Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 13/2011 - 49Rozsudek KSBR ze dne 03.08.2011

Prejudikatura

8 As 65/2009 - 111

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 16/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

57A 13/2011 – 49

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce R. V., proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, se sídlem Zlín, Tř. T. Bati 21, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 8.9.20110, č.j. KUZL – 58270/2010,

takto:

I. Žaloba se zamítá

II. Žádnému z účastníku se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Ve včas podané žalobě proti rozhodnutí žalovaného žalobce uvedl, že ve svém odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně již žalobce uvedl, že správní orgán projednal jeho přestupek v nepřítomnosti žalobce a tím mu znemožnil základní právo obviněného z přestupku se obhajovat proti svému obvinění, vyjádřit se k němu a nahlédnout do správního spisu. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný mimo jiné citoval z rozsudku NSS č.j. 5As 44/2007 – 93, že ,,Základním předpokladem efektivního správního řízení je vzájemná součinnost a spolupráce správních orgánů a účastníků řízení atd“. Žalobce se neztotožňuje s názorem, že by svým jednáním způsobil procesní obstrukce. Se správním orgánem komunikoval, správní orgán znal žalobcovu e-mailovou adresu i telefonní číslo, které nejsou běžně dostupné. V čase přestupku, tj. 22.9.2010 žalobce sice uvedl policistům adresu bydliště ……. , avšak tento trvalý pobyt zde v uvedenou dobu již neměl. Byl mu úředně zrušen a trvalý pobyt měl na adrese Zlín, nám. Míru 12, což je adresa Magistrátu města Zlína. Zde by si asi těžko mohl vyzvedávat jakékoliv písemnosti. Nemovitost na ……. vlastní bývalá manželka žalobce, proto se k písemnostem, které

Pokračování
-2-
57A 13/2011

dojdou na tuto adresu, žalobce dostane, byť s určitým časovým zpožděním, protože se zde nezdržuje. Trvalé bydliště má ve svém domě, který je v katastru obce …….. a kde mu je pošta dodávána. Správní orgán, stejně jako ostatní státní instituce, má jistě možnost nahlédnout do registru obyvatel a tím zjistit, že žalobce měl trvalé bydliště jinde, než je uváděno v rozhodnutí o přestupku ze dne 28.7.2010. V tomto spatřuje žalobce pochybení prvostupňového správního orgánu i žalovaného. Pokud tedy správní orgán oznámením z pošty zjistil, že žalobci bylo předvolání na jednání na den 27.7.2010 doručeno vhozením do schránky (která mimochodem není označena jménem žalobce) a žalobce v důsledku své pracovní neschopnosti po úrazu dne 29.6.2010 (viz. přiložená kopie lékařské zprávy), byl v místě svého trvalého bydliště a neomluvil se z projednání věci, protože o jednání nevěděl, jak udělal v minulosti, mohl se s žalobcem spojit telefonicky (jako v listopadu 2009) či zaslat pozvánku e-mailem, kde si může ověřit, zda si zprávu přečetl. Elektronická či telefonická komunikace byla v dřívější době vždy akceptována. Vyjádření správního orgánu v odůvodnění svého rozhodnutí, že si žalobce opět zrovna v době očekávání doručení předvolání způsobil úraz, považuje za absurdní. Určitě by si nepoškozoval zdraví jen proto, aby dosáhl procesních obstrukcí. Žalobce nikdy netvrdil, že mu nebylo doručeno napadené rozhodnutí, jak nepravdivě konstatuje odvolací správní orgán na straně 4 nahoře ve svém rozhodnutí. Napadené rozhodnutí si fyzicky převzal nikoliv na adrese, ale na poště proti oznámení o uložení zásilky. Toto oznámení našel ve schránce spolu s předvoláním na projednání přestupku a druhý den, 3.8.2010, jej vyzvedl na poště. O prominutí zmeškání úkonu nežádal proto, neboť měl již v ruce rozhodnutí prvostupňového správního orgánu a žádné poučení o možnosti požádal o prominutí úkonu nebylo k vhozené zásilce přiloženo.

Žalobce počítal s tím, že se odvolá a také mu není známo, že je možné zrušit rozhodnutí z důvodu požádání o prominutí zmeškání úkonu ve smyslu § 41 správního řádu. Soudy v těchto případech, pokud nemají potvrzeno převzetí zásilky a je to poprvé, postupují tak, že jednání odročí. Na další projednání věci předvolají účastníky řízení i na vývěsce. Pokud i tehdy se účastníci řízení nedostaví k jednání bez náležité omluvy, tak jednají soudy v jeho nepřítomnosti. Žalobce také nikdy netvrdil, že se předmětného přestupku, z něhož je obviňován, nedopustil a tak snížil pravdivostní hodnotu svých tvrzení, jak opět uvádí odvolací správní orgán na str. 4 svého rozhodnutí dole, že se svými důvody a způsoby dokládání omluv snažil způsobit procesní obstrukce. Omluvy žalobce a jejich důvody správní orgán vždy v minulosti přijal a žalobce správnímu orgánu oznámil, že po datu 25.6.2010 bude k dispozici a tím by nemohlo dojít k promlčení přestupku, jak opětovně tvrdí správní orgán na str. 5 rozhodnutí. Po svém přijetí do Zlína 25.6.2010 žalobce už očekával předvolání ve schránce. To však do svého úrazu dne 29.6.2010 a svého odjezdu ze Zlína neobdržel. Měl za to, že správní orgán má také dovolenou. Za to, že si způsobil úraz a tím si prodloužil pracovní neschopnost, nemůže a neudělal to schválně, jak to vypadá z konstatování odvolacího správního orgánu. Žalobce nemá klasické potvrzení o pracovní neschopnosti, protože je veden od 8.11.2009 na úřadu práce a lidem, kteří jsou vedeni na úřadu práce se neschopenka nevystavuje. Žalobce rozhodně neprováděl schválně žádné procesní obstrukce, se správním orgánem spolupracoval a byl v součinnosti. Jak konstatuje odvolací správní orgán na str. 5 rozhodnutí nahoře, oprávněnost omluv se opírá o § 59 správního řádu, který říká, že závažným důvodem pro omluvu z jednání je zejména pracovní neschopnost uznaná lékařem atd. (to je případ žalobce). Jelikož správní orgán dřívější omluvy žalobce přijal, má za to, že je dostatečným a prokazatelným způsobem žalobce odůvodnil. Stejně mohl postupovat v případě předvolání na den 27.7.2010, pokud by byl žalobce o něm řádně informován. Jak již uvedl výše, má za to, že správní orgán nevyužil všechny možnosti předvolat osobu

Pokračování
-3-
57A 13/2011 - 50

žalobce k projednání přestupku. Ví o případech svých známých, kde správní orgán kontaktoval telefonicky či elektronicky a dohodl se na termínu předvolání. U osoby žalobce tuto možnost měl správní orgán také. Možnost však nevyužil a tímto žalobci nebylo umožněno vyjádřit se k přestupku, ze kterého je obviněn a obhajovat se. Navrhoval proto, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc vrácena tomuto orgánu k dalšímu řízení.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žalobní námitky žalobce jsou vystavěny především na skutečnostech souvisejících s vedením řízení, neuznáním omluv účastníka řízení a chybném způsobu doručování písemnosti. Žalovaný v podrobnostech popisu procesního postoje žalobce v průběhu řízení odkázal na odůvodnění naříkaného rozhodnutí. Žalobce sice argumentuje tím, že měl jiné trvalé bydliště, než které správní orgán uvádí na rozhodnutí ze dne 28.7.2010, nicméně již opomíná uvést, proč je mu zásilka z pošty ve …….. dosílaná zpět na adresu …………………, kde se údajně zdržuje toliko sporadicky (viz doručenka naříkaného rozhodnutí žalovaného). Správní orgány nemohou do registru obyvatel vstupovat svévolně, tedy v situaci, kdy se k takovému úkonu nenabízí žádný důvod. Na adrese ……………… byla žalobci vždy zanechána výzva k uložení zásilky a žalobce si zde poštu přebíral, byť teprve až po vhození do poštovní schránky. Ke změně adresy žalobce navíc došlo teprve v průběhu řízení, kdy v registru obyvatel (kam žalovaný nahlížel v rámci odvolacího řízení, když žalobce v odvolání poprvé uvedl jinou adresu) je adresa ve ……….. uváděna teprve ode dne 11.11.2009. Na lékařské zprávě ze dne 22.11.2009 je rovněž uvedena adresa ……………. Ze všech podání žalobce v průběhu řízení je zřejmé, že mu nijak nevadilo doručování na tuto adresu. Z obálek, v nichž byly písemnosti žalobce přepravovány, bylo lze toliko zjistit, že tyto byly podávány jak na poště v Praze (5.11.2009), což žalobce odůvodnil ,,pracovní vázanosti“ mimo Zlín a na poště v Konici dne 12.5.2010, kde bez bližšího určení žalobce uváděl, že ve Zlíně pobývá nepravidelně a jen o víkendech, neboť rehabilituje. V této souvislosti žalovaný odkázal na rozsudek NSS, č.j. 8As 65/2009 – 111 ze dne 20.7.2010, v němž je rovněž obdobná situace řešena. Správní orgán tak neměl z čeho usuzovat, že žalobce si přeje písemnosti doručovat jinam, než tak činil. Připomíná, že jiný způsob doručování, zejména e-mail či telefon správní orgán nemohl ani k návrhu žalobce zvolit, neboť by neprokázal doručení dle ust. § 19 odst. 4 správního řádu, a tedy doručení do vlastních rukou, jakož i ust. § 19 odst. 6 správního řádu a sice zajištění písemného dokladu stvrzujícího, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Upozornil rovněž na to, že doručování ve správním řízení se řídí správním řádem, zatímco pravidla pro doručování v občanském soudním řízení určuje občanský soudní řád. Fakt, že správní orgán při doručování postupoval v souladu se správním řádem, proto správnímu orgánu nelze přičítat k tíži, jakož i oprávněně namítat, že správní orgán měl zvolit další postupy k doručování zásilky, které by žalobci lépe vyhovovaly. Správní orgán rovněž nemá důvod neuplatňovat tzv. fikci doručení, pokud jsou k tomu splněny zákonné podmínky. Je pravdou, že podle ust. § 4 odst. 1 správního řádu platí, že veřejná správa je službou veřejnosti a každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc. Z uvedeného ust. ale v žádném případě nelze dovozovat povinnost správního orgánu intenzitou své vstřícnosti mařit smysl jím vedeného řízení, navíc tím, že bude ignorovat ust. § 24 odst. 1 správního řádu. V rozsudku NSS, č.j. 2Afs 202/2004 – 43 ze dne 18.8.2005 je konstatováno, že ,,právní výklad prováděný k tomu specializovanými orgány nemá vést k praktickým důsledkům, jež se zásadně odlišují od

Pokračování
-4-
57A 13/2011

běžného vnímání tohoto institutu ve společnosti. Jakkoliv totiž je institut doručování ve správním řádu značně významný, operuje i s některými abstraktními termíny (např. tzv. fikce doručení) a má celou řadu konkrétních právních dopadů, nelze zároveň přehlížet fakt, že svojí podstatou se jedná o komunikační prostředek, kdy doručení slouží k seznámení účastníků konkrétního řízení s určitými úkony, provedenými (v daném případě) vrchnosteckým orgánem. Jestliže tedy na straně jedné je nutno trvat na tom, aby bylo řádně doručováno, neboť v opačném případě účastníci řízení mohou být výrazně dotčeni na svých právech (včetně přístupu k soudu), na straně druhé. nelze přijmout formalistický přístup těchto účastníků, dosahující svoji intenzitou až procesních obstrukcí, jehož důsledkem je faktické znemožnění efektivní činnosti orgánů ochrany práva“.

Co se týče námitky, že žalobce nevěděl, že může požádat o prominutí zmeškání úkonu dle ust. § 41 správního řádu ohledně předvolání k ústnímu jednání, pak nezbývá, než konstatovat, že předmětem dokazování v žádném právním odvětví zásadně nemůže být subjektivní stav vědomí kohokoliv o právu. Jistě není nutné zpochybňovat obecně platnou zásadu, že neznalost zákona neomlouvá, nepřipouští se a netrpí. Stejně tak neomlouvá neznalost správních principů a obecných zásad práva soukromého nebo veřejného. Je tedy bez právního významu, pokud žalobce o této skutečnosti nevěděl, podobně jako fakt, že žalobce nedoložil s podaným odvoláním žádný doklad o tom, že by se nemohl účastnit ústního jednání. Připomněl, že dne 27.7.2010 si žalobce dle svého tvrzení měl vyzvednout fyzicky (vybrat ze své schránky) předvolání k ústnímu jednání na tentýž den (viz. odvolání proti naříkanému rozhodnutí), a proto, pokud mu bránila jakákoliv překážka v účasti u tohoto jednání, bylo jeho povinností ji sdělit správnímu orgánu do 15 ti dnů od tohoto okamžiku, a to i třeba právě telefonicky nebo e-mailem, jak to žalobce činil již v minulosti, s následným doplněním (do 5-ti dnů) podání, buď v písemné formě či ústně do protokolu. Do poučovací povinnosti správních orgánů nepatří návod, co by účastník řízení měl nebo mohl činit, aby dosáhl žádaného výsledku. Úvaha žalobce o rozsahu poučovací povinnosti správních orgánů je v tomto ohledu příliš extenzivní a vybočuje z rámce zákonem uložené poučovací povinnosti (viz. rozsudek NSS, č.j. 5As 1/2011 – 80).

Na tom nemění nic ani fakt, že dne 3.8.2010 žalobce na poště převzal rozhodnutí ve věci. Žalovaný tedy neuváděl ve svém rozhodnutí žádné nepravdivé skutečnosti stran vyzvedávání zásilek žalobcem, pouze ten si naříkané rozhodnutí nepřečetl dostatečně pozorně, popřípadě mu unikl jeho jinak zjevný obsah.

Podle ust. § 53 odst. 3 správního řádu platí, že listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávných celků v mezích jejich pravomocí, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o prohlášení orgánů, který listinu vydal a není-li dokázán opak, potvrzují i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Podle ust. § 50 f) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, platí, že údaje na doručence jsou pravdivé, pokud není prokázán opak. Dříve (až do data 30.4.2004) byla dokonce doručenka považována tehdejším ustanovením § 50 e) o.s.ř. za veřejnou listinu. Jakkoli správní řád pojem doručenka explicitně nezná a doručování ve správním řízení se neřídí o.s.ř., má žalovaný za to, že i ve správním řízení je třeba údaje na doručence či obálce a písemnosti považovat za platné, jestliže není Pokračování
-5-
57A 13/2011 - 51

prokázán opak. Podle ust. § 19 odst. 7 správního řádu totiž platí, že provádí-li doručovatel úkony podle správního řádu, má postavení úřední osoby a nositelé poštovního tajemství podle zvláštního zákona, jímž je zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů. Není proto možné zpochybnit údaje na doručence či obálce s písemností pouhým tvrzením, že tyto údaje nejsou pravdivé. Obálky s písemnostmi doručované správním orgánem proto pochopitelně poučení o postupu při doručování a právních následcích spolupráce/nespolupráce adresáta obsahují. Je to ostatně jejich standardní předtištěnou a perforovanou součástí.

Přestupek, který byl předmětem odvolacího řízení vedeného žalovaným, se stal dne 22.9.2009, když lhůta k projednání přestupku podle ust. § 20 odst. 1 přestupkového zákona činí 1 rok mimo případy, kdy je o stejném skutku vedeno trestní řízení, což je konstantní judikaturou NSS hodnoceno jako povinnost správních orgánů nejen vydat rozhodnutí ve věci, ale také docílit jeho právní moci, neboť pak teprve lze hovořit o perfektnosti autoritativního projevu vůle orgánu veřejné moci. Rozhodnutí o odvolání nabylo právní moci dne 20.9.2010, tedy ještě v uvedené lhůtě. Okolnost, že žalobce převzal rozhodnutí o odvolání fyzicky dne 23.9.2010 je zcela bez právních účinků, neboť okamžik doručení nastal 10-tý den od uložení zásilky, což i s ohledem na dny pracovního klidu 18. a 19.9.2010 znamená, že se tak stalo nejpozději dne 20.9.2010.

Žalovaný trvá na tom, že chování žalobce a jeho procesní postoj vykazuje znaky obstrukčního jednání, neboť v průběhu řízení je zřejmá vysoká koncentrace nahodile se objevujících překážek, které vyvstaly vždy těsně před termínem ústního jednání. Hodnocení věrohodnosti omluvy žalobce ze dne 3.11.2009, v níž uvádí, že do 21.11.2009 je pracovně vázán mimo Zlín, když v žalobě uvádí, že od 8.11.2009 je v evidenci úřadu práce, ponechává žalovaný na soudu. Nicméně jediná omluva doložená alespoň indikací důležitého důvodu je toliko omluva ze dne 24.11.2009, doplněná dne 7.1.2010. Další omluvy již doloženy nijak nejsou. Správnímu orgánu proto nic nebránilo dne 27.7.2010 ústní jednání v nepřítomnosti žalobce, neboť ten správní orgán o překážce bránící mu v účasti na jednání neinformoval bez zbytečného odkladu poté, co se o jednání dozvěděl a zároveň ani do 15-ti dnů od tohoto okamžiku nepožádal o prominutí zmeškání úkonu ve smyslu § 41 správního řádu. Součinnost žalobce se správním orgánem byla tedy pouze předstíraná, v podstatě šlo o zastíraný, a tedy sofistikovanější způsob procesních obstrukcí, tvořený jednak nesdělením adresy, na níž se obviněný zdržuje, a kam by mu bylo snazší doručovat, doplněný o skutečnost, že si žalobce nechává dosílat poštu ze svého trvalého bydliště právě na ,,starou“ adresu – ……………. ., na níž se má zdržovat toliko jeho bývalá žena v kombinaci s námitkou, že si jeho akutní adresu měl správní orgán opatřit sám náhledem do evidence obyvatel. Správní orgán by tak ale musel činit jak na začátku řízení, tak i v jeho průběhu, neboť teprve ode dne 11.11.2009 již adresa trvalého pobytu žalobce ve smyslu ust. § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, je uváděna jako …………, okres Prostějov. Do té doby byla adresa jeho pobytu uváděna jako ……………, a později …………., což je adresa ohlašovny pobytu, kam by bylo doručování pochopitelně bezvýsledné. Dále obraz obstrukcí tvoří omluvy a překážky vyskytnuvší se krátce před nařízeným ústním jednáním (3x), z čehož pouze jednou lze usuzovat na existenci relevantního a důležitého důvodu bránícího v účasti na ústním jednání, a to dne 25.11.2009. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhoval zamítnutí žaloby.

Pokračování
-6-
57A 13/2011

Z připojených správních spisů byly zjištěny tyto skutečnosti:

22.9 sepsala PČR, obvodní oddělení Luhačovice úřední záznam, čj. KRPZ: 54340 IPČ – 2009 – 060513, v němž uvedeno, že tohoto dne v 8:50 hod v obci Ořechov, u Farmy na sil. č. III. tř. 49718 v km 2,5 bylo pomocí stavěcího terče hlídkou PČR ve složení pprap. …….. a pprap. …. zastaveno vozidlo rz. ……….. tov. zn. Škoda Forman, které řídil Radovan Váňa, narozený 9.4.1964, trvale bytem ……………, uvedeno číslo OP i č. ŘP. V průběhu kontroly byl řidič vyzván, aby se podrobil orientační dechové zkoušce ke zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy nepožil alkoholické nápoje či jiné návykové látky. Byl dotázán, zda neužil ústní spreje, lékařské preparáty, kapky s obsahem alkoholu a zda v posledních 15-ti minutách nepozřel jídlo, pití či nekouřil. Orientační dechové zkoušce, která byla provedena alkotesterem Dräger Alcotest 7410 + a které se žalobce podrobil, byly naměřeny výsledné hodnoty:

- první zkouška 0,46 ‰ alkoholu v dechu,

- druhá zkouška 0,37 ‰ promile alkoholu v dechu,

- třetí zkouška 0,35 ‰ promile alkoholu v dechu.

Řidič uvedl, že dne 21.9.2009 v době od 19.00 hod do 22:00 hod požil cca 0,5 l bílého vína. Řidič po poučení souhlasil, že výsledek odborných měření na alkohol v dechu bude použit jako důkaz při projednání přestupku ve správním řízení.

Pod tím uvedeno, že výše uvedené četl a s údaji o množství alkoholu souhlasí a u toho je podpis žalobce. Součástí jsou výstupy z tiskáren o naměřených hodnotách alkoholu v dechu řidiče, všechny tři výstupy jsou žalobcem podepsány.

2.10.2009 zahájil Magistrát města Zlína, odbor občansko-správní řízení o přestupku, když toto oznamoval žalobci s popisem skutku a současně ho předvolal k ústnímu projednání přestupku a poučil ho současně dle příslušných ustanovení zákona o přestupcích a správního řádu. Žalobce byl mimo jiné poučen tak, že bylo cit. ust. § 74 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisům, v němž uvedeno, že o přestupku se koná v I. stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy,

jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Toto oznámení a předvolání k jednání bylo žalobci doručováno na adrese …………………….. Na obálce je uvedeno celé jméno a příjmení žalobce včetně data narození. Je tam také uváděno, že se zasílá zahájení řízení o přestupku a předvolání obviněného z přestupku k ústnímu jednání a dále na obálce uvedeno - nevracet, vložit do schránky, uložit jen 10 dnů. Z doručenky pak vyplývá, že

adresát nebyl při doručování 5.10.2009 zastižen, poštovní zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí od tohoto dne a jmenovanému byla zanechána výzva k vyzvednutí uložené poštovní zásilky s poučením o právních důsledcích nevyzvednutí nebo odmítnutí převzetí zásilky. Zásilka byla vložena do schránky a na obálce je uvedeno - potvrzuji přijetí této Pokračování
-7-
57A 13/2011 - 52

zásilky, datum 16.10.2009 a je uvedeno jméno poštovní doručovatelky, která doručení prováděla. Ústní projednání přestupku bylo nařízeno na 9.11.2009 v 15:00 hod.

Dne 3.11.2009 zasílal žalobce Magistrátu města Zlín, odboru občansko-správnímu sdělení ve věci předvolání k ústnímu projednání přestupku, kde uvedl, že z dopisu, který našel ve schránce, se dozvěděl, že žalobce je předvolán na 9.11.2009 k ústnímu projednání přestupku. Sdělil, že tento termín nemůže dodržet, protože do 21. listopadu je pracovně vázán mimo Zlín a nemá za něj kdo pracovat. Volno má od 23.11.2009.

Ve spise se pak nachází úřední záznam a pod ním je razítko odboru občansko-správního Magistrátu města Zlín a nečitelný podpis pracovníka, kde rukou uvedeno, že 10.11.2009 v 11:00 hod domluven telefonicky s panem Váňou nový termín k projednání přestupku na den 25.11.2009 v 15 hod. S tímto termínem jmenovaný souhlasil. 24.11.2009 e-mailovou poštou zasílal žalobce pracovníku občansko-správního odboru Magistrátu města

Zlín JUDr. Rudolfu Tučkovi sdělení, kde uváděl, že se k němu nedovolal a využívá proto elektronického spojení. Uvedl ,,zítra máme spolu domluvené jednání v 15:00 hod, kvůli projednání přestupku. V neděli jsem si způsobil úraz – utrhl vazy a vymknul kotník, tak se k vám nemohu dostavit, neboť nemůžu chodit. Mohu Vám poslat e-mailem lékařskou zprávu z úrazovky, odesílal ……………., uvedena e-mailová adresa a číslo telefonu“. K tomu připojeno potvrzení úrazové ambulance Krajské nemocnice T. Bati a.s. Zlín, kde uvedeno, že zde byl 22.11.2009 ve 14:07 hod ošetřen Radovan Váňa, bydliště uvedeno ………………., zaměstnání – úřad práce a uvedeno, že pacient sdělil, že včera při tanci upadl a poranil si kotník LDK. Z potvrzení se zjišťuje, že byl zjištěn rozsáhlý otok s hematomem v oblasti vnitřního kotníku, došlap bolestivý, noha – bandáž, používat berle, doporučeno důsledně odlehčovat, chladit, analgetika dle potřeby, kontrola za 1 – 2 týdny.

Dne 7.1.2010 zasílal opět žalobce el. poštou pracovníku občansko-správního odboru Magistrátu města Zlín, sdělení, kde uvádí, že si dovoluje informovat, že má stále nechodící sádru. Ve vývoji jeho úrazu došlo ke komplikacím. Lékař zjistil, že má i dvojnásobnou zlomeninu nohy (v kotníku a lýtkovou kost). Zatím neví, jak dlouho bude léčení trvat, vyhrožují žalobci i potencionálně operací, proto se nemůže zatím dostavit.

Dne 16.4.2010 bylo vypraveno z Magistrátu města Zlín, odbor občansko-správní nové předvolání žalobce k ústnímu jednání v průběhu řízení, kdy žalobce byl předvolán na termín 12.5.2010 v 9:30 hod k ústnímu jednání. Bylo doručováno prostřednictvím České pošty, na doručence uvedeno, že adresát nebyl dne 20.4.2010 zastižen, poštovní zásilka byla uložena a připravena tohoto dne k vyzvednutí, výzva k vyzvednutí uložené poštovní zásilky

s poučením o právních důsledcích nevyzvednutí nebo odmítnutí převzetí zásilky byla zanechána. Uvedeno jméno a příjmení poštovní doručovatelky. Na doručence uvedeno, že se zasílá opětovné předvolání obviněného z přestupku k ústnímu jednání, v průběhu, č.j., pod který je věc vedena, jméno a příjmení včetně data narození žalobce a adresa je uváděna ……………………….. a na obálce uvedeno, nevracet, vložit do schránky, uložit jen 10 dní. Pod tím uvedeno, doručováno dle § 24/1 zákona č. 500/2004 Sb., dne 30.4.2010, pod tím razítko, datum 3.5.2010, vloženo v 11:00 hod.

Pokračování
-8-
57A 13/2011

Dne 11.5.2010 zasílal el. poštou žalobce pracovníku občansko-správního odboru sdělení, že našel ve schránce dopis od něho, kde je žalobce předvoláván k projednání jeho případu na středu 12.5.2010. Jelikož není v den předvolání ve Zlíně, musí se omluvit. Provádí rehabilitaci po úraze a je mimo Zlín. K dispozici bude po 25.6.2010. Do Zlína jezdí nepravidelně a o víkendu. Zasílá omluvu poštou.

13.5.2010 došla Magistrátu města Zlín, odboru občansko-správnímu omluva od žalobce, kde uvedeno, že 16.4.2010 našel ve schránce dopis, kterým byl předvolán k ústnímu jednání na den 12.5.2010. Tento dopis se mu dostal do rukou 3 dny před předvoláním. Po úrazu z listopadu 2009 pokračuje v léčení rehabilitací. Pobývá mimo Zlín, přijíždí nepravidelně na víkendy. 4.6.2010 má, jak sděloval, kontrolu u lékaře, kdy předpokládá ukončení léčby. Poté odjíždí již na zaplacenou dovolenou do zahradničí s návratem 25.6.2010. Žádal proto zdvořile o předvolání po tomto termínu.

29.6.2010 bylo vypraveno z Magistrátu města Zlín, odbor občansko-správní další předvolání obviněného k ústnímu jednání v průběhu zahájeného řízení na den 27.7.2010 v 8:30 hod. Toto bylo zasíláno stejným způsobem jako předchozí předvolání, bylo uvedeno na doručence č.j. projednávané věci, to, že se jedná o předvolání obviněného z přestupku k ústnímu jednání v průběhu již zahájeného řízení, jméno a příjmení, včetně data narození žalobce a adresa ……………………. Na obálce uvedeno rovněž nevracet, vložit do schránky, uložit jen 10 dnů. Dále uvedeno pracovnicí pošty jejichž jméno a příjmení je rovněž uvedeno, že adresát nebyl 30.6.2010 zastižen, poštovní zásilka byla uložena a připravena téhož dne k vyzvednutí. Výzva k vyzvednutí uložené poštovní zásilky s poučením o právních důsledcích nevyzvednutí nebo odmítnutí převzetí zásilky byla zanechána, dále uvedeno, že zásilka byla vložena do schránky dne 13.7.2010 a uvedeno, že bylo doručováno dle § 24/2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád dne 12.7.2010 a podpis příslušné pracovnice pošty.

27.7.2010 proběhlo jednání o přestupku, a to v nepřítomnosti obviněného, když ve spise se nachází protokol z tohoto jednání, kde konstatováno, že žalobce byl písemností ze dne 29.6.2010 řádně předvolán k ústnímu jednání, které bylo nařízeno na den 27.7.2010 v 8:30 hod, v kanceláři správního orgánu. Písemnost, předvolání k ústnímu projednání přestupku, byla jmenovanému doručena správním orgánem v souladu s ust. § 24 správního řádu dne 12.7.2010, což je zřejmé z vráceného kontrolního ústřižku od doručenky určené do vlastních rukou. Dále uvedeno, že vzhledem k tomu, že obviněný se na písemné předvolání k ústnímu projednání přestupku, na který byl řádně a v dostatečném časovém předstihu předvolán, bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu nedostavil, tak správní orgán v souladu s ust. § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., zákon o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, projednal výše uvedený přestupek obviněného z přestupku v jeho nepřítomnosti dne 27.7.2010 v době od 8:30 do 9:15 hod. Následně na základě této skutečnosti bude správním orgánem vypracováno rozhodnutí o tomto přestupku, které bude obviněnému z přestupku zasláno na jeho výše uvedenou adresu.

Pokračování
-9-
57A 13/2011 – 53

28.7.2010 vydal Magistrát města Zlína, odbor občansko-správní rozhodnutí o přestupku, které bylo doručeno žalobci opět na adresu ………………………. Na obálce bylo uvedeno opět nevracet, vložit do schránky, uložit jen 10 dní. Písemnost byla doručována žalobci 29.7.2010, tohoto dne nebyl adresát zastižen, zásilka byla tohoto dne uložena a připravena k vyzvednutí, výzva k vyzvednutí uložené poštovní zásilky s poučením o právních důsledcích nevyzvednutí nebo odmítnutí převzetí zásilky byla zanechána a žalobce si osobně na poště zásilku převzal 3.8.2010. Do tohoto rozhodnutí podal odvolání, v němž namítal, že správní orgán projednal jeho přestupek v jeho nepřítomnosti a tím mu neumožnil se obhajovat při projednání přestupku. Na přestupek a uložený trest má jiný názor než správní orgán, popsal ve svém písemném odůvodnění. Proč se nedostavil k ústnímu jednání popsal tak, že o stanoveném termínu projednání přestupku nevěděl. Správní orgán sám ve svém odůvodnění rozhodnutí o přestupku uvedl, že se žalobce na předchozí nařízená projednání, o kterých věděl, řádně omluvil. V tomto případě by učinil stejně, nebo se dostavil

k projednání. Dále uvedl, že je pravdou uvedená skutečnost, že správnímu orgánu sdělil 11.5 e-mailovou omluvu a následně zaslal i písemnou formou tuto omluvu. Zde uvedl, že bude k dispozici po 25.6.2010, kdy se vrátí do Zlína. Neznal však v tomto čase svůj program po ukončení pracovní neschopnosti. Po svém návratu do Zlína neměl žalobce ve schránce žádné písemnosti týkající se případné kauzy. Do 30.6.2010 žádnou neobdržel. 30.6.2010 si způsobil úraz na noze (může doložil kopií lékařské zprávy) a po ošetření odjel do místa svého trvalého bydliště, ………….. 19.7.2010 odjel do Liberce a Prahy (může předložil jízdenky). Po svém návratu do Zlína 31.7.2010 našel ve schránce pozvánku k ústnímu projednání přestupku na den 27.7.2010. Nemohl se tedy již z jednání omluvit. Následně si 3.8.2010 vyzvedl písemnost s rozhodnutím o přestupku, proti kterému podal odvolání a navrhoval zrušení rozhodnutí Magistrátu města Zlína.

V tomto odvolání žalobce uvádí své bydliště, když uvádí trvale bytem …………, okres Prostějov.

8.9.2010 vydal pak žalovaný rozhodnutí pod č.j. KUZL – 58270/2010, sp.zn. KUSP – 58270/2010/DOP/Ti. Rozhodnutí, kdy o odvolání žalobce rozhodl následovně:

Uvedl, že do výroku o vině se před slovo ,,tedy“ doplňuje následující slovní spojení:

,,neboť při vyšetření dechovým analyzátorem Dräger Alcotest 7410 plus u něj byla prokazatelným způsobem zjištěna hodnota alkoholu nejméně 0,37 ‰“.

Dále uvedeno, že podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu se výše uvedené rozhodnutí správního orgánu v jeho zbytku potvrzuje, tj. celá zbylá část výroku o vině, výrok o sankci i výrok o náhradě nákladů spojených s projednáním přestupku zůstávají beze změny.

Pokračování
-10-
57A 13/2011

U tohoto rozhodnutí se nachází úřední záznam sepsaný 9.10.2010 oprávněnou úřední osobou, Mgr. Michalem Tichým, pracovníkem Krajského úřadu Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravy a správních agend, v němž uvedeno:

Včera (tj. 8.9.2010) jsem okolo 16:50 hod prováděl osobní doručení rozhodnutí o odvolání ve věci pod výše uvedenou spisovou značkou na adrese ………………, a to Radovanu Váňovi, nar. 9.4.1964, kde jsem jmenovaného nezastihl, (sousedé z okolních domů mě sdělili, že je na chatě) a proto jsem do schránky u dveří plné reklamních letáků a zřejmě i další pošty vhodil poučení o tom, že si jmenovaný na našem úřadě může vyzvednout úřední písemnost s poučením o následcích nespolupráce adresáta. Jednak jsem vhodil vlastnoručně vytvořené poučení s uvedením doby i kontaktního telefonu, jakož i poučení, které bylo současí obálky. Zároveň jsem cca v 17.15 hod podal na poště Zlín 1, tutéž písemnost v patřičně označené obálce, jež jsem adresoval panu ………… do obce …………, okres Prostějov (…………..), PSČ 798 44 tak, jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Dále uvedeno, že dnešního dne (tj. 9.9.2010) v čase okolo 15:20 hod jsem telefonoval na poštu do obce ………… (uvedeno č. telefonu), kde mě pracovnice pošty na můj dotaz potvrdily, že předmětná zásilka k ním dnešního dne dorazila, přičemž pan Váňa má zařízenou službu ,,odnáška“, tudíž mu není doručováno přímo do jeho bydliště, ale pro poštu si průběžně chodí. Zásilka mu bude od dnešního dne uložena 10 dní, avšak následně mu nebude vhozena do schránky. Dnešního dne rovněž jmenovaný na pobočku pošty ve …………… telefonoval, a bylo mu onou pracovnicí pošty sděleno, že má připravenou zásilku k vyzvednutí, přičemž dosud si jí nevyzvedl.

Jako příloha úředního záznamu byl podací lístek a kopie poučení vhozeného do schránky.

Pokud jde o rozhodnutí vydané žalovaným 8.9.2010, je skutečně na obálce uvedeno jméno, příjmení a datum narození žalobce, adresa …………………, uvedeno, že zásilka je připravena k vyzvednutí od 9.9.2010, zásilka pak byla dosílána na adresu …………….., a poštou Zlín uvedeno, že zásilka byla vložena do schránky 21.9.2010.

K otázce doručování u jednání Krajského soudu v Brně dne 3.8.2011 žalobce uvedl, že v době, kdy byl stavěn policisty, tj. 22.9.2009, jim předložil jak OP, tak ŘP. Adresa trvalého bydliště v obou dokladech byla v té době uvedena ………………., i když ve

skutečnosti žalobce již trvalý pobyt na této adrese od srpna roku 2009 neměl, protože ho bývalá manželka z tohoto pobytu odhlásila. V té době měl adresu bydliště nám. Míru 12, Zlín, když toto je adresa sídla Magistrátu města Zlín. Na uvedené adrese jsou hlášeni ti, kteří nemají žádné trvalé bydliště. Nový občanský průkaz si pořídil žalobce v dubnu roku 2010, trvalé bydliště na evidenci změnil v listopadu 2009 a od té doby ho měl na adrese …………. Když ho policisté stavěli, neptali se ho na skutečné místo pobytu a žalobce jim ho ani nesděloval. Pokud jde o jeho skutečné bydliště, od srpna roku 2009 je to buď to …………………….nebo ………….., tato bydliště střídá. Když si však v listopadu roku 2009 zlomil nohu, po dobu 3-4 měsíců pobýval u své přítelkyně v ……………, aby

Pokračování
-11-
57A 13/2011 – 54

měl o něho kdo pečovat. Když obdržel první předvolání k ústnímu projednání přestupku, omluvil se a omlouval se pak i na další jednání. Omluvil se a telefonicky si domluvil další termín jednání. S pracovníkem magistrátu, který jeho přestupek měl projednávat, několikrát komunikoval prostřednictvím e-mailu a napsal mu i svůj telefon. Ten tedy věděl, na jakou e-mailovou adresu může žalobce předvolat nebo mohl žalobci termín jednání sdělit

i telefonem, protože i ten věděl. Když bylo žalobci doručováno předvolání na jednání na den 27.7.2010 a bylo mu to oznámeno vložením do schránky s tím, že si má zásilku vyzvednout, tehdy se nezdržoval ve …………. V den odeslání předvolánky, tj. 29.6 si zlomil malíček na noze a odjel do ………….., pak odjel do Liberce a do Prahy a do Zlína přijel až 31.7.2010, to byla sobota a ve schránce našel předvolání k ústnímu projednání přestupku a oznámení o tom, že má na poště uloženou nějakou zásilku. Tuto zásilku si pak vyzvedl 3.8.2010, když se jednalo o rozhodnutí Magistrátu o přestupku. Tehdy se z nařízeného jednání neomlouval, bylo by to zbytečné, když už ve věci bylo rozhodnuto. Myslí si, že pracovník Magistrátu, který jeho přestupek projednával, udělal chybu. Věděl totiž, že si poslední předvolání k projednání přestupku osobně žalobce nevyzvedl, takže se o termínu jednání nedozvěděl. Tento pracovník věděl, že předtím se žalobce vždycky z jednání omlouval, s magistrátem komunikoval, takže věděl, že se k jednání 27.7 nebude moci dostavit, protože o něm neví. Žalobce se ale dostavit chtěl, chtěl si s pracovníkem, který přestupek projednával, o svém přestupkovém jednání promluvit, protože u žalobce se jednalo o zbytkový alkohol a navíc dechové zkoušky byly prováděny opakovaně po 5-ti minutách, nikoliv po čtvrt hodině. Ke svému nynějšímu trvalému pobytu na adrese …………….. uvedl, že je to dům, který je na odlehlém místě a proto mu tam není pošta dodávána. Žalobce si požádal na poště v Prostějově o přidělení schránky v obci ………….. Nebylo mu vyhověno s udáním, že schránky nemají k dispozici. Proto si zařídil na poště ve ………… odnos pošty. Praktikuje to tak, že si buďto každý den nebo ob den zjišťuje na poště ve ………….., zda tam má nějakou zásilku. Pokud jí tam má a ve ……………… není, nechává si poštu doslat do místa, kde se právě nachází. Takto to funguje bez problémů. Běžně se mu stává, že mu pracovnice pošty telefonuje, když na poště má nějakou zásilku.

Zástupce žalovaného pak u jednání Krajského soudu v Brně poukázal na rozsudek NSS ve věci 8As 65/2009. Z tohoto rozsudku vyplývá, že žalovaný není povinen před každým úkonem, který činí vůči žalobci, ověřovat adresu jeho trvalého pobytu v centrální evidenci obyvatel. Občan nemá povinnost mít trvalý pobyt tam, kde fakticky žije. V tomto rozsudku NSS uzavřel, že není na překážku uplatnění fikce doručení, jestliže dojde ke změně adresy trvalého pobytu adresáta během řízení.

Žaloba žalobce důvodná není. Žalobní námitkou žalobce je, že mu nebylo řádně doručeno předvolání k ústnímu projednání přestupku na den 27.7.2010, že se proto nemohl jednání, ač o to měl zájem, zúčastnit a že správní orgán I. stupně nebyl oprávněn věc projednat v nepřítomnosti žalobce, neboť tento se, jak uvedl, jednání nemohl zúčastnit, protože o něm nevěděl a nemohl se ani omluvit, pokud by pro to byl důležitý důvod.

Tuto námitku žalobce soud nepokládá za námitku důvodnou. Podle § 20 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 3), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, Pokračování
-12-
57A 13/2011

na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její el. adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoliv bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.

Podle § 20 odst. 2 správního řádu, písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, lze doručit adresátovi nebo též tomu, koho adresát k přijetí písemností zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena před doručujícím orgánem.

Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.

Podle odst. 2 § 24 správního řádu, prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ust. § 41 požádal o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.

Podle § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, o přestupku koná správní orgán v I. stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.

Soud dospěl k závěru, že žalobci bylo řádně doručeno předvolání k nařízenému ústnímu jednání na den 27.7.2010 a žalobce se k tomuto jednání nedostavil, bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.

Žalobci bylo doručováno správně, a to vždy na stejnou adresu v průběhu správního řízení když věc byla projednávána orgánem I. supně, a to na adresu ………….., neboť tato adresa byla zjištěna v době spáchání přestupku 22.9.2009 policisty, kteří žalobce stavěli a kteří prováděli dechovou zkoušku na alkohol a kteří uvedli adresu trvalého pobytu ………….. a zjistili ji z OP a ŘP žalobce. Žalobce nesdělil, že by v tuto dobu měl jiný trvalý pobyt, resp., že mu na tuto adresu nemá být doručováno, že se na ní nezdržuje. Žalobci pak byly všechny písemnosti ze strany prvostupňového správního orgánu doručovány na tuto adresu a žalobce, jak vyplývá z korespondence mezi ním a správním orgánem I. stupně (vždycky se jednalo o omluvy z nařízeného jednání), si písemnosti na této adrese vyzvedával. I předvolání k jednání mu samozřejmě bylo oprávněně správním orgánem zasíláno na stejnou adresu, tj. …………………, tedy v souladu se zákonem. Pokud si žalobce uvedenou písemnost na této adrese v zákonem stanovené úložní lhůtě nevyzvedl, bylo to již jeho věcí a bylo mu tedy doručeno ,,fikcí“ a písemnost se podle § 24 odst.

Pokračování
-13-
57A 13/2011 – 55

1 správního řádu považovala za doručenou 10-tým dnem od uložení písemnosti, i když se žalobce o termínu projednávání věci, tj. 27.7.2010, nedozvěděl. Důležité v daném případě bylo, že bylo doručováno na adresu, která byla správnímu orgánu z dosavadního průběhu řízení známa a rovněž to, zda se (v případě pochybnosti o doručení) na této adrese adresát nacházel či nikoliv. Podstatné je rovněž to, zda a jakou adresu pro doručování účastník řízení sdělil správnímu orgánu. V tomto případě je to nepochybně adresa ……………., neboť ta je uvedena v úředním záznamu policie, v průběhu správního řízení bylo bez pochyby, že na tuto adresu je žalobci běžně doručováno, neboť na doručení reagoval a když pak bylo zasíláno předvolání k jednání na den 27.7.2010, a to dne 29.6.2010, tedy s dostatečným předstihem, neměl a ani nemohl mít správní orgán nejmenší pochybnost o tom, že by se snad z nějakého důvodu žalobce na této adrese neměl zdržovat. Pokud žalobce tvrdí, že se v době, kdy mu bylo doručováno předvolání k jednání na 27.7.2010 zdržoval střídavě na adrese …………………….. a na adrese svého trvalého pobytu (uváděl, že ho měl od listopadu 2009, ……………………….), bylo jeho povinností, pokud nechtěl, aby mu bylo v průběhu správního řízení doručováno na adresu ……………………, ale do místa jeho trvalého bydliště, aby tuto skutečnost on sám sdělil správnímu orgánu, neboť v případě správního řízení je na místě zdůraznit i požadavek součinnosti účastníka správního řízení se správním orgánem. V tomto případě by součinnost spočívala v tom, že pokud by žalobce nechtěl, aby mu bylo doručováno na adresu známou správnímu orgánu tj. …………….., aby mu sdělil, na jakou jinou adresu je třeba doručovat písemnosti. Pokud jde o doručování na adresu …………………, je to adresa, kde si žalobce i v průběhu odvolacího správního řízení písemnosti vyzvedával. Teprve z odvolání proti prvostupňovému správnímu orgánu bylo zjištěno žalovaným, že žalobce již uvedl jinou adresu, a to ……………….. a na tuto adresu mu proto rozhodnutí žalované již bylo zasíláno, nicméně toto rozhodnutí bylo přeposláno na adresu ………………….. příslušným poštovním úřadem a zde si žalobce rozhodnutí žalovaného také skutečně vyzvedl.

V době, kdy bylo doručováno předvolání k jednání na 27.7.2010, však žalobce v žádném písemném podání správnímu orgánu ani jiným způsobem (např. telefonem nebo e-mailem) nesdělil, že mu má být doručováno jinam, než mu do té doby doručováno bylo.

Soud pouze na okraj podotýká, že když žalobce podával žalobu ke krajskému soudu, uvedl adresu …………….., na této adrese si však žádnou písemnost od soudu nevyzvedl a v průběhu soudního řízení soudu sdělil, že kromě adresy ……………….. je další možná

adresa pro doručován ……………...

Soud tedy uzavírá, že žalobci bylo řádně doručeno (fikcí) předvolání k nařízenému jednání na 27.7.2010, žalobce se k jednání nedostavil, neomluvil se a proto správní orgán v souladu se zákonem jednal a rozhodl bez přítomnosti žalobce.

Žalobní námitka žalobce tedy důvodná není a proto soud žalobu dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) zamítl. Pokračování
-14-
57A 13/2011

Pokud jde o náklady řízení, soud rozhodoval dle § 60 odst. 7 s.ř.s. dle něhož, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníku nebo státu nebo z části nepřiznává.

Soud nepřiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení, která spočívala ve výši jízdného osobním automobilem právního zástupce žalovaného ze Zlína do Brna k jednání Krajského soudu v Brně, a to z toho důvodu: tyto náklady by měl platit neúspěšný žalobce. S ohledem na jeho sociální situaci, kvůli které byl i osvobozen od placení soudního poplatku, neboť je poživatelem pouze sociální dávky, soud rozhodl tak, že náhrada nákladů řízení se žalovanému nepřiznává.

Poučení: Tento rozsudek nabývá právní moci dnem doručení. Lze proti němu podat kasační stížnost do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a 106 odst. 2 s.ř.s.).

V Brně dne 3. srpna 2011

JUDr. Jana Kubenová, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marie Šeregelyová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru