Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 82/2011 - 16Rozsudek KSBR ze dne 31.10.2011

Prejudikatura

4 As 56/2003

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
Nao 34/2012 (nepodjatý soudce)

přidejte vlastní popisek

57 A 82/2011-16

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: M.R., proti žalovanému: Magistrát města Brna, Odbor sociální péče, Koliště 19, 601 67 Brno, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna, odbor sociální péče, ze dne 4.5.2011, č.j. MMB/0172388/2011, sp. zn. OSP/7240/552/21/11/No./odv. se zrušuje pro nezákonnost a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 4.5.2011 č.j. MMB/0172388/2011, sp.zn. OSP/7240/552/21/11/NO./odv. bylo podle ust. § 90 odst. 5 zák.č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,správní řád“) odvolání žalobce ze dne 17.2.2011 zamítnuto a rozhodnutí Úřadu městské části Brna, Brno-Černovice (dále jen ,,ÚMČ Brno-Černovice“ nebo ,,prvostupňového správního orgánu“) ze dne 26.1.2010 č.j. 451/2011/BBE bylo potvrzeno.

Rozhodnutím ÚMČ Brno-Černovice ze dne 26.1.2011 č.j. 451/2011/BBE bylo rozhodnuto na základě žádosti žalobce podané dne 10.1.2011 tak, že nebyla přiznána dávka Pokračování
- 2 -
57 A 82/2011

mimořádné okamžité pomoci z důvodu hrozby vážní újmy na zdraví. Žalobce podal proti rozhodnutí odvolání, o kterém rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 4.5.2011.

V žalobě ze dne 13.7.2011 namítl žalobce, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ust. § 77 odst.1a/, b/ zák. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o hmotné nouzi“), neboť příslušným orgánem v odvolacím řízení není žalovaný, nýbrž Krajský úřad Jihomoravského kraje. Dále uvedl, že odůvodnění rozhodnutí nemá základ ve skutkové podstatě, neboť jeho sociální situace se nezměnila. Namítl dále, že ze strany žalovaného nedošlo k řádnému prošetření a přezkoumání záležitosti jeho odvolání. Odůvodnění rozhodnutí považoval za neprůkazné a nedoložené, navrhl provedení důkazního řízení a navrhl, aby žalovaná strana doložila listinné důkazy z řízení a šetření v této věci. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno.

Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 22.8.2011 neuznal nárok uplatněný v žalobě, a to v plném rozsahu. K námitce žalobce, že žalovaný není příslušný k rozhodování o odvolání poukázal na ust. § 89 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, dle kterého nadřízeným prvostupňovému správnímu orgánu je Magistrát města Brna. Skutečnosti, o které žalovaný opírá napadené rozhodnutí je zejména příjem žalobce z výdělečné činnosti, který obdržel v měsíci listopadu 2010 ve výši 9.542,-Kč, zůstatek bankovního účtu 3353290/3500 vedeného na jméno žalobce, který ke dni 1.7.2010 činil 502.078,44 Kč a částečné vlastnictví nemovitosti žalobce uvedených na LV č. ….., katastrální území T., 636029. Rozhodnutí žalovaného se opírá o listinné důkazy ve spisových dokumentacích, především výpis z účtu č. ……..F vedeného u ING Bank N.V. Praha 5 – Smíchov, výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný ke dni 19.8.2010 a doklad o výši měsíčních příjmů doručený dne 15.12.2010 na ÚMČ Brno-Černovice.

Ve správním spise se nachází žádost žalobce o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví ze dne 10.1.2011, protokol o ústním jednání sepsaný dne 1.12.2010 na ÚMČ města Brna, Brno–Černovice, úřední záznam k příspěvku na živobytí žalobce ze dne 13.9.2010, výpis z účtu č. ……. vedeného u ING Bank N.V. od 17.12.2009, výpis z katastru nemovitosti ke dne 19.8.2010, informace o užívaném bytu ….. , ze dne 15.12.2010, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech ze dne 15.12.2010, nájemní smlouva mezi nájemcem M. R. a pronajímatelem Správou nemovitosti města Brna ze dne 13.9.1993, rozhodnutí správního orgánu I.stupně ze dne 26.1.2011 č.j. 451/2011/BBE, postoupení odvolání žalované žalovanému a rozhodnutí žalovaného ze dne 4.5.2011.

Právní názor Krajského soudu v Brně:

Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.), osobami oprávněnými (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).

Podle ust. § 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonů s požadavky uvedenými v § 2.

Pokračování
- 3 -
57 A 82/2011-17

Podle ust. § 9 citovaného zákona správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se do určité věci zakládají, mění nebo ruší práva a nebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má a nebo nemá.

Podle ust. § 68 odst. 1 citovaného zákona rozhodnutí obsahuje výrokovou část odůvodnění a poučení účastníků.

Podle ust. § 68 odst. 2 citovaného zákona ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno a označení účastníků podle ust. § 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení.

Podle ust. § 68 odst. 3 citovaného zákona v odůvodnění se uvedou důvody nebo výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

Podle ust. § 68 odst. 4 citovaného zákona odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán I.stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví.

Podle ust. § 68 odst. 5 citovaného zákona v poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že jsou dány důvody ke zrušení napadeného rozhodnutí pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, neboť byť žalovaný zamítl odvolání žalobce ze dne 17.2.2011 uvedl ve výrokové části, že potvrzuje rozhodnutí ÚMČ Brno-Černovice ze dne 26.1.2010 č.j. 451/2011/BBE, ačkoliv žádné rozhodnutí uvedeného data vydáno nebylo.

Jak vyplývá ze zákona obligatorní obsahovou náležitostí správního rozhodnutí je výrok, odůvodnění a poučení. Výroková část rozhodnutí musí obsahovat jednoznačně formulované vlastní rozhodnutí správního orgánu ve věci samé. Výrok je vždy formulován jako výroková věta s tím, že správní úřad výrokem výslovně o právech právem chráněných zájmech a povinnostech autoritativně rozhodne. Právě v této části rozhodnutí pak správní úřad ukládá povinnosti a zakládá práva, mění právní vztahy nebo stavy nebo je autoritativně deklaruje. Proto musí být výrok jasný, srozumitelný, přesný a určitý, aby mohl být závazný a vykonatelný. Řádně formulovaný výrok je nezastupitelnou částí rozhodnutí; toliko z něj lze zjistit, zda a jaká povinnost byla uložena, jen výrok rozhodnutí (a nikoliv odůvodnění) může být vynucen správní exekucí apod. Z tohoto pohledu se jeví požadavek soudu, aby ve výroku rozhodnutí žalovaného bylo přesně uvedeno rozhodnutí, které bylo předmětem odvolání, který bylo zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I.stupně potvrzeno, zcela oprávněným.

Pokračování
- 4 -
57 A 82/2011

Dospěl-li Krajský soud k názoru, že výrok rozhodnutí žalovaného neobsahuje veškeré náležitosti, jež na něj platný právní řád klade, nabízela se možnost takovou situaci hodnotit při vědomí jisté nepřesnosti právní úpravy, např. jako porušení ustanovení o řízení před správním orgánem ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. c/ s.ř.s. Z dikce ust. § 76 s.ř.s. vyplývá, že pro takovou vadu lze rozhodnutí zrušit bez jednání. Bylo třeba posoudit důsledky opomenutí zjištěné vady ve výroku rozhodnutí žalovaného. V této souvislosti soud cituje z judikatury Nejvyššího správního soudu, sice rozsudku ze dne 23.2.2005, sp. zn. 3 Ads 21/2004, www.nssoud.cz, z kterého vyplývá: „je třeba vycházet z významu výrokové části rozhodnutí, která je schopna zasáhnout práva a povinnosti účastníků řízení a jako taková pouze ona může nabýt právní moci. Řádně formulovaný výrok v něm na prvním místě konkrétní popis je nezastupitelnou částí rozhodnutí; toliko z něj lze zjistit, zda a jaká povinnost byla porušena a jaké opatření či sankce byla uložena, pouze porovnáním výroku lze usuzovat na existenci překážky věci rozhodnutí, jen výrok rozhodnutí může být vynucen správní exekucí apod.“. Uvedené závěry dopadají i na posuzovaný případ.

Soudní přezkum rozhodnutí je založen na principech vyplývajících z judikatury Nejvyššího správního soudu, např. z rozsudku ze dne 22.3.2005, sp. zn. 4 As 56/2003, www.nssoud.cz, který uvádí: „samotné správní rozhodnutí podléhá přezkumu soudu pouze v tom směru, zda nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, zda je v souladu s pravidly lidského usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem. Za splnění těchto předpokladů není soud oprávněn z týchž skutečností dovozovat jiné nebo přímo opačné závěry“.

Z výše uvedeného soud proto konstatuje, že v důsledku nesprávně formulovaného výroku spočívajícího v tom, že správní orgán přesně nespecifikoval rozhodnutí správního orgánu I.stupně, jímž bylo rozhodnuto o nároku žalobce v předmětné věci, podstatně porušil ustanovení o řízení dle § 76 odst. 1 písm. c/ s.ř.s.

Ust. § 76 odst. 1 s.ř.s. umožňuje zrušení rozhodnutí správního orgánu bez jednání v případě, že došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci, což je posuzovaný případ.

Krajský soud proto uzavírá, že z důvodu absence přesné specifikace rozhodnutí správního orgánu I.stupně, které bylo i předmětem odvolacího řízení došlo k porušení ustanovení o řízení před správními orgány, což mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

Je-li podle Krajského soudu v Brně dán právní důvod k rozhodnutí dle ust. § 76 odst. 1 písm. c/ s.ř.s. pak je procesně zcela nemožné přezkoumávání žalobcových námitek, neboť pro soudní přezkum by zde nebyl srozumitelný závěr správního orgánu, když z výroku rozhodnutí nelze porozumět, jak správní orgán ve věci vlastně rozhodl.

Soud shrnuje, že žalovaný bude v dalším řízení postupovat ve smyslu uvedených zákonných ustanovení a respektovat právní názor tohoto soudu vyslovený v obsahu odůvodnění citovaného soudního rozhodnutí (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

Pokračování
- 5-
57 A 82/2011-18

Žalobce ve věci samé byl úspěšný, náklady řízení mu však nevznikly, žalovanému náklady řízení vyjma běžné administrativní činnosti rovněž nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 3 s.ř.s.).

Poučení: Rozsudek, který byl doručen účastníkům nabývá právní moci dnem doručení (§ 54 odst. 5 s.ř.s.). Kasační stížnost proti rozhodnutí lze podat pouze za podmínek stanovených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání musí být zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Brně dne 31. října 2011

Za správnost vyhotovení:
JUDr. Eva Lukotková, v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru