Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 84/2011 - 19Rozsudek KSBR ze dne 31.10.2011

Prejudikatura

4 As 56/2003

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Ads 14/2012 (nepodjatý soudce)

přidejte vlastní popisek

57 A 84/2011-19

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: M. R., bytem Krausova 2, 618 00 Brno, proti žalovanému: Magistrát města Brna, Odbor sociální péče, Koliště 19, 601 67 Brno, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru sociální péče, ze dne 4.5.2011, č.j. MMB/0172381/2011, sp. zn. OSP/7240/552/21/11/No./odv. se zrušuje pro nezákonnost a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 4.5.2011, č.j. MMB/0172381/2011, sp. zn. OSP/7240/552/21/11/No./odv. bylo podle ust. § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) odvolání žalobce ze dne 17.2.2011 zamítnuto a rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-Černovice, odboru sociálního a všeobecného (dále jen „ÚMČ Brno-Černovice“ nebo „prvostupňového správního orgánu“) ze dne 27.1.2010, č.j. 470/2011/BBE bylo potvrzeno.

Pokračování
- 2 -
57 A 84/2010

Žalobou ze dne 13.7.2011 domáhal se žalobce zrušení přezkoumávaného rozhodnutí s odůvodněním, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s ust. § 77, odst. 1a/, b/ zák. č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů (dále jen do „zákon o hmotné nouzi“), neboť žalovaný není příslušný k rozhodnutí ve věci odvolacího řízení, tímto je Krajský úřad Jihomoravského kraje. Dále uvedl, že odůvodnění rozhodnutí nemá základ ve skutkové podstatě, neboť jeho sociální situace se nezměnila. Namítl, že nedošlo k řádnému prošetření a přezkoumání záležitosti odvolání. Odůvodnění v rozhodnutí považoval za neprůkazné a nedoložené, navrhl provedení důkazního řízení, sice aby žalovaná doložila listinné důkazy z řízení a šetření v této věci.

Žalovaný ve věci podal písemné stanovisko dne 22.8.2011, v plném rozsahu neuznal nárok uplatněný v žalobě. K námitce žalobce, že žalovaný není příslušný k rozhodování o jeho odvolání poukázal na ust. § 89 odst. 1, dle kterého nejblíže nadřízeným správním orgánem ÚMČ Brno-Černovice je Magistrát města Brna. Skutečnosti, o které žalovaný opřel rozhodnutí jsou zejména příjem žalobce z výdělečné činnosti, který obdržel v měsíci listopadu 2010 ve výši 9.542,- Kč, zůstatek bankovního účtu č. …………. vedeného na jméno p. R., který ke dni 1.7.2010 činil 502.078,44 Kč a částečné vlastnictví nemovitosti žalobce uvedených na LV č. ……, katastrální území Tečovice, 636029.

Ve správním spise se nachází žádost žalobce o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje ze dne 20.12.2010, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech, doklad o výši měsíčních příjmů ze dne 15.12.2010, informace o užívaném bytu na adrese Krausova č.p. 1055, 618 00 Brno, evidenční list pro výpočet nájemného, záznam z terénního šetření, výpis z účtu č. …………. vedeného na jméno žalobce ke dni 1.7.2010, výpis z katastru nemovitostí č. …….. katastrální území Tečovice, 636029, postoupení odvolání žalobce a rozhodnutí žalovaného ze dne 4.5.2011.

Právní názor Krajského soudu v Brně:

Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.), osobami oprávněnými (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).

Podle ust. § 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonů s požadavky uvedenými v § 2.

Podle ust. § 9 citovaného zákona správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se do určité věci zakládají, mění nebo ruší práva a nebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má a nebo nemá.

Podle ust. § 68 odst. 1 citovaného zákona rozhodnutí obsahuje výrokovou část odůvodnění a poučení účastníků. Pokračování
- 3 -
57 A 84/2010-20

Podle ust. § 68 odst. 2 citovaného zákona ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno a označení účastníků podle ust. § 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení.

Podle ust. § 68 odst. 3 citovaného zákona v odůvodnění se uvedou důvody nebo výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

Podle ust. § 68 odst. 4 citovaného zákona odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán I.stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví.

Podle ust. § 68 odst. 5 citovaného zákona v poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že jsou dány důvody ke zrušené napadeného rozhodnutí pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, neboť byť žalovaný zamítl odvolání žalobce uvedl ve výrokové části, že potvrzuje rozhodnutí ÚMČ Brno-Černovice ze dne 27.10.2010, ačkoliv žádné rozhodnutí uvedeného data vydáno nebylo.

Jak vyplývá ze zákona obligatorní obsahovou náležitostí správního rozhodnutí je výrok, odůvodnění a poučení. Výroková část rozhodnutí musí obsahovat jednoznačně formulované vlastní rozhodnutí správního orgánu ve věci samé. Výrok je vždy formulován jako výroková věta s tím, že správní úřad výrokem výslovně o právech právem chráněných zájmech a povinnostech autoritativně rozhodne. Právě v této části rozhodnutí pak správní úřad ukládá povinnosti a zakládá práva, mění právní vztahy nebo stavy nebo je autoritativně deklaruje. Proto musí být výrok jasný, srozumitelný, přesný a určitý, aby mohl být závazný a vykonatelný. Řádně formulovaný výrok je nezastupitelnou částí rozhodnutí; toliko z něj lze zjistit, zda a jaká povinnost byla uložena, jen výrok rozhodnutí (a nikoliv odůvodnění) může být vynucen správní exekucí apod. Z tohoto pohledu se jeví požadavek soudu, aby ve výroku rozhodnutí žalovaného bylo přesně uvedeno rozhodnutí, které bylo předmětem odvolání, který bylo zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I.stupně potvrzeno, zcela oprávněným.

Dospěl-li Krajský soud k názoru, že výrok rozhodnutí žalovaného neobsahuje veškeré náležitosti, jež na něj platný právní řád klade, nabízela se možnost takovou situaci hodnotit při vědomí jisté nepřesnosti právní úpravy, např. jako porušení ustanovení o řízení před správním orgánem ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. c/ s.ř.s. Z dikce ust. § 76 s.ř.s. vyplývá, že pro takovou vadu lze rozhodnutí zrušit bez jednání. Bylo třeba posoudit důsledky opomenutí zjištěné vady ve výroku rozhodnutí žalovaného. V této souvislosti soud cituje z judikatury Nejvyššího správního soudu, sice rozsudku ze dne 23.2.2005, sp. zn. 3 Ads 21/2004,

Pokračování
- 4 -
57 A 84/2010

www.nssoud.cz, z kterého vyplývá: „je třeba vycházet z významu výrokové části rozhodnutí, která je schopna zasáhnout práva a povinnosti účastníků řízení a jako taková pouze ona může nabýt právní moci. Řádně formulovaný výrok v něm na prvním místě konkrétní popis je nezastupitelnou částí rozhodnutí; toliko z něj lze zjistit, zda a jaká povinnost byla porušena a jaké opatření či sankce byla uložena, pouze porovnáním výroku lze usuzovat na existenci překážky věci rozhodnutí, jen výrok rozhodnutí může být vynucen správní exekucí apod.“. Uvedené závěry dopadají i na posuzovaný případ.

Soudní přezkum rozhodnutí je založen na principech vyplývajících z judikatury Nejvyššího správního soudu, např. z rozsudku ze dne 22.3.2005, sp. zn. 4 As 56/2003, www.nssoud.cz, který uvádí: „samotné správní rozhodnutí podléhá přezkumu soudu pouze v tom směru, zda nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, zda je v souladu s pravidly lidského usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem. Za splnění těchto předpokladů není soud oprávněn z týchž skutečností dovozovat jiné nebo přímo opačné závěry“.

Z výše uvedeného soud proto konstatuje, že v důsledku nesprávně formulovaného výroku spočívajícího v tom, že správní orgán přesně nespecifikoval rozhodnutí správního orgánu I.stupně, jímž bylo rozhodnuto o nároku žalobce v předmětné věci, podstatně porušil ustanovení o řízení dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.

Ust. § 76 odst. 1 s.ř.s. umožňuje zrušení rozhodnutí správního orgánu bez jednání v případě, že došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci, což je posuzovaný případ.

Krajský soud proto uzavírá, že z důvodu absence přesné specifikace rozhodnutí správního orgánu I.stupně, které bylo i předmětem odvolacího řízení došlo k porušení ustanovení o řízení před správními orgány, což mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

Je-li podle Krajského soudu v Brně dán právní důvod k rozhodnutí dle ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. pak je procesně zcela nemožné přezkoumávání žalobcových námitek, neboť pro soudní přezkum by zde nebyl srozumitelný závěr správního orgánu, když z výroku rozhodnutí nelze porozumět, jak správní orgán ve věci vlastně rozhodl.

Soud shrnuje, že žalovaný bude v dalším řízení postupovat ve smyslu uvedených zákonných ustanovení a respektovat právní názor tohoto soudu vyslovený v obsahu odůvodnění citovaného soudního rozhodnutí (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

Žalobce ve věci samé byl úspěšný, náklady řízení mu však nevznikly, žalovanému náklady řízení vyjma běžné administrativní činnosti rovněž nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 3 s.ř.s.).

Pokračování
- 5 -
57 A 84/2010-21

Poučení: Rozsudek, který byl doručen účastníkům nabývá právní moci dnem doručení (§ 54 odst. 5 s.ř.s.). Kasační stížnost proti rozhodnutí lze podat pouze za podmínek stanovených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání musí být zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Brně dne 31. října 2011

Za správnost vyhotovení:
JUDr. Eva Lukotková,v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru