Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 Af 17/2018 - 54Rozsudek KSBR ze dne 09.04.2020

Prejudikatura

4 Afs 34/2003

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Afs 107/2020

přidejte vlastní popisek

62 Af 17/2018-54

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci

žalobce: Celní jednatelství Zelinka s.r.o.

sídlem K Hrušovu 293/2, Praha zastoupen JUDr. Janem Slunečkem, advokátem sídlem Mírové náměstí 48, Louny

proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15.12.2017, č.j. 58086-2/2017-900000-304.1,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 15.12.2017, č.j. 58086-2/2017-900000-304.1, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen „celní úřad“) č. MRN17CZ53000010I0YL64 ze dne 9.6.2017, jímž bylo propuštěno do režimu volného oběhu mimo jiné zboží evidované pod položkou č. 3 a popsané jako „Wolframové svářecí elektrody, včetně wolframových tyčí a prutů pro svářecí elektrody, obsahující nejméně 94 % hmotnostních wolframu, jiné než získané prostým pokračování

62 Af 17/2018 2

slinováním, též upravené do stanovené délky 600 ks“ a sazebně zařazené pod kódem kombinované nomenklatury 8515908010, přičemž jako původ zboží bylo uvedeno v kolonce č. 34a „CN“, tedy Čínská lidová republika. Podle žalovaného žalobce neprokázal, že zemí původu zboží je Japonsko, jak žalobce namítal v odvolání.

I. Shrnutí žalobní argumentace

2. Žalobce namítá, že jej žalovaný před vydáním napadeného rozhodnutí nevyzval podle § 115 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), k seznámení se se zjištěnými skutečnostmi a důkazy.

3. Podle žalobce bylo zboží vyrobeno japonskou společností SUMITOMO ELECTRIC INDUSTRIES, LTD. Do příslušných celních prohlášení byla z důvodu systémové administrativní chyby u čínského dodavatele zboží uvedena nesprávná země původu „CN“ namísto „JP“. Poté, co žalobce tuto chybu zjistil, doložil celnímu úřadu listiny prokazující, že se jednalo o pouhou písařskou chybu. Rozhodné pro prokázání původu zboží jsou podle žalobce údaje v průvodní dokumentaci a zejména údaje označující zemi původu (výroby) na zboží nebo obalech. Označení země původu na bezprostředním obalu také zaznamenal celní úřad při fyzické kontrole zboží, přitom údaj o zemi původu v celním prohlášení nerozporoval. Žalobce dále poukazuje na to, že s ohledem na charakter zboží nelze uvést údaj o zemi původu přímo na zboží. Označení země původu na zboží nebo bezprostředním obalu má podle žalobce vyšší vypovídací a důkazní hodnotu než údaj o zemi původu zboží na dokladech uvedených dodavatelem nebo prodávajícím. Správní orgány měly zohlednit i to, že zboží bylo dovezeno s deklarovanou celní hodnotou mnohonásobně převyšující dumpingové rozpětí pro přezkoumávaný výrobek; již tato skutečnost měla vést k pochybnostem o čínském původu dovezeného zboží.

4. Svoji argumentaci žalobce rozvedl v podané replice. Uvedl, že povinnost sdělit důvody pro žalobce nepříznivého rozhodnutí a umožnit mu vyjádřit se ukládá žalovanému čl. 22 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9.10.2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „celní kodex Unie“), s přihlédnutím k čl. 8 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28.7.2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, který stanoví lhůtu pro uplatnění práva na slyšení. Údaj o zemi původu zboží není možné k předmětnému zboží jakkoliv připevnit štítkem, vyleptat, vyrýt apod. Údaj o výrobci byl uveden jak na bezprostředním a prodejním obalu, tak na sdruženém balení od výrobce; původ bezprostředního obalu přitom nebyl rozporován. Žalobce poukázal na to, že pevnostní sáček byl v daném případě součástí zboží. Nová faktura stejného čísla byla vyhotovena čínským dodavatelem a dovozci byla zaslána elektronicky. Ze žádného právního předpisu podle žalobce neplyne, jak se má provádět oprava dokladu v mezinárodním obchodním styku; oprava údaje o zemi původu se běžně provádí buď viditelným přeškrtnutím údaje původního, anebo připojením prohlášení o opravě, jak se stalo v daném případě.

5. Žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňové zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného

6. Žalovaný nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí.

7. Podle žalovaného nemá označení původu zboží na obalu vypovídací hodnotu; původ zboží je třeba doložil doklady, které toto zboží provázejí; určitou vypovídací hodnotu může mít označení původu na samotném zboží. K argumentaci žalobce žalovaný dále uvedl, že žalobce nepředložil pokračování

62 Af 17/2018 3

v řízení o odvolání žádnou novou fakturu ke zboží; doložil tutéž naskenovanou podobu faktury č. 3650023565 ze dne 22.5.2017, která byla oproti původní faktuře pouze v části nazvané „Country of origin“ digitálně upravena, což je zřejmé z detailu této faktury.

8. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem a navrhl, aby zdejší soud žalobu zamítl.

III. Posouzení věci

9. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).

10. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

11. Žalobce se odvoláním domáhal změny celního rozhodnutí č. MRN 17CZ53000010I0YL64, kterým bylo celním úřadem propuštěno do režimu volného oběhu zboží popsané v celním prohlášení jako „Wolframové svářecí elektrody, včetně wolframových tyčí a prutů pro svářecí elektrody, obsahující nejméně 94 % hmotnostních wolframu, jiné než získané prostým slinováním, též upravené do stanovené délky 600 ks“ a sazebně zařazené pod kódem kombinované nomenklatury 8515908010, přičemž jako původ zboží bylo uvedeno „CN“, tedy Čínská lidová republika. Příjemcem zboží byla společnost ADC Czech Republic, s.r.o., ve vztahu k níž byl žalobce nepřímým zástupcem ve smyslu čl. 18 odst. 1 celního kodexu Unie, a tedy i deklarantem ve smyslu čl. 5 odst. 15 celního kodexu Unie. Žalobce uvedl, že zjistil, že v kolonce 34a celního prohlášení bylo nesprávně uvedeno „CN“, tedy Čínská lidová republika, namísto správného údaje „JP“, tedy Japonsko.

12. Mezi stranami není sporu o to, že v souvislosti s propuštění uvedeného zboží do režimu volného oběhu bylo žalobci vyměřeno clo ve výši 9 815 Kč odpovídající sazbě 2,7 % a současně konečné antidumpingové clo ve výši 230 831 Kč odpovídající sazbě 63,5 %.

13. Žalobce předně namítá, že v rámci odvolacího řízení jej žalovaný nevyzval ve smyslu § 115 odst. 2 daňového řádu k seznámení se se zjištěnými skutečnostmi a důkazy před vydáním napadeného rozhodnutí, nadto za situace, kdy vydání napadeného rozhodnutí předcházela výzva celního úřadu k doplnění odvolání, kterou žalobce splnil.

14. K tomu zdejší soud uvádí, že žalobce v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí o propuštění zboží, stejně jako nyní v žalobě, namítal, že k uvedení nesprávného původu zboží došlo chybným zadáním údaje do podnikového systému dodavatele v Číně. Na podporu svého tvrzení, že zemí původu zboží „Wolframové svářecí elektrody, typu ER-10 (s určením pro použití do svářečky optických vláken), v množství 300 kusů, KN: 85159080, dovezené pro příjemce – zastupovanou osobu: ADC Czech Republic, s.r.o. z Číny a uvedené na obchodním dokladu – Invoice No. 3650023565 ze dne 22.5.2017 – viz. položka č. 3 celního prohlášení“ je Japonsko, doložil mj. opravenou fakturu č. 3650023565, dvě fotografie zboží, prohlášení dodavatele Commscope Connectivity (Wuxi) Co., Ltd. včetně překladu do českého jazyka a listinu „Certificate of origin“ od výrobce Sumitomo Electric Industrie, Ltd. Dále uvedl, že původ zboží plyne také z označení na balení zboží od výrobce Sumitomo Electric Industrie, Ltd., konkrétně na jednotkovém balení, pevnostním PVC sáčku (dva kusy elektrod), i na sdruženém balení od výrobce (padesát párů elektrod), přičemž na jednotkovém balení jsou také uvedeny podrobnosti o registraci výrobku k ochraně práv patentem ve prospěch společnosti Sumitomo Electric Industrie, Ltd. Podle žalobce tarifní opatření nelze na dotčené zboží vztahovat s ohledem na jeho hodnotu a specifické použití.

15. Celní úřad vydal dne 4.7.2017 výzvu k odstranění vad odvolání č.j. 106915-4/2017-530000-11, kterou žalobce vyzval k označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou pokračování

62 Af 17/2018 4

uvedena v odvolání, konkrétně důkazních prostředků svědčících o tom, že zboží (wolframové svářecí elektrody) uvedené v kolonce č. 31 u položky č. 3 rozhodnutí o propuštění zboží je zbožím, které je původní a vyrobené v Japonsku, a dále o předložení dokladů „Certifikate of Origin“ a „To ADC Czech Republic S.R.O.“, s tím, že předložené listinné důkazy musí být v originále nebo se musí jednat o úředně ověřené fotokopie a v případě, že jsou vyhotoveny v jiném než českém jazyce, musí být předloženy v originálním znění a současně v překladu do jazyka českého. Celní úřad k již předloženým listinám uvedl, že v případě dokladu „To ADC Czech Republic S.R.O.“ se jedná o tvrzení dodavatele z Číny, že údaj o původu zboží uvedený na faktuře není správný a že se jednalo o omyl. K dokladu „Certifikate of Origin“ uvedl, že pokud se jedná o prohlášení výrobce, tak jeho důkazní hodnotu by navýšila skutečnost, pokud by byl ověřen některým odpovídajícím orgánem země původu, přičemž jako alternativního důkazu je také možno použít např. fakturu, na základě které bylo předmětné zboží dodavatelem (společnost CommScope Connectivity /Wuxi/ Co., Ltd.) uhrazeno japonskému výrobci (společnost SUMITOMO ELECTRIC INDUSTRIES, LTD.), případně přepravní doklady, ze kterých bude patrno, že toto zboží bylo přepraveno z Japonska do Číny. Důkazní hodnota nápisu na odstranitelném obalu je podle celního úřadu minimální, neboť se jedná pouze o odstranitelný obal a nejde o způsob, kterým je obvykle potvrzován původ zboží. K doplnění odvolání celní úřad stanovil žalobci lhůtu v délce 15 dnů ode dne doručení výzvy.

16. Žalobce k výzvě celního úřadu doložil originál dokladu „Certificate of origin“ č. 1-1706-0026841, vystavený japonskou obchodní komorou výrobci a vývozci Sumimoto Electric Industries LTD., dle názoru žalobce osvědčující, že wolframové elektrody typu ER-10/EK5901-001, pro příjemce Sumiden Asia (Shenzen) Co., Ltd., Shenzen, CN, jsou původem z Japonska. Dále žalobce doložil originál dokladu „To ADC Czech Republic S.R.O.“, včetně překladu do češtiny; podle žalobce se má jednat o vysvětlující potvrzení – osvědčení vydané dodavatelem Commscope Connectivity (Wuxi) Co., Ltd., příjemci a dovozci ADC Czech Republic, s.r.o., mj. vysvětlující dodání přes Sumiden Asia (Shenzen) Co.

17. Podle zdejšího soudu to byl žalobce, kdo odpovídal za údaje o zemi původu zboží uvedeného v celním prohlášení (podle čl. 15 odst. 2 ve spojení s pododstavcem 3 celního kodexu Unie celní zástupce odpovídá za správnost a úplnost informací uvedených v celním prohlášení). Pakliže žalobce uvedl do celního prohlášení jako zemi původu zboží Čínskou lidovou republiku, přičemž tento údaj odpovídal i doložené faktuře, a následně po vydání rozhodnutí o propuštění zboží požadoval uvedený údaj změnit, tak jej tížilo břemeno důkazní ohledně správnosti nového údaje o původu zboží; žalobce byl povinen prokázat, že zemí původu zboží bylo Japonsko, jak tvrdil v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí.

18. Nelze přitom dovozovat, že by žalovaný byl v posuzované věci povinen žalobce vyzývat k seznámení se se zjištěnými skutečnostmi a důkazy, které je prokazují.

19. Podle § 115 odst. 1 daňového řádu v rámci odvolacího řízení může odvolací orgán provádět dokazování k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení, anebo toto doplnění nebo odstranění vad uložit správci daně, který napadené rozhodnutí vydal, se stanovením přiměřené lhůty.

20. Podle § 115 odst. 2 daňového řádu provádí-li odvolací orgán v rámci odvolacího řízení dokazování, seznámí před vydáním rozhodnutí o odvolání odvolatele se zjištěnými skutečnostmi a důkazy, které je prokazují, a umožní mu, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřil, popřípadě navrhl provedení dalších důkazních prostředků. Obdobně postupuje odvolací orgán i v případě, kdy dospěje k odlišnému právnímu názoru než správce daně prvního stupně, a tato změna by ovlivnila rozhodnutí v neprospěch odvolatele.

21. Jak plyne z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24.10.2013, č.j. 5 Afs 68/2013-43, s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.2.2010, č.j. 5 Afs 59/2009-115, „...pokud si správce daně či odvolací orgán v průběhu odvolacího řízení opatřují důkazy bez součinnosti s daňovým pokračování

62 Af 17/2018 5

subjektem, např. v rámci dožádání, na základě výzvy k součinnosti či žádosti o mezinárodní pomoc, pak bude na místě, aby odvolací orgán v souladu se zásadou součinnosti daňový subjekt před vydáním rozhodnutí o odvolání seznámil s provedenými důkazy. Právo na seznámení se s provedenými důkazy v odvolacím řízení ani právo se k těmto důkazům vyjádřit před vydáním rozhodnutí o odvolání však v sobě nezahrnuje právo odvolatele na obeznámení se s hodnotící úvahou odvolacího orgánu.“. Uvedené závěry následně potvrdil Nejvyšší správní soud v dalších rozsudcích, kupř. ze dne 8.2.2017, č.j. 7 Afs 248/2016-29.

22. Podstatné je, že v nyní posuzované věci správní orgány samy žádné podklady rozhodnutí neobstarávaly; žalovaný v napadeném rozhodnutí toliko hodnotil dokumenty předložené žalobcem. Přitom již z výzvy celního úřadu ze dne 4.7.2017, č.j. 106915-4/2017-530000-11, vyplynulo, jak celní úřad hodnotí žalobcem předložené dokumenty a jaké vady na nich shledává. Pokud žalobce k výzvě celního úřadu doložil opravené dokumenty, tak žalovaný nepochybil, pokud žalobce před vydáním napadeného rozhodnutí neseznámil s tím, jak tyto dokumenty hodnotí; podstatné je, že tuto úvahu uvedl v napadeném rozhodnutí. Pro žalobce se nemohlo jednat o rozhodnutí překvapivé, neboť napadené rozhodnutí nebylo založeno na nových skutkových okolnostech ani na odlišném právním posouzení zjištěného skutkového stavu, a to bez ohledu na skutečnost, že před vydáním rozhodnutí o propuštění zboží uvedené dokumenty celní úřad neměl k dispozici.

23. Pokud žalobce v replice k vyjádření žalovaného odkazuje na čl. 22 odst. 6 celního kodexu Unie, z něhož plyne povinnost sdělit důvody pro žalobce nepříznivého rozhodnutí a umožnit mu se vyjádřit, tak k tomu zdejší soud opět uvádí, že pakliže žalovaný toliko hodnotil dokumenty předložené žalobcem a před vydáním napadeného rozhodnutí žalobce neseznámil s tím, jak tyto dokumenty hodnotí, nepochybil; podstatné je, že tuto úvahu žalovaný uvedl v napadeném rozhodnutí, a žalobce tímto postupem nemohl být na svých právech zkrácen, když napadené rozhodnutí nebylo založeno na nových skutkových okolnostech ani na odlišném právním posouzení zjištěného skutkového stavu.

24. Pokud jde o samotné hodnocení žalobcem k odvolání předložených důkazů, tak žalovaný na stranách 5 až 6 napadeného rozhodnutí dovodil, že žalobcem doložená faktura č. 3650023565 neprokazuje nepreferenční původ zboží, a to ani ve spojení s dokumentem označeným jako „To ADC Czech Republic S.R.O.“, kde společnost CommScope connectivity (Wuxi) Co. uvádí (jak bylo doloženo překladem): „Tímto potvrzujeme, že zboží – 300 ks EK 5901-001 dopravované pod AWB SHA-82773727, je japonského původu. Získali jsme ho z Japonska a bez jakéhokoliv fyzického opracování v Číně jsme ho odeslali přímo k vám. Z důvodu skutečnosti, že náš systém není udržován správně, musíme připustit, že údaj o zemi původu na naší faktuře není uveden správně. Budeme aktualizovat náš systém u tohoto partu správným údajem o původu a příští dodávka stejného zboží již bude zohledňovat původ Japonsko“. Podle žalovaného z uvedeného dokumentu není zřejmé, kterou osobou byl vytvořen, neobsahuje žádné jméno zpracovatele, žalobce uvedené tvrzení odesílatele žádným způsobem neprokázal, a tento dokument neprokazuje skutečnost, že na uvedené faktuře byla země původu uvedena nesprávně, ani to, že zboží bylo získáno z Japonska. K dokladu „Certificate of origin“ ze dne 13.6.2017 vystaveného společností Sumimoto Electric Industries, Ltd. (mělo se podle žalobce jednat o prohlášení výrobce, že zboží „Electrodes/ER-10“ má původ v Japonsku), pod kterým je podepsaný T. N., žalovaný uvedl, že tento doklad žalobce doložil pouze v kopii a v anglickém jazyce, přičemž žalobce byl celním úřadem vyzván k doložení originálu tohoto dokladu, případně ověřené kopie, s předkladem do češtiny. Podle žalovaného žalobce výzvě celního úřadu nevyhověl. Dále podle žalovaného je kopie tohoto dokladu podepsána T. N., aniž by žalobce doložil, že by tato osoba byla oprávněna tento doklad autorizovat; tuto skutečnost se nepodařilo žalovanému ověřit ani na webových stránkách výrobce SUMITOMO ELECTRIC LTD. Podle žalovaného je také tento doklad natolik obecný, že ho nelze žádným způsobem ztotožnit s předmětným zbožím, např. prostřednictvím přesného druhu zboží, počtu kusů, čísla faktury apod., nemůže tak v žádném případě prokázat původ zboží, uvedený doklad navíc není pokračování

62 Af 17/2018 6

adresován žádnému příjemci; podle žalovaného tedy není zřejmé, zda byl adresován dovozci zboží.

25. Pokud jde o dokumenty doložené žalobcem k výzvě celního úřadu, tak žalovaný na stranách 6 až 7 napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobce v návaznosti na předmětnou výzvu celního úřadu předložil dokument označený jako „To ADC Czech Republic or any parties related“, včetně překladu do češtiny, ve kterém dovozce zboží uvádí: „Tímto potvrzujeme, že výrobek EK5901-001 byl vyroben firmou Sumitomo Electric Industries. Výrobce nám poskytl COO adresovaný na Sumiden Asia. Sumiden Asia, který dodává tento produkt našemu agentovi Shanghai Linpu Instrument Technologies. My nakupujeme tento výrobek od Shanghai Linpu Instrument Technologies pod číslem objednávky 2701005875, 2700565031, 2700437825, 2496287673, 2495786677, 2495788490 a zasíláme je našemu zákazníkovi ADC Czech Republic. Potvrzujeme, že správný původ tohoto materiálu je Japonsko“. Podle žalovaného se jedná o tvrzení dodavatele, které není žádným způsobem doloženo. Podle žalovaného nelze tento dokument žádným způsobem ztotožnit s předmětným zbožím a rovněž čísla objednávek, na které tento dokument odkazuje, nejsou součástí spisového materiálu, resp. žádná z předložených faktur, „export packing“ listy ani jiné dokumenty v rámci spisového materiálu na tato čísla objednávek neodkazují; podle žalovaného tento dokument má nulovou vypovídací hodnotu, resp. ani tímto dokumentem není prokázáno, že by zboží mělo původ v Japonsku, navíc toto tvrzení dovozce obsahuje nesrovnalost, neboť v uvedeném vyjádření dovozce uvedl, že zboží získal z Japonska, současně však uvedl, že zboží nakoupil od společnosti Shanghai Linpu se sídlem v Číně, tedy nikoli z Japonska. K dalšímu dokumentu doloženému v návaznosti na výzvu celního úřadu žalovaný uvedl, že se jedná o listinu „Certificate of origin“ vystavenou dne 4.8.2017 Tokijskou obchodní a průmyslovou komorou, vztahující se ke zboží – ELECTRODE ER – 10/EK5901-001, množství 410 párů, číslo faktury č. AP-A0-002-2 ze dne 22.6.2017, jako vývozce je zde uvedena společnost Sumimoto Electric Industries, Ltd. (Japan) a jako příjemce společnost Sumiden Asia (Shenzen) CO., LTD (China); podle žalovaného tento dokument dokládá původ uvedeného zboží v Japonsku pouze pro příjemce (odběratele) v Číně (Sumiden Asia /Shenzen/ CO., LTD) a takové zboží nelze ztotožnit s předmětným zbožím, neboť nesouhlasí číslo faktury ani počet kusů. Podle žalovaného pokud hodlá žalobce prokázat původ zboží prostřednictvím předložení dokladu o původu zboží, pak tento doklad musí být s tímto zbožím ztotožnitelný, tedy musí být správně uveden jak vývozce, tak příjemce, zboží musí být jednoznačně ztotožnitelné označením názvu zboží, druhu, počtu kusů či jinak označeno množství a musí zde být rovněž odkaz na fakturu za toto zboží. Doklad o původu zboží předložený žalobcem obsahuje odkaz na fakturu č. AP-A0-002-2, přičemž tato faktura nebyla žalobcem předložena a navíc byla vystavena dne 22.6.2017, tedy až poté, co bylo zboží propuštěno do volného oběhu dne 9.6.2017; je tedy zcela zřejmé, že tento doklad prokazuje původ zboží, které je odlišné od předmětného zboží.

26. Podle zdejšího soudu žalovaný přesvědčivým způsobem zdůvodnil, proč žalobce uvedenými dokumenty předloženými v průběhu správního řízení neprokázal své tvrzení, že dovezené zboží, jež původně deklaroval jako původem z Číny, má původ v Japonsku.

27. Pokud žalobce namítá, že původ zboží v Japonsku plyne již z označení „MADE IN JAPAN“ na bezprostředním a prodejním obalu – pevnostním sáčku, ve kterém bylo zboží zataveno, s kvalitním potiskem a mj. QR kódem, po jehož načtení speciální aplikací v mobilním telefonu se zobrazí podrobnosti o zboží na stránkách japonského výrobce, tak zdejší soud nesouhlasí s tím, že by označení země původu na zboží nebo bezprostředním obalu bylo základním a dostačujícím znakem pro prokazování původu zboží v mezinárodním obchodu, ani s tím, že má vyšší vypovídací a důkazní hodnotu než údaj o zemi původu v dokladech uvedených dodavatelem nebo prodávajícím. Žalobce v této souvislosti neodkazuje na žádné pravidlo plynoucí z českých či evropských právních předpisů, ze kterých by uvedený závěr vyplýval. Pokud obecně odkazuje na „rámcová pravidla pro nepreferenční původ přijatá a ujednaná mezinárodními obchodními institucemi WTO a WCO“, tak ani tu žádné konkrétní ustanovení či pravidlo, přijaté Světovou pokračování

62 Af 17/2018 7

obchodní organizací či Světovou celní organizací, nekonkretizuje. Totéž platí pro žalobcovo tvrzení, že je v „podmínkách celního řízení zcela běžný postup“, kdy za situace, že na zboží (nebo jeho bezprostředním a prodejním obalu) je uveden údaj o zemi původu, který nekoresponduje s údajem v průvodní dokumentaci, se za relevantní považuje vždy údaj na zboží. Naopak skutečnost, že obalovými materiály nemůže být prokázán původ zboží plyne z čl. 36 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28.7.2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, podle něhož při určování, zda má zboží svůj původ v určité zemi nebo na určitém území, se nezohledňuje původ materiálů, které se nestávají a nemají se stát součástí konečného složení zboží, a pokud jsou obalové materiály a kontejnery podle všeobecného pravidla 5 pro výklad kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 pokládány pro účely zařazení za součást produktu, nepřihlíží se k nim pro účely určení původu, s výjimkou případů, kdy pravidlo v příloze 22-01 vychází u příslušného zboží z procentuálního pravidla ad valorem (podstatné zpracování nebo opracování zboží).

28. Pokud jde o námitku, že správní orgány nezohlednily, že zboží bylo dovezeno s deklarovanou celní hodnotou mnohonásobně převyšující dumpingové rozpětí pro přezkoumávaný výrobek, resp. že původ zboží zpochybňuje již žalobcem deklarovaná celní hodnota, tak s uvedenou námitkou se vypořádal již žalovaný v napadeném rozhodnutí tak, že vzhledem k tomu, že se jedná o zboží sazebně zařazené do podpoložky kombinované nomenklatury celního sazebníku 8515908010, je třeba na toto zboží aplikovat prováděcí nařízení Rady (EU) č. 508/2013 ze dne 29.5.2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých wolframových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky, přičemž toto nařízení podmínku, že se deklarovaná celní hodnota zboží musí pohybovat v dumpingovém rozpětí, aby mohlo být toto nařízení aplikováno, nestanoví. Podle zdejšího soudu především s ohledem na skutečnost, že žalobce v celním prohlášení deklaroval jako zemi původu Čínskou lidovou republiku, čemuž odpovídal i údaj na doložené faktuře, nelze dovozovat, že celní úřad pochybil, pokud správnost údaje o původu zboží dále neověřoval; byl to žalobce, kdo odpovídal za správnost údaje uvedeného v celním prohlášení. V tomto směru tak zdejší soud považuje za nepřípadný argument, že celní úřad měl pojmout pochybnost o původu zboží s ohledem na deklarovanou celní hodnotu a že by cena zboží měla být kritériem relevantním pro určení země původu.

29. Pokud žalobce odkazuje na prohlídku zboží provedenou celním úřadem před propuštěním zboží, tak ani tu nelze dovozovat, že celní úřad pochybil, pokud, přestože byl údaj „Made in Japan“ uveden na bezprostředním obalu, nerozporoval údaj o zemi původu v celním prohlášení, tím spíše ne za situace, kdy údaje na celním prohlášení a na faktuře uváděly jako zemi původu zboží Čínskou lidovou republiku. Jak také upozornil žalovaný, kartonová krabice, ve které bylo zboží v igelitových obalech umístěno, a tedy dovezeno, byla opatřena štítkem, na kterém bylo uvedeno „Origin China“. Pokud žalobce argumentuje tak, že celní úřad nikdy v řízení nevyslovil pochybnost o tom, že zboží nebylo či nemohlo být japonského původu, tak k tomu zdejší soud uvádí, že celní úřad v rámci rozhodnutí o propuštění zboží zcela zjevně vycházel z údajů poskytnutých žalobcem o tom, že zemí původu zboží je Čína. Ani tato námitka tak není důvodná.

30. Pokud žalobce navrhoval, aby zdejší soud dokazoval všemi důkazy, které byly provedeny v rámci správního řízení, tak žalobcem doložené dokumenty v rámci správního řízení jsou součástí správního spisu, žalobce jimi argumentoval již v řízení před správními orgány a žalovaný se se všemi vypořádal v napadeném rozhodnutí. Na úvahách žalovaného přitom zdejší soud žádné vady neshledal. Pokud žalobce navrhoval, aby zdejší soud provedl jako důkaz také obsah spisů vedených v řízení u žalovaného pod č.j. 811-/201/-900000-311, tak jednak žalobce neuvádí, jaké skutečnosti by měly být obsahem tohoto správního spisu ve vztahu k nyní posuzované věci prokázány, a s ohledem na dostatečně skutkově podložené úvahy žalovaného, opírající se o listiny předložené žalobcem, který ohledně svého tvrzení nesl důkazní břemeno, má zdejší soud takové dokazování za nadbytečné.

pokračování

62 Af 17/2018 8

31. Zdejší soud tedy neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

IV. Náklady řízení

32. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byl žalovaný. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 9. dubna 2020

David Raus v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru