Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 A 3/2011 - 43Rozsudek KSBR ze dne 19.04.2012

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 As 61/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

2Ad 18/2010 – 22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobkyně Bohumily ŠNOBLOVÉ, bytem Milevsko, Boženy Němcové 869, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 21.12.2009 č. 725 717 1977, takto:

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 21.12.2009 č. 725 717 1977 se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení.

Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodnutím ze dne 21.12.2009 č. 725 717 1977 zamítla žalobkyni žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 Pokračování
- 2 -
2Ad 18/2010

zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku ze dne 25.11.2009 není plně invalidní.

Žalobkyně s rozhodnutím nesouhlasila a podala proti němu žalobu. Uvedla, že žalobou napadeným rozhodnutím jí nebyl přiznán plný invalidní důchod, avšak lékař zřejmě nepřihlédlk ustanovení odst. 6 přílohy č. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb., které výslovně uvádí ochrnutí dvou končetin /hemiplegie, paraplegie, těžká hemiparéza a těžká paraparéza/ jako důvod plné invalidity. Z lékařské dokumentace pak vyplývá, že se jedná o postižení, kterým žalobkyně trpí. K tomu je odkazováno na lékařskou dokumentaci obvodní lékařky MUDr. Ludmily Bernátové. Dále na odborné revmatologické, neurologické a ortopedické nálezy. Rovněž nebylo vzato v úvahu, že se zdravotní stav žalobkyně zhoršuje a dochází k deformaci končetin a omezení jejich pohyblivosti. Tento stav provází bolestivé spasmy, takže není schopna vykonávat jakoukoliv činnost, při které jsou nutné obě končetiny. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

Česká správa sociálního zabezpečení se k věci nevyjádřila.

Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku dne 25.11.2009, který při konstatované diagnóze pravostranná hemidistonie střednětěžkého stupně, morbus Bechtěrev II. stupně s postižením SI kloubů, stav po operaci karpálního tunelu PH 4.11.09, zkrat PDK o 2,5 cm, stav po korekční operaci bez equintovarus v roce 1976, epilepsie v dětství, nyní abnormální EEG bez epi záchvatů s poruchou vědomí, v.s. zahledění určil, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá stavům uvedeným v kapitole VI, oddíl A, položka 12, písm. b/ přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. v platném znění a činí 50 %. Vzhledem k dalšímu zdravotnímu postižení se podle § 6 odst. 4 zvyšuje procento o 10 % na celkových 60 %. K odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne22 .3.2010 určeném pro krajský soud, o jejíž posouzení doplnil soud důkazní řízení. Komise uvedla, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně odpovídá postižení uvedenému v kapitole VI, oddíl A, položka 12, písm. c/ přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. v platném znění, kde je rozmezí poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti od 60 do 80 % a komise zvolila střed tohoto rozmezí a stanovila 70 % poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Komise uzavřela, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí plně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění a datum plné invalidity komise stanovila na 2.9.2009.

V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 Sb. soudního řádu správního /zákona č. 150/2002 Sb., v platném znění /dále jen s.ř.s./, a při přezkoumání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil.

Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění je občan plně invalidní, pokud z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné Pokračování
- 3 -
2Ad 18/2010

výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo jestliže je schopen vykonávat pro zdravotní postižení výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek. Podle ustanovení § 44 odst. 1 je částečně invalidní tehdy, pokud z téhož důvodu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % nebo mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky /§ 44 odst. 2 téhož zákona/.

Způsob posouzení zdravotního stavu, procentní míry hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky jsou stanoveny v § 6 a příloze č. 2 a 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb. v platném znění, kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.

Vzhledem k tomu, že se jedná o dávku závislou na zdravotním stavu občana je pro rozhodnutí o tomto nároku rozhodné především odborné lékařské posouzení, a to v prvé řadě lékařem okresní správy sociálního zabezpečení /podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění/.

V přezkumném řízení je k takovému hodnocení povolána Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, a to jak z hlediska celkového zdravotního stavu občana a jeho zachovalé pracovní schopnosti, tak i z hlediska posudkových závěrů o invaliditě. Soud tyto důkazy hodnotí z hledisek zákonem stanovených a na jejich základě posuzuje, zda rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, či nikoliv.

Z výše uvedených zdravotních hodnocení především pak z hodnocení zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, dne 22.3.2010 soud zjistil, že v případě žalobkyně je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pravostranná hemidystonie v terénu DMO se spastickou pravostrannou hemiparézou, dystonické projevy trvají v posledních dvou létech a zhoršují se. Vzhledem k četnosti a rozsahu těchto dystónií považuje komise onemocnění již za těžké, kdy je omezena většina běžných denních aktivit. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala postižení uvedenému v kapitole VI, oddíl A, položka 12, písm. b/ přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. v platném znění, kde je uvedeno rozmezí poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti od 60 do 80 %. Komise zvolila střed tohoto rozmezí a stanovila 70 % pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro další poškození zdravotního stavu, která jsou funkčně významná. Přihlédla kprofesi i kvalifikaci žalobkyně, která je pouze vyučena bez plného středoškolského vzdělání s maturitou. Pokud pracovala v úřadě jako operátorka, na rekvalifikaci pro kvalifikovanější administrativní práci nemá předpoklady, když intelektové schopnosti byly psychologickým vyšetřením ohodnoceny na dolní hranici nižšího průměru. Komise stanovila vznik plné invalidity na 2.9.2009 s ohledem na rozhodující odborné vyšetření neurologické – extrapyramidové. Komise hodnotila rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu kvalitativně stejně jako lékař pověřený vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení v Písku, ale míru tohoto onemocnění považovala již za formu těžkou a tím se výsledek posouzení lišil. Komise uzavřela, že Pokračování
- 4 -
2Ad 18/2010

žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, a to ke 2.9.2009.

Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Česká správa sociálního zabezpečení v Praze zamítla žalobkyni žádost o plný invalidní důchod s odkazem na posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku. Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v tomto posudku určeném pro krajský soud dospěla k závěru, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně činil 70 %, což odpovídá ve smyslu § 39 odst. 1 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění plné invaliditě.

Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne proto znovu o žádosti žalobkyně, neboť bylo postaveno najisto, že její zdravotní stav odpovídá plné invaliditě ve smyslu § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, a to k datu 2.9.2009.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla úspěšná, avšak náhradu nákladů nepožadovala, proto jí náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení z důvodů stanovených v § 103 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 19. dubna 2010

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Pokračování
- 5 -
2Ad 18/2010

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru