Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 Af 15/2011 - 68Rozsudek KSBR ze dne 06.02.2014

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 As 32/2014

přidejte vlastní popisek

62 Af 15/2011-68

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: PROMA REHA, s. r. o., se sídlem Česká Skalice, Riegrova 342, zastoupeného JUDr. Jaromírem Kainem, advokátem se sídlem Praha 5, Pavla Švandy ze Semčic 13, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, tř. Kpt. Jaroše 7, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9. 12. 2010, č. j. ÚOHS-R115/2010/VZ-18586/2010/310-ASc,

takto:

I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9. 12. 2010, č. j. ÚOHS-R115/2010/VZ-18586/2010/310-ASc, s e zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám JUDr. Jaromíra Kaina, advokáta se sídlem Praha 5, Pavla Švandy ze Semčic 13, náhradu nákladů řízení o žalobě ve výši 16 061 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě. IV. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 7. 2012, č. j. 62 Af 15/2011-37.

V. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 7. 2012, č. j. 62 Af 15/2011-37.

Odůvodnění:

Žalobce se u zdejšího soudu domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9. 12. 2010, č. j. ÚOHS-R115/2010/VZ-18586/2010/310-ASc (pozn. soudu: pokud v žalobě žalobce uvádí č. j. ÚOHS-R115/2010/VZ-18568/2010/310-ASc, považuje to soud za chybu v psaní).

I. Podstata věci

Rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9. 12. 2010, č. j. ÚOHS-R115/2010/VZ-18586/2010/310/ASc, byl zamítnut žalobcův rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (žalovaného) ze dne 23. 7. 2010, č. j. ÚOHS-S149/2010/VZ-105444/2010/530/JNe. Tímto rozhodnutím žalovaný ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (Karlovarské krajské nemocnice a. s.) učiněných v rámci veřejné zakázky „Modernizace vybavení a zařízení Karlovarské krajské nemocnice a. s. - dodávka lůžkových kompletů“ rozhodl tak, že se zadavatel nedopustil porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ“), a žalobcův návrh podle § 118 odst. 4 písm. a) ZVZ zamítl.

Porušení ZVZ, které žalobce namítal ve svém návrhu, spočívalo podle jeho názoru v tom, že zadavatel zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, neboť na podatelně zadavatele došlo nedopatřením k otevření obálky uchazeče LINET spol. s r. o. Doručená obálka kurýrní službou nebyla označena názvem veřejné zakázky ani heslem neotevírat. Přístrojový technik otevřel tuto obálku v domnění, že se jedná o obyčejnou zásilku a při tom současně protrhl i obálku s nabídkou, která byla uvnitř vnější obálky a která byla řádně označena. Podle žalobce tato skutečnost nemohla být důvodem pro zrušení zadávacího řízení, neboť tím, že uchazeč LINET spol. s r. o. doručil zadavateli obálku neoznačenou, nesplnil podmínky pro podání nabídky.

Žalovaný měl za to, že daná situace je důvodem pro zrušení zadávacího řízení, neboť se jedná o nepředvídatelnou událost, kdy pracovníci podatelny zadavatele předčasně otevřeli obálku s nabídkou. Taková situace je důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, neboť by mohlo dojít k porušení zásady transparentnosti.

II. Shrnutí procesních stanovisek účastníků

Žalobce předně namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť se žalovaný ani jeho předseda nijak nevypořádali s jeho námitkou, že příčinou předčasného otevření obálky s nabídkou byla skutečnost, že uchazeč LINET spol. s r. o. doručil zadavateli obálku neoznačenou a nesplnil tak podmínky pro podání nabídky. Podle žalobce zadavatel pochybil v tom, že uchazeči LINET spol. s r. o. toleroval zjevné porušení zadávacích podmínek, neboť uchazeč doručil nabídku v rozporu se zadávací dokumentací a ZVZ. Zadavatel měl nabídku tohoto uchazeče vyřadit a nikoli zadávací řízení zrušit. Vzhledem k tomu žalobce navrhuje rozhodnutí předsedy žalovaného zrušit.

Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí a svoje rozhodnutí považuje za zákonné. Vzhledem k tomu navrhl žalobu zamítnout. Na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před soudem.

V podané replice žalobce setrval na svých závěrech i na požadavku napadené rozhodnutí zrušit. Zdůraznil, že k otevření vnější obálky nedošlo nedopatřením, nýbrž proto, že nebyla označena v souladu se zadávací dokumentací.

III. Dosavadní průběh řízení před správními soudy

Krajský soud v Brně o žalobě již rozhodoval. Rozsudkem ze dne 19. 7. 2012, č. j. 62 Af 15/2011-37, napadené rozhodnutí zrušil jako nepřezkoumatelné, neboť dospěl k závěru, že se žalovaný nevypořádal se stěžejní žalobcovou námitkou (tj. že zadávací řízení nemělo být zrušeno, ale nabídka uchazeče LINET spol. s r. o. měla být vyřazena, neboť nebyla podána v souladu se zadávací dokumentací a ZVZ). Krajský soud zároveň žalovaného zavázal, aby se v případě, že tuto námitku žalobce shledá důvodnou, zabýval tím, zda i za tohoto stavu (tj. pokud byla otevřena obálka s nabídkou uchazeče proto, že ji uchazeč neoznačil v souladu se zadávací dokumentací a ZVZ, a jednalo se tedy o nabídku, která měla být vyřazena) lze v předčasném otevření nabídky spatřovat důvody hodné zvláštního zřetele, pro které je třeba zadávací řízení zrušit.

Tento rozsudek však byl Nejvyšším správním soudem zrušen (rozsudkem ze dne 30. 9. 2013, č. j. 8 Afs 53/2012-46). Nejvyšší správní soud se se závěrem krajského soudu o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí neztotožnil. Naopak byl toho názoru, že by bylo zcela nadbytečné, aby se žalovaný vypořádával s variantou pokračování v zadávacím řízení (kterou namítal žalobce), navíc se tato varianta opírá o skutečnost, kterou nelze bezpečně ověřit, neboť předmětná obálka není k dispozici. Dále pak poukázal na nevhodnost „návodu“, který krajský soud žalovanému poskytl k věcnému posouzení případu a zdůraznil, že pokud se krajský soud věcně zabývá otázkami předloženými správnímu orgánu předčasně, může ztížit možnost další argumentace účastníků řízení a omezit samostatnost rozhodování správního orgánu. Věcně by se měl krajský soud vyjadřovat zpravidla až tehdy, je-li rozhodnutí správního orgánu k věcnému přezkumu způsobilé.

Nejvyšší správní soud rovněž uvedl, že „… krajský soud poskytl „návod“ pouze zběžně, bez zvážení všech podstatných okolností. Nezohlednil například, že v posuzované věci byla nabídka uchazeče LINET doručena kurýrní službou, nakolik je doručování nabídek kurýrní službou obvyklé a zda kurýrní služby mají specifické obálky a případně i specifické postupy při označování těchto obálek. Nezvažoval, jaký dopad bude mít jeho právní názor na obdobné případy a zda bude například nezbytné i vyřazení řádně označené nabídky uchazeče, který by ji dodal osobně ve složce či jakémkoli jiném vnějším ochranném obalu. Rovněž nezvažoval, zda je užití více obálek běžné v zahraničí a zda by proto vyřazování uchazečů, kteří použijí dvojí obálku, nevedlo k nepřímé diskriminaci zahraničních uchazečů o veřejné zakázky…“

O žalobě pak bylo Krajským soudem v Brně rozhodováno znovu.

IV. Posouzení věci

Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále též s.ř.s.), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), přitom jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).

Soud rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů a žalobu shledal důvodnou. Přitom byl podle § 110 odst. 3 s.ř.s. vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným ve výše popsaném zrušovacím rozsudku.

Pokud jde o namítanou nepřezkoumatelnost, tak ta již byla vyřešena Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozsudku. Napadené rozhodnutí tedy není nepřezkoumatelné, i když se nevypořádalo se žalobcovou námitkou, že zadávací řízení nemělo být zrušeno, ale nabídka uchazeče LINET spol. s r. o. měla být vyřazena, neboť nebyla podána v souladu se zadávací dokumentací a ZVZ, a v zadávacím řízení mělo být pokračováno. Vypořádání této námitky by bylo podle Nejvyššího správního soudu zcela nadbytečné, neboť v obou správních rozhodnutích je opakovaně zdůrazňováno a řádně odůvodněno, že volba zadavatele (nepokračování v zadávacím řízení) byla v souladu se ZVZ.

Dále se krajský soud zabýval posouzením toho, zda je v souladu se ZVZ závěr žalovaného, že zadavatel nepochybil, pokud zadávací řízení v daném případě zrušil.

Zadavatel zrušení zadávacího řízení odůvodnil tím, že nedopatřením došlo k otevření obálky s nabídkou uchazeče LINET spol. s r. o., neboť nabídka byla doručována kurýrní službou a řádně označená obálka s nabídkou tak byla vložena v další obálce. Tato další obálka již nebyla označena nápisem neotevírat ani označením veřejné zakázky. Podle zadavatele je však podávání nabídek ve dvou obálkách, z nichž až ta vnitřní je řádně označena, běžnou praxí.

Předseda žalovaného dospěl v napadeném rozhodnutí k závěru, že pokud pracovník zadavatele otevře vnější obálku a spolu s ní i vnitřní řádně označenou obálku s nabídkou předčasně, jedná se o administrativní chybu zadavatele, kterou lze považovat za nepředvídatelnou událost, a tedy důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ.

S právě uvedeným však zdejší soud bez dalšího souhlasit nemůže.

Podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

Podle § 69 odst. 5 ZVZ se nabídky podávají písemně. Uchazeč podává nabídku ve lhůtě pro podání nabídek. Nabídka v listinné podobě musí být podána v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky, na které musí být uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 6 ZVZ.

Podle třetího odstavce čl. XII. zadávací dokumentace mají být všechna vyhotovení nabídky zadavateli doručena „v jedné uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky a heslem „ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ – NEOTEVÍRAT“. Na obálce bude rovněž adresa, na niž je možné zaslat oznámení o pozdním doručení nabídky podle § 71 odst. 6 ZVZ.

Z uvedeného zdejšímu soudu plyne, že v případě, že je obálka s nabídkou řádně označena v souladu se ZVZ i zadávací dokumentací a zadavatel, resp. jeho zaměstnanec takovou obálku nedopatřením otevře, lze takovou situaci považovat za důvod zvláštního zřetele podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Tak tomu ale podle zdejšího soudu může být zásadně jen tehdy, pokud došlo k předčasnému otevření řádně označené obálky s nabídkou a stalo se tak vinou zadavatele. Předčasné otevření obálky zadavatelem má být k tíži zadavatele pouze tehdy, pokud je otevřena obálka, která je řádně označená v souladu se ZVZ a zadávací dokumentací a zadavatel (resp. jeho zaměstnanec) si je, případně může být vědom, že otevírá obálku s nabídkou. Pouze tehdy lze předčasné otevření obálky s nabídkou označit za administrativní chybu zadavatele a za důvod hodný zvláštního zřetele, který opravňuje zadavatele zrušit zadávací řízení. Naopak, pokud je zadavateli doručena obálka, která řádně označena není, a zadavatel, resp. jeho zaměstnanec, kterému se obálka „dostane do ruky“, není schopen zjistit, že obálka obsahuje nabídku, je třeba předčasné otevření obálky přičítat k tíži uchazeči, který takovou nabídku v řádně neoznačené obálce podal.

Je-li účelem požadavku na použití uzavřené a označené obálky to, aby se s nabídkou nemohl nikdo před okamžikem otevírání obálek seznámit, a podává-li se tato obálka na běžnou podatelnu zadavatele, může být tento účel splněn toliko tehdy, je-li na vnější obálce uvedeno, že obálka obsahuje nabídku a nemá být před stanoveným termínem otevřena. Je-li nabídka podávána ve více obálkách, jako tomu mělo být v daném případě, a pouze vnitřní obálka je označena v souladu se ZVZ a zadávací dokumentací, je třeba, aby vnější obálka obsahovala upozornění na to, že je uvnitř obsažena obálka s nabídkou. Takové upozornění (není-li i vnější obálka označena v souladu se ZVZ a zadávací dokumentací) musí obsahovat vždy, bez ohledu na to, zda je doručována prostřednictvím kurýrní služby či jakkoli jinak. Specifické způsoby doručování kurýrní službou nemohou uchazeče zprostit povinnosti postupovat podle ZVZ. Zadavateli resp. jeho pracovníkovi, kterému se obálka „dostane do ruky“, musí být jasně indikováno, že obálka obsahuje nabídku, a že tedy nesmí být předčasně otevřena.

Právě uvedený závěr je zcela v souladu i s článkem 71 směrnice 2004/18/ES, který požaduje, aby sdělování, výměna a ukládání informací bylo prováděno způsobem, který zajistí, že jsou integrita a důvěrná povaha všech informací předaných účastníky veřejné soutěže na určitý výkon zachovány, a že se porota neseznámí s obsahem plánů a projektů dříve, než uplyne lhůta k jejich podání.

Za této situace nepovažuje soud za potřebné zjišťovat, zda je doručování ve více obálkách běžné v zahraničí. I kdyby tomu tak bylo, nemění to nic na jednoznačném požadavku zakotveném v § 69 odst. 5 ZVZ, který je zcela v souladu se zmíněným článkem směrnice, tj. na požadavku podávat nabídku takovým způsobem, aby byla zajištěna důvěrná povaha informací v nabídce obsažených, a tedy v uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky.

Pokud by tedy v daném případě byla nabídka uchazeče LINET spol. s r. o. podána ve dvou obálkách, přičemž toliko vnitřní obálka by byla řádně označena názvem veřejné zakázky a heslem „ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ – NEOTEVÍRAT“ a současně by vnější obálka nijak neindikovala, že obsahuje další obálku s nabídkou, jejíž předčasné otevření je zapovězeno, nejednalo by se podle názoru zdejšího soudu o řádně označenou obálku v souladu se ZVZ a zadávací dokumentací. Byla-li by pak takto označená (resp. neoznačená) obálka zadavatelem předčasně otevřena, nejednalo by se bez dalšího o důvod ke zrušení zadávacího řízení, ale o důvod pro vyřazení takové nabídky pro její rozpor se zadávací dokumentací a ZVZ.

Byť v daném případě již nemá zadavatel k dispozici předmětné obálky a již tak nelze bezpečně ověřit, jak tyto obálky vypadají (jak uvádí Nejvyšší správní soud ve zrušovacím rozsudku), má zdejší soud za to, že správní spis poskytuje dostatečný podklad pro závěr, že vnější obálka nebyla označena v souladu se zadávací dokumentací a ZVZ a ani adresátovi neindikovala, že obsahuje další obálku s nabídkou, která nesmí být předčasně otevřena.

K tomu soud dospívá na základě sdělení Miroslava Borského a Ing. Jiřího Bednáře (zaměstnanců zadavatele) ze dne 26. 3. 2010, v němž je jednoznačně uvedeno, že Miroslav Borský převzal od pracovnic podatelny zadavatele balík, kde je uveden toliko adresát (Karlovarská krajská nemocnice) a nic víc. Tento balík podrobně prohlédl, ve snaze zjistit komu patří, a vzhledem k tomu, že nic nenalezl (výslovně uvádí, že tam nebyl obsažen žádný odkaz na tehdy probíhající zadávací řízení ani upozornění, že by zásilka neměla být otevírána), balík otevřel v domnění, že se jedná o manuály k nějakému přístroji.

Rovněž z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 29. 3. 2010 vyplynulo, že nedopatřením došlo k otevření obálky s nabídkou uchazeče LINET s. r. o., která nebyla řádně označena názvem veřejné zakázky ani heslem neotevírat. Tento závěr pak vtělil zadavatel do rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, v němž uvedl, že nedopatřením došlo k otevření obálky uchazeče LINET s. r. o. Tato obálka byla doručena do podatelny zadavatele kurýrní službou a nebyla označena názvem veřejné zakázky ani heslem neotevírat.

Toto rozhodnutí pak bylo doručeno mj. i uchazeči LINET s. r. o., který proti závěru o tom, že vnější obálka nebyla označena názvem veřejné zakázky ani heslem „neotevírat“, nijak nebrojil. Neučinil tak ani později, když zřejmě v reakci na žádost žalovaného o poskytnutí informací ze dne 19. 5. 2010 požadoval zaslání písemného podání žalobce. Uchazeč LINET s. r. o. byl tedy dobře obeznámen se závěrem zadavatele, že jím podaná nabídka byla obsažena ve vnější obálce, která nebyla označena názvem veřejné zakázky ani heslem neotevírat. Zdejší soud má přitom za to, že pokud by byl tento závěr nesprávný, nepochybně by se proti němu ohradil, a to tím spíše, pokud se žalovaným komunikoval, a jak plyne z jeho přípisu ze dne 31. 5. 2010, byl si vědom toho, že se žalobce domáhá jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Pokud tak neučinil, má zdejší soud za to, že se jednalo o závěr pravdivý, z něhož lze nyní vycházet.

Pokud Nejvyšší správní soud ve zrušovacím rozsudku poukazuje na to, že existují rozpory v tom, jak vnější obálka vypadala, a odkazuje na žalobcův návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, tak zdejší soud v tomto návrhu žádný rozpor ohledně toho, zda byla vnější obálka označena v souladu se ZVZ a zadávací dokumentací či nikoli, nenalezl.

Zdejší soud má tedy za to, že správní spis poskytuje dostatečný podklad pro závěr, že vnější obálka s nabídkou uchazeče LINET s. r. o. nebyla označena v souladu se ZVZ a zadávací dokumentací a zároveň neobsahovala ani žádné upozornění, že je uvnitř skryta další obálka s nabídkou, která nesmí být předčasně otevřena.

Soud tedy uzavírá, že zadavatel v daném případě otevřel obálku, která nebyla označena v souladu se ZVZ a zadávací dokumentací. V takové situaci nedošlo k otevření obálky z důvodů na straně zadavatele, neboť mu tato obálka žádným způsobem neindikovala, že obsahuje nabídku, ale předčasné otevření obálky je třeba přičítat k tíži uchazeči, který takovou nabídku v řádně neoznačené obálce podal. Nejednalo se tedy o nepředvídatelnou okolnost podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, ale o důvod pro vyřazení takovéto nabídky, neboť obálka nebyla označena v souladu se ZVZ a zadávací dokumentací.

IV. Závěr

Ze shora uvedených důvodů tedy soud shledal žalobu důvodnou, a proto napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vyslovil, že věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. V něm je žalovaný vázán právním názorem zdejšího soudu, že předčasné otevření obálky s nabídkou uchazeče LINET s. r. o. nelze přičítat zadavateli, ale uchazeči, neboť vnější obálka nebyla označena v souladu se ZVZ a zadávací dokumentací. Za této situace se nejedná o důvod pro zrušení zadávacího řízení, ale o důvod pro vyřazení této nabídky a vyloučení uchazeče, který nabídku v rozporu se ZVZ a zadávací dokumentací podal.

V. Náklady řízení

Výrok o nákladech řízení o žalobě se opírá o § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce byl ve věci úspěšný, a proto mu přísluší náhrada nákladů řízení o žalobě proti neúspěšnému žalovanému. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady ve výši 2.000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby, po 2.100 Kč společně se třemi režijními paušály po 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, žaloba a replika, podle § 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném do 31. 12. 2012, a jeden úkon za 3.100 Kč společně s jedním režijním paušálem 300 Kč – účast u jednání dne 6. 2. 2014 podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. g), § 13 odst. 3 advokátního tarifu.

Na cestovném dále náleží náhrada ve výši 2.461,20 Kč za cestu ze sídla zástupce ke Krajskému soudu v Brně a zpět na jednání soudu osobním automobilem s průměrnou spotřebou 6 l/100 km, ve vztahu k němuž předložil zástupce kopii osvědčení o registraci; z toho 907,20 Kč (6 : 100 x 420 km x 36) jako náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu a 1.554 Kč (420 km x 3,70 Kč) jako základní náhrada. Dále žalobci náleží náhrada ztráty času za 5 hodin na cestě z Prahy do Brna a zpět, tj. 1.000 Kč, podle § 14 advokátního tarifu a § 157 odst. 4 písm. b) a § 158 zákona č. 261/2006 Sb., zákoník práce, a vyhlášky č. 435/2013 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot.

Celkem tedy žalobcovy náklady činí 16.061 Kč. Tento obnos je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce ve stanovené lhůtě.

Vzhledem k tomu, že zástupce nedoložil, že je plátce DPH, nemohl soud zmíněnou sumu navýšit o částku odpovídající DPH podle § 57 odst. 2 s.ř.s.

Žalovaný v řízení o žalobě úspěšný nebyl, právo na náhradu nákladů tedy nemá.

Pokud jde o výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti, tak ten se rovněž opírá o § 60 odst. 1 s.ř.s. za použití § 110 odst. 2 věty první s.ř.s. V tomto řízení byl sice žalovaný úspěšný, avšak tento úspěch nijak neovlivnil to, že v řízení o žalobě (tj. ve věci) úspěšný nebyl. Náhrada nákladů řízení mu tak přiznána nebyla.

Žalobce v řízení o kasační stížnosti úspěšný nebyl, právo na náhradu nákladů tedy nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 6. února 2014

JUDr. David Raus, Ph.D., v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru