Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 78/2010 - 40Rozsudek KSBR ze dne 05.12.2011

Prejudikatura

47 Az 6/2007 - 93

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 14/2012 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

57A 78/2010 – 40

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Ďáskovou v právní věci žalobkyně A.V. , bytem .., zastoupené JUDr. Bronislavou Orbesovou, advokátkou se sídlem 760 01 Zlín, Štefánikova 5462, proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, odboru sociálních věcí, se sídlem 761 90 Zlín, Třída T. Bati 21, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, se sídlem Tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín, ze dne 23. srpna 2010, č.j. KUZL 516 95/2010, sp. zn. KUSP 516 95/2010 SOC – DSP - Fi sezrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Odměna právní zástupkyni JUDr. Bronislavy Orbesové, advokátce AK 760 01 Zlín, Štefánikova 5462, se přiznává ve výši 1.920,-Kč a bude uhrazena z prostředků Krajského soudu v Brně do 30-ti dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného správního orgánu ve výroku rozsudku uvedeného bylo zamítnuto odvolání žalobkyně podané proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně – Městského úřadu Vsetín, odboru sociálních věcí č.j. 28840/2010/VSE, ze dne 15.6.2010 a napadené rozhodnutí potvrzeno. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byl snížen příspěvek na živobytí žalobkyně z částky … na částku … měsíčně od 1.6.2010 a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu bylo rozhodnuto jak je výše uvedeno, to znamená, že odvolání bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

Pokračování
-2-
57A 78/2010

Proti tomuto rozhodnutí žalovaná podala včas žalobu ze dne 31.8.2010. V žalobě namítala, že napadeným rozhodnutím byla zkrácena na svých právech a s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. Ve svém odvolání podaném proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalobkyně uvedla, že správní orgán I. stupně postupoval naprosto nestandardně

a netransparentně, neboť nesprávně posoudil její sociální, hmotné i zdravotní poměry.

Především namítala, že nesprávně bylo uvedeno, že jí byla přiznána na živobytí společně posuzovaných osob částka … , která jí doposud nikdy nebyla vyplacena. Uvedla, že v únoru 2010 obdržela částku …, v březnu 2010 …, v dubnu 2010 pouze …, v květnu 2010 částku… , v červnu … v červenci … a v srpnu 2010 částku …. Navrhla zrušení napadeného rozhodnutí.

V doplnění žaloby ze dne 27.1.2011, sepsané na základě výzvy soudu její právní zástupkyni žalobkyně namítala, že v napadeném rozhodnutí jsou uvedeny jiné částky podpory v nezaměstnanosti, než jaké byly žalobkyni podle jejího tvrzení vyplácené. V rozhodnutí je konkrétně uvedeno, že podpora v nezaměstnanosti byla žalobkyni poskytnuta v únoru 2010 ve výši …, v březnu 2010 ve výši …, v dubnu 2010 ve výši … a v květnu 2010 ve výši …

Žalobkyně však setrvala na částkách, uvedených v žalobě, které nekorespondují s těmito částkami uvedenými v napadeném rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že výše podpory v nezaměstnanosti má vliv na výši příspěvku na živobytí, přičemž žalovaný uvádí jiné částky než žalobkyně, je důležité tuto věc objasnit, jelikož pokud je tvrzení žalobkyně pravdivé a skutečně měla nižší podporu v nezaměstnanosti než uvádí žalovaný, pak měla nárok na

vyšší příspěvek na živobytí a napadené rozhodnutí je nesprávné. Požádala soud, aby tyto skutečnosti zjistil u Úřadu práce ve Vsetíně, jaké částky v podpoře v nezaměstnanosti byly vyplacené žalobkyní v období březen až květen 2010.

Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 18.11.2010 navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, neboť v napadeném rozhodnutí částka … není výší dávky příspěvku na živobytí přiznané žalobkyni, ale je částkou živobytí společně posuzovaných osob (žalobkyně a jejího syna …) stanovenou dle § 24 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dávka příspěvek na živobytí byla žalobkyni přiznána ve výši .. . Tuto částku správní orgán získal, když porovnal částku živobytí společně posuzovaných osob s částkou průměrných příjmů společně posuzovaných osob za rozhodné období po odečtení průměrných přiměřených nákladů na bydlení za rozhodné období tak, jak stanoví § 23 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Podrobný postup stanovení částky živobytí žalobkyně a společně posuzované osoby a postu stanovení výše dávky příspěvku na živobytí žalobkyně je uveden v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Tvrzení žalobkyně, že snížení jejího příspěvku na živobytí z … na … měsíčně ode dne 1.6.2010 ji přivedlo na hranici krajní nouze a životního minima, čímž ji hrozí nebezpečí, že bude existenčně úplně zničena, žalovaný neakceptuje. Hodnocení stavu hmotné nouze bylo provedeno zcela v souladu s právními předpisy včetně listiny základních práv a svobod a se znalostí všech rozhodných skutečností. Žalobkyně nebyla na svých právech zkrácena a z tohoto důvodu nemá aktivní legitimaci k žalobě dle ust. § 65 odst. 1 soudního řádu

správního.

Pokračování
-3-
57A 78/2010 – 41

Ze spisové dokumentace bylo zjištěno, že žalobkyně žije se synem … , narozeným …, který je společně posuzovanou osobou u příspěvku na živobytí. Žijí spolu v bytě 3+1, který má žalobkyně v osobním vlastnictví. Žalobkyni byla od 16.1.2010 přiznána podpora v nezaměstnanosti po podpůrčí dobu 11 měsíců. Odvolatelka je od roku 1997 rozvedená. Pro účely příspěvku na živobytí se žadatel posuzuje dohromady se společně posuzovanými osobami, pokud takové osoby existují. Správní orgán na základě zjištěných skutečností zahrnul do okruhu společně posuzovaných osob žalobkyně jejího syna, neboť splňuje podmínku stanovenou zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Dle ust. § 4 odst. 1, písm. c) bod 2 se uvádí, že společně se posuzují rodiče a zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s manželem či jinou osobou. Dávka příspěvek na živobytí poskytovaná žadateli je určena k zajištění všech společně posuzovaných osob.

Správní orgán správně určil rozhodné období, kterým jsou 3 měsíce předcházející měsíci posuzování nároku na dávku příspěvek na živobytí (červen 2010), tedy březen, duben a květen 2010, vyhodnotil příjmy společně posuzovaných osob a přiměřené náklady na bydlení za rozhodné období.

Žalovaný také v odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobně popsal stanovení částky živobytí všech společně posuzovaných osob podle § 24 zákona o pomoci v hmotné nouzi – postup podle zákona. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že příjmem všech společně

posuzovaných osob je podpora v nezaměstnanosti žalobkyně. Žalovaný správní orgán uvedl, že z aplikačního programu zjistil, že podpora v nezaměstnanosti byla žalobkyni poskytnuta v měsíci únoru 2010 ve výši …, v březnu 2010 ve výši …v dubnu 2010 ve výši … a v měsíci květnu 2010 ve výši…. Pro měsíc posuzování – květen 2010 – činil tedy příjem odvolatelky za rozhodné období, tj. únor 2010, březen 2010, duben 2010 částku…. Pro měsíc posuzování červen 2010 činil příjem odvolatelky za rozhodné období, tj. březen 2010, duben 2010, květen 2010 částku …. Z uvedeného je zřejmé, že v měsíci červnu 2010 došlo ke zvýšení přijmu za rozhodné období.

Z rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 15.6.2010, č.j. … ze dne 15.6.2010 bylo zjištěno, že toto rozhodnutí obsahuje pouze to, že se příspěvek na živobytí snižuje z částky… na… měsíčně od 1.6.2010. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí bylo zjištěno, že částka živobytí všech společně posuzovaných osob činí …. Dále bylo uvedeno, že v měsíci červnu 2010 došlo ke zvýšení průměrného příjmu za poslední 3 kalendářní měsíce, tj. březen 2010, duben 2010 a květen 2010. Částky uvedeny nejsou. Příjem všech posuzovaných osob v rozhodném období je podpora v nezaměstnanosti. Správní orgán I. stupně v odůvodnění dále pouze uvedl, že při novém posouzení nároku na dávku bylo zjištěno, že se změnil rozdíl mezi částkou živobytí společně posuzovaných osob a výši příjmu společně posuzovaných osob. Proto bylo rozhodnuto jak výše uvedeno.

Z připojeného správního spisu však nevyplývá, jaké částky byly podkladem pro výpočet příspěvku na živobytí. Pouze z přípisu ze dne 26.7.2010 adresovaného správním orgánem I. stupně odvolacímu orgánu vyplývá, že žalobkyně dne 26.5.2010 požádala o příspěvek na živobytí, společně posuzovanou osobou je její syn …, který s ní žije ve společné domácnosti a žadatelka je nezaměstnaná, od 16.1.2010 je v evidenci na úřadu práce a podpora v nezaměstnanosti byla přiznána od 16.1.2010 ve výši ... Syn je

Pokračování
-4-
57A 78/2010

taktéž nezaměstnaný, také v evidenci úřadu práce a podpora v nezaměstnanosti mu nebyla přiznána. Příspěvek na živobytí pobíral syn žalobkyně nepřetržitě do 1.5.2009. Není uvedeno, z jakého důvodu došlo ke zvýšení příjmu v rozhodném období, a to podpory v nezaměstnanosti a z jakých částek správní orgán I. stupně a konečně i správní orgán II. stupně vycházel.

Soud si proto vyžádal od Úřadu práce ve Vsetíně sdělení částek, které byly skutečně vypláceny jako podpora v nezaměstnanosti žalobkyně za období leden až květen 2010. Ze sdělení úřadu práce ze dne 7.2.2011 bylo zjištěno, že žalobkyně byla v evidenci uchazečů o zaměstnání od 16.1.2010 do 15.12.2010 a nárok na podporu v nezaměstnanosti byla poskytována od 16.1.2010 do 15.12.2010 s tím, že startovací podpora činila … poté byla vyplácena částka tzv. vyšší ve výši … a nižší ve výši …. Jednalo se tedy o částky lišící se od částek uvedených žalovaným v napadeným rozhodnutí. Z toho titulu se jeví rozhodnutí žalovaného jako nepřezkoumatelné a neboť nebylo možno přezkoumat výpočet vedoucí ke snížení příspěvku na živobytí.

Podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., v platném znění – soudní řád správní, soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

Krajský soud přezkoumal napadená rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního, zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.).

Podstatným žalobním bodem bylo, že žalobkyně namítala, jak ve svém odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tak ve své žalobě proti rozhodnutí správního orgánu II. stupně, že žalovaný nepostupoval správně, neboť neobdržela částky podpory v nezaměstnanosti v takových výších, jak uvádí správní orgán ve svém rozhodnutí a z nichž vycházel při snížení částky na příspěvek na živobytí.

Podle § 3 odst. 4 správního řádu, musí rozhodnutí správních orgánů vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Upřesněním zásady zakotvené v § 3 odst. 4 správního řádu je ust. § 32 odst. 1 správního řádu, podle kterého je správní orgán povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí.

Tvrdila-li tedy žalobkyně od počátku správního řízení, že její příjmy nesouhlasí s údaji uvedenými v rozhodnutí, resp. v rozhodnutí správního orgánu I. stupně není vycházeno z žádných částek (příjem podpory v nezaměstnanosti) a pokud žalovaný správní orgán jako odvolací orgán částky uvádí, žalobkyně namítala, že takové částky nikdy nepřebírala a soud v přezkumném řízení zjistil, že správní spis neobsahuje údaje o přijatých částkách žalobkyní, rozhodných pro vydání napadeného rozhodnutí, dopustil se správní orgán pochybení, neboť údaje, které vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí a jsou v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu nebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění (§ 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.). Dospěl soud k závěru, že se oba správní orgány dopustily takové vady, která zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a při svém rozhodování bylo vycházeno ze skutečností, které nemají oporu ve správním spise a vyžadují doplnění. Soud se o doplnění pokusil, přesto však úřad práce nesdělil přesné částky v jednotlivých měsících, Pokračování
-5-
57A 78/2010 – 42

jak soud požadoval. Nezbylo tedy než napadené rozhodnutí zrušit, neboť žaloba je důvodná.

Z uvedeného vyplývá, že v případě žalobkyně skutečně nebyly zjištěny správné částky, které byly žalobkyni vyplaceny jako podpora v nezaměstnanosti a které přitom sloužily jako podklad pro výpočet snížení příspěvku na živobytí a nebylo doloženo, v čem spočívalo zvýšení příjmů žalobkyně, vedoucí pak ke snížení sociální dávky.

Zrušuje-li soud rozhodnutí vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 4 a 5 s.ř.s.).

Žalovaný správní orgán ve věci rozhodne znovu, a to tak, že si opatří správné částky vyplacené žalobkyni v rozhodném období, a to tak, aby zdůvodnil rozdíly mezi vyplacenými dávkami a v odůvodnění nového rozhodnutí popíše svůj postup tak, aby byl jasný žalobkyni. Pokud by toto doplnění přesahovalo jeho možnosti, nezbyde než zrušit rozhodnutí správního orgánu I. stupně a zavázat správní orgán I. stupně obdobným právním názorem. Teprve poté bude možno vydat rozhodnutí tak, aby bylo zřejmé, z jakých částek bylo vycházeno a proč správní orgán rozhodl tak, jak rozhodl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že odměnu právní zástupkyni JUDr. Bronislavy Orbesové, advokátce AK Zlín, Štefánikova 5462, přiznal ve výši 1.920,-Kč a tato bude uhrazena z prostředků Krajského soudu v Brně do 30-ti dnů od právní moci rozsudku. Soud rozhodl tak, že žalobkyni byl právní zástupce ustanoven podle § 35 odst. 8 s.ř.s. a odměnu za zastupování platí v takovém případě stát, tj. Krajský soud v Brně. Odměna byla přiznána v souladu s ust. § 7 bod 2 a § 9 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění za 2 úkony po 500,-Kč to je 1.000,-Kč, 2x paušál po 300,-Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky), celkem 600,-Kč, tj. celkem 1.600,-Kč, 20% DPH z částky 1.600,-Kč ve výši 320,-Kč, celkem tedy odměna ve výši 1.920,-Kč.

Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Tento rozsudek nabývá právní moci dnem doručení. Lze proti němu podat kasační stížnost do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a 106 odst. 2 s.ř.s.).

V Brně dne 5. prosince 2011

JUDr. Jarmila Ďásková

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru