Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 Af 71/2010 - 46Rozsudek KSBR ze dne 20.03.2012

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 Afs 32/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

29Cad 75/2009-26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobkyně Veroniky BAŤKOVÉ, bytem Hradec Králové, Tř. Karla IV. 610/21, zastoupené opatrovnicí RNDr. Marií Musilovou, bytem Hradec Králové, Hrubínova 1452, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze, Křížová 25, o plný invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. června 2009, č. 885 314 3343, takto :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. června 2009, č. 885 314 3343 se

zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 29. června 2009 rozhodla Česká správa sociálního zabezpečení v Praze (dále jen ČSSZ – žalovaná) o zamítnutí žádosti žalobkyně o plný invalidní důchod, a to pro nesplnění podmínek ust. § 38 zák. č. 155/1995 Sb.

v platném znění. V důvodech žalovaná odkázala na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Hradci Králové (dále jen OSSZ) ze dne 16. 6. 2009, dle něhož poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 40 % a nadále jí tak náleží pouze částečný invalidní důchod.

Opatrovnice žalobkyně soudu předložila opis Listiny o ustanovení opatrovníkem na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, kterým byla ustanovena opatrovníkem žalobkyně, se složením slibu dne 10. 7. 2009. V přiložené včasné žalobě pak opatrovnice uvedla, že žalobkyně byla dne 17. 2. 2009 podrobena rozsáhlému psychiatricko-psychologickému vyšetření soudní znalkyní MUDr. Evou Čápovou, z něhož lze citovat, že žalobkyně trpí trvalou poruchou, mentální retardací s efektivitou výkonu od dolního pásma lehké mentální retardace do horní poloviny středně těžkého pásma, má nabyté určité teoretické znalosti, které však v celkovém kontextu svých rozumových vlastností a kvalit osobnosti nedokáže adekvátně užít v praktickém životě. Reaktivita je dětská, závislá, s patřičně nerozvinutými sociálními dovednostmi, emocionální reakce převažuje nad racionální. Navazování vztahů s lidmi se spíše vyhýbá, s vrstevníky v komunikaci selhává. Žalobkyně byla zbavena způsobilosti k právním úkonům rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 5. 2009 ONc 1304/2008, 22P a Nc 216/2008. Na žádost posudkového lékaře se podrobila psychologickému vyšetření, které proběhlo 1. 6. 2009 – jeho závěr byl shodný s vyšetřením soudní znalkyně. Uvedené okolnosti nebyly posudkovou lékařkou MUDr. Illnerovou vzaty dostatečně v úvahu, opomíjí mentální retardaci a zdravotní postižení vidí především v neschopnosti snášet psychicky náročnější práce. V domácnosti opatrovnice žije žalobkyně 2,5 roku, jedná se o dostatečně dlouhou dobu, aby mohla opatrovnice zodpovědně konstatovat, že žalobkyně není v současné době schopna samostatného života, potřebuje soustavný dohled, nedokáže se adekvátně postarat o své záležitosti a není schopna žádné soustavné samostatné práce. Z důvodu nedostatku rozumové a volní vyspělosti nemá schopnost získávat svojí prací finanční prostředky na zajištění svých životních potřeb a měla by být zabezpečena invalidním důchodem. Posudkovým lékařem nebyla dostatečně vyhodnocena závažnost jejího zdravotního postižení.

Při jednání soudu dne 10. května 2010 vypověděla opatrovnice žalobkyně, že děvče znala 6 let, tři roky pobývá v její domácnosti. U rodiny být nemohla, panovaly tam dost otřesné poměry, opatrovnice věděla, že dívka je mentálně postižená, poskytla jí azyl a požádala o poloviční důchod, a to z toho důvodu, že nevěděla, zda by v případě žádosti o plný důchod byl poskytnut alespoň částečný. Došlo k psychologickému vyšetření, posléze k psychiatrickému a zde bylo doporučeno zbavení způsobilosti k právním úkonům. Dívka byla velmi zanedbaná, i když posléze udělala velký pokrok, selhává i ní jakékoliv přemýšlení, víceméně se dá říci, že jedná pudově. Na učilišti byli poněkud zoufalí, ona každý den plakala, byli po třech měsících rádi, že se navrátila k čištění plechů. Děvče je snaživé, hodné, ale selhává v běžných činnostech, jednoduše se nedokáže nad sebesnadnějším úkonem zamyslet, nebyla schopna ani podle receptu připravit jakoukoliv práci, ve snaze všemu vyhovět odběhla pro nějaký předmět a vše spálila. Na její činnost se nelze spolehnout. Posudek posudkové komise považuje opatrovnice za objektivní a

navrhuje, aby soud rozhodl dle jeho závěru, zrušil napadené rozhodnutí žalované a věc vrátil ČSSZ k dalšímu řízení. Náhradu nákladů opatrovnice žalobkyně neúčtovala.

Pověřená pracovnice žalované ponechala rozhodnutí ve věci na úvaze soudu.

Soud provedl důkaz posudkem lékařky ze dne 16. 6. 2009 z dokumentace OSSZ Hradec Králové. Z jeho obsahu zjistil, že lékařka po psychiatrickém a psychologickém vyšetření konstatovala, že u žalobkyně se jedná mentální retardaci s efektivitou výkonu od dolního pásma lehké mentální retardace do horní poloviny středně těžkého pásma, osobnost je jednoduše strukturovaná, dětinská, výrazně nezralá, s patřičně nerozvinutými sociálními dovednostmi, porucha je trvalá, odpovídá kap. V, pol. 6 písm. a) vyhlášky č. 284/1995 Sb. v platném znění a zde míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve výši 40 %. Žalobkyně není plně invalidní, ale je nadále částečně invalidní dle § 44 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, není schopna psychicky náročnější práce.

Ve věci soud vyžádal posudek věcně a místně příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a soc. věcí ČR v Hradci Králové ( § 4, odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. ), která posudek vypracovala dne 19. 3. 2010. PK uvádí, že u žalobkyně se jedná o mentální retardaci s efektivitou výkonu od dolního pásma lehké mentální retardace do horní poloviny středně těžké mentální retardace, stav po redukční operaci pravého prsu – bez následků, stav po odstranění nezhoubného nádoru levého oka v jednom roce života bez následků a dále o bolestivý syndrom bederní a křížové páteře s občasnými potížemi. PK čerpala ze závěru psychologického vyšetření ze Speciálního pedagogického centra při Speciální ZŠ a Praktické škole v Hradci Králové z 28. 4. 2006, z psychiatrických nálezů z r. 2007, soudně znaleckého posudku MUDr. Čápové z 6. 3. 2009 a psychologického vyšetření Mgr. Hvězdové z června 2009. Uvedla, že základní onemocnění a rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je nutno posoudit dle kap. V, pol. 6 b) vyhlášky č. 284/1995 Sb., zdravotní stav žalobkyně odpovídal v době vydání napadeného rozhodnutí postižení, uvedenému v příloze č. 3 pol. 8 cit. vyhlášky. V doložených psychiatrických a psychologických je konstatována mentální retardace s výkonovou složkou omezenou až do pásma střední mentální retardace, jde o mladou ženu alespoň částečně vzdělavatelnou, která je schopna jednoduchých fyzicky málo náročných opakujících se činností pod dohledem zkušeného a trpělivého pracovníka. Po zaučení je schopna se do práce dopravovat hromadnými dopravními prostředky po známé trase. Žalobkyně je zčásti sociabilní, pozitivně lze hodnotit, že mentální retardace není spojena s jiným duševním onemocněním ani závažným organickým postižením. Z uvedených skutečností PK dovozuje, že stav plně odpovídá kriteriím přílohy č. 3, tj., schopnosti soustavné výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, ostatní uvedené stavy a diagnozy (stav po operaci prsu, po odstranění tumoru oka, LS syndrom) nejsou posudkově významné. Částečný invalidní důchod žalobkyně pobírala od 9. 8. 2007, s tehdejším posudkem lékaře OSSZ Hradec Králové PK souhlasí. Současné posouzení lékařkou OSSZ považuje PK za podhodnocené, neboť je nutný při činnostech a práci žalobkyně dohled jiné osoby. Vznik plné invalidity PK váže k 6. 3. 2009, tedy k datu, kdy byl

vypracován znalecký posudek MUDr. Čápové.

Vzhledem k závěru posudku PK MPSV ČR v Hradci Králové soud učinil dotaz na žalovanou, zda-li s ohledem na jeho znění bude postupováno dle ust. § 62 s.ř.s. a žalovaná dne 7. 4. 2010 soudu sdělila, že této možnosti nevyužije.

Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti ( § 77 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s. ) a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná.

Žalobkyně žádala o přiznání plné invalidity, její opatrovnice poukazovala na zjištění jejího zdravotního stavu soudně znaleckým posudkem, vedoucím k odnětí způsobilosti žalobkyně k právním úkonům, s tím, že nebyla samostatně schopna ani velmi jednoduchých pracovních činností v průběhu snahy o určité vzdělání v oboru cukrářka ve specializované škole. Žalobkyni popsala jako hodnou, snaživou, avšak chovající se spíše pudově, bez racionálního přemýšlení. Posudková komise pak po přezkoumání věci, zhodnocení veškeré dostupné zdravotní dokumentace uzavřela, že žalobkyně není schopna samostatného pracovního zapojení a s popsaným stavem plně odpovídá kritériím, uvedeným v příloze č. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb., a to v pol. 8. Soud po projednání a přezkoumání věci konstatoval, že v pol. 8 přílohy č. 3 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. v platném znění je upravena střední mentální retardace (IQ 35 – 49), a to jako zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek. S odkazem na ust. § 39 zákona č. 155/1995 Sb., kdy se podle tohoto zákona o důchodovém pojištění jedná o plnou invaliditu, pokud je pojištěnec z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (pod písm. b) schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek, pak soud nepochyboval o tom, že žalobkyně s popsaným postižením v době vydání napadeného rozhodnutí splňovala bez dalšího podmínky plné invalidity, jak upraveny v ust. § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. Za takto zjištěného stavu věci pak došlo k vadě řízení, která dospěla k vydání rozhodnutí správního orgánu, které nebylo v souladu se zákonem o důchodovém pojištění, nastala tak situace, předvídaná ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. a soud napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrací k dalšímu řízení ( § 78 odst. 4 s.ř.s. ).

Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšná žalobkyně náhradu nákladů řízení nežádala, žalované pak toto právo nenáleží dle odst. 2 tohoto ustanovení.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Kasační stížnost je třeba podat ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu v Brně, který o ní bude rozhodovat. Nemá-li účastník vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem.

V Hradci Králové dne 10. května 2010 JUDr. Jana Kábrtová, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marcela Veselá

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru