Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 A 77/2013 - 70Usnesení KSBR ze dne 04.11.2013

Prejudikatura

3 Ads 58/2003


přidejte vlastní popisek

62 A 77/2013-70

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: FVE Petrovice, a. s., se sídlem Praha 7, Holešovice, Dělnická 12, zastoupený JUDr. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D. advokátem se sídlem Úvaly, Dvořákova 1624, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Jihlava, Masarykovo nám. 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2013, č. j. 08092-30/2013-ERU,

takto:

I. BAWAG Leasing & Fleet s. r. o., se sídlem Praha 8, Křižíkova 36/237, není osobou zúčastněnou na řízení.

II. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací z účtu Krajského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 3000 Kč.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhal zrušení výroku č. II. rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 30. 8. 2013, č. j. 08092-30/2013-ERU, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

I. Podstata věci

Napadeným rozhodnutím žalovaný obnovil řízení o žádosti žalobce ze dne 8. 10. 2010 o udělení licence na výrobu elektřiny pro výrobnu elektřiny využívající slunečního záření umístěnou v k.ú. Petrovice u Borovan o instalovaném výkonu 3,311 MW ukončené rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 12. 2010, č. j. 12400-9/2010-ERU, o udělení licence č. 111017178, které nabylo právní moci dne 6. 12. 2010 (výrok I.). Výrokem II. žalovaný podle § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, vyloučil odkladný účinek tohoto rozhodnutí.

V poučení o opravném prostředku byl žalobce informován o tom, že proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad k předsedkyni Energetického regulačního úřadu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

II. Shrnutí procesních stanovisek účastníků

Žalobce s rozhodnutím nesouhlasí. Uvádí, že proti němu podal rozklad. Proti výroku č. II. o vyloučení odkladného účinku se v souladu s § 85 odst. 4 správního řádu však nelze odvolat (podat rozklad) a proto proti němu podává přímo správní žalobu, kterou považuje za přípustnou.

Žalovaný ve svém vyjádření poukázal na to, že žalobce podal proti napadenému rozhodnutí rozklad, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Napadené rozhodnutí tedy ještě nenabylo právní moci a do sféry žalobce tak nebylo vůbec zasaženo.

III. Osoba na řízení zúčastněná

Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 30. 10. 2013 se společnost BAWAG Leasing & Fleet s. r. o. domáhala postavení osoby zúčastněné na daném řízení. Dotčení na svých právech spatřuje v tom, že je výlučným a jediným vlastníkem zařízení fotovoltaické elektrárny a jejich jednotlivých komponent a mezinárodní skupina BAWAG, do níž tato společnost patří, je investorem projektu výstavby a provozu FVE v Petrovicích. Obnovení řízení o licenci a vyloučení odkladného účinku tak pro tuto společnost může znamenat jednoznačné ohrožení, resp. zmaření investice více než 200 mil. Kč.

Podle § 34 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat.

Podle § 34 odst. 4 s.ř.s. soud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení.

Společnost BAWAG Leasing & Fleet s. r. o. se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, podmínky pro to však nesplňuje. Jestliže tato společnost dovozuje, že případným odebráním licence, v něž může obnovené správní řízení vyústit, dojde ke znehodnocení její investice do zařízení fotovoltaické elektrárny, pak i kdyby tomu tak skutečně bylo, nejednalo by se o přímé dotčení žádného veřejného subjektivního práva společnosti BAWAG Leasing & Fleet s. r. o.; pouze k ochraně takových práv přitom řízení před správními soudy podle § 2 s.ř.s. směřuje.

Snahu chránit investici lze pokládat za obchodní (hospodářský) zájem společnosti BAWAG Leasing & Fleet s. r. o., který bez ohledu na to, že takový zájem může být zcela pochopitelným a legitimním, nepředstavuje žádné veřejné subjektivní právo, jež by přiznáním postavení osoby zúčastněné na řízení mohlo být v případě společnosti BAWAG Leasing & Fleet s. r. o. šetřeno.

V řízení před zdejším soudem se nejedná o žádném veřejném subjektivním právu společnosti BAWAG Leasing & Fleet s. r. o. Tato společnost nebyla přímo dotčena ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí, jehož zrušení je nyní navrhováno, a nemůže být přímo dotčena ani jeho případným zrušením. Vzhledem k tomu soud podle § 34 odst. 4 s.ř.s. vyslovil, že společnost BAWAG Leasing & Fleet s. r. o. není osobou zúčastněnou na řízení.

IV. Posouzení věci

Předtím, než mohl soud přistoupit k věcnému posouzení žaloby, musel se zabývat její přípustností. V případě, že by shledal, že žaloba je nepřípustná, nemohl by ji posoudit věcně, ale musel by ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout.

Jeden z důvodů nepřípustnosti žaloby je zakotven v § 68 písm. a) s. ř. s., podle něhož je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Ostatně i § 5 s. ř. s. uvádí, že nestanoví–li s. ř. s. jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

Právě nepřípustnost žaloby z důvodu nevyčerpání řádných opravných prostředků soud shledal.

V daném případě se totiž žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného (resp. výroku II. tohoto rozhodnutí) vydaného v prvním stupni správního řízení. Z vyjádření žalobce i žalovaného přitom vyplynulo, že žalobce proti tomuto rozhodnutí podal rozklad, o němž předsedkyně žalovaného dosud nerozhodla. Podle názoru soudu přitom proti napadenému rozhodnutí žalovaného lze podat rozklad (o této možnosti ostatně obsahuje napadené rozhodnutí i poučení). Pokud se žalobce domnívá, že ve vztahu k výroku č. II. rozhodnutí, jímž byl vyloučen odkladný účinek tohoto rozhodnutí, je podání rozkladu v souladu s § 85 odst. 4 správního řádu vyloučeno, nelze s ním souhlasit.

Podle § 100 odst. 6 správního řádu se žádosti o obnovu řízení přizná odkladný účinek, jestliže hrozí vážná újma účastníkovi nebo veřejnému zájmu. Rozhodnutí, jímž bylo řízení obnoveno, má odkladný účinek, pokud napadené rozhodnutí nebylo dosud vykonáno, ledaže správní orgán v rozhodnutí odkladný účinek vyloučil z důvodů uvedených v § 85 odst. 2 nebo ledaže vykonatelnost nebo jiné účinky rozhodnutí již zanikly podle zvláštního zákona. Rozhodnutí, jímž se žádost o obnovu řízení zamítá, se oznamuje pouze žadateli; ten proti němu může podat odvolání.

Podle § 85 odst. 2 správního řádu správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit, a) jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem, b) hrozí-li vážná újma některému z účastníků, nebo c) požádá-li o to účastník; to neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu.

Podle § 85 odst. 4 správního řádu vyloučení odkladného účinku odvolání musí být odůvodněno. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci; proti tomuto výroku se nelze odvolat.

V daném případě však nebyl napadeným výrokem vyloučen odkladný účinek odvolání podle § 85 správního řádu, ale vyloučen odkladný účinek rozhodnutí, jímž bylo řízení obnoveno, podle § 100 odst. 6 věty druhé správního řádu. Citované ustanovení sice na § 85 správního řádu odkazuje, nicméně toliko na jeho odst. 2 ve vztahu k důvodům, pro které lze odkladný účinek rozhodnutí vyloučit. Ustanovení § 85 odst. 4 věty druhé správního řádu tedy na vyloučení odkladného účinku rozhodnutí, jímž bylo řízení obnoveno, nedopadá. Soud má tedy za to, že proti oběma výrokům napadeného rozhodnutí lze podat řádný opravný prostředek podle správního řádu (rozklad), jak žalovaný žalobce správně poučil.

Soud zde zdůrazňuje, že vyčerpáním opravných prostředků se nerozumí pouhé podání opravného prostředku, nýbrž také vyčkání výsledku odvolacího (v daném případě rozkladového) řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2004, č.j. 3 Ads 58/2003-32, dostupný na www.nssoud.cz). Žalobce sice podal proti napadenému rozhodnutí rozklad (tedy opravný prostředek, který připouští zvláštní zákon – správní řád), nevyčkal však rozhodnutí předsedkyně žalovaného o tomto rozkladu. Žalobce tak nevyčerpal opravné prostředky, které připouští správní řád, a jeho žaloba je tak ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s. nepřípustná.

Soud tedy uzavírá, že v daném případě žalobce brojí proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaného, aniž by vyčerpal opravné prostředky, které připouští zvláštní zákon, a proto se nemohl zabývat jeho žalobou věcně, ale musel ji odmítnout jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. a) s. ř. s.

Za situace, kdy byla žaloba odmítnuta jako nepřípustná, soud nerozhodoval o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku.

V. Náklady řízení

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Vzhledem k tomu, že v dané věci byla žaloba odmítnuta ještě před prvním jednáním, vrátil soud žalobci zaplacený soudní poplatek v částce 3000 Kč (§ 10 odst. 3 poslední věta zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 4.11.2013

JUDr. David Raus, Ph.D., v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru