Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 55/2011 - 27Rozsudek KSBR ze dne 05.10.2011

Prejudikatura

1 As 100/2008 - 61

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 As 2/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

57A 55/2011 - 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce V. M. , zastoupeného JUDr. Oldřichem Ševčíkem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Brno, Rooseveltova 9, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odbor dopravy, se sídlem v Brně, Žerotínovo nám. 3/5, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu z 9.5.2011, č.j. JMK 61178/2011,

takto:

I. Žaloba se zamítá

II. Žádnému z účastníku se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že 11.3.2011 vydal Magistrát města Brna pod sp. zn.: ODSČ-36131/10-SU rozhodnutí, podle kterého se žalobce dopustil přestupku za řízení vozidla bez řidičského průkazu, čímž se dopustil přestupku dle ust. § 22 odst. 1 písm. e) bod I. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a proto se mu podle ust. § 22 odst. 4 v souladu s ust. § 11, § 12 citovaného zákona ukládá pokuta ve výši 25.000,-Kč a zákaz činnosti řízení všech motorových vozidel na dobu 12-ti měsíců ode dne nabytí právní

moci rozhodnutí. Dle ust. § 79 odst. 1 zákona o přestupcích a vyhl. MV ČR č. 231/1996, kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, povinnost uhradit náklady řízení v částce 1.000,-Kč.

Proti shora uvedenému rozhodnutí se žalobce řádně a včas odvolal, toto odvolání bylo žalovaným zamítnuto. Jedná se o rozhodnutí žalovaného z 9.5.2011, č.j.: JMK 61178/2011, sp. zn.: S-JMK 61178/2011/OD/Ib.

Pokračování
-2-
57A 55/2011

V předmětném správním řízení byl žalobce zastupován právním zástupcem JUDr. Oldřichem Ševčíkem. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně o uložené sankci mu bylo doručeno dne 14.3.2011. V tomto rozhodnutí byl poučen, že je možno podat odvolání, a to do 15-ti dnů od doručení rozhodnutí.

Žalobci bylo rozhodnutí doručeno rovněž, což je protiprávní postup. Doručování v případě, kdy projednávaný v sankčním řízení je zastoupen, se provádí pouze zmocněnci, nikoliv zmocniteli. Žalobce si rozhodnutí vyzvedl dne 21.3.2011. Rozhodnutí, které bylo doručeno žalobci, obsahovalo poučení, že proti rozhodnutí je možno podat odvolání do 15-ti dnů od doručení rozhodnutí. Odvolací správní orgán odvolání zamítl, přestože toto bylo podáno včas, tj. dne 3.4.2011, neboť lhůtu k podání odvolání bylo třeba počítat od 21.3.2011, od kdy běžela 15-ti denní lhůta. To, že správní orgán I. stupně zaslal uvedené rozhodnutí jak zmocněnci (což bylo správné), tak zmocniteli, tedy žalobci, správné nebylo, a správní orgán tím zásadním způsobem porušil zákon. Tím, že zaslal rozhodnutí i žalobci, pochybil velmi závažným způsobem, jehož důsledky by neměl nést projednávaný v sankčním řízení. V těchto případech se však zastoupenému nic nezasílá, ledaže se jedná o něco, co má vykonat on sám, tedy sám zastoupený, v tomto případě žalobce. Pokud bylo tedy žalobci doručeno rozhodnutí, toto je možno chápat jedině tak, že to bylo proto, že ve věci měl sám něco vykonat. Jediné, co lze vykonat ve věci rozhodnutí, je podat proti němu odvolání, pokud je rozhodnutí nepříznivé. Právě to žalobce učinil, a to prostřednictvím svého zmocněnce. Pokud by bylo rozhodnutí zasláno pouze zmocněnci, počítal by samozřejmě lhůtu od doručení jemu, tj. od 14.3.2011 a žádné jiné datum, od kterého by se počítala lhůta k odvolání, by neexistovala. Správní orgán II. stupně, tj. žalovaný, neměl automaticky akceptovat v daném případě vyjádření vyřizující pracovnice správního orgánu I. stupně, založené na jejím nesprávném postupu. Žalovaný v tomto případě velmi pochybil, protože neprovedl žádnou přezkumnou činnost, bez dalšího akceptoval doporučení správního orgánu I. stupně a odvolání rutinním způsobem zamítl. Žalobce tím byl připraven o svoje právo na přezkum ve správním řízení správním orgánem II. stupně. Takovýto postup je nesprávný a není možné si takto ulehčovat přezkumnou činnost

a tím vlastně zredukovat správní řízení na řízení jednostupňové. Rozhodnutí žalovaného neobsahuje žádnou zmínku o tom, že prvostupňové rozhodnutí bylo zasláno i žalobci.

Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl k námitce žalobce, že dle ust. § 68 odst. 1 správního řádu, rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení. Z výkladu tohoto ustanovení je zřejmé, že poučení o opravném prostředku je obligatorní části rozhodnutí, které nemůže být vypouštěno. Pokud by tak bylo učiněno, předmětné rozhodnutí by bylo zjevně neplatné a zatíženo vadou. Dále žalovaný odkázal na ust. § 34 odst. 2 správního řádu, dle kterého ,,…s výjimkou případu, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupeného nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak…“. Dle dostupné odborné literatury ,,…doručení písemnosti zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak, tzn., že případná lhůta pro provedení určitého úkonu, jež by z takové písemnosti vyplývala (viz. např. § 39 odst. 1), se bude obecně počítat nikoliv od doručení písemnosti zastoupenému, ale až od doručení

Pokračování
-3-
57A 55/2011 – 28

písemnosti zástupci, což se promítá do možných právních důsledků spojeným se zmeškáním takové lhůty…“ (J. Vedral, Správní řád komentář, Bova Polygon 2006, Praha, str. 256), a dále pak ,,…z dikce zákona nelze dovodit absolutní zákaz doručení písemností vedle zástupce i zastoupenému, a to tam, kde je to z povahy věci odůvodněno. Jediným faktickým omezením je

zde zásada hospodárnosti. V tomto případě však doručení písemnosti přímo účastníkovi řízení nemá vliv na běh lhůt, pro jehož počátek je rozhodující doručení písemnosti zástupci. Správní řád nově prolamuje původní zákaz doručování písemností vedle zástupce i zastoupenému, přičemž tento postup záleží toliko na uvážení správního úřadu…“ (R. Ondruš, Správní řád s důvodovou zprávou a poznámkami, Linde Praha 2005, str. 138 – 139). Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že námitka žalobce vůči doručení rozhodnutí jak zmocněnci, tak zmocniteli je lichá, lhůta pro podání opravného prostředku se pak váže k doručení písemnosti zmocněnci. Správní orgán I. stupně při své rozhodovací činnosti nikterak nepochybil.

Žalovaný uzavřel, že jeho rozhodnutí ani řízení jeho vydání předcházející netrpí vytýkanými vadami. Relevantní skutkový stav věci byl zjištěn bez důvodných pochybností. Navrhoval proto, aby soud žalobu zamítl.

Z připojených správních spisů bylo zjištěno, že 11.3.2011 Magistrát města Brna, odbor dopravněsprávních činností, oddělení sankčních řízení pod sp. zn. ODSČ – 36131/10-Su vydal rozhodnutí, když rozhodl, že žalobce V. M. zastoupený JUDr. Oldřichem Ševčíkem, advokátem, Rooseveltova 9 Brno je vinen, že dne 15.6.2010 v 09:50 hod řídil motorové vozidlo tov. zn. Fiat Scudo, RZ …. v Brně na ulici Bratislavská, přestože nebyl držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Svým jednáním porušil ust. § 3 odst. 3 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, tedy řídil motorové vozidlo a nebyl držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, čímž se dopustil přestupku podle ust. § 22 odst. 1 písm. e) bod 1, zák.č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a proto se mu podle ust. § 22 odst. 4 v souladu s ust. § 11, § 12 cit. zákona ukládá pokuta ve výši 25.000,-kč, zákaz činnosti řízení všech motorových vozidel na dobu 12-ti měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a v souladu s ust. § 79 odst. 1 zákona o přestupcích a vyhl. MV ČR č. 231/1996 Sb., povinnost uhradit náklady řízení v částce 1.000,-Kč. Součástí tohoto rozhodnutí je i poučení o možnosti podání odvolání, když odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

Rozhodnutí bylo oznamováno zmocněnci JUDr. Oldřichu Ševčíkovi, který rozhodnutí převzal dne 14.3.2011, rozhodnutí bylo zasíláno i V. M., adresát nebyl v době doručování přítomen, byla mu zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení, zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 14.3.2011 a zásilka byla převzala Vítězslavem Micou 21.3.2011.

Podle § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Pokračování
-4-
57A 55/2011

Podle § 34 správního řádu, zástupce podle § 32 a 33 v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

Podle § 34 odst. 2 správního řádu s výjimkou případu, kdy má zastoupený něco v řízení vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak.

Podle § 34 odst. 3 správního řádu v pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení.

Pokud jde o rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jehož výrok soud citoval a citoval i kdy bylo doručeno zmocněnci i zmocniteli, bylo podáno zmocněncem JUDr. Oldřichem Ševčíkem odvolání, jež bylo předáno k poštovní přepravě 3.4.2011, jak vyplývá z připojené obálky.

9.5.2011 pod č.j. JMK 61178/2011, sp. zn. S-JMK 61178/2011/OD/Ib rozhodl žalovaný tak, že odvolání obviněného proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 11.3.2011 sp. zn. ODSČ-36131/10-SU dle § 92 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zamítá. V odůvodnění uvedl, že odvolací orgán zkoumal, zda je odvolání přípustné a zda bylo podáno včas. Odvolání bylo podáno účastníkem řízení, který je účastníkem řízení v souladu s ust. § 27 odst. 1 písm. b) správního řádu. Účastník řízení se nevzdal práva na odvolání, odvolání nevzal zpět, odvolání bylo podáno proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné. Odvolání pak splňuje náležitosti požadované dle ust. § 37 odst. 2 správního řádu. Odvolací orgán též zkoumal včasnost podaného odvolání. Podle ust. § 83 odst. 1 správního řádu, je odvolání třeba podat ve lhůtě 15 dnů od jeho oznámení, přičemž dle § 86 odst. 1 správního řádu se odvolání podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Rozhodnutí bylo zmocněnci (zmocněný na základě plné moci ze dne 15.6.2010) doručeno dne 14.3.2011, a to do vlastních rukou oprávněné osoby. Od 15.3.2011 do 29.3.2011 běžela lhůta pro podání odvolání. Posledním dnem k podání odvolání byl tedy den 29.3.2011. Aby bylo odvolání podáno včas (ust. § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu), muselo by být podáno jako zásilka na poštu nebo doručeno přímo orgánu I. st., např. na podatelnu, a to nejpozději právě dne 29.3.2011. Vzhledem k tomu, že obviněný své odvolání jako zásilku podal provozovateli poštovních služeb až dne 3.4.2011, je zřejmé, že předmětné odvolání směřující proti výše napadenému rozhodnutí, je opožděné, přičemž o odvolací lhůtě byli obviněný zmocněnec řádně poučeni v rozhodnutí. Napadené rozhodnutí je ode dne 30.3.2011 pravomocné. Dle ust. § 92 odst. 1 věta první správního řádu, opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne.

Po provedeném dokazování správním spisem soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce důvodná není. Žalovaný rozhodl správně, když odvolání jako opožděné zamítl. Soud se ztotožňuje se stanoviskem žalovaného, že odvolání bylo podáno až po lhůtě stanovené zákonem a že o odvolací lhůtě byl v rozhodnutí prvostupňového správního orgánu žalobce řádně poučen. Soud uvádí, že bylo prokázáno, na základě plné moci, která je ve správním Pokračování
-5-
57A 55/2011 – 29

spise založena, že od 15.6.2010 se V. M. nechal v celém správním řízení zastupoval advokátem JUDr. Oldřichem Ševčíkem. Tomuto bylo také prvostupňové správní rozhodnutí doručováno a bylo mu doručeno 14.3.2011. Stejný den bylo rozhodnutí doručováno i přímo účastníku přestupkového řízení V. M., ten si zásilku vyzvedl 21.3.2011. Odvolání zástupce žalobce podal, jak vyplývá z přiložené obálky, 3.4.2011.

Odvolání bylo dle názoru soudu podáno po lhůtě stanovené zákonem. Podle § 34 správního řádu, který byl citován, z úkonu zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupeného. Je pravdou, že dle ust. § 34 odst. 2, písemnosti se doručují pouze zástupci, s výjimkou případu, kdy má zastoupený v řízení něco osobně vykonat. Pokud bylo doručováno jak zástupci tak zastoupenému správní rozhodnutí I. stupně, rozhodně to není v rozporu se správním řádem a žádného pochybení se správní orgán v takovémto případě nedopustil. Lhůta pro podání odvolání však v každém případě počíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno zástupci, tedy JUDr. Ševčíkovi, když z věty druhé, § 34 odst. 2 přímo vyplývá, že doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak. I ze zákona tedy zcela jednoznačně vyplývá, že lhůta pro podání odvolání se začíná počítat ode dne, kdy bylo doručeno zástupci, nikoliv zastoupenému.

Odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí, které bylo k poštovní přepravě podáno 3.4.2011, bylo tedy podáno až po zákonem stanovené lhůtě pro odvolání, jedná se o odvolání opožděné a žalovaný tedy rozhodl správně.

Ze shora uvedených důvodů soud proto v souladu s ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) žalobu zamítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. Pokud jde o žalobce, ten ve věci neměl úspěch, náhrada nákladů řízení mu proto nenáleží, žalovanému, kromě běžné úřednické činnosti, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení: Tento rozsudek nabývá právní moci dnem doručení. Lze proti němu podat kasační stížnost do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a 106 odst. 2 s.ř.s.).

V Brně dne 5.října 2011

JUDr. Jana Kubenová, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marie Šeregelyová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru