Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 A 94/2016 - 36Rozsudek KSBR ze dne 09.05.2018

Prejudikatura

9 Ca 100/2009 - 48


přidejte vlastní popisek

62 A 94/2016-36

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci

žalobkyně: Ing. P. D.

bytem H. 247, P. proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky sídlem Strojnická 27, Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4.5.2016, č.j. PPR-8193-3/ČJ-2016-990450,

takto:

I. Rozhodnutí Policejního prezidia České republiky, Ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, ze dne 4.5.2016, č.j. PPR-8193-3/ČJ-2016-990450, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě ve výši 11 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 4.5.2016, č.j. PPR-8193-3/ČJ-2016-990450, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, č.j. KRPB-30251-8/ČJ-2016-0600IZ ze dne 10.2.2016.

2. Na základě zdravotního posudku vyhotoveného dne 4.2.2016 MUDr. J. D., posuzující lékařkou žalobce dle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“), Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, rozhodla podle § 27 odst. 1 písm. b) zákona o zbraních rozhodnutím ze dne 10.2.2016, č.j. KRPB-30251-8/ČJ-2016-0600IZ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), o odnětí zbrojního průkazu žalobce série a číslo AL 484221 vydaného Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje, v rozsahu oprávnění skupin „B,E“ s vyznačenou dobou platnosti do 3.11.2024, neboť žalobce jako držitel zbrojního průkazu pozbyl zdravotní způsobilost dle § 20 zákona o zbraních.
II. Obsah žaloby

3. Žalobce ve vztahu ke zdravotnímu posudku namítá, že nebyl dodržen zákonný postup pro jeho zpracování; zdravotní posudek mu nebyl předán, čímž mu byla znemožněna možnost obrany. Žalobce dále uvádí, že ve zdravotním posudku chybí podklady, o které se opírá, a posudek byl zpracován bez lékařské prohlídky žalobce. Pro tyto vady je zdravotní posudek nepřezkoumatelný a nepoužitelný pro předmětné správní řízení.

4. Žalobce tak má za to, že neexistoval žádný zákonný podklad pro zahájení správního řízení o odnětí zbrojního průkazu, a považuje napadené i jemu předcházející rozhodnutí za nezákonná a navrhuje jejich zrušení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Vyjádření žalovaného

5. Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí a navrhuje žalobu zamítnout jako nedůvodnou; na svém procesním stanovisku setrval během celého řízení před zdejším soudem.

IV. Posouzení věci krajským soudem

6. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s. a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20.9.2007, č.j. 4 Ads 81/2005-125).

7. Žalobce předně namítá absenci zákonného podkladu k zahájení řízení o odnětí zbrojního průkazu. 8. Zákon o zbraních neobsahuje zvláštní úpravu zahájení řízení o odnětí zbrojního průkazu, a proto se použije obecná úprava zahájení správního řízení obsažená ve správním řádu. Podle § 46 odst. 1 správního řádu je řízení z moci úřední zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi uvedenému v § 27 odst. 1 správního rádu doručením oznámení nebo ústním prohlášením, a není-li správnímu orgánu tento účastník znám, pak kterémukoliv jinému účastníkovi. Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.

9. Prvostupňový správní orgán zahájil řízení z moci úřední oznámením ze dne 5.2.2016, č.j. KRPB-30251-4/ČJ-2016-0600IZ-OSZBM, které téhož dne doručil žalobci. Správní řád ani zákon o zbraních nevyžadují pro zahájení správního řízení z moci úřední existenci konkrétního podkladu (např. právě zdravotního posudku). Prvostupňový správní orgán tak mohl zahájit správní řízení z moci úřední i na základě pouhého podezření o pozbytí zdravotní způsobilosti k držení zbrojního průkazu žalobcem, které se mohlo opírat i o ústní sdělení praktického lékaře či jiných osob. Teprve v řízení pak mělo být postaveno najisto, jak to se zdravotním stavem a způsobilostí žalobce je. Žalobci tak nelze přisvědčit, že by správní řízení bylo zahájeno nezákonně.

10. Žalobce dále namítá, že zdravotní posudek byl vydán v rozporu se zákonem a v důsledku toho je nezákonné i napadené rozhodnutí. 11. Podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona o zbraních zdravotní způsobilost žadatele o vydání zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průkazu posuzuje podle zákona upravujícího poskytování specifických zdravotnických služeb registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství.

12. Podle § 27 odst. 1 písm. b) zákona o zbraních příslušný útvar policie rozhodne o odnětí zbrojního průkazu, jestliže držitel zbrojního průkazu pozbyl zdravotní způsobilost. 13. Podle § 44 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“), poskytovatel, který lékařský posudek vydal, zajistí neprodleně jeho prokazatelné předání a) posuzované osobě a b) osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněně požádala, není-li posuzovanou osobou.

14. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se prokazatelným předáním lékařského posudku podle odstavce 1 rozumí jeho převzetí a) osobou uvedenou v odstavci 1 stvrzené podpisem této osoby, s uvedením data převzetí, a jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b) nebo pověřenou osobu této osoby, uvede se též číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti a důvod vydání posudku; potvrzení o převzetí lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě, b) na základě doručení provozovatelem poštovních služeb; doručení musí být doloženo doručenkou, nebo c) na základě elektronického doručení podepsaného způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu, do schránky uvedené posuzovanou osobou a osobou, která o posouzení zdravotní způsobilosti požádala. Lékařský posudek se též považuje za prokazatelně předaný, jestliže osoba oprávněná k převzetí posudku odmítne posudek převzít nebo jeho převzetí stvrdit podpisem; tuto skutečnost zaznamená posuzující lékař do zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě; záznam podepíše posuzující lékař a další zdravotnický pracovník přítomný převzetí posudku. V případě odmítnutí převzetí lékařského posudku doručovaného prostřednictvím provozovatele poštovní služby se použije obdobně ustanovení § 9 odst. 4 zákona o specifických zdravotních službách.

15. Podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona o specifických zdravotních službách právní účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání.

16. Podle § 46 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Osoba, které uplatněním posudku vznikají práva nebo povinnosti a které byl posudek předán posuzovanou osobou, může návrh na přezkoumání lékařského posudku podat do 10 pracovních dnů ode dne jeho předání, a to poskytovateli uvedenému ve větě první.

17. V posuzované věci žalobce mimo jiné namítá, že mu zdravotní posudek nebyl předán. Ve správním spisu žádný doklad o předání zdravotního posudku žalobci založen není. V samotném zdravotním posudku je místo pro podpis posuzované osoby (žalobce), kterým má být potvrzeno předání posudku, prázdné. Prvostupňový orgán ani žalovaný přitom netvrdí, že posudek byl žalobci předán (žalovaný toliko namítá, že se žalobce s posudkem seznámil při nahlížení do spisu po zahájení řízení o odnětí zbrojního průkazu). Je třeba tedy uzavřít, že zdravotní posudek nebyl žalobci v souladu s § 44 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách prokazatelně předán. 18. S předáním zdravotního posudku jsou však v souladu s § 46 a násl. zákona o specifických zdravotních službách spojeny pro žalobce významné právní následky, a to především právo podat návrh na přezkoumání zdravotního posudku. V posuzované věci však tím, že žalobci nebyl zdravotní posudek předán v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách, mu byla tato obrana proti zdravotnímu posudku znemožněna. Na tom ničeho nemění skutečnost, že se žalobce mohl se zdravotním posudkem seznámit při nahlížení do spisu v rámci správního řízení, jak v napadeném rozhodnutí uvádí žalovaný. Takové seznámení se se zdravotním posudkem nelze považovat za „prokazatelné předání“ posudku, neboť při nahlížení do spisu posudek žalobci fakticky předán není, a nelze tedy od data seznámení se žalobce s posudkem počítat běh lhůty k podání návrhu na přezkoumání posudku. Počátek běhu lhůty je totiž zákonem stanoven ode dne „prokazatelného předání“ posudku. Takové stanovení jistě není samoúčelné; má zajistit, aby byla posuzované osobě dána možnost se s posudkem seznámit a v přiměřené době uvážit, zda proti němu návrh na přezkoumání podá či nikoli. S ohledem na význam zdravotního posudku pro rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu je tedy nezbytné, aby byl posudek řádně žalobci předán v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách. Žalobci tak je třeba přisvědčit, že zdravotní posudek nemůže být podkladem rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu. 19. Naopak se žalovaným je třeba souhlasit v tom, že není v jeho pravomoci věcně zdravotní posudek přezkoumávat. Případný přezkum zdravotního posudku probíhá mimo správní řízení před žalovaným, resp. prvostupňovým orgánem, a to postupem podle zákona o specifických zdravotních službách. Na žalovaném, resp. prvostupňovém orgánu v řízení o odnětí zbrojního průkazu toliko je, aby posoudil, zda byl zdravotní posudek pořízen v souladu se zákonem, tedy mj. to, zda byl žalobci řádně předán. Pokud prvostupňový orgán, resp. žalovaný dospěje k závěru, že zdravotní posudek nebyl ve smyslu § 44 zákona o specifických zdravotních službách řádně předán, je na něm, aby takové předání zajistil a umožnil tak posuzované osobě se vůči zdravotnímu posudku bránit ve smyslu § 46 a násl. zákona o specifických zdravotních službách. To se však v dané věci nestalo.

20. Pokud pak posuzovaná osoba práva podat návrh na přezkum zdravotního posudku podle § 46 a násl. zákona o specifických zdravotních službách využije, je na prvostupňovém orgánu, aby uvážil, zda není namístě řízení o odnětí zbrojního průkazu v souladu s § 64 a násl. správního řádu přerušit, dokud nebude ukončeno přezkoumání zdravotního posudku podle zákona o specifických zdravotních službách.

V. Závěr

21. Ze shora uvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou, a proto napadené rozhodnutí pro jeho nezákonnost podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vyslovil, že věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. V něm je žalovaný vázán právním názorem zdejšího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí (§ 75 odst. 8 s.ř.s.). Nezbytnost zrušení prvostupňového rozhodnutí je na posouzení žalovaného.

VI. Náhrada nákladů řízení

22. Výrok o nákladech řízení o žalobě se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný úspěšný nebyl, právo na náhradu nákladů řízení nemá. Žalobce byl ve věci úspěšný, a proto mu přísluší náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady ve výši 3000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále se jednalo o náklady právního zastoupení spočívající v odměně zástupce za dva úkony právní služby po 3100 Kč společně se dvěma režijními paušály po 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení a žaloba; podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif). Vzhledem k tomu, že advokát, který žalobce při podání žaloby zastupoval, je plátcem DPH, byla zmíněná částka (vyjma soudního poplatku) navýšena o částku odpovídající DPH podle § 57 odst. 2 s.ř.s. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci částku 11 228 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 9.5.2018

JUDr. David Raus, Ph.D.,v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru