Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 A 13/2011 - 39Usnesení KSBR ze dne 19.01.2012

Prejudikatura

7 As 58/2003 - 104

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 32/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

62A 13/2011-39

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců JUDr. Jany Kubenové a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: EXENERGY s.r.o., se sídlem Praha 6, Papírenská 1b, zastoupeného Mgr. Štěpánem Patočkou, advokátem se sídlem Praha 1, Klimentská 10, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Jihlava, Masarykovo náměstí 5, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Energetického regulačního úřadu ze dne 1. 7. 2011, č. j. 00012-23/2011-ERU,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací z účtu Krajského soudu v Brně soudní poplatek ve výši

3 000,- Kč.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí předsedy Energetického regulačního úřadu ze dne 1. 7. 2011, č. j. 00012-23/2011-ERU, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 20. 4. 2011, č.j. 00012-17/2011-ERÚ, jímž žalovaný ve sporu vedeném podle § 17 odst. 5 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve věci výkupu elektřiny z obnovitelného zdroje vyrobené ve fotovoltaické elektrárně s výkonem 999,81 kW v obci Chlum, k.ú. Chlum na Berounsku, zamítl návrh žalobce, aby uložil společnosti ČEZ Distribuce, a. s. povinnost vykupovat elektrickou energii vyrobenou v této elektrárně, která bude společnosti ČEZ Distribuce, a. s. nabídnuta k výkupu, a to za výkupní ceny stanovené zákonem a cenovým rozhodnutím žalovaného pro fotovoltaické výrobny s instalovaným výkonem nad 30 kW uvedené do provozu v roce 2010.

Podle žalobce spočívá napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci (zejména na nesprávném výkladu pojmu „uvedení do provozu“) a současně je rozhodnutí vydáno na základě nesprávných skutkových zjištění (fotovoltaická elektrárna totiž byla připojena k elektrizační soustavě již v roce 2010 a již v tomto roce vyrobila měřitelné množství energie). Navrhuje proto rozhodnutí zrušit.

Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí. Vedle věcné argumentace na podporu zákonnosti svého rozhodnutí také uvedl, že je podle jeho názoru napadeno rozhodnutí, jímž rozhodoval v soukromoprávním sporu. Navrhl proto, aby byla žaloba odmítnuta.

Vzhledem k tomu, že žalobce označil jako žalovaného předsedu Energetického regulačního úřadu, považuje krajský soud za nezbytné předně vyjasnit otázku, kdo je v daném řízení žalovaným – zda Energetický regulační úřad nebo jeho předseda. Tuto otázku však již vyřešil Nejvyšší správní soud. Učinil tak sice ve vztahu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, avšak podle názoru soudu zdejšího jsou jeho závěry plně aplikovatelné i na danou situaci. Energetický regulační úřad i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jsou totiž ústředními orgány státní správy a z hlediska řešení této otázky jsou ve stejné situaci. Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. 7 Afs 87/2007, www.nssoud.cz, uvedl, že označovat jako žalovaného předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a nikoliv Úřad, je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2006, č. j. 4 As 57/2005 – 64, a ze dne 15. 1. 2004, č. j. 6 A 11/2002 – 26, www.nssoud.cz). „Vždy je třeba rozlišovat, proti jakému rozhodnutí je žaloba podávána a kdo je účastníkem řízení. V dané věci je nepochybné, že žaloba byla podaná proti rozhodnutí předsedy Úřadu, ale tato skutečnost nezakládá jeho pasivní legitimaci v řízení o žalobě. Předseda Úřadu není samostatným správním orgánem, ale pouze funkční složkou Úřadu, která mimo jiné přezkoumává v rozkladovém řízení rozhodnutí v případě, že Úřad vydal jako ústřední orgán státní správy správní rozhodnutí v I. stupni. Správní orgán rozhodující o rozkladu i správní orgán I. stupně představují stejný správní orgán vymezený zákonným rámcem jeho věcné příslušnosti. Rozdílné je pouze to, komu z hlediska vnitřního organizačního uspořádání správního orgánu zákon zakládá funkční příslušnost rozhodovat o rozkladu. Proto je žalovaným ve smyslu § 69 s. ř. s. Úřad, byť je žalobou napadáno rozhodnutí jeho předsedy (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003 – 56, č. 534/2005 Sb. NSS)“. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaným v daném případě není předseda Energetického regulačního úřadu, jak se domnívají žalobci, ale Energetický regulační úřad.

Předtím, než mohl soud přistoupit k věcnému posouzení žaloby, musel se zabývat její přípustností (zejména § 65, § 68 a § 70 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - dále též „s. ř. s.“).

Jeden z důvodů nepřípustnosti žaloby je zakotven v § 68 písm. b) s.ř.s., podle něhož je žaloba nepřípustná také tehdy, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.

V případě, že by soud shledal, že žaloba směřuje proti rozhodnutí v soukromoprávní věci, nemohl by ji posoudit věcně, ale musel by ji podle § 46 odst. 2 s.ř.s. odmítnout. Podle tohoto ustanovení soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

Právě nepřípustnost žaloby z důvodu, že směřuje proti rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu, přitom zdejší soud v daném případě shledal.

Napadené rozhodnutí předsedy Energetického regulačního úřadu bylo vydáno podle § 17 odst. 5 písm. d) energetického zákona. Podle tohoto ustanovení rozhoduje žalovaný spory o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo o právu na úhradu zelených bonusů nebo o úhradu příspěvků k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, k ceně elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů. Podle § 141 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), ve sporném řízení správní orgán řeší spory z veřejnoprávních smluv (část pátá) a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů. Pro posouzení otázky věcné příslušnosti soudu, který by měl žalobu proti napadenému rozhodnutí projednat a rozhodnout o ní, je podle zdejšího soudu podstatné, že napadené rozhodnutí bylo vydáno ve sporném (správním) řízení a že žalovaný v tomto správním řízení vystupoval v působnosti správního orgánu (§ 141 správního řádu), který je nadán energetickým zákonem k řešení a rozhodování sporů v soukromoprávních věcech. V posuzované věci jde o spor v záležitosti týkající se dodávek elektřiny, který vznikl mezi výrobcem elektřiny (žalobcem) a provozovatelem distribuční soustavy (ČEZ Distribuce, a. s.). Sporu bylo v otázce podmínek, za nichž měl být výkup elektřiny realizován, tedy v otázce podmínek obchodování mezi výrobcem elektřiny a provozovatelem distribuční soustavy.

Zdejší soud má přitom za to, že bez ohledu na skutečnost, že se v hodnocení věci projevilo posouzení podmínek pro zvýhodněnou výkupní cenu energie, která je výsledkem ingerence subvenční povahy, spočíval zásah žalovaného v rámci správního řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, v řešení smluvních otázek mezi dvěma subjekty při dodávkách elektřiny. Je-li podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14.10.2004, č.j. 7 As 58/2003-104, publikovaného ve Sb. NSS pod č. 466/2005, kritériem pro rozlišení, o jaký vztah se jedná, metoda úpravy, tedy zda jde o úpravu vztahů postavených na rovnosti, tj. vztahy mezi držiteli licencí a jejich zákazníky nebo o vztahy ryze vrchnostenského charakteru, kam patří např. rozhodování ve věcech udělení, změn či zrušení licencí, pak ve věci právě posuzované bylo správní řízení před žalovaným vedeno o úpravě vztahů založených na rovnosti dvou subjektů nacházejících se na trhu s elektřinou. Žalovaný tedy rozhodoval o sporu soukromoprávního charakteru – sporu z obchodního vztahu.

Projednávání a rozhodování ve věcech soukromoprávních náleží s účinností od 1.1.2003 obecným soudům, které postupují podle novelizované části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Tato úprava poskytuje soukromým právům větší ochranu, neboť soudní řízení zde důsledně vychází z principů a zásad řešení soukromoprávních sporů. Soud neprovádí pouze přezkum správního rozhodnutí, jak je činěno ve správním soudnictví, ale je povolán k tomu, aby případně sám rozhodl o věci.

Vzhledem k tomu, že žalobou bylo napadeno rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu, soud dospěl k závěru, že se jedná o žalobu nepřípustnou ve smyslu § 68 písm. b) s.ř.s. Dále pak postupoval v souladu s § 46 odst. 2 s.ř.s. a žalobu odmítl s odůvodněním, že ve správním soudnictví je poskytována ochrana jen veřejným subjektivním právům, kdežto subjektivním právům soukromým je poskytována ochrana v civilním soudním řízení podle části páté o.s.ř.

Současně soud poučuje žalobce o tom, že ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může podat žalobu podle části páté o.s.ř., přičemž věcná příslušnost soudu k projednání a rozhodnutí sporu je dána § 249 odst. 1 s.ř.s., kdy k řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy a místní příslušnost soudu pak vyplývá z § 250 odst. 1 o.s.ř.

S ohledem na to, že soud žalobu odmítal, neoslovoval možnou osobu na řízení zúčastněnou, kterou žalobce v žalobě označil.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 3, věta prvá, s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním, rozhodl soud o vrácení poplatku za řízení o žalobě podle § 10 odst. 3 a 5 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Poučení:

Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu podle části páté o.s.ř. k příslušnému okresnímu soudu. Jestliže tak žalobce v této lhůtě učiní, platí, že soudní řízení podle části páté o.s.ř. o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Podání kasační stížnosti nestaví lhůtu pro podání žaloby podle části páté o.s.ř. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Brně dne 19. 1. 2012

JUDr. David Raus, Ph.D., v.r.
předseda senátu

Kancelář:

1. Zalep protokol o hlasování 2. usnesení vlož do databáze NSS 3. Usnesení (na: „…/Šebek/jako 62 A _12_2011-odmítnutí-soukromoprávní“) zašli a. Žalobci prostřednictvím zástupce (adresa pro doručování – v žalobě čl.1) b. žalovanému (ERU)

do datových schránek (pokud mají zřízeny – prosím prověř), pokud nikoli, dolož to do spisu a zástupci doruč poštou (obálka typ I. DVR)

4. Vyznač skončení věci odmítnutím žaloby

5. Anonymizuj

6. Proveď konečnou žurnalizaci soudního spisu 7. Po návratu doručenek předlož k vyznačení PM a k vyhotovení ELJ 8. Následně realizuj vrácení SOP ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí

Děkuji

19. 1. 2012 Šebek

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru