Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 A 52/2016 - 47Rozsudek KSBR ze dne 06.03.2018

Prejudikatura

7 Afs 116/2009 - 70


přidejte vlastní popisek

62 A 52/2016-47

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobců: a) Z. D. a b) V. D., oba bytem O. 158, Z., zastoupeni JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Bubeníčkova 42, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.2.2016, sp. zn. S-JMK 150428/2015/OÚPSŘ, č. j. JMK 17892/2016,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 3.2.2016, sp. zn. S-JMK 150428/2015/OÚPSŘ, č. j. JMK 17892/2016, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Radka Ondruše, advokáta se sídlem Bubeníčkova 42, Brno.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

- 2 - pokračování
62 A 52/2016

Odůvodnění:

Žalobci se žalobou domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3.2.2016, sp.zn. S-JMK 150428/2015/OÚPSŘ, č.j. JMK 17892/2016, kterým bylo zčásti změněno a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Znojmo, odboru výstavby, ze dne 9.9.2015, sp.zn. SMUZN Výst. 5508/2014-Mx, č.j. MUZN 71641/2015.

I. Podstata věci

Rozhodnutím ze dne 9.9.2015, sp.zn. SMUZN Výst. 5508/2014-Mx, č.j. MUZN 71641/2015 (dále jen „rozhodnutí stavebního úřadu“), Městský úřad Znojmo, odbor výstavby (dále jen „stavební úřad“), nařídil žalobcům podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), odstranění stavby pro individuální rekreaci – zahradní chata (výrok I.), odstranění stavby oplocení (výrok II.) a odstranění stavby zemního sklepa (výrok III.), vše na pozemku parc. č. x v k.ú. O. Výrokem IV. stavební úřad uložil žalobcům povinnost podle § 130 odst. 1 stavebního zákona předložit návrh technologického postupu prací při odstranění staveb a výrokem V. uložil žalobcům podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb. povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 3.2.2016, sp.zn. S-JMK 150428/2015/OÚPSŘ, č.j. JMK 17892/2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“), změnil v souladu s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu rozhodnutí stavebního úřadu tak, že z výrokové části vypustil výrok II. a III.; výroky IV. a V. označil jako II. a III. a nahradil parcelní číslo dotčeného pozemku 944/6 číslem 1260 z důvodu změny číslování parcel. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil.

II. Shrnutí argumentace žalobců

Žalobci namítají nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť se žalovaný řádně nevypořádal s jejich námitkami, že před vydáním rozhodnutí stavebního úřadu bylo uskutečněno nezákonné ohledání jejich nemovitostí bez jejich vědomí, že součástí podaného odvolání byla také jejich nová žádost o dodatečné povolení předmětných staveb a že výrok IV. rozhodnutí stavebního úřadu není vůbec odůvodněn a povinnost uložená žalobcům nebyla stavebním úřadem odůvodněna. Dle názoru žalobců se jedná o zcela nekonkrétní povinnost, neboť není zřejmé, v jakém rozsahu a provedení a kterou autorizovanou osobou má být tento výrok splněn.

- 3 - pokračování
62 A 52/2016

Žalobci se proto domáhají zrušení napadeného rozhodnutí. Na svém procesním postoji setrvali po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí argumentace žalovaného

Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a navrhuje ji zamítnout. I žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem.

IV. Posouzení věci

Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (zejména § 68, § 70 s.ř.s.).

Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Žalobci v rámci všech žalobní bodů namítají nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu nevypořádání některých odvolacích námitek žalovaným. Konkrétně se jedná o námitky, že proběhlo místní šetření bez jejich účasti, že podávají novou žádost o dodatečné povolení stavby a že výrok IV. postrádá jakékoli odůvodnění a žalobcům tak není zřejmé, jaké úkony mají žalobci vykonat a jaké listiny předložit.

Ze spisu je zřejmé, že žalobci v podaném odvolání, resp. v jeho doplnění ze dne 19.10.2015, tyto námitky uplatnili.

Podle § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění rozhodnutí uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

Dle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

V souladu s ustálenou judikaturou správních soudů je povinností odvolacího správního orgánu přezkoumat napadené rozhodnutí v kontextu všech odvolacích důvodů a vypořádat se s nimi. Nevypořádá-li se správní orgán v rozhodnutí o odvolání se všemi odvolacími námitkami, zatíží tím své rozhodnutí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 7.9.2011, č.j. 6 Ads 99/2011-43, ze dne 25.11.2009, č.j. 7 Afs 116/2009-70, nebo ze dne 19.12.2008, č.j. 8 Afs 66/2008-71). Z odůvodnění rozhodnutí přitom musí být seznatelné, proč správní

- 4 - pokračování
62 A 52/2016

orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy za vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26.2.1993, č.j. 6 A 48/1992-23, SP č. 27).

V daném případě žalovaný v napadeném rozhodnutí žádnou ze shora uvedených odvolacích námitek výslovně nevypořádal.

Pokud jde o námitku, že proběhlo místní šetření (ohledání) bez účasti žalobce, toliko v odůvodnění napadeného rozhodnutí poznamenává, že „pokračování bylo provedeno bez jednání na místě, STÚ provedl místní šetření bez účasti účastníků řízení a dotčených orgánů. Dne 9. 9. 2015 vydává nové rozhodnutí o nařízení odstranění stavby.“ Nijak se však nevyjadřuje k charakteru tohoto místního šetření ani k jeho vlivu na napadené rozhodnutí (zda se stalo podkladem rozhodnutí stavebního úřadu či nikoli). Právě uvedené tedy nelze považovat za řádné vypořádání odvolací námitky.

K nové žádosti o dodatečné povolení stavby, kterou žalobci v odvolání podali, se žalovaný konkrétně také nevyjadřuje. Byť žalovaný v odůvodnění zmiňuje, že pravomocné rozhodnutí o nepovolení stavby představuje překážku věci pravomocně rozhodnuté, kterou je možno prolomit toliko mimořádnými opravnými prostředky, činí tak ve vztahu k námitce, „že jediným důvodem odstranění stavby je její nesoulad s územně plánovací dokumentací“ (nikoli ve vztahu k uplatněné žádosti o dodatečné povolení stavby). Jak žalovaný naložil s touto žádostí žalobce, tedy z napadeného rozhodnutí zřejmé není.

Námitku týkající se výroku IV. rozhodnutí stavebního úřadu pak ponechal žalovaný zcela bez povšimnutí.

Takové vady odůvodnění napadeného rozhodnutí přitom žalovaný nemůže dodatečně zhojit ani vypořádáním odvolacích námitek žalobců ve svém vyjádření k žalobě (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.10.2004, č.j. 3 As 51/2003-58).

Zdejší soud tak na základě výše uvedeného musí dát žalobcům zapravdu, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť z něho není zřejmé, proč žalovaný považoval výše uvedené námitky žalobců za „liché, mylné nebo vyvrácené“.

V. Závěr

Ze shora uvedených důvodů zdejší soud shledal žalobu důvodnou, a proto napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. bez jednání zrušil a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vyslovil, že věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. V něm je žalovaný vázán právním názorem zdejšího soudu vysloveným v tomto

- 5 - pokračování
62 A 52/2016

rozhodnutí (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). V novém rozhodnutí tedy žalovaný řádně vypořádá všechny uplatněné odvolací námitky.

VI. Náklady řízení

Výrok o nákladech řízení o žalobě se opírá o § 60 odst. 1 s.ř.s.

Žalovaný úspěšný nebyl, právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Žalobci byli ve věci úspěšní, a proto jim přísluší náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Byť by z obsahu soudního spisu mohlo vyplývat, že žalobci vynaložili náklady v jiné výši, rozhodl soud podle výslovného požadavku žalobců, neboť jen oni nejlépe vědí, jaké náklady jim v souvislosti s daným soudním řízením vznikly. Žalobcům tedy vznikly náklady ve výši 8000 Kč za zaplacené soudní poplatky (3 000 Kč za každého ze žalobců za podanou žalobu + 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, který byl úspěšný, za každého ze žalobců). Dále žalobci požadovali náklady právního zastoupení spočívající v odměně zástupce za dva úkony právní služby, které vyčíslili na 6 200 Kč (tj. 3 100 Kč za jeden úkon) společně se dvěma režijními paušály po 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení a žaloba; podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif). Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobcům částku 16 228 Kč včetně DPH k rukám zástupce žalobců ve stanovené lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

- 6 - pokračování
62 A 52/2016

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 6. března 2018

Za správnost vyhotovení:
David Raus,v.r. R. L.
předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru