Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 A 47/2014 - 88Usnesení KSBR ze dne 19.09.2014

Prejudikatura
62 A 21/2014 - 132
Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 As 243/2014

přidejte vlastní popisek


62A 47/2014-88

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: RESEC s.r.o., se sídlem Jindřichovice pod Smrkem 33, zastoupený JUDr. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem, se sídlem Úvaly, Dvořákova 1624, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Jihlava, Masarykovo náměstí 5, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací z účtu Krajského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2000 Kč.

Odůvodnění:

Žalobce podanou žalobou brojí proti vyznačení data právní moci 5.1.2010 na doložce právní moci rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále jen „žalovaný“) ze dne 18.12.2009, č.j. 09414-4/2009-ERU, o udělení licence č. 110912001. Žalobce namítá, že toto rozhodnutí mu bylo doručeno do datové schránky dne 22.12.2009. Dne 23.12.2009 žalobce odeslal žalovanému „vzdání se práva na odvolání“ v listinné podobě. Žalovaný přesto, bez vědomí žalobce, původně vyznačil v doložce právní moci rozhodnutí nesprávně datum 5.1.2010. O této skutečnosti se žalobce dozvěděl až na základě vyrozumění žalovaného ze dne 6.5.2014, č.j. 09414-5/2009-ERU. Do této doby v dobré víře na základě licence udělené v roce 2009 fakturoval výkupní cenu ve výši 13.590 Kč/MWh, na místo ceny dle cenového rozhodnutí ERU pro rok 2010, která činila 12.650 Kč/MWh. Nikdy nebyl vyzván ani distributorem, ani operátorem či ERU k opravě daňových dokladů a vrácení příslušných částek. Až dne 10.4.2014 Státní energetická inspekce zahájila se žalobcem správní řízení o uložení pokuty za správní delikt, kterého se měl žalobce pokračování
- 2 -
62A 47/2014

dopustit tím, že nedodržel způsob sjednávání, uplatňování a vyúčtování úředních cen ve smyslu § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Žalobce poukazuje na to, že právě v důsledku chybně vyznačené doložky právní moci je vůči němu předmětné správní řízení vedeno. Žalobce dále poukazuje na to, že žalovaný následně označil datum právní moci 5.1.2010 za omyl a doložku opravil tak, že jako den nabytí právní moci vyznačil 7.1.2010, o čemž žalobce vyrozuměl písemně dne 6.5.2014, písemností č.j. 09414-5/2009-ERU.

Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud vyznačení dne právní moci na rozhodnutí o poskytnutí licence č. 110912001, kterým je označen den 7.1.2010, jako nezákonný zásah žalovaného zrušil a aby žalovanému přikázal, aby opravil vyznačení dne právní moci na rozhodnutí o poskytnutí licence č. 110912001 tak, že datum 5.1.2010 se nahrazuje datem 23.12.2009.

Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že na základě usnesení Státní energetické inspekce byl vyzván k předložení listin týkajících se právní moci licence č. 110912001. Při plnění této povinnosti zjistil, že na rozhodnutí o udělení licence byla nesprávně vyznačena právní moc na den 5.1.2010, namísto 7.1.2010. O opravě byl žalobce vyrozuměn dopisem ze dne 6.5.2014 a současně bylo vydáno oznámení veřejnou vyhláškou. V reakci na vyrozumění žalobce vyjádřil svůj nesouhlas s vyznačeným datem právní moci, avšak žádné jím předkládané důkazy neprokazují, že by žalovanému doručil vzdání se práva na odvolání datované dnem 22.12.2009. Z žádné listiny založené ve správním spise nelze zjistit, že se žalobce vzdal práva na odvolání proti rozhodnutí o udělení licence. Žalovaný neeviduje žádné podání žalobce ze dne 22.12.2009, popřípadě pozdější, které by svým obsahem odpovídalo vzdání se práva na odvolání či rozkladu. Žalovaný dále poukázal na to, že žaloba byla podána opožděně a navrhuje, aby soud žaloby pro opožděnost odmítl, případně zamítnul.

Předtím, než se soud mohl zabývat otázkami důvodnosti žaloby, zabýval se otázkou přípustnosti žaloby ve smyslu § 82 a násl. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“).

Podle § 82 s.ř.s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

Z obsahu podané žaloby je zřejmé, že žalobce považuje za nezákonný zásah nesprávné vyznačení data právní moci na rozhodnutí o udělení licence č. 110912001. Správně měla být podle žalobce vyznačena právní moc ke dni 23.12.2009.

Podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 158/2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon“), rozhodnutí o udělení licence obsahuje termín zahájení výkonu licencované činnosti.

Z rozhodnutí žalovaného ze dne 18.12.2009, č.j. 09414-4/2009-ERU, dále vyplynulo, že jako den vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti je stanoven den nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence a jako termín zahájení výkonu pokračování
- 3 -
62A 47/2014

licencované činnosti je taktéž stanoveno nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že datum 5.1.2010 bylo pracovníkem žalovaného na doložce právní moci vyznačeno dne 13.1.2010 a dne 7.5.2014 bylo opraveno na 7.1.2010.

Krajský soud v Brně se povahou vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí správního orgánu (konkrétně rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o změně licence) již zabýval a to v usnesení ze dne 24.4.2014, ve věci sp. zn. 62A 21/2014 (rozhodnutí je dostupné na www.nssoud.cz), na které soud v podrobnostech odkazuje.

Ani v nyní projednávané věci se nehodlá soud odchýlit od svého již vysloveného právního závěru, že vyznačení doložky právní moci není rozhodnutím, ale tzv. jiným úkonem správního orgánu. Jedná se o úkon, který správní orgán provádí z úřední povinnosti postupem upraveným v § 75 správního řádu. Tímto úkonem správní orgán osvědčuje datum nastalé právní moci; doložka právní moci na rozhodnutí o licenci pak osvědčuje vůči třetím osobám počátek oprávnění podnikání v licencované oblasti. Vyznačení doložky právní moci se tak dotýká práva žalobce konkrétním způsobem podnikat, což ostatně dokládá sám žalobce, neboť od data vzniku oprávnění provozovat licencovanou činnost se odvíjí oprávnění (i povinnost) podnikatele v tomto regulovaném odvětví obchodovat za ceny stanovené cenovým rozhodnutím ERU (ať už pro období roku 2009 nebo roku 2010).

Nabytím právní moci rozhodnutí žalovaného o udělení licence tedy nepochybně vzniklo oprávnění žalobce provozovat licencovanou činnost; žalobce proto je oprávněn bránit se proti nesprávně vyznačenému datu právní moci v doložce právní moci, přičemž právním prostředkem ochrany, který správní soudnictví proti úkonu správního orgánu, který spočívá ve vyznačení data právní moci správního rozhodnutí na doložce právní moci poskytuje, je právě žaloba ve smyslu § 82 an. s.ř.s.

Aktivní legitimace k podání žaloby podle § 82 a násl. s.ř.s. pak svědčí každému, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech zásahem správního orgánu. Určující skutečností pro vyslovení závěru o existenci aktivní legitimace na straně žalobce je tedy fakt tvrzení přímého zkrácení na právech zásahem správního orgánu, nikoli skutečnost, že k přímému zásahu do práva žalobce skutečně došlo (to již je otázkou pro posouzení žaloby ve věci samé). Podmínka aktivní legitimace u žalobce je v nyní projednávané věci splněna.

Pokud jde o legitimaci pasivní, § 83 s.ř.s. stanoví, že žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah (v nyní projednávané věci vyznačil datum právní moci postupem podle § 75 správního řádu). V nyní projednávané věci je nepochybně i podmínka pasivní legitimace splněna.

S ohledem na výše uvedené je žaloba přípustná.

Soud se proto dále zabýval otázkou včasnosti žaloby.

Podle § 84 odst. 1 s.ř.s. musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.

Žalobce podal žalobu dne 26.6.2014 a počátek lhůty k jejímu podání odvíjí ode dne 6.5.2014, kdy se na základě vyrozumění o opravě data právní moci dozvěděl, že pokračování
- 4 -
62A 47/2014

údaj o datu právní moci rozhodnutí 18.12.2009, č.j. 09414-4/2009-ERU, o udělení licence č. 110912001 byl opraven z data 5.1.2010 na 7.1.2010, a v této souvislosti se též dozvěděl, že právní moc nenastala dne 23.12.2009, jak se zřejmě po celou dobu výkonu licencované činnosti domníval.

Soud dospěl k závěru, že žalobce podal žalobu proti vyznačení data právní moci (datum 5.1.2010), ke kterému došlo dne 13.1.2010 postupem podle § 75 odst. 1 správního řádu, opožděně.

Důvodem pro závěr o opožděnosti žaloby je uplynutí objektivní lhůty pro podání žaloby ve smyslu § 82 a násl. s.ř.s., která činí dva roky a to bez ohledu na počátek běhu lhůty subjektivní či bez ohledu na to, zda se v rámci objektivní lhůty žalobce vůbec o úkonu správního orgánu, ve kterém spatřuje nezákonný zásah dozvěděl (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2013 ve věci sp. zn. 4 Aps 1/2013).

Běh objektivní lhůty nelze v žádném případě odvíjet od okamžiku, kdy žalobce nabyl vědomost, že zásah je nezákonný. Objektivní lhůta k podání žaloby ve smyslu § 82 a násl. s.ř.s. se počítá od okamžiku, kdy došlo k úkonu, který je žalobcem označován za nezákonný.

Otázka, kdy nastal okamžik určující počátek běhu subjektivní lhůty ve smyslu § 84 odst. 1 s.ř.s., je proto pro posouzení včasnosti žaloby již bezpředmětná. K tvrzenému zásahu do práv žalobce totiž došlo 13.1.2010, kdy byl datum právní moci na doložce právní moci vyznačen, a žalobce mohl podat žalobu nejpozději do dvou let od tohoto okamžiku. „S ohledem na zásadu bdělosti a zásadu právní jistoty lze po účastnících řízení spravedlivě požadovat, aby proti případným úkonům správních orgánů, které jsou v rozporu se zákonem, brojili v době, kdy je tyto úkony na právech zasáhly, nikoliv libovolně v kterémkoli okamžiku v budoucnosti. Určité časové ohraničení práva brojit proti nezákonnému zásahu správní žalobou je legitimní a je plně v souladu se smyslem a účelem tohoto institutu ...“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.9.2012 ve věci sp. zn. 1 Aps 6/2012, č. 2724/2013 Sb. NSS).

Objektivní lhůta pro podání žaloby proti nezákonnému zásahu spočívajícímu ve vyznačení data 5.1.2010 na doložce právní moci tak dne 13.1.2012 uplynula.

Soud proto žalobu odmítl jako opožděnou podle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s.

Pokud jde o opravu data právní moci na 7.1.2010 provedenou dne 7.5.2014, od níž žalobce odvíjí běh subjektivní lhůty ve smyslu § 84 s.ř.s., je z argumentace žalobce zcela zřejmé, že netvrdí žádný zásah do jeho práv, který by nastal v přímé souvislosti s opravou data právní moci z 5.1.2010 na 7.1.2010; tvrzený zásah do práv žalobce se zcela jednoznačně odvíjí od původního vyznačení data právní moci na den 5.1.2010, neboť žalobce dovozuje počátek oprávnění podnikat v licencované oblasti od data 23.12.2009; ostatně postupem podle § 75 odst. 3 správního řádu nebylo bezprostředním způsobem zasaženo do práv žalobce, žalovaný nijak nezměnil podmínky, za nichž je žalobce dle rozhodnutí žalovaného ze dne 18.12.2009, č.j. 09414-4/2009-ERU, o udělení licence č. 110912001 oprávněn podnikat a ani žalobce v této činnosti jakkoli neomezuje. Tvrzený zásah do práv (práva podnikat za určitých pokračování
- 5 -
62A 47/2014

cenových podmínek a na to navazující v žalobě popsané konsekvence) se totiž odvíjí od vyznačení původního data právní moci na den 5.1.2010.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Vzhledem k tomu, že v dané věci byla žaloba odmítnuta ještě před prvním jednáním, vrátil soud žalobci zaplacený soudní poplatek v částce 2000 Kč (§ 10 odst. 3 poslední věta zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 19. září 2014

Za správnost vyhotovení:
David Raus,v.r. Romana Lipovská
předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru