Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 88/2011 - 24Rozsudek KSBR ze dne 19.10.2011

Prejudikatura

3 Ads 155/2010 - 46


přidejte vlastní popisek

57A 88/2011 – 24

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce F. Š., proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, odbor sociálních věcí, oddělení dávek sociální péče, se sídlem Zlín, Tř. T. Bati 21, o žalobě proti

rozhodnutí správního orgánu ze dne 24.5.2011,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, č.j. KUZL 33126/2011, sp. zn. KUSP 33126/2011 SOC – DSP - Br ze dne 24.5.2011 sezrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Ve včas podané žalobě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí obou správních orgánů, tj. MěÚ Rožnov pod Radhoštěm ze dne 3.5.2011 i rozhodnutí žalovaného ze dne 24.5.2011. Obě rozhodnutí pokládal za rozhodnutí, která jsou nepřezkoumatelná, když nepřezkoumatelnost spočívá v nedostatku důvodů rozhodnutí. Uváděl zejména, že při vydaní rozhodnutí správní orgány postupovaly v rozporu s ust. § 68 odst. 3 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, neboť v odůvodnění se dle tohoto zákonného ustanovení uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádření k podkladům rozhodnutí. Takto však dle žalobce správní orgány v žádném případě nepostupovaly. Porušily i další procesní zásadu stanovenou v ust. § 36 odst. 3 správního řádu, dle něhož, nestanoví-li zákon jinak musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se podkladům Pokračování
-2-
57A 88/2011

rozhodnutí. Tato možnost však žalobci dána nebyla, neboť oba právní orgány znemožnily žalobci vyjádřit své stanovisko k provedeným důkazům a uplatnit i své argumenty. Žalobce nesouhlasil s tím, že při stanovení výše dávky, doplatku na bydlení od 1.2.2011 mu byla stanovena pouze částka 844,- Kč měsíčně, která byla snížena z částky 3 552,- Kč měsíčně s odůvodněním, že částku 1 300,- Kč, která v dodatku k nájemní smlouvě představuje platbu za obvyklou údržbu nemovitostí, do odůvodněných nákladů nelze na bydlení počítat, s čímž žalobce nesouhlasil, s poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Ads 155/2010-46 ze dne 3.3.2011, když NSS platby na obvyklou údržbu nemovitosti posuzuje jinak než správní orgány, které ve věci doplatku na bydlení žalobce od 1.2.2011 rozhodovaly.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že navrhuje její zamítnutí. Má za to, že jeho rozhodnutí vychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci v souladu s ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a bylo řádně odůvodněno ve smyslu § 68 odst. 3 téhož zákona. Hodnocení odůvodněných nákladů na bydlení ve smyslu § 34 odst. 1 písm. a) zákona č.111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dává prostor správnímu orgánu ke správnímu uvážení. Takové uvážení při posouzení nároku na doplatek na bydlení a jeho výši žalovaný učinil a své úvahy uvedl v odůvodnění rozhodnutí napadeného žalobcem. Žalovaný se při posuzování odvolání napadeného žalobcem opíral o spisovou dokumentaci správního orgánu I. stupně a bral v potaz i názor Nejvyššího správního soudu ČR, uvedeného v rozsudku sp.zn. 3Ads 155/2010 z 3.3.2011. Žalobce uvádí, že rozhodnutí žalovaného z 24.5.2011 je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Žalovaný však má za to, že se v rozhodnutí o opravném prostředku vypořádal se všemi námitkami, které v něm byly uplatněny a že důvody rozhodnutí jsou srozumitelně uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Žalovaný je toho názoru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy, proto žalobce nemohl být na svých právech zkrácen a navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Z připojených správních spisů byly pro rozhodnutí ve věci zjištěny na tyto skutečnosti: 30.1.2011 vydal MěÚ Rožnov pod Radhoštěm, sociální odbor oznámení, v němž je uvedeno, že na základě změny ve skutečnostech rozhodných pro výši dávky v souladu s § 44 odst. 2 a § 76 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zvyšují dávku doplatek na bydlení, příjemce F. Š., trvale bytem …….., z 1.852,-Kč na 3.352,- Kč měsíčně od 1.1.2011. Doplatek na bydlení, jak uvedeno, musí být používán ve prospěch příjemce k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení a služeb spojených bezprostředně s bydlením. V odůvodnění uvedeno, že pan Š. doložil nový dodatek ke smlouvě v měsíci lednu 2011, nájemné od 1.1.2011 činí 5 500,- Kč měsíčně, kde je zahrnuto nájemné a služby spojené bezprostředně s užíváním bytu. Z důvodu zvýšení nájemného došlo k novému posouzení nákladů na bydlení a proto bylo rozhodnuto, jak výše uvedeno.

28.2.2011 žalobce předložil MěÚ Rožnov pod Radhoštěm Informace o užívaném bytě, kde uvedl své bydliště ……………. Uvedl že užívá dům s jednou bytovou jednotkou o podlahové ploše 200m2, když forma bydlení je nájemní, výše měsíčního nájemného je 500,- Kč a výše měsíčních úhrad za služby spojené bezprostředně s užíváním bytu 3 700,- Kč a III. dodatek k nájemní smlouvě ze dne 31.7.2010 uzavřenou mezi J. Š. a F. Š. ze dne 27.1.2011, v níž je uvedeno, že s platností od února 2011 se jmenovaní dohodli na změně částky, za kterou pronajímatel nájemci pronajímá dům č.p. 1234 v obci

Pokračování
-3-
57A 88/2011 – 25

…… na ulici ….. a to tak, že částka nájemného činí 5 500,- Kč z toho: 3 000,- Kč platba za elektrickou energii, 200,-Kč platba za vodu, 500,-Kč platba za otok a likvidaci odpadové vody, 1 300,-Kč platba za obvyklou údržbu nemovitosti, platba 500,-Kč za nájem nemovitosti.

Ve spise se pak nachází Protokol sepsaný dne 28.2.2011 při ústním jednání na sociálním odboru MěÚ Rožnov pod Radhoštěm dle § 18 zákona č. 500/2004 Sb., kdy účastníkem jednání je žadatel doplatku na bydlení F. Š.. V průběhu jednání uvedeno, došlo ke snížení odůvodněných nákladů na bydlení z důvodu:dle dodatku k nájemní smlouvě č. III. a pokud jde o oznámení změny, uvedeno, že od 1.1.2011 má žalobce přiznán příspěvek na bydlení ve výši 3.352,- Kč měsíčně. Příspěvek na bydlení bude snížen od 1.2.2011, tím že na základě výše uvedených skutečností zahájil správní orgán řízení z moci úřední dle § 69 odst.2 zákona č. 111/2006 Sb., ve věci přehodnocení dávky pomocí hmotné nouzi od

1.2.2011. Účastník řízení doložil u jednání dodatek číslo 3 k nájemní smlouvě a potvrzení o zaplacení nájmu. K pod tím podpis oprávněné úřední osoby a podpis pana F. Š.. 9.3.2011

MěÚ Rožnov pod Radhoštěm,sociální odbor, pod č.j. 4598/2011-RPR vydal Rozhodnutí v souladu s § 44 a § 66 zákona o pomoci v hmotné nouzi č. 111/2006 Sb., a

rozhodl, tak že doplatek na bydlení F. Š., trvale bytem …… , se snižuje z částky 3 352,-Kč na 844,-Kč měsíčně od dne 1.2.2011. V odůvodnění rozhodnutí uvedeno, že dle § 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, činí výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc, a částkou, o kterou příjem osoby zvýšený o vyplácený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby. Dle § 9 odst. 2 uvedeného zákona je příjmem osoby pro účely příspěvku na živobytí příjem dle § 9 odst. 1 písm. a) až c) uvedené zákonná snížený o přiměřené náklady na bydlení. Za přiměřené náklady na bydlení se považují odůvodněné náklady na bydlení, nejvýše však do výše 30% příjmu osoby. Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává nájemné až do výše cílového nájemného a pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s vžíváním bytu a úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energie dle metodického pokynu MPSV ČR č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, se do odůvodněných nákladů na bydlení se nezapočítávají prostředky plynoucí do Fondu oprav ani prostředky použité v rámci pravidelných splátek (anuity). Došlo ke snížení odůvodněných nákladů na bydlení z důvodů doložení nového dodatku č. 3 k nájemní smlouvě, kde je uveden rozpis jednotlivých služeb a nájemného, částka 1 300,-Kč za obvyklou údržbu nemovitosti se nezapočítává do odůvodněných nákladů na domácnost, odůvodněné náklady na bydlení činí částku 4 200,-Kč:

částka energie: + 0Kč částka služby + 3700,- Kč částka nájemné + 500,- Kč přeplatky celkem - 0Kč

Odůvodněné náklady bydlení celkem 4 200,-Kč.

Dále uvedeno, že dle § 10 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona je rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem pro účely posuzování výše příspěvku na živobytí období tří kalendářních měsíců předcházejících měsíci. Příjem použitý pro nárok na dávku činí 0 Kč.

Pokračování
-4-
57A 88/2011

Částka žalobce na živobytí činí 2 020,-Kč.

Pan Š. doložil nové oznámení o změně příspěvku na bydlení.

Od 1.1.2011 zvýšení příspěvku na bydlení z částky 2 148,-Kč na částku 3 356,- Kč.

Příspěvek na bydlení za předchozí kalendářní měsíc činí 3 3356,- Kč. Příspěvek na živobytí je vyplácen ve výši 2 020,-Kč.

Při novém posouzení na dávku bylo zjištěno, že se změnil rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení (4 200,- Kč) sníženou o příspěvek na bydlení ( 3 356,-Kč) a částkou, o kterou příjem zvýšený o příspěvek na živobytí ( bez započítání případného sankčního snížení) převyšuje částku živobytí, proto bylo rozhodnuto, jak výše uvedeno.

Žalobce s uvedeným rozhodnutím a tedy se snížením příspěvku na bydlení z částky 3 352,- Kč částku 844,- Kč ode dne 1.2.2011 nesouhlasil.

V odvolání, které proti rozhodnutí podal, poukazoval na stejné skutečnosti jako později v žalobě. Napadal zejména skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu nevyhovuje požadavkům ust. § 68 odst. 3 správního řádu, když požadavek řádného a vyčerpávajícího odůvodnění rozhodnutí orgánu veřejné moci je jednou ze základních podmínek ústavně souladného rozhodnutí. Uvedl, že jestliže z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na jedné straně a právními závěry na straně druhé, pak takové odůvodnění nevyhovuje zákonným požadavkům a rozhodnutí v konečném důsledku zasahuje do základních práv účastníka řízení zakotvených v ust. čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod. Zdůraznil, že výrok rozhodnutí týkající se výše doplatku na bydlení je nepřezkoumatelný z důvodu absence řádného odůvodnění. Nezapočtení platby 1 300,-Kč na obvyklou údržbu pronajaté nemovitosti do odůvodněných nákladů na bydlení nepovažuje žalobce za zdůvodněnou konstatováním správního orgánu, že taková platba se dle metodického pokynu ministerstva do odůvodněných nákladů na bydlení nezapočítává.

12.4.2011 žalovaný vydal po č.j. ÚZ 21558/2011 rozhodnutí, kterým napadené rozhodnutí MěÚ Rožnov ze dne 9.3.2011 zrušil a věc vrátil tomuto orgánu k novému projednání.

V odůvodnění rozhodnutí mimo jiné citoval § 34 odst.1 zákona o pomoci v hmotné nouzi a uvedl, že odvolací orgán po přezkoumání napadeného rozhodnutí zjistil, že správní orgán při posuzování nároku na doplatek na bydlení a jeho výši nestanovil náklady na bydlení v aplikačním programu v souladu s § 34 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Částka za elektrickou energii a za odtok byla v měsíci 2/2011 zahrnuta do služeb, přestože zákon o pomoci v hmotné nouzi v § 34 odlišuje úhradu za služby od úhrady prokazatelné nezbytné

spotřeby energií. Odvolací orgán pak dále v souladu s odvolatelem považuje za nedostatečně odůvodněné započtení platby za obvyklou údržbu nemovitosti. Odkaz na metodický pokyn Pokračování
-5-
57A 88/2011 – 26

ministerstva v odůvodnění napadeného rozhodnutí nemůže nahradit správní uvážení, které správní orgán byl povinen vést při hodnocení platby za obvyklou údržbu nemovitosti.

27.4.2011 se konalo jednání MěÚ Rožnov pod Radhoštěm a z protokolu o ústním jednání, jež byl sepsaný na sociálním odboru tohoto dne vyplývá, že se dostavil žalobce a doplnil informace do Info o bytu, které jsou platné k 1.2.2011, kde uvedl energie k vaření,

vytápění atd. P. Š. uvedl, že má ústřední vytápění v celém domě, dále podepsal, že nemá výhrady k protokolu, nežádá další vyjádření, nemá námitek k výše uvedenému a prohlásil, že mu jako účastníku řízení bylo umožněno dle ust. § 36 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, ke způsobu zjištění tohoto podkladu a byla mu dána možnost podat návrhy na doplnění důkazního řízení.

3.5.2011 č.j. 8331/2011-RPR vydal MěÚ Rožnov pod Radhoštěm, sociální odbor rozhodnutí, kdy rozhodl, že žalobci bude poskytován doplatek na bydlení ve výši 844,-Kč měsíčně od února 2011. V odůvodnění rozhodnutí mimo jiné uvedeno, že odůvodněné náklady na bydlení činí částka 4 200,- Kč, z toho částka energie 3 000,-Kč, částka služby 700,-Kč, částka nájemné 500,-Kč, žádný přeplatek, celkem 4 200,-Kč. Uvedeno, že došlo ke snížení odůvodněných nákladů na bydlení z důvodu doložení nového dodatku k nájemní smlouvě č. 3 od 1.2.2011, uvedeno dále, že 27.4 doplnil žalobce informace o užívaném bytu platné k 1.2.2011 kde uvedl druh energie, kterou používá k vaření, dále uvedl druh energie, kterou používá k vytápění, k ohřevu teplé užitkové vody a doplnil informace o energiích. Do protokolu uvedl, že užívá ústřední dálkové vytápění, v nájemní smlouvě má uvedeno nájemné ve výši 500,-Kč, kterému je mu zohledněno v plné výši dle § 34 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., kde se uvádí, že do odůvodněných nákladů se započítává nájemné až do výše cílového nájemného a pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, dále dle nájemní smlouvy má platbu za vodu ve výši 200,-Kč a 500,-Kč za odtok a likvidaci odpadové vody. Částka za vodu ve výši 200,-Kč, odtok a likvidace odpadové vody ve výši 500,-Kč mu byla zohledněna v plné výši a zahrnuta s vodným do služeb dle § 34 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., kde do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užívám bytu, popřípadě obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení, úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu, popř. obdobnou vlastnickou formou bydlení, se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popř. další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením. Částka energie byla zohledněna v plné výši dle žalobcem předložené nájemní smlouvy, kde měsíčně hradí 3000,-Kč. Dle § 34 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů se do odůvodněných nákladů na

bydlení započítává úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií, úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, popř. výdaje na další druhy paliv a to ve výši, která je v místě obvyklá. V odst. 3 téhož ustanovení zákon upravuje maximální výši úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií.

Dále v odůvodnění uvedeno, že žalobce má dále uvedenou platbu za obvyklou údržbu nemovitosti ve výši 1 300,-Kč, kterou stanovil vlastník nemovitosti v dodatku nájemní smlouvy č. 3, kterou správní orgán zohledňuje do odůvodněných nákladů na domácnost, neboť je toho názoru, že za odůvodněné náklady na domácnost nelze ve smyslu § 34 odst. 1 Pokračování
-6-
57A 88/2011

zákona č. 111/2006 Sb., považovat platbu za obvyklou údržbu nemovitosti. Dále vychází ze smyslu celého zákona sloužícího k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi (dle § 1 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů), správní orgán usuzuje, že se musí jednat o taková náklady, které v nezbytné míře zajišťují možnost bydlet a zcela bezprostředně souvisí s užíváním bytu. Za takové náklady proto nelze považovat výdaje, které sice s užíváním bytu souvisí, ale zároveň přispívají k jeho zhodnocení, a tím pádem i k navýšení hodnoty uživatelem vlastněné nemovitosti. Dle § 10 odst.1 písm. a) uvedeného zákona, uvedeno, je rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem pro účely posuzovaní výše příspěvku na

živobytí období tří kalendářních měsíců předcházejících měsíci. Příjem použitý pro nárok na dávku činí 0,-Kč, částka na živobytí žalobce stále činí 2 020,-Kč. Dále, jak uvedeno, žalobce doložil nové oznámení o změně příspěvku na bydlení. Od 1.1.2011 mu byl zvýšen příspěvek na bydlení z částky 2 148,-Kč na částku 3 356,-Kč, příspěvek na bydlení za předchozí kalendářní měsíc činí 3 356,.Kč, příspěvek na živobytí je vyplácen ve výši 2 020,-Kč. Při novém posouzení na dávku bylo zjištěno, že se změnil rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení (4 200,-Kč) sníženou o příspěvek na bydlení (3 356,-Kč) a částkou, o kterou příjem převyšuje částku živobytí (2 020,-Kč) Doplatek na bydlení tak činí 844,-Kč.

Žalobce s tímto novým rozhodnutím správního orgánu prvého stupně nesouhlasil, podal proti němu odvolání, v němž poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 3 Ads 155/2010 z něhož část citoval a odvolací důvody byly stejné jako v odvolání proti prvnímu prvostupňovému správnímu rozhodnutí.

Rozhodnutím z 24.5.2011 č.j. KUZL 33126/2011 žalovaný rozhodl tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí MěÚ Rožnov pod Radhoštěm ze dne 3.5.2011 potvrdil.

V odůvodnění mimo jiné uvedeno, že náklady na údržbu nemovitosti v kontextu citovaného ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi (citován úst. § 34 odst.1) bylo možné zařadit pod ,,obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení“. Posouzení, zda lze takové náklady považovat obdobné náklady, je však věcí správního uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi.

Odvolací orgán, po přezkoumání napadeného rozhodnutí, jak uvedl, zjistil, že správní orgán vedl správní úvahu ve věci nezapočtení nákladů na údržbu nemovitosti ve výši 1.300,-Kč do odůvodněných nákladů na bydlení a tuto úvahu uvedl v odůvodnění napadeného

rozhodnutí. Uvedl, že ze spisové dokumentace je zřejmé, že odvolatel užívá pronajatý dům jako jediný nájemce od 1.8.2010. Původní nájemní smlouva ze dne 31.7.2010 zavazovala nájemce pouze k platbě nájemného 4.000,-Kč měsíčně. První dodatek (29.12.2010) k nájemní smlouvě zvyšoval výši nájemného od 1.1.2011 na 5.500,-Kč s tím, že součástí nájemného jsou i platby za všechny náklady spojené s užíváním a údržbou nemovitosti, zejména el. energii, vodné a topné. Žádné další finanční rozlišení jednotlivých plateb zde není

uvedeno. Třetí dodatek (27.1.2011) k nájemní smlouvě se sice zmiňuje o změně částky za pronájem domu od 1.2.2011, ale nadále zachovává stejnou výši 5.500,-Kč, kterou specifikuje na platbu za el. energii (3.000,-Kč), platbu za vodu (200,-Kč), platbu za otop a likvidaci odpadové vody (500,-Kč), platbu za obvyklou údržbu nemovitostí (1.300,-Kč) a platbu za nájem nemovitosti (500,-Kč). Čtvrtý dodatek (5.3.2011) k nájemní smlouvě změnil výši nájemného od 10.3.2011 na 6.000,-Kč měsíčně s tím, že se zvýšila platba za nájem nemovitosti na 2.300,-Kč a nepožaduje se platba za obvyklou údržbu nemovitosti. Ostatní Pokračování
-7-
57A 88/2011 – 27

platby zůstaly nezměněny (3.000,-Kč za el. energii, 200,-Kč za vodu, 500,-Kč za otok a likvidaci odpadové vody). Na základě uvedených změn v nákladech na bydlení odvolací

orgán dospěl při hodnocení nákladů na údržbu nemovitostí ke stejnému závěru jako správní orgán – náklady na obvyklou údržbu nemovitosti nepovažuje za odůvodněné náklady na bydlení. Odvolatel sám užívá byt o podlahové ploše 200 m2. V době od srpna 2010 do prosince 2010 náklady za užívání bytu byly ve shodné výši a nezahrnovaly náklady na údržbu nemovitosti. Změna v platbě nákladů souvisejících s bydlením (III. dodatek k nájemní smlouvě z 29.12.2010) nastala teprve po podání žádosti o doplatek na bydlení (16.12.2010). V měsíci leden a únor 2011 a v době od 1.3.2011 do 9.3.2011 včetně, se součásti nájmu stala i platba na údržbu nemovitosti. Od 10.3.2011 již náklady na údržbu nemovitosti platba za

nájem nezahrnuje. Z uvedeného odvolací orgán usoudil, že náklady na údržbu nemovitosti v případě odvolatele nelze považovat za odůvodněné ve smyslu § 34 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi, naopak v kontextu častých dodatků k nájemní smlouvě se tyto náklady jeví jako účelové a proto se nelze domnívat, že takové náklady v nezbytné míře zajišťují možnost bydlení a zcela bezprostředně souvisí s užíváním bytu. Odvolací orgán neshledal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí příčině absence řádného odůvodnění, jak namítá odvolatel, ani nezastává názor, že nebyl respektován názor NSS ČR, uvedený v rozsudku sp. zn. 3Ads 155/2010 z 3.3.2011. Započtení nákladů na údržbu nemovitosti je věcí správního uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi a z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že správní orgán správní úvahu v této věci vedl a v odůvodnění napadeného rozhodnutí je popsal podle § 34 odst. 1 zák.č. 111/2006 Sb., v platném znění, do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává.

a) nájemné až do výše cílového nájemného a pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení; úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu, případně obdobnou vlastnickou formou bydlení, se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávky teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné nezbytné služby související s bydlením a

b) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energii; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energii se rozumí úhrada dodávky a spotřeby el. energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá.

Podle § 1 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., pomoci v hmotné nouzi, tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi.

Žaloba žalobce důvodná je.

Podle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.

Pokračování
-8-
57A 88/2011

Podle § 68 odst. 3 uvedeného zákona, v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že správní orgány nepostupovaly důsledně v souladu s ust. § 3 správního řádu a skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, zatím zjištěn nebyl.

Z připojených správních spisů vyplývá, že žalobce si podal poprvé žádost o doplatek na bydlení dne 16.12.2010. Dávka doplatek na bydlení mu byla poprvé přiznána od prosince roku 2010 ve výši 1.852,-Kč. Po celou dobu, po kterou je poskytován doplatek na bydlení žalobce bydlí ve stejné nemovitosti na adrese ……, užívá byt o podlahové ploše 200 m2, bydlí v nemovitosti sám a z Informací o užívání bytu, které poskytl 14.1.2011 vyplynulo, že platil nájemné 2.000,-Kč a výši měsíční úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu činí 3.500,-Kč, takže celková měsíční platba za bydlení je 5.500,-Kč. 19.1.2011 z Protokolu o ústním jednání vyplynulo, že žalobce od 1.1.2011 pobírá doplatek na bydlení 3.356,-Kč, od 1.1.2011 má zvýšený nájem na 5.500,-Kč.

V Informacích o užívání bytu platné k 1.2.2011 pak žalobce uvedl výši měsíčního nájemného 500,-Kč, měsíční úhrady za služby spojené bezprostředně s užíváním bytu 3.700,-Kč, tj. 4.200,-Kč, když v dodatku k nájemní smlouvě č. III. své platby rozepsal, a uvedl, že celkově měsíčně, nájemné činí 5.500,-Kč, z toho 3.000,-Kč platba za el. energii 200,-Kč platba za vodu, 500,-Kč platba za otop a likvidaci odpadové vody, 1.300,-Kč platba za obvyklou údržbu nemovitosti a 500,-Kč platba za nájem nemovitosti.

Z dalších dokladů vyplývá, že od března 2011 se platby, které za bydlení žalobce platil, zvýšily z celkové výše 5.500,-Kč na 6.000,-Kč měsíčně a od 1.3.2011 pak doplatek na bydlení byl zvýšen z částky 844,-Kč na 2.463,-Kč měsíčně.

Je zcela nelogické, aby v uvedených několika málo měsících, kdy platby u žalobce, které činily minimálně 5.500,-Kč, když výše nájemného je nejméně 2.000,-Kč měsíčně (leden 2011) v měsíci únoru, a to pouze v tomto jediném měsíci, klesla na částku 500,-Kč měsíčně. Soud uvádí, že toto je naprosto s podivem, muselo to být divné i správnímu orgánu a v tomto směru, když žalobce předložil III. dodatek k nájemní smlouvě, kde celková výše výdajů za bydlení činí 5.500,-Kč, tedy stejná, jako v předchozím měsíci, se v kolonce nájemné objevila pouze částka 500,-Kč. Když žalobce v tomto III. dodatku uvádí spolu s pronajímatelem J. Š., že je zde platba 1.300,-Kč za obvyklou údržbu nemovitosti, měl dle názoru soudu v tomto směru správní orgán podrobněji vyslechnout samotného žalobce, ale i pronajímatele J. Š., co částka 1.300,-Kč, označené jako platba za obvyklou údržbu nemovitosti, představuje a proč se výše nájemného v tomto měsíci tak změnila, tedy výrazně poklesla, když již následující měsíc je platba nájemného jiná, mnohem vyšší. Soud má tedy za to, že v tomto směru nebyl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

Soud má pak i za to, že odůvodnění rozhodnutí prvostupňového správního orgánu i žalovaného, nenaplňuje ust. § 68 odst. 3 správního řádu. Pokračování
-9-
57A 88/2011 – 28

I pokud by bylo prokázáno, že částka 1.300,-Kč v měsíci únoru 2011 představuje skutečně platbu za obvyklou údržbu nemovitosti, a bylo by tedy zjištěno, co se pod tímto termínem rozumí, musel by se správní orgán vypořádat řádně s podklady pro vydání rozhodnutí, které by po výslechu žalobce i pronajímatele J. Š. měl, uvést přesně úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů.

Soud má za to, že žalovaný se v odůvodnění rozhodnutí nevypořádal ani s rozsudkem NSS, č.j. 3Ads 155/2010 – 46, na nějž žalobce v průběhu správního řízení vícekrát odkazovala, uvedl, že při posouzení odůvodněných nákladů na bydlení podle § 34 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, nelze za obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení považovat splácení anuity, které bylo podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů, součástí věcně usměrňovaného nájemného. Z odůvodnění nákladů na bydlení naopak nelze apriori vyloučit náklady na opravy a údržbu bytů a domu a jeho příslušenství a výdaje na technické zhodnocení domu uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) cit. vyhl. Rozsah jejich započtení závisí vždy na okolnostech konkrétního případu.

Krajský soud v Brně v tomto směru uzavírá, že bez toho, aby bylo jednoznačně zjištěno, co platba 1.300,-Kč na obvyklou údržbu nemovitosti v dodatku č. III. k nájemní smlouvě představuje a toto lze zjistit pouze z výpovědi žalobce a pronajímatele J. Š., nelze se k okolnostech konkrétního případu zatím vyjádřit. Apriori však není vyloučeno započítání uvedené částky jako platby na obvyklou údržbu nemovitosti, jen musí být zjištěn bližší obsah této částky teprve po doplnění dokazování v naznačeném směru, bude muset být žalobce poučen dle § 36 odst. 3 správního řádu.

Dle § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

Krajský soud v Brně zrušil tedy rozhodnutí žalovaného a ve smyslu ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrací k dalšímu řízení žalovanému.

V souladu s ust. § 78 odst. 5 s.ř.s. právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán.

Soud zavazuje žalovaného právním názorem, že je nutno bezpečně zjistit, co představuje platba za obvyklou údržbu nemovitosti 1.300,-Kč v měsíci únoru 2011, když předtím ani potom se tato částka již neobjevuje, není tedy žalobcem uváděna, a poté znovu ve věci rozhodnout, a věc posoudit v kontextu rozhodnutí NSS, jeho rozsudku

Pokračování
-10-
57A 88/2011

č.j. 3Ads 155/2010 – 46 a v odůvodnění rozhodnutí postupovat přesně v souladu s tím, co má na mysli ust. § 68 odst. 3 správního řádu.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobci, který měl ve věci úspěch, náklady řízení nevznikly, pokud jde o žalovaného, ten ve věci úspěšný nebyl (§ 60 odst. 1 s.ř.s.).

Poučení: Tento rozsudek nabývá právní moci dnem doručení. Lze proti němu podat kasační stížnost do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a 106 odst. 2 s.ř.s.).

V Brně dne 19. října 2011

JUDr. Jana Kubenová, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marie Šeregelyová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru