Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 A 10/2013 - 44Rozsudek KSBR ze dne 18.04.2013

Prejudikatura

4 As 72/2006 - 69

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Ans 4/2013 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

62A 10/2013-44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců JUDr. Viktora Kučery a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: Obec Vedrovice, Vedrovice 326, zastoupená Mgr. Jaroslavem Marténkem, advokátem se sídlem Brno, Slovákova 11, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem v Praze, Husinecká 11a, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze a dne 14. 2. 2013 postoupenou Krajskému soudu v Brně se žalobce (obec Vedrovice) a dalších 49 žalobců (mj. i V. Ž. a P. S.) domáhalo ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádostech o vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“) ve znění účinném do 31. 12. 2012, podaných V. Ž. a P. S. ve věci komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Zábrdovice u Vedrovic a k. ú. Vedrovice, na části k.ú. Jezeřany, na části Kubšice a části k. ú. Moravský Krumlov.

Poté, co byli žalobci vyzváni k zaplacení soudních poplatků za řízení, obdržel soud částečné zpětvzetí žaloby, kde bylo uvedeno, že krom žalobce obec Vedrovice, který soudní poplatek zaplatil, berou všichni ostatní žalobci žalobu zpět. Soud proto vzal usnesením ze dne 27. 2. 2013 podle § 47 písm. a) věta za středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s.ř.s.“), zpětvzetí žaloby těmito žalobci na vědomí.

Nadále tedy bylo vedeno řízení toliko o žalobě podané žalobcem obec Vedrovice a o této žalobě tedy soud rozsudkem rozhodl.

I. Procesní stanoviska účastníků

Žalobce v podané žalobě uvádí, že právní předchůdce žalovaného – Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Znojmo vydal dne 7. 3. 2012 rozhodnutí o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy v k. ú. Zábrdovice u Vedrovic a k. ú. Vedrovice, na části k.ú. Jezeřany, na části Kubšice a části k. ú. Moravský Krumlov. V. Ž. a P. S. podali k pozemkovému úřadu žádosti o vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Schválený návrh pozemkových úprav je závazným podkladem pro toto rozhodnutí pozemkového úřadu. Požadované rozhodnutí však vydáno nebylo, neboť proti rozhodnutí o schválení pozemkových úprav byly podány žaloby. Žalobce má za to, že tato skutečnost není dostatečným důvodem pro to, aby žalovaný o žádostech V. Ž. a P. S. nerozhodl. Žalobám nebyl přiznán odkladný účinek a samotný § 11 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách žalovanému vydat požadované rozhodnutí nezakazuje.

Žalobce je tak nevydáním rozhodnutí omezován na svých vlastnických právech. Navrhuje proto, aby soud uložil žalovanému povinnost, aby ve lhůtě stanovené soudem vydal na základě rozhodnutí o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy v k. ú. Zábrdovice u Vedrovic a k. ú. Vedrovice, na části k.ú. Jezeřany, na části Kubšice a části k. ú. Moravský Krumlov ze dne 7. 3. 2012, rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv ve smyslu § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách.

Žalovaný ve svém vyjádření poukázal na to, že v řízení o pozemkových úpravách se neuplatní lhůty podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Rovněž zdůraznil, že § 11 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách brání žalovanému vydat požadované rozhodnutí. Výklad tohoto ustanovení, který provedl žalobce v žalobě, považuje za účelový. Žalovaný tak má za to, že není nečinný.

Žalobce i žalovaný setrvali na svých procesních postojích po celou dobu řízení před soudem.

II. Podstatné skutečnosti

Z předložených listin vyplynulo, že právní předchůdce žalovaného (Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Znojmo) vydal dne 7. 3. 2012 rozhodnutí o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy v k. ú. Zábrdovice u Vedrovic a k. ú. Vedrovice, na části k.ú. Jezeřany, na části Kubšice a části k. ú. Moravský Krumlov. Proti tomuto rozhodnutí byla podána odvolání, která však byla zamítnuta rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Ústředního pozemkového úřadu ze dne 3. 8. 2012, č. j. 112491/2012-MZE-13311, sp. zn. 2RP22650/2012-13311, a rozhodnutí o schválení pozemkových úprav tak nabylo právní moci dne 21. 8. 2012.

V. Ž. a P. S. podali k pozemkovému úřadu žádosti o vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách.

Rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách žalovaný nevydal s poukazem na § 11 odst. 9 tohoto zákona, podle něhož nemůže rozhodnout dříve, než nabude rozhodnutí soudu o žalobách proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy právní moci.

V. Ž., P. S. i žalobce podali Ministerstvu zemědělství, Ústřednímu pozemkovému úřadu podnět na ochranu před nečinností, který však nebyl s odkazem na § 11 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách shledán důvodným.

Zdejšímu soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Ústředního pozemkového úřadu ze dne 3. 8. 2012, č. j. 112491/2012-MZE-13311, sp. zn. 2RP22650/2012-13311, byly podány u Městského soudu v Praze dvě žaloby, které byly následně postoupeny soudu zdejšímu a ten o nich dosud nerozhodl. Soudu je z úřední činnosti též známo, že žalobce byl účastníkem řízení o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy.

III. Posouzení věci

Žaloba byla podána včas (§ 80 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaný rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách dosud nevydal.

Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

V daném případě se žalobce domáhá vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Předtím, než se obrátil se žalobou na zdejší soud, vyčerpal zákonné prostředky k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, neboť podal Ministerstvu zemědělství, Ústřednímu pozemkovému úřadu podnět na ochranu před nečinností.

V daném případě je pro posouzení důvodnosti žaloby podstatný výklad § 11 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách ve znění účinném do 31. 12. 2012, podle něhož rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách pozemkový úřad vydá po prověření, zda nebyla u příslušného soudu uplatněna žaloba proti rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 4 tohoto zákona (tj. rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav).

Výklad tohoto ustanovení však již provedl Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 12.2.2007, sp. zn. 4 As 72/2006, kde uvedl že „ustanovení § 11 odst. 9 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, je nutno interpretovat tak, že byla-li proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav podle § 11 odst. 4 téhož zákona podána žaloba, nesmí pozemkový úřad přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu o ní vydat rozhodnutí podle § 11 odst. 8 téhož zákona“. Z uvedeného má zdejší soud za to, že samotná existence právních účinků rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav neznamená možnost vydání navazujícího rozhodnutí o výměně pozemku podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Vydání tohoto rozhodnutí je totiž vázáno na právní moc a vykonatelnost soudního rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách, pokud je v dané věci podána žaloba.

Je-li tedy proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách podána žaloba, nemůže žalovaný vydat rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách dříve, než je ukončen soudní přezkum napadeného rozhodnutí. Není přitom vůbec podstatné, zda byl žalobě přiznán odkladný účinek či nikoli.

V daném případě není sporu o to, že proti rozhodnutí o schválení pozemkových úprav byly podány dvě žaloby, o kterých soudem dosud rozhodnuto nebylo (jedná se o žaloby vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 62 A 99/2012). Za tohoto stavu tedy nelze na žalovaného nahlížet jako na nečinného, neboť mu ve vydání rozhodnutí brání zákonná překážka..

IV. Závěr

Zdejší soud tak uzavírá, že se v daném správním řízení žalovaný namítané nečinnosti nedopustil, a proto soud žalobu podle § 81 odst. 3 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.

V. Náklady řízení

Výrok o nákladech řízení o žalobě se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce úspěšným nebyl, právo na náhradu nákladů řízení tedy nemá. To by náleželo žalovanému, zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému vznikly v řízení náklady převyšující náklady jeho jinak běžné úřední činnosti, a proto rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 18.4.2013

JUDr. David Raus, Ph.D., v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Gazdová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru