Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 88/2010 - 27Rozsudek KSBR ze dne 29.06.2011

Prejudikatura

4 Ads 135/2010 - 58

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 58/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

57A 88/2010 – 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: I. A. M., proti žalovanému Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor sociálních věcí, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se zamítá

II. Žádnému z účastníku se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 7.9.2010 podala žalobkyně žalobu proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odbor sociálních věcí ze dne 29.6.2010, č.j. JMK 87013/2010, sp. zn. S-JMK 87013/2010/OSV – Pr, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce Brno – město, odboru státní sociální podpory ze dne 14.5.2010, č.j. 3303/10 BMB – 1/5, kterým byla podle ust. § 51 odst. 3 zák.č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,správní řád“) zamítnuta žádost o dávku sociální podpory – přídavek na dítě ode dne 1.10.2009 a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

Rozhodnutím Úřadu práce Brno – město, odboru státní sociální podpory ze dne 14.5.2010, č.j. 3303/10/BMB – 1/5 byla zamítnuta žádost žalobkyni o dávku sociální podpory přídavek na dítě nezletilé oprávněné osobě D.S., narozen …. od dne 1.10.2009 s odůvodněním, že nezaopatřené dítě je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež a tato dávka se vyplácí tomuto zařízení. Žalobkyně v žalobě

Pokračování
-2-
57A 88/2010

ze dne 7.7.2010 uvedla, že napadené rozhodnutí jí bylo doručeno dne 7.7.2010. Namítla nesprávné zjištění skutkového stavu věci a právní posouzení. Napadla tvrzení žalovaného, že dítě je v přímém zaopatření zařízení – ústavu s plným přímým zaopatřením a v daném případě dávka je vyplácena tomuto zařízení. Dále napadla tvrzení žalovaného, že z podkladů z předchozích správních řízení ve stejné věci ověřil, že dítě je ode dne 9.4.2009 dosud v zařízení FOD Klokánek Brno, Michalova 4, kde je mu poskytováno plné přímé zaopatření a tím nesplňuje základní zákonnou podmínku nároku na výplatu dávky. Namítla dále, že žalovaný od počátku celého správního řízení porušil právo žalobkyně, kdy jí byl odebrán nezletilý syn proti své vůli a zájmu. Tvrdila, že ne její vinou ani proviněním nezletilého dítěte nastala skutečnost, že syn jí byl odebrán. Dále namítla, že měl být použit jiný výklad zákona a postup celého řízení, kdy nejdříve měla být při nejmenším za použití příslušného ustanovení rozhodováno, kdo dávku dostane, protože vznikla situace, že oprávněných osob může být více. Byla toho názoru, že žalovaný záměrně porušil ustanovení, která zjednodušují celé řízení ale ve prospěch zařízení – ústavu, nikoli ve prospěch nezletilého dítěte – matky – rodiny, jímž sociální dávka – přídavek na dítě náleží. Dále namítla, že žalovaný dostatečně neprokazoval skutečnosti, které v tomto případě jsou podkladem pro rozhodnutí, čímž evidentně a záměrně žalobkyni a jejího syna poškodil.

Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 18.2.2011 navrhl zamítnutí žaloby, neboť má za to, že rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnou právní úpravou. Rozhodnutím úřadu práce ze dne 14.5.2010 č.j. 3303/10/BMB – 1/5 byla dne 14.5.2010 žalobkyni zamítnuta žádost o dávku státní sociální podpory – přídavek na dítě ode dne 1.10.2009 dle ust. § 19 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon“) s odůvodněním, že nezaopatřené dítě D. S. byl ode dne 9.4.2009 doposud v plném přímém zaopatření Fondu ohrožených dětí a proto se dávka vyplácí tomuto zařízení. Skutečnost, že nezletilý D. je v plném přímém zaopatření, si úřad práce ověřil z podkladů jemu známých z předchozích správních řízení ve stejné věci. Rozhodnutí úřadu bylo Krajským úřadem Jihomoravského kraje potvrzeno a odvolání žalobkyně zamítnuto.

Nárok na přídavek na dítě má podle ust. § 17 cit. zákona nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Je-li toto dítě v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o dítě nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě v souladu s ust. § 19 odst. 3 zákona, tomuto zařízení. Za plné přímé zaopatření se dle ust. § 7 odst. 4 zákona považuje zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o dítě nebo mládež, poskytuje-li toto zařízení dětem stravování, ubytování a ošacení.

Umístění nezletilého D. do zařízení není předmětem tohoto řízení a orgány státní sociální podpory nejsou schopny tuto skutečnost ovlivnit, ani nemají oprávnění v průběhu správního řízení hodnotit, zda bylo dítě do zařízení umístěno oprávněně či neoprávněně. Příslušné řízení, ve kterém bylo rozhodnuto o umístění nezletilého D. do zařízení je vedeno Městským soudem v Brně, pod sp. zn. 23P 32/2008. Posouzení otázky nedobrovolného odebrání dítěte proti vůli žalobkyně, je v rámci tohoto řízení zcela irelevantní. Stejně tak není správná úvaha žalobkyně o tom, že správní orgán měl nejprve vypočítat výši dávek vzhledem k tomu, že se jejich výše odvíjí od příjmů rodiny.

Pokračování
-3-
57A 88/2010-28

V daném případě nebyly vůbec splněny zákonné podmínky na přiznání resp. na výplatu dávek žalobkyni, proto bylo absolutně bezpředmětné posuzovat příjmovou situaci žalobkyně. Obdobně mylná je úvaha žalobkyně o tom, že mělo být rozhodováno, kdo dávku dostane. Sociální přídavek na dítě v daném případě náleží přímo dítěti a je tudíž na základě ust. § 19 odst. 3 cit. zákona vyplácen zařízení. Žalovaný zároveň poukázal na skutečnost, že

Krajský soud v Brně se obdobnou věcí v případě žalobkyně zabýval v řízení vedeném pod sp. zn. 57Ca 117/2009.

Žalobkyně v návaznosti na doručení písemného vyjádření žalovaného podala repliku, v podání ze dne 16.3.2011 nesouhlasila, aby soud rozhodoval o žalobě bez nařízení jednání. Vyjádření žalovaného pokládala za mylné a zavádějící, neboť se snaží o zamlčení svých nezákonných a sporných rozhodnutí správními předpisy, kdy svá skutková zjištění nezohlednil ani nezákonným odebráním dítěte matce a umístěním do ústavu, čímž ve svých rozhodnutích odůvodnil odebrání sociálního přídavku na dítě. Navrhla proto zrušit napadené rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k novému rozhodnutí.

Soud v předmětné věci nařídil jednání na den 29.6.2011, při kterém se žalobkyně velmi rozsáhle ale nesrozumitelně vyjadřovala nikoliv pouze k předmětu řízení. Vzhledem k tomu, že nerespektovala příkazy a pokyny soudu byla požádána k zajištění řádného chodu dalšího průběhu jednání přítomnost justiční stráže. Z projevu žalobkyně vztahující se k předmětu řízení soud vyjímá její argumentaci sice, že přídavek na dítě jsou peníze dítěte samotného, proto mu mají být přiznány, a to i zpětně protože jiným postupem je dítě ošizeno. Potvrdila, že o syna nezletilého D. pečovala do dne 12.1.2009, od té doby o něho nepečovala alespoň ne tím způsobem, že by jej měla u sebe. V ostatním projevu se nesourodě, nepřehledně ale především nejasně vyjadřovala k postupu správních orgánů ve vztahu ke své osobě i dítěte použila výrazu vydírání, měla výhrady ke způsobu výpočtu této sociální dávky, zda tato dávka vůbec dítěti náleží.

Zástupce žalovaného z výstupu žalobkyně v průběhu jednání dospěl k názoru, že tato nepochopila celý systém výplaty dávek státní sociální podpory. Uvedl, že dávka – přídavek na dítě – náleží přímo nezletilému dítěti nebo nezaopatřenému dítěti takže nechápal, v čem by nezletilému D. vznikla škoda, neboť v souladu s ust. § 19 odst. 3 zák. o státní sociální podpoře byl přídavek na dítě vyplácen přímo zařízení. S ohledem na judikát NSS č.j. 4Ads 135/2000 očekával od krajského soudu v souladu s respektováním zásady právní

jistoty a v souladu s jednotou rozhodování soudních orgánů, že žaloba žalobkyně bude zamítnuta.

Z dávkového spisu správních orgánů, ze spisu Krajského soudu v Brně sp.zn. 57Ca 117/2009 ve spojení s rozsudkem NSS ze dne 31.3.2011 č.j. 4Ads 135/2010 – 58 soud zjistil, že žalobkyně podala žádost o přídavek na dítě dne 26.3.2010, Úřadu práce Brno – město, byla žádost doručena dne 19.4.2010. V kolonce označené písm. B ,,nezletilé, nezaopatřené děti, na něž uplatňuji nárok na přídavek na dítě“ byl uveden D. S., rodné číslo ….. . Přiznání dávky bylo žádáno ode dne 1.10.2009. Dále bylo zjištěno, že Dětské centrum Brno, příspěvková organizace Brno, Hlinky 132/136, sdělila Úřadu práce

Pokračování
-4-
57A 88/2010

Brno – město, pracoviště státní sociální podpory, že nezletilý D. narozený 23.5.1997 je v přímém zaopatření ZPDVOP Dětské centrum Brno, p.o. ode dne 12.1.2009. Dále Úřadu práce, odboru státní sociální podpory dne 7.7.2009 oznamovala vedoucí zařízení – fond ohrožených dětí, Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, Klokánek, že dne 9.4.2009 do tohoto zařízení na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5.1.2009, sp. zn. 23P 32/2008 byl přijat nezletilý D. Dále bylo uvedeno, že dítě je v plném přímém zaopatření tohoto zařízení, kde je mu poskytována strava, ubytování, ošacení. Soud si dále vyžádal kopii usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19.3.2009 sp. zn. 23P 32/2008, kterou bylo vydáno předběžné opatření, jímž nezletilý D. byl předán do péče zařízení Klokánek Brno, Michalova 4. Usnesení nabylo právní moci dnem 8.4.2009 a je založeno ve spise sp. zn. 57A 77/2010 a 57A 89/2010. O úpravě rodičovské odpovědnosti vůči nezletilému dítěti bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov, ze dne 7.10.1999, č.j. 9Mc 184/1999 – 31 tak, že nezletilý D. byl svěřen do výchovy matce, tj. žalobkyni a otci stanoveno výživné. Tento rozsudek po odvolání otce ke Krajskému soudu v Brně nabyl právní moci dne 10.4.2000.

Na základě provedených důkazů soud zaujal následující právní názor:

Podle § 7 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře, je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje za opatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

Podle § 19 odst. 1 cit. zákona přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 19 odst. 2 cit. zákona přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to dokonce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti.

Podle § 19 odst. 3 cit. zákona je-li nezletilé, nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4, věta druhá) v ústavu (zařízení) pro péče o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplácí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odst. 2 obdobně.

Žalobkyně v žalobě namítla, že žalovaný nedostatečně zjistil skutečný stav věci, nesprávně věc právně posoudil, napadla tvrzení, že dítě je v přímém zaopatření zařízení – ústavu s plným přímým zaopatřením a v daném případě se považuje sám za rodinu a dávka je vyplacena tomuto zařízení. Pro výpočet dávky tvrdí, že žalovaný měl použít jiný výklad

Pokračování
-5-
57A 88/2010 - 29 zákona, neboť nejdříve mělo být přinejmenším za použití příslušného ust. rozhodováno, kdo dávku dostane, protože vznikla situace, že oprávněných osob může být více.

V této souvislosti nutno přisvědčit názoru zástupce žalovaného sice, že žalobkyně nesprávně pochopila systém výplaty dávek státní sociální podpory. Pokud jde o dávku – přídavek na dítě na nezletilého D., jedná se v daném případě o dávku, kdy nárok na tuto dávku má nezaopatřené dítě, je to tedy dávka náležející nezaopatřenému dítěti, která se pouze vyplácí v případě, že se jedná o nezletilé dítě osobě, která dítě má v přímém zaopatření. V případě nezletilého D. však tento byl ode dne 12.1.2009 v přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, což bylo zjištěno ze správních spisů, soudních spisů, nepopírá to ani žalobkyně a proto je na místě aplikace ustanovení § 19 odst. 3 věta první uvedeného zákona a správně bylo rozhodnuto tak, že žádost o dávku státní sociální podpory přídavek na dítě pro nezletilého D., kterou podala jeho matka byla zamítnuta ode dne 1.10.2009, neboť tato dávka byla vyplacena přímo ústavu (zařízení), a to od 12.1.2009 Dětskému centru Brno, od 9.4.2009 FOD Klokánek Brno a byla spotřebována ve prospěch nezletilého dítěte, jemuž tato dávka náležela. Nárok na tuto dávku má nezaopatřené dítě na rozdíl od nároku na sociální příplatek, na který má nárok rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě.

Způsob jakým byl syn žalobkyně umístěn v Dětském centru posléze ve FOD Klokánek Brno není předmětem posuzované věci a krajskému soudu, taktéž ani žalovanému nepřísluší jakkoliv jej hodnotit. Krajský soud v Brně poukazuje na skutečnost, že z již zmíněného usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19.3.2009, sp. zn. 23P 32/2008 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19.3.2009, sp. zn. 23P 32/2008 vyplývá, že nezletilý syn žalobkyně byl v Dětském centru umístěn od 12.1.2009 na základě předběžného opatření, ve FOD Klokánek Brno ode dne 9.4.2009. Lze vycházet z toho, že nezletilý syn žalobkyně byl umístěn v zařízení nikoliv svévolně, násilím, či nezákonně ale na základě rozhodnutí soudu v souladu se zákonem.

Ze správy Dětského centra ze dne 27.1.2009 vyplývá, že nezletilému D. bylo poskytováno plné přímé zaopatření v uvedeném zařízení. Ostatně jedná se o zařízení, které existuje právě za účelem péče o děti. V této souvislosti je třeba uvést, že za této situace nárok na výplatu přídavku na dítě v souladu s ust. § 19 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře ode dne 12.1.2009 i později náležel příslušnému zařízení, nikoliv stěžovatelce. V žádném případě se tak nelze ztotožnit s názorem žalobkyně, že by žalovaný nesprávně vyložil pojem ,,přímé zaopatření“ dítěte v zařízení podle § 7 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře.

Závěry krajského soudu vycházejí z obsahu správního spisu, soudních spisů, nejsou s obsahem těchto spisů v rozporu. Jak již výše bylo uvedeno umístění nezletilého dítěte do Dětského centra posléze FOD Klokánek Brno není předmětem posuzované věci, soudu tudíž nepřísluší jakkoliv jej hodnotit. Lze jen konstatoval, že je nelze označit za nezákonné, neboť k němu došlo na základě rozhodnutí soudu (viz. odůvodnění rozsudku NSS ze dne 31.3.2011, č.j. 4Ads 135/2010 – 58, www.nssoud.cz).

Pokračování
-6-
57A 88/2010

Ze všech shora uvedených důvodů Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a proto jí jako takovou ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Žalobkyně ve věci samé nebyla úspěšná, žalovanému náklady řízení mimo běžné administrativní činnosti nevznikly a proto soud za použití ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl tak, že náklady řízení účastníkům nepřiznal.

Poučení: Tento rozsudek nabývá právní moci dnem doručení. Lze proti němu podat kasační stížnost do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a 106 odst. 2 s.ř.s.).

V Brně dne 29. června 2011

JUDr. Eva Lukotková, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marie Šeregelyová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru