavskou. Za ulicí Trnavskou je objekt č.p. 471 až 475 – Nové Dvory, s hlavními vstupy z ul. Benešova. Proto jsou na objektu umístěny tabule s označením ul. „Benešova“, které určují příslušnost k této ulici. Do dnešního dne, od. 70 let, (tedy více jak 40 let), nebyly k tomuto označení ze strany občanů jakékoliv námitky či připomínky a orientace občanů v dané lokalitě byla bezproblémová. Proto správné a historicky „zažité“ označení objektu jako ul. „Benešova“ zůstane původní….“

Z kopie části mapy – vymezení okrsku č. 7, kterou zaslal soudu odpůrce je zřejmé, že kolmo do ulice Benešova je umístěn blok domů, které mají číselné označení 471-475.

Z oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva města Třebíče v pátek 10. až sobotu 11. října 2014 soud zjistil, že ulice Benešova, č. 471-475, patří do okrsku č. 7. Z výpisu ze stálého seznamu voličů – volby do zastupitelstev obcí, datum voleb 10. až 11. 10. 2014, je zřejmé, že voliči bydlící na ulici Benešova 471-475 jsou zapsáni ve volebním okrsku č. 3710/590266/7.

Krajský soud v Brně primárně zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. Tyto předpoklady jsou upraveny vedle zákona o volbách do zastupitelstev obcí i v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (s. ř. s.). Nejprve krajský soud zkoumal ve smyslu § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu. Podle § 7 odst. 1 s. ř. s. je k řízení věcně příslušný krajský soud, nestanoví-li s. ř. s. nebo zvláštní zákon jinak. Jelikož s. ř. s. ani zvláštní zákon (podle § 61 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je k řízení příslušný krajský soud) jinak nestanoví, je v dané věci věcně příslušný krajský soud. Místně příslušný je pak podle § 7 odst. 2 s. ř. s. soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, tedy Městský úřad Třebíč. Krajský soud v Brně proto dospěl k závěru, že je věcně a místně příslušný k projednání podaného návrhu.

Krajský soud v Brně dále zkoumal včasnost podaného návrhu ve smyslu § 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, podle kterého je třeba návrh podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Ve smyslu § 67 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí se do běhu lhůty nezapočítává den rozhodný pro počátek lhůty. Podle § 67 odst. 3 téhož zákona je lhůta určená podle dnů zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hod. Podle § 67 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí nelze lhůty prodloužit a ani prominout jejich zmeškání. Shora uvedená ustanovení o počítání lhůt znamenají speciální právní úpravu, přičemž aplikovatelná nejsou ani ustanovení správního řádu (§ 71 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). K vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí přitom došlo v souladu s ust. § 51 zákona o volbách do zastupitelstev obcí dne 14.10.2014 publikací ve Sbírce zákonů pod. č. 217/2014 Sb., lhůta pro podání návrhu začala běžet ode dne následujícího, tedy od 15.10.2014 a končí dne 24.10.2014. Návrh v předmětné věci byl doručen soudu 17. 10. 2014 a doplněn 22. 10. 2014, tedy ve stanovené lhůtě.

Konečně se krajský soud vyjadřuje k tomu, zda podaný návrh splňuje všechny náležitosti ve smyslu § 37 odst. 3 a § 89 s. ř. s. I přesto, že návrh ani po doplnění není zcela perfektní, je podle krajského soudu zřejmé, čeho a z jakých důvodů se navrhovatel domáhá a ve věci lze meritorně rozhodnout.

Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

Podle § 90 odst. 2 s. ř. s. jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.

Podle § 90 odst. 3 s. ř. s. soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.

Podle § 60 odst. 2 téhož zákona může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.

Z výše uvedeného tak plyne, že návrh na neplatnost voleb či hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Krajský soud je přitom názoru, že tuzemské volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tedy takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb či hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování. Řízení je tedy založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy). Jinými slovy, rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak. Platí přitom vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb totiž nemůže být vykládána tak široce, že by v konečném důsledku měla nahrazovat či doplňovat činnost volebních orgánů na základě pouhé spekulativně formulované námitky. Pro podporu těchto závěrů odkazuje krajský soud i na obdobně vyznívající judikaturu (k tomu srov. zejména nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. I. ÚS 768/06, nález Ústavního soudu ze dne 2. 7. 2003, sp. zn. Pl. ÚS 5/02, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č.j. Vol 82/2006-51, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004-12, jakož i usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2006, č.j. 57 Ca 148/2006).

Navrhovatel namítal porušení §3 odst. 3 a §4 vyhl. č. 59/2002 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „prováděcí vyhláška“).

Podle §3 odst. 3 uvedené vyhlášky „V seznamu se u každého zapsaného voliče, který je státním občanem České republiky, eviduje jeho jméno, příjmení, datum narození, místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a číslo volebního okrsku, ve kterém má právo volit; v dodatku seznamu se u každého zapsaného voliče, který je státním občanem jiného státu, eviduje jeho jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a číslo volebního okrsku, ve kterém má právo volit. V seznamu a dodatku seznamu se dále u každého voliče evidují překážky výkonu volebního práva.“

Podle §4 uvedené vyhlášky „Obecní úřad provede každoročně kontrolu správnosti a úplnosti seznamu a dodatku seznamu. Aktualizaci provede obecní úřad s využitím referenčních údajů ze základního registru obyvatel, údajů z informačního systému evidence obyvatel a údajů z informačního systému cizinců.“

Jak vyplývá z výše uvedených dokladů, předložených odpůrcem, v Třebíči existují adresy ulice Benešova č.471, 472, 473, 474, 475. Tuto skutečnost ověřil i soud z veřejně přístupných informací. (www.mapy.cz).

Dále soud prověřil dle výpisu ze stálého seznamu voličů Městského úřadu Třebíč, volební okrsek 7, který měl k dispozici, namátkově trvalá bydliště některých voličů, u kterých byly uvedeny předmětné adresy, prostřednictvím centrální evidence obyvatelstva vedené u Ministerstva vnitra České republiky a zjistil, že údaje o trvalém bydlišti uvedené ve stálém seznamu voličů odpovídají údajům uvedeným v centrální evidenci obyvatelstva. Konkrétně soud prověřil bydliště M. H., bytem B. 475, M. D., bytem B. 473, M. D., bytem B. 475, B. Č., bytem B. 474, M. Č., bytem B. 472, Ž. C., bytem B. 471, Z. C., bytem B. 471. Soud přistoupil pouze k prověřování náhodně vybraných voličů, protože návrh nezpochybňoval bydliště konkrétních voličů. Navrhovatel tvrdil, že všichni voliči na uvedených adresách uvádějí trvalý pobyt, který neexistuje a je v rozporu se skutečností.

Soud především konstatuje, že voliči bydlící na ulici Benešova č.p. 471-475 nebyli zapsání ve volebním seznamu okrsku č. 6, jak uváděl navrhovatel, ale v okrsku č. 7. Bylo prokázáno, že uvedené označení skutečně existuje, příslušné domy jsou zakresleny podle tohoto označení v mapách, obyvatelé z uvedených domů mají na těchto adresách vedeno trvalé bydliště jak v příslušném seznamu voličů, tak i v evidenci vedené u Ministerstva vnitra České republiky.

Na základě výše uvedeného proto Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že návrh je nedůvodný, k žádnému porušení předpisů o volbách do Zastupitelstva města Třebíče v souvislostech tvrzených žalobcem nedošlo. Vzhledem k tomu soud návrh usnesením zamítl (§ 90 odst. 3 s. ř. s.).

Toto usnesení bude doručováno všem účastníkům řízení vymezeným shora. Současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu; právní moci nabývá usnesení dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 104 odst. 1 s.ř.s.).

V Brně dne 30.10.2014

JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru