Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

41 Ad 13/2019 - 33Rozsudek KSBR ze dne 04.03.2020

Prejudikatura

3 Ads 57/2013 - 15

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Ads 132/2020

přidejte vlastní popisek

41 Ad 13/2019-33

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou ve věci

žalobce: J. Č.

bytem X. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 5. 2019, č. j. X.,

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 5. 2019, č. j. X. se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Ve včas podané žalobě žalobce napadal rozhodnutí žalované vydané dne 28. 5. 2019 pod č. j. X., kdy v námitkovém řízení bylo rozhodnuto tak, že námitky žalobce se zamítají a rozhodnutí ČSSZ č. j. X. ze dne 18. 1. 2018 se potvrzuje.

2. V žalobě žalobce skutkový stav popsal následovně.

3. Dne 23. 1. 2018 bylo žalobci doručeno rozhodnutí vydané žalovanou pod č. j. R-18.1.2018-422/560 606 2781 ze dne 18. 1. 2018 (dále jen „rozhodnutí“), kterým žalovaná rozhodla podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“), žalobci ode dne 17. 2. 2017 přiznat starobní důchod před dosažením důchodového věku ve výši 9 136 Kč měsíčně, který se dále valorizuje a vyplácí.

4. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal včas námitky, v nichž vyjádřil nesouhlas s tím, aby mu do starobního důchodu nebyly započítány výplaty náhrady mzdy po skončení pracovní neschopnosti.

5. Podané námitky ČSSZ svým rozhodnutím č. j. RN-560 605 2781-315-JS ze dne 28. 5. 2019 (dále jen „Rozhodnutí o námitkách“) zamítla a své původní rozhodnutí ze dne 18. 1. 2018 potvrdila.

6. Žalobce podává žalobu proto, že v rozhodnutí o přiznání starobního důchodu nejsou započítány výplaty náhrady mzdy po skončení pracovní neschopnosti od zaměstnavatelů Sběrné suroviny a.s. a jeho nástupců Lamet a.s., Jet-Investment, Ara Capital a Česká pojišťovna a.s.

7. V žalobních bodech žalobce uvedl:

8. V roce 1992 žalobce utrpěl vážný pracovní úraz. Tehdejší zaměstnavatel žalobce Sběrné suroviny a.s. neodevzdal příslušnému úřadu mzdové listy. Náhradu ušlého výdělku za pracovní úraz v podobě renty začala být žalobci vyplácena na podkladě Znaleckého posudku ze dne 30. 4. 1996 (s přiznáním zpětně). Od té doby žalobce nebyl zaměstnán. V souvislosti s pracovním úrazem a nastalou životní situací dodnes trpí psychickou úzkostí a rodinnými problémy.

9. Renta, nebo také náhrada mzdy či náhrada ušlého výdělku byla vyplácena na účet vedený u České spořitelny a.s. na žalobcovo jméno. Příchozí platby na účty v České spořitelně jsou automaticky přiřazovány do standardizovaných kategorií (například „dávka/důchod“, „platba z/do jiné banky“, „poštovní poplatky“ nebo „spoření/mzda“), přičemž tyto kategorie jsou, jak už vypovídá název, značně široké. Interní systém banky nedisponuje samostatnou kategorií „náhrada mzdy za pracovní úraz“ ani jinou podobnou. Náhrada mzdy proto přicházela na žalobcův účet pod označením „spoření/mzda“, v některých případech pak ve výpise figuruje pouze v kategorii „spoření“, jinde jako „k převodu na účet“. Klient banky nerozhoduje o tom, v jaké kategorii je transakce zařazena, vše je v režii banky.

10. Žalobce tvrdí, že není rozhodné, do jaké kategorie banka příchozí platbu řadí, ale to, že platba od bývalého zaměstnavatele (a následně jako právních nástupců) přichází, protože vzhledem k tomu, že jsou mu povinni vyplácet náhradu mzdy za pracovní úraz, neexistuje žádný jiný důvod, proč by mu pravidelně poukazovali určený finanční obnos.

11. K posuzování ČSSZ byly žalobcem doloženy výpisy z účtu přesně dle rad pracovnice ČSSZ (pobočka Žďár nad Sázavou). Postupoval tedy podle pokynů a vyvinul veškerou snahu k doložení potřebných dokumentů v dobré víře, že doložil dokumenty věrohodné a pro svůj případ udělal maximum. Tentokrát však dle rady nezávislé notářky přikládá výpisy z účtu úředně ověřené na kontaktním místě veřejné správy – pošty ve Žďáře nad Sázavou.

12. Při podání Námitek žalobce přiložil i znalecký posudek, o němž je v Námitkách hovořeno, a který ČSSZ označila za nedoložený. Žalobce uvedl, že pracovnici ČSSZ ve Žďáře nad Sázavou jej předal, aby vytvořila jeho kopii a k námitkám ji přiložila, a proto nerozumí tomu, proč k námitkám přiložena nebyla. Žalobce proto k žalobě znovu znalecký posudek přiložil.

13. Sdělil, že v žádném případě není pravdou, že „před dosažením důchodového věku neřešil, na základě jakého právního předpisu jsou mu vypláceny náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti a soustředil se jen na výši takové náhrady“, jak uvádí ČSSZ v Rozhodnutí o námitkách.

14. Žalobce vzhledem ke svému dosaženému vzdělání nebyl schopen identifikovat, že existuje nějaký rozdíl mezi vyplácením náhrady mzdy podle občanského zákoníku a zákoníku práce. v dobré víře, že zaměstnavatel postupuje v souladu nejen se zákonem a také v souladu s dobrými mravy, věřil, že výsledek jednání bude v řízení o přiznání starobního důchodu zohledněn, neboť si byl vědom, že podle § 16 odst. 3 zdp se do ročního vyměřovacího základu zahrnuje taktéž náhrada za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz.

15. Žalobce celou dobu měl a stále má za to, že platby od bývalého zaměstnavatele a jeho právních nástupců jsou odškodněním pracovního úrazu (jak to konstatoval i Znalecký posudek), a to i přesto, že plnění je vypláceno z pojistky automobilu.

16. Žalobcův zájem o hladký průběh řízení pak dokládá nejen zmíněná snaha získat podklady od bývalého zaměstnavatele a jeho nástupců, ale i dobrovolné doplacení 10 let pojištění.

17. Navrhoval proto, aby krajský soud vydal rozsudek, kterým rozhodnutí žalované ze dne 28. 5. 2019 i rozhodnutí ze dne 18. 1. 2018 zruší a věc žalované vrátí k dalšímu řízení a žalované uloží povinnost provést přepočet starobního důchodu. Při výpočtu bude do ročního vyměřovacího základu zahrnuta i náhrada ušlého výdělku vyplácená žalobci společností Sběrné suroviny a.s. a jejími právními nástupci za léta 1995 – 2017.

18. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že napadeným rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí ČSSZ ze dne 18. 1. 2018, kterým byl žalobci podle ust. § 31 zákona č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 17. 12. 2017 přiznán starobní důchod. Poskytnuté náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (dále jen „renta“) by bylo možné do vyměřovacího základu pro výpočet důchodu započítat pouze za předpokladu, že by byly potvrzeny na předepsaném tiskopisu zaměstnavatelem žalobce, resp. jejich právními nástupci jednotlivě za každý kalendářní rok a pouze vyplacené podle příslušných ustanovení zákoníku práce z titulu utrpěného pracovního úrazu dne 4. 2. 1992.

19. ČSSZ se v rámci námitkového řízení snažila došetřit podklady pro požadované potvrzení o vyplacených náhradách za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle zákoníku práce a kontaktovala zejména telefonicky a naposledy dne 27. 5. 2019 též písemně posledního známého právního nástupce zaměstnavatele účastníka řízení korporaci SCORPIUS CAPITAL, a.s. Došetřit mzdové listy žalobce za roky 1997 až 2008 a dále za roky 2009 až 2017 se nepodařilo. ČSSZ měla k dispozici pouze výpisy z účtů, ve kterých žalobce barevně vyznačil částky nazvané „SPOŘENÍ“ zaslané mu tehdejším zaměstnavatelem – SBĚRNÉ SUROVINY, státní podnik Brno a společností LAMET, a.s. a dále barevně vyznačené částky nazvané „K převodu na účet“ zaslané mu korporací JET INVESTMENT, a.s. a odškodnění pracovního úrazu a náhrady za ztrátu na výdělku ze dne 14. 6. 1996, z něhož vyplývá mimo jiné výpočet výše renty (náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti) ode dne 1. 6. 1996 ve výši 8 128 Kč měsíčně. Dále ČSSZ v rámci námitkového řízení měla k dispozici tiskopis Potvrzení o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 371 zákoníku práce ze dne 4. 9. 2017, vyplněné ručně s nečitelným podpisem a ručně napsanými slovy „ARA CAPITAL, a.s.“, z něhož vyplývá, že doklady od 1. 6. 1996 do roku 2007 se nedochovaly, a že za měsíce leden a únor roku 2008 výše náhrady činí 15 002 Kč. Bohužel ani jeden z těchto podkladů ČSSZ použít nemohla, protože nelze z jiných dokumentů (zejména ze mzdových listů účastníka řízení za roky 1997 až 2008), ověřit relevantnost zapsaných částek renty v daných kalendářních letech. V případě společnosti ARA CAPITAL, a.s. nelze též ověřit, která osoba se nečitelně za zaměstnavatele podepsala, a že taková osoba byla skutečně oprávněna tiskopis vyplnit a podepsat.

20. Žalobci nelze zohlednit v rozhodném období pro stanovení osobního vyměřovacího základu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za roky 1997 až 2017. Právní nástupci tehdejšího zaměstnavatele, tj. společnost LAMET, a.s., Jet Investment, a.s., ARA CAPITAL, a.s. na příslušném tiskopisu nevyplnily vyplacené náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle zákoníku práce (rozumí se tiskopis – Potvrzení o vyplacených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle zákoníku práce) za roky 1997 až 2017. Proto není hodnověrně doloženo, že právní nástupci tehdejšího zaměstnavatele účastníka řízení vyplácely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle zákoníku práce (Korporace ARA CAPITAL, a.s. sice uvedené potvrzení dne 4. 9. 2017 vyplnila, avšak tento tiskopis je opatřen nečitelným podpisem a uvedená korporace se nedá identifikovat). Proto sumy vyplněné v tomto tiskopisu jsou neověřitelné.

21. Právní nástupci tehdejšího zaměstnavatele žalobce nedoložili mzdové listy či potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za zdaňovací období za roky 1997 až 2017 či jiné obdobné účetní dokumenty, ze kterých by bylo jednoznačně prokazatelné, že náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti byly vyplaceny skutečně podle zákoníku práce.

22. Pokud je doloženo potvrzení o vyplacených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle příslušného ustanovení občanského zákoníku (nyní zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nelze uvedené náhrady při výpočtu starobního důchodu před dosažením důchodového věku žalobci započítat do vyměřovacího základu (viz korespondence České pojišťovny a.s. ze dne 13. 10. 2017 adresovaná žalobci).

23. Náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání lze do vyměřovacího základu zahrnout pouze tehdy, pokud o ní bylo rozhodnuto podle zákoníku práce.

24. Česká pojišťovna a.s. žalobci za roky 2008 až 2017 vyplácela náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle občanského zákoníku.

25. Z těchto důvodů žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby.

26. Pokud jde o napadené rozhodnutí ČSSZ ze dne 28. 5. 2019, jde o rozhodnutí, kdy žalovaná v námitkovém řízení zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č. j. R-18.1.2018-422/560 606 2781 ze dne 18. 1. 2018.

27. K námitkám žalobce (totožné s tím jsou pak i žalobní námitky) žalovaná uvedla následující:

28. ČSSZ v rámci námitkového řízení vychází pouze z dokumentů, které účastník řízení v roce 2017 při sepisování žádosti o starobní důchod před dosažením důchodového věku doložil na OSSZ Žďár nad Sázavou, nebo jsou založeny v dávkovém spise účastníka řízení. Těmito dokumenty jsou: Hlášení pracovního úrazu (tiskopis Úřadu důchodového zabezpečení) vyplněné dne 9. 12. 1992 zaměstnavatelem – SBĚRNÉ SUROVINY, státní podnik Brno, provozovna Žďár nad Sázavou, Odškodnění ze dne 14. 6. 1996 vyhotovené zaměstnavatelem SBĚRNÉ SUROVINY, s.tátní podnik Brno, provozovna Žďár nad Sázavou, Mzdové dorovnání ze dne 24. 6. 1996 za období od 5/93 do 5/96 vyhotovené právním nástupcem zaměstnavatele SBĚRNÉ SUROVINY, a.s. Brno, e-mail z Magistrátu města Brna ze dne 2. 10. 2017 adresovaný OSSZ Žďár nad Sázavou, korespondence korporace Jet Investment, a.s. ze dne 17. 12. 2008 adresovaná České pojišťovně, a.s, korespondence České pojišťovny a.s. ze dne 19. 3. 2008 adresovaná účastníku řízení, Potvrzení o vyplacených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ze dne 4. 9. 2017 s nečitelným podpisem a ručně napsanými slovy „ARA CAPITAL, a.s.“, korespondence České pojišťovny, a.s. ze dne 13. 10. 2017 adresovaná účastníku řízení, Prohlášení účastníka řízení ze dne 26. 10. 2017, rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 9 C 123/2010.

29. K námitkám účastníka řízení, aby ČSSZ započítala výplaty náhrad mzdy po skončení pracovní neschopnosti od zaměstnavatelů Sběrné suroviny a jejich nástupců a České pojišťovny v rámci námitkového řízení vysvětluje následující skutečnosti.

30. ČSSZ v napadeném rozhodnutí ze dne 18. 1. 2018 účastníku řízení zohlednila při výpočtu starobního důchodu před dosažením důchodového věku náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z titulu utrpěného pracovního úrazu dne 4. 2. 1992 (dále jen „renta“), a to ve snížené výši v roce 1994 a v plné výši v roce 1996 a nesprávně ve snížené výši v roce 1993 (napraveno v novém osobním listu důchodového pojištění ze dne 27. 5. 2019, který se přikládá k tomuto rozhodnutí o námitkách). Podkladem pro zápočet renty v roce 1994 a v roce 1996 je Mzdové dorovnání ze dne 24. 6. 1996, vyhotovené právním nástupcem tehdejšího zaměstnavatele účastníka řízení – SBĚRNÉ SUROVINY, a.s. Brno. V tomto Mzdovém dorovnání právní nástupce tehdejšího zaměstnavatele potvrzuje, že účastníku řízení bylo vyplaceno v době od 5/93 do 5/96 mzdové dorovnání na základě rozhodnutí v soudním řízení, a to za rok 1993 ve výši 2 936 Kč, za rok 1994 ve výši 18 420 Kč, za rok 1995 ve výši 56 664 Kč a za rok 1996 ve výši 40 640 Kč.

31. Při zápočtu renty v letech 1993 až 1995 je nutno vycházet z příslušných ustanovení zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 1995 (dále jen „zákon o sociálním zabezpečení“) a z prováděcí vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 1995.

32. Zákon o sociálním zabezpečení v ust. § 9 odst. 1 písm. d) upravuje, že trvalo-li zaměstnání aspoň rok, započítávají se do něho náhradní doby – doba nezaměstnanosti.

33. Prováděcí vyhláška k uvedenému zákonu v ust. § 11 odst. 2 písm. d) upravuje, že hrubými výdělky jsou též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání).

34. Dále prováděcí vyhláška k uvedenému zákonu v ust. § 12 odst. 7 písm. a) stanoví, že z kalendářního roku se vylučují náhradní doby s tím, že jestliže po celý kalendářní rok trvaly tyto doby a byly vyloučeny, nepovažuje se tento rok za kalendářní rok s výdělky.

35. S ohledem na uvedené citace zejména prováděcí vyhlášky k zákonu o sociálním zabezpečení ČSSZ rentu ve výši 2 936 Kč za rok 1993 a rentu ve výši 56 664 Kč za rok 1995 do procentní výměry starobního důchodu před dosažením důchodového věku nezapočítala proto, že v roce 1993 byla započítána vyloučená doba v počtu 275 dnů a v roce 1995 byla započítána vyloučená doba v počtu 365 dnů. Započítaná vyloučená doba tak neumožňuje započítat v roce 1993 a v roce 1995 ještě rentu, neboť tyto kalendářní roky se nepovažují za kalendářní roky s výdělkem (výdělkem je právě renta). Příznivější situace je v roce 1994, protože lze rentu započítat, i byť ve snížené výši z důvodu zápočtu vyloučené doby (doba nezaměstnanosti v počtu 209 dnů). V takovém případě se nejprve vypočítá denina (výše renty připadající na jeden den) takto: 18 420 Kč děleno 365 rovná se 50,4657 Kč. Dále se počítá počet dnů v kalendářním roce, které nejsou kryty vyloučenou dobou takto: 365 minus 209 rovná se 156 dnů. Nakonec se násobí vypočítaná denina renty počtem dnů nekrytých vyloučenou dobou takto: 50,4657 x 156 dnů rovná se po zaokrouhlení 7 873 Kč. Snížená částka renty ve výši 7 873 Kč v roce 1994 byla do procentní výměry starobního důchodu před dosažením důchodového věku započítána, jakožto i renta za rok 1996 v plné výši 40 640 Kč.

36. Ke zbývajícím rokům, ve kterých účastníku řízení zřejmě byla vyplácena renta, tedy v letech 1997 až 2008, ČSSZ v rámci tohoto námitkového řízení konstatuje následující skutečnosti. Náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti zřejmě vyplacené za roky 1997 až 2008 právními nástupci tehdejšího zaměstnavatele účastníka řízení nelze pouze podle předložených výpisů z účtu účastníka řízení a dále uvedených dokumentů hodnotit.

37. Poskytnutá náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (dále jen „renta“) lze pro důchodové účely započítat pouze za předpokladu, že budou potvrzeny na předepsaném tiskopisu zaměstnavatelem účastníka řízení, resp. jejich právními nástupci jednotlivě za každý kalendářní rok a pouze vyplacené podle příslušných ustanovení zákoníku práce z titulu utrpěného pracovního úrazu dne 4. 2. 1992.

38. Jak je konstatováno již výše, ČSSZ v rámci tohoto námitkového řízení se snažila došetřit podklady pro požadované potvrzení o vyplacených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle zákoníku práce a kontaktovala zejména telefonicky a naposledy dne 27. 5. 2019 též písemně posledního známého právního nástupce zaměstnavatele účastníka řízení korporaci SCORPIUS CAPITAL, a.s. I s ohledem na neustálé telefonické dotazy účastníka řízení lze konstatovat, že došetřit mzdové listy účastníka řízení za roky 1997 až 2008 a dále za roky 2009 až 2017 se nepodařilo. ČSSZ v rámci tohoto námitkového řízení má k dispozici pouze výpisy z účtu účastníka řízení, ve kterých účastník řízení barevně vyznačil částky nazvané „SPOŘENÍ“ zaslané mu tehdejším zaměstnavatelem – SBĚRN SUROVINY, státní podnik Brno a korporací LAMET, a.s. a dále barevně vyznačené částky nazvané „K převodu na účet“ zaslané mu korporací JET INVESTMENT, a.s.

39. Dále ČSSZ v rámci tohoto námitkového řízení má k dispozici Odškodnění ze dne 14. 6. 1996 vyhotovené právním nástupcem zaměstnavatele SBĚRNÉ SUROVINY, a.s. Brno, z něhož vyplývá mj. výpočet výše renty (náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti) ode dne 1. 6. 1996 ve výši 8 128 Kč měsíčně. Dále ČSSZ v rámci tohoto námitkového řízení má k dispozici tiskopis Potvrzení o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 371 zákoníku práce ze dne 4. 9. 2017, vyplněný ručně s nečitelným podpisem a ručně napsanými slovy ARA CAPITAL, a.s.“, z něhož vyplývá, že doklady od 1. 6. 1996 do roku 2007 se nedochovaly, a že za měsíce leden a únor roku 2008 výše náhrady činí 15 002 Kč. Bohužel ani jeden z těchto podkladů ČSSZ použít nemůže, protože nelze z jiných dokumentů (zejména ze mzdových listů účastníka řízení za roky 1997 až 2008) ověřit relevantnost zapsaných částek renty v daných kalendářních letech. V případě korporace ARA CAPITAL, a.s. nelze též ověřit, která osoba se nečitelně za zaměstnavatele podepsala a že taková osoba byla skutečně oprávněna tiskopis vyplnit a podepsat.

40. Sám účastník řízení doložil OSSZ Žďár nad Sázavou a ČSSZ v Praze následující dokumenty: korespondenci korporace Jet Investment, a. s. ze dne 17. 12. 2008 adresovanou České pojišťovně, a.s., korespondenci České pojišťovny, a.s. ze dne 19. 3. 2008 adresovanou účastníku řízení, korespondence České pojišťovny, a.s. ze dne 13. 10. 2017 adresovanou účastníku řízení, Prohlášení účastníka řízení ze dne 26. 10. 2017. Z těchto dokumentů lze zjistit, že korporace JET INVESTMENT, a.s. k PU č. 2187028 sděluje České pojišťovně, a.s., že v podnikovém archivu nebyly nalezeny mzdové listy účastníka řízení, že ke ztrátě mzdových listů došlo pravděpodobně při opakovaném dokladování výpočtu renty účastníka řízení, která se řeší od roku 1993, následným stěhováním archivu, který byl zčásti zničen při povodních, že byl nalezen znalecký posudek ze dne 30. 4. 1996 zpracovaný znalcem Ing. X. a že byl doložen výpočet odškodnění ze dne 22. 5. 1997. Dále z těchto dokumentů vyplývá, že Česká pojišťovna, a.s. dne 19. 3. 2008 písemně požádala účastníka řízení o doplnění údajů (potvrzení úřadu práce, úpravy částečného invalidního důchodu) a informovala účastníka řízení, že od 1. 3. 2008 byla pověřena korporací JET INVESTMENT, a.s. výplatou jeho renty. Dále z těchto dokumentů vyplývá, že Česká pojišťovna, a.s. potvrzuje, že účastníku řízení vyplácela dle Občanského zákoníku ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorových vozidel (rozumí se z povinného ručení) ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za roky 2008 až 2017 v uvedených částkách. Není proto pravda, jak tvrdí účastník řízení v námitkách, že není zmínka, jestli platby náhrad budou placené dle zákoníku práce nebo dle občanského zákoníku. Přinejmenším od roku 2017 účastník řízení je Českou pojišťovnou, a.s. písemně informován, že rentu mu vyplácela ze zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel, když ho protijedoucí vozidlo dne 4. 2. 1992 zachytilo na komunikaci v obci Jimramov a způsobilo mu zranění páteře a levé nohy. Z Prohlášení účastníka řízení ze dne 26. 10. 2017 pak vyplývá, že účastník řízení trvá na zhodnocení všech výpisů jako náhrady na ztrátě výdělků po pracovním úrazu zaviněným jinou osobou, přitom sám účastník ve svém Prohlášení sděluje, že sháněl originály od podniků Sběrné suroviny, Lamet, Jet Investement, Ara Capital, a že mu bylo sděleno, že se nedochovaly častým stěhováním a při povodních.

41. Dále sám účastník řízení doložil OSSZ Žďár nad Sázavou rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 9 C 123/2010. V tomto soudním řízení byl účastník řízení jako žalobce úspěšný, když korporaci JET INVESTMENT, a.s. jako žalované za vedlejšího účastenství mj. České pojišťovny, a.s. a Kooperativy pojišťovny, a.s. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou uložil povinnost zaplatit účastníku řízení částku ve výši 25 179 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 1. 5. 2008 do 31. 12. 2010 a dále za dobu od 1. 1. 2011 do zaplacení z částky 17 015 Kč s ročním úrokem. Podstatné údaje tento soud konstatoval v odůvodnění tohoto rozsudku, když uvedl, že účastník řízení jako žalobce se domáhal zaplacené žalované částky, neboť mu byla neoprávněně krácena renta o 20 %, dále nebyla odečítána částka 220 Kč od vypláceného částečného invalidního důchodu při výpočtu renty. Uvedený soud vycházel z trestního spisu obžalovaného Jaroslava Martínka, který řídil motorové vozidlo, kterým účastníka řízení dne 4. 2. 1992 zachytil a srazil při pravém okraji vozovky na silnici mezi obcemi Jimramovské Pavlovice a Jimramov. Přitom účastník řízení utrpěl tříštivou zlomeninu 4. bederního obratle a zlomeninu lýtkové kosti vlevo se zanecháním trvalých následků na jeho zdraví. Uvedený soud výslovně konstatoval, že má za to, že zranění účastníka řízení jako žalobce nepochybně bylo pracovním úrazem a jako takové bylo tehdejším zaměstnavatelem (rozumí se SBĚRNÉ SUROVINY, státní podnik Brno) odškodňováno v plné výši. V daném případě se jednalo ve vztahu mezi účastníkem řízení jako žalobcem a jeho tehdejším zaměstnavatelem o objektivní odpovědnost, kdy za škodu odpovídá zaměstnavatel. Nepřicházela v úvahu žádná spoluúčast účastníka řízení jako poškozeného. Ke krácení renty došlo až v roce 2008 ze strany České pojišťovny, a.s., přitom nedošlo ke změně původně zjištěného skutkového stavu. Česká pojišťovna, a.s. v likvidační zprávě ze dne 21. 5. 1997 určila spoluúčast účastníka řízení jako poškozeného na 20 %, přitom v popisu děje pojistné události nebylo žádné spoluzavinění popsáno a toto zjištění České pojišťovny, a.s. bylo v rozporu se závěry policie. Ke krácení vyplácené renty došlo bezdůvodně. V případě částky 220 Kč Česká pojišťovna, a.s. nepoužila extenzivní výklad zákona č. 183/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyplácela účastníku řízení – žalobci nižší rentu, než mu náležela.

42. ČSSZ v rámci tohoto námitkového řízení zjišťovala právní nástupnictví tehdejšího zaměstnavatele účastníka řízení – SBĚRNÉ SUROVINY, státní podnik Brno, provozovna Žďár nad Sázavou, když následně právník vyřizující námitky účastníka řízení se telefonicky snažil došetřit místa archivovaných dokumentů nutných k prokázání, že účastník řízení utrpěl pracovní úraz dne 4. 2. 1992, že tehdejší zaměstnavatel účastníka řízení uznal úraz účastníka řízení za pracovní dle příslušných ustanovení zákoníku práce a že dle příslušných ustanovení zákoníku práce tehdejší zaměstnavatel účastníku řízení vyplácel tzv. rentu, tedy náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Nezbytné dokumenty se v soukromých spisovnách ani v archivech dohledat nepodařilo tak, jak již výše bylo konstatováno. Ostatně o nemožnosti dohledat nezbytné dokumenty se přesvědčil i sám účastník řízení, jak písemně uvedl ve svém Prohlášení ze dne 26. 10. 2007.

43. V roce 1992 tehdejším zaměstnavatelem účastníka řízení byl podnik SBĚRNÉ SUROVINY, státní podnik Brno, provozovna Žďár nad Sázavou tak, jak se uvádí v Hlášení pracovního úrazu ze dne 9. 12. 1992 (tiskopis Úřadu důchodového zabezpečení). V obchodním rejstříku byl dohledán právní nástupce SBĚRNÉ SUROVINY, a.s. Brno, IČ: 499 68 122, se sídlem v Brně, Rooseveltova 6-8 (viz Odškodnění ze dne 14. 6. 1996 a Mzdové dorovnání ze dne 24. 6. 1996), který se přejmenoval na firmu Lamet, a.s. v roce 2001. Firma Lamet, a.s. byla zrušena bez likvidace v roce 2007, když převedla jmění na firmu Jet Investment, a.s., IČ: 255 03 880, se sídlem v Brně, Hlinky 49/126 (viz korespondence ze dne 17. 12. 2008 adresovaná České pojišťovně, a.s. k pojistné události č. 2187028, rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 9 C 123/2010). I firma Jet Investment, a.s. byla zrušena bez likvidace v roce

2016, když převedla jmění na korporaci ARA CAPITAL, a.s., IČ: 292 32 066, se sídlem v Brně, Hlinky 49/126 (viz Potvrzení o vyplacených náhradách ze dne 4. 9. 2017 s nečitelným podpisem a bez další identifikace). Též korporace ARA CAPITAL, a.s., byla zrušena bez likvidace v roce 2017, když převedla jmění na korporaci SCORPIUS CAPITAL, a.s., se sídlem ve Velké nad Veličkou č. p. 890.

44. ČSSZ v rámci tohoto řízení o námitkách závěrem konstatuje, že nelze zohlednit účastníku řízení v rozhodném období pro stanovení osobního vyměřovacího základu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za roky 1997 až 2017 z dále uvedených důvodů. Jednak právní nástupci tehdejšího zaměstnavatele účastníka řízení, tj. korporace Lamet, a.s., Jet Investment, a.s., ARA CAPITAL, a.s. na příslušném tiskopisu nevyplnily vyplacené náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle zákoníku práce (rozumí se tiskopis – Potvrzení o vyplacených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle zákoníku práce) za rok 1997 až 2017. Proto není hodnověrně doloženo, že právní nástupci tehdejšího zaměstnavatele účastníku řízení vyplácely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle zákoníku práce (Korporace ARA CAPITAL, a.s. sice uvedené potvrzení dne 4. 9. 2017 vyplnila, avšak tento tiskopis je opatřen nečitelným podpisem a uvedená korporace se nedá identifikovat). Proto sumy vyplněné v tomto tiskopisu jsou neověřitelné. K prokázání této skutečnosti nestačí tak, jak si neodklonitelně myslí účastník řízení, jím zaslané výpisy z účtu účastníka řízení. Jednak právní nástupci tehdejšího zaměstnavatele účastníka řízení nedoložili mzdové listy či potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za zdaňovací období za roky 1997 až 2017 či jiné obdobné účetní dokumenty, ze kterých by bylo jednoznačně prokazatelné, že náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti byly vyplaceny skutečně podle zákoníku práce a dále jaká právnická osoba a kdy za účastníka řízení odvedla příslušnou daň z příjmu.

45. Proto jen na základě Mzdového dorovnání ze dne 24. 6. 1996 vyhotoveného právním nástupcem tehdejšího zaměstnavatele účastníka řízení – SBĚRNÉ SUROVINY, a.s. Brno a na základě Hlášení pracovního úrazu (tiskopisu Úřadu důchodového zabezpečení) vyplněného dne 9. 12. 1992 tehdejším zaměstnavatelem – SBĚRNÉ SUROVINY, státní podnik Brno, provozovna Žďár nad Sázavou, ČSSZ ve starobním důchodu před dosažením důchodového věku účastníku řízení zohlednila náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v roce 1994 ve snížené výši (vysvětleno výše) a v roce 1996 v plné výši.

46. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v ust. § 16 odst. 3, čtvrtá věta, stanoví, že do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. 12. 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz s odkazem na § 195 a § 206 odst. 2 zákoníku práce. Dle těchto ustanovení zákoníku práce je konstatována objektivní odpovědnost zaměstnavatele za utrpěný pracovní úraz.

47. Pokud je doloženo potvrzení o vyplacených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle příslušného ustanovení občanského zákoníku (nyní zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů), nelze uvedené náhrady při výpočtu starobního důchodu před dosažením důchodového věku účastníku řízení započítat do vyměřovacího základu účastníka řízení (viz korespondence České pojišťovny, a.s. ze dne 13. 10. 2017 adresovaná účastníku řízení).

48. Ostatní dokumenty, které jsou komentovány v odůvodnění tohoto rozhodnutí o námitkách, jsou dokumenty nevěrohodné a nelze je použít jako relevantní podklad pro zápočet náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle zákoníku práce.

49. Zbývá se ještě vyrovnat s korespondencí České pojišťovny, a.s. ze dne 13. 10. 2017 adresované účastníku řízení, ze které jednoznačně vyplývá, že Česká pojišťovna, a.s. účastníku řízení za roky 2008 až 2017 vyplácela náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle občanského zákoníku. Proto se zdá být nepochopitelné, že účastník řízení ve svých námitkách ze dne 5. 2. 2018 uvádí, že v dopisu České pojišťovny, a.s. není žádná zmínka o tom, zda náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti budou placené podle zákoníku práce nebo občanského zákoníku. České pojišťovna, a.s. účastníku řízení od roku 2008 do roku 2017 vyplácela tuto rentu jednoznačně ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorových vozidel, tedy podle občanského zákoníku. Ostatně tuto informaci dostal účastník řízení již v roce 2010 i v rámci soudního řízení, ve kterém byl úspěšný, když vysoudil na právním nástupci tehdejšího zaměstnavatele firmě Jet Investment, a.s. za vedlejšího účastenství České pojišťovny, a.s. částku 25 179 Kč s úrokem z prodlení (viz rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou). Není tedy pravda, že by účastník řízení nevěděl, podle kterého právního předpisu Česká pojišťovna, a.s. přebírá výplatu náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od firmy Jet Investment, a.s. Účastník řízení nejméně od roku 2010 ví, že Česká pojišťovna, a.s. mu vyplácela náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

50. Krajský soud v Brně ve věci pak nařídil jednání na den 26. 2. 2020.

51. U tohoto jednání žalobce uvedl, že trvá na tom, že žaloba je oprávněná, neboť jednoznačně prokázal, a to zejména rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, že v únoru roku 1992 utrpěl pracovní úraz, a že mu byla vyplácena náhrada za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, ať už bývalým zaměstnavatelem nebo jeho nástupci a od roku 2008 Českou pojišťovnou, která plnění převzala. Založil do spisu sdělení České pojišťovny ze dne 19. 3. 2008 a uvedl, že z tohoto sdělení není patrno, že by mu Česká pojišťovna náhradu za ztrátu na výdělku vyplácela podle občanského zákoníku.

52. Pokud jde o uvedené sdělení České pojišťovny, soud zjistil, že bylo žalobci zasláno 19. 3. 2008 Českou pojišťovnou (škodní událost č. 2187028, datum vzniku škodní události 4. 2. 1992, poškozený J. Č., a že pojišťovna sděluje jmenovanému, že vyřizuje výše uvedenou škodní událost, k dokumentaci, kterou má pojišťovna k dispozici, potřebuje doplnit následující údaje (kopie dokladů): „Sdělujeme Vám, že jsme byli od 1. 3. 2008 pověřeni společností JET INVESTMENT, a.s. Hlinky 49/129, Brno výplatou Vaší ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Od tohoto data je třeba, abyste nám zasílal veškeré podklady, které k výplatě potřebujeme. Pokud jste veden na úřadu práce, je třeba, abyste zasílal potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Tento doklad nahrazuje výplatní pásku, proto jeho datum vyhotovení, musí být nejdříve po 25. dni v měsíci, za který rentu požadujete. Pokud byste byl zaměstnán, dokládejte výplatní pásku. Doklady zasílejte a veškeré změny (např. úpravu části invalidního důchodu …).“

53. U tohoto soudního jednání zástupkyně žalované uvedla, že ČSSZ se zcela odvolává na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a písemné vyjádření k žalobě a dodala, že žalovaná nezpochybňuje, že žalobce v únoru roku 1992 utrpěl pracovní úraz. Má však za to, že finanční prostředky, které byly žalobci zasílány až do roku 2017, nelze podřadit pod finanční prostředky, které představují náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, zvláště pak, když z potvrzení České pojišťovny vyplývá, že šlo o plnění podle občanského zákoníku, nikoliv podle zákoníku práce. Z jakého titulu byly finanční prostředky Sběrnými surovinami a jeho právními nástupci a poté Českou pojišťovnou, a.s. vypláceny žalobci, ČSSZ není známo. U tohoto jednání žádný z účastníků provedení dalších důkazů nenavrhl, když žalobce uvedl, že sám vyvíjel maximální snahu, aby vypátral mzdové listy od bývalých zaměstnavatelů, nicméně tyto neexistují, žalobci se nepodařilo už nic ve věci zjistit.

Posouzení věci krajským soudem

54. Žaloba je důvodná.

55. Podle § 16 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. 12. 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání, odkaz na § 195 a § 206 odst. zákoníku práce).

56. Soud po provedeném dokazování podklady založenými v dávkovém spise žalobce a podkladem, který založil u soudního jednání (sdělení České pojišťovny) má soud za prokázané, že žalobci byla vyplácena až do roku 2017 náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a to z titulu utrpěného pracovního úrazu dne 4. 2. 1992 u jeho tehdejšího zaměstnavatele Sběrné suroviny, státní podnik Brno. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané z následujících podkladů:

57. Z rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, č. j. 9 C 123/2010-133 jednoznačně vyplývá, že u tehdejšího zaměstnavatele Sběrné suroviny, státní podnik Brno, žalobce utrpěl pracovní úraz jako řidič dne 4. 2. 1992 na komunikaci obce Jimramov, kdy utrpěl zranění, když na neposypané vozovce jeho nákladní automobil uvázl v kopci, žalobce jako řidič uvízlého vozidla, šel na druhou stranu vozovky pro škváru na podsypání kol a při cestě zpět byl zachycen protijedoucím vozidlem. Ze záznamu o úrazu sepsaným tehdejší zaměstnavatelem dne 6. 2. 1992 vyplývá, že žalobce neporušil žádnou normu ani předpis a úraz byl zaviněn jinou osobou, a to J. M., technikem tehdejších Rozvodných závodů v Novém Městě na Moravě, který řídil služební vozidlo, které žalobce zranilo. Dále vyplývá z rozsudku, že Česká pojišťovna byla pověřena žalovaným (tehdy se jednalo o Jet Investment, a.s.), jak z rozsudku plyne, výplatou jeho renty a tato byla krácena o 20 % z důvodu spoluúčasti na nehodě (což dle rozsudku není důvodné – tedy krácení renty).

58. Z uvedeného rozsudku vyplynulo, že žalobce s krácením renty nesouhlasil, ve věci byl úspěšný a tento rozsudek zcela jednoznačně potvrzuje, že žalobce tedy utrpěl pracovní úraz a byla mu vyplácena z tohoto titulu renta, tedy náhrada mzdy za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

59. Skutečnost, že žalobce utrpěl 4. 2. 1992 pracovní úraz nezpochybňovala ani Česká správa sociálního zabezpečení a navíc, nezpochybňovala ani tu skutečnost, že mu byla vyplácena z titulu pracovního úrazu renta v letech 1993 až 1996, neboť ČSSZ přímo toto uvádí v odůvodnění svého rozhodnutí, přičemž uvádí za kterou tuto dobu a v jaké výši mu byla renta započítána při výpočtu starobního důchodu před dosažením důchodového věku a z jakého podkladu vycházela (jednalo se o mzdové dorovnání ze dne 24. 6. 1996 vyhotovené právním nástupcem tehdejšího zaměstnavatele žalobce Sběrné suroviny, a.s. Brno).

60. Následující období však žalovaná a to až do roku 2017 zpochybňuje, tedy zpochybňuje, že částka, která byla pravidelně každý měsíc žalobci vyplácena, byla náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu, i když v odůvodnění svého rozhodnutí uvádí, že vyplacené částky v letech 1997 až 2008 byla zřejmě vyplácena renta žalobci právními nástupci tehdejšího zaměstnavatele účastníka řízení, ovšem toto nelze postavit najisto pouze podle předložených výpisů z účtu účastníka řízení a dále uvedených dokumentů hodnotit.

61. S tímto stanoviskem se však Krajský soud v Brně neztotožňuje. Je sice pravdou, že vyplacené částky (renta) nebyly potvrzeny na předepsaném tiskopisu zaměstnavatelem žalobce, resp. jejich právními nástupci jednotlivě za každý kalendářní rok a nedochovaly se ani žádné mzdové listy, z nichž by se daly tyto skutečnosti, tedy vyplácená renta, postavit najisto, nicméně ze všech ostatních podkladů se dají tyto skutečnosti, tedy to, že žalobci byla renta po skončení pracovní neschopnosti vyplácena jak Sběrnými surovinami, státní podnik Brno, následně akciová společnost a potom dalšími právními nástupci logicky postavit na jisto.

62. Soud tyto skutečnosti dovozuje z následujících důkazů. Jednoznačně je postaveno najisto ze shodného tvrzení jak žalobce, tak žalované, ale zejména z rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, že žalobce utrpěl 4. 2. 1992 pracovní úraz, kdy bylo jednoznačně uznáno, že na tomto nenese žalobce žádnou spoluúčast a že mu začala být vyplácena ze strany tehdejšího zaměstnavatele renta a to již od roku 1993, jak přímo uvádí v odůvodnění svého rozhodnutí Česká správa sociálního zabezpečení, když uvádí vyplácení renty ve stanovených částkách za rok 1993 do roku 1996.

63. Tuto rentu, jak sama žalovaná uvedla v odůvodnění rozhodnutí, také započítala při výpočtu starobního důchodu žalobci. Soud uvádí, že je jednoznačné, že náhrada za ztrátu na výdělku z titulu utrpěného pracovního úrazu po skončení pracovní neschopnosti byla žalobci vyplácena i dále, a to v letech 1997 až do roku 2017 a vyplývá to z následujících podkladů.

64. Jednak už přímo z rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, kdy se žalobce soudil o náhradu mzdy po skončení pracovní neschopnosti, vyplývá, že renta v plné výši měla být žalobci vyplácena za období od 1. 5. 2008, tehdy společností Jet Investment, a.s., kdy vyplácenou rentu Česká pojišťovna, a.s., pojišťovna Kooperativa, a.s. krátily, neboť si věc vyložily tak, že žalobce měl spoluúčast na uvedeném pracovním úrazu 20 %. Soud však dospěl k opačnému závěru, tedy ztotožnil se se stanoviskem žalobce, že zde žádná spoluúčast žalobce nebyla. Z tohoto rozsudku č. j. 9 C 123/2010-133 tedy vyplývá, že v letech 2008 (od 1. 5. do 1. 5. 2011) byla žalobci vyplácena (sice zkráceně, což bylo neoprávněné) náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti, takže je zcela evidentní, že v tomto období žalobce pobíral náhradu mzdy po skončení pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu od nástupce Sběrných surovin, společnosti Jet Investment, a.s. a vyplývá to také z výpisů z účtu na jméno J. Č., které tento doložil již do dávkového spisu České správě sociálního zabezpečení, ale také soudu spolu s podáním žaloby.

65. To, že Sběrné suroviny, a.s. odškodňovaly pracovní úraz žalobce, tedy že mu poskytovaly náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, vyplývá i ze znaleckého posudku ze dne 30. 4. 1996, kterou si nechaly vypracovat Sběrné suroviny, a.s. Brno Rooseveltova 6/8, kdy tento posudek vypracoval znalec z oboru ekonomika Ing. J. Ch.. a v závěru posudku uvedl, že dle platných předpisů měly činit náhrady za ztrátu na výdělku žalobce v jednotlivých letech, a to v letech 1992 až 2005 částky, které v posudku uvedl, přičemž pak uvedl, že od 1. 1. 1996 je třeba použít vypočítaný průměrný čistý měsíční výdělek ve výši 8 128 Kč. Při této výplatě je třeba respektovat zákon o daních z příjmu a tuto částku povýšit o 20 % hodnoty, která představuje měsíční zálohovou výši. Celková vypočítaná náhrada je tedy stanovena v úrovni 9 754 Kč, tj. úroveň daňového základu. Dále pak v úplném závěru uvedeno, že pokud bude J. Č. někde zaměstnán v pracovním poměru, musí hlásit svému předchozímu zaměstnavateli Sběrným surovinám výši obdržené mzdy, aby se mohla korigovat vyplácená náhrada mzdy.

66. I z tohoto vyplývá, že Sběrné suroviny žalobci měly zájem vyplácet a vyplácely odškodnění pracovního úrazu, čili rentu, k čemuž si nechaly zpracovat i odborný posudek znalcem z oboru ekonomiky.

67. Pokud jde o žalobce, ten jak soud již uvedl, založil do spisu výpisy z účtů znějící na jeho jméno, kam mu docházely pravidelně měsíčně částky, jednak nejprve od Sběrných surovin, poté od nástupnické organizace Lamet, a.s., následně od společnosti Jet Investment, a.s., kdy tyto organizace zasílaly žalobci každý měsíc finanční částku, po celé roky a není dle názoru soudu rozhodné, zda tato částka ve výpisu z účtu je bankou označena „spoření/mzda“, nebo pouze „spoření“, nebo „úhrada z jiné banky“.

68. Soud má z toho, co uvedl shora za najisto postaveno, že se jednalo po celou dobu, kdy jsou výpisy předkládány, o náhradu mzdy za ztrátu výdělku po skočení pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu žalobce, když nebyl žádný jiný důvod, aby Sběrné suroviny, natož pak další nástupnické organizace zasílaly bez právního důvodu žalobci každý měsíc určenou finanční částku, pokud by se nemělo jednat o rentu, neboť žalobce po utrpěném pracovním úrazu již u žádné z těchto organizací nikdy nepracoval. Finanční částky, které představují výši renty, tedy vyplývají jednoznačně z výpisů z účtů na jméno žalobce, který tyto doložil již ve správním řízení a je z nich tedy jednoznačně patrno, o jakou finanční částku se každý měsíc jedná a od které organizace je zasílána.

69. Soud tedy uvádí, že jak z citovaného rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, tak ze znaleckého posudku znalce Ing. J. Ch. z 30. 4. 1996, tak ze všech doložených výpisů účtu žalobce má za jednoznačně postaveno najisto, že zasílané finanční částky byly náhrady mzdy za ztrátu na výdělku žalobce z titulu utrpěného pracovního úrazu.

70. Od roku 2008 pak žalobci náhradu za ztrátu na výdělku vyplácela České pojišťovna, jak vyplývá z jejího podání žalobci ze dne 13. 10. 2017, kdy Česká pojišťovna žalobci sděluje, že potvrzuje, že Česká pojišťovna, a.s. žalobci vyplácela dle občanského zákoníku (nikoliv dle § 271b zákoníku práce) ze zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to za roky 2008 až 2017 v částkách, které jsou v tomto přípise uvedeny (uvedený doklad je založen v dávkovém spise).

71. Z podkladu, který je rovněž založen v dávkovém spise a který předložil u soudního jednání rovněž žalobce, v podkladě z 19. 3. 2008 nazvaném Žádost o doplnění údajů je uvedeno, že Česká pojišťovna, a.s. je od 1. 3. 2008 je pověřená společností JET INVESTMENT, a.s., Hlinky 49/129, Brno výplatou žalobcovy ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

72. Z uvedeného dokladu je jednoznačně podáno, že Česká pojišťovna, a.s. vyplácí od 1. 3. 2008 výplatu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti žalobci na základě pověření společnosti JET INVESTMENT, a.s. Hlinky.

73. Je tedy jednoznačné, že se jedná o výplatu náhrady mzdy za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdy tuto náhradu má společnost Jet Investment, tedy právní nástupce společnosti Lamet (ta nástupcem Sběrné suroviny) vyplácet na základě pracovněprávních předpisů a pokud jde o vztah mezi Českou pojišťovnou, a.s. a společností Jet Investment, a.s., v tomto případě se jedná o vztah občanskoprávní na základě uzavřené smlouvy mezi Jet Investment, a.s. a Českou pojišťovnou, a.s. Toto však není v daném případě pro rozhodnutí věci podstatné, podstatné je, že společnost Jet Investment, a.s. vyplácela náhradu mzdy za ztrátu na výdělku, resp. má i do budoucna (rok 2008 a násl.) náhradu za ztrátu na výdělku vyplácet na základě předpisů pracovně právních.

74. Z provedeného dokazování tedy má soud za prokázáné, že žalobci byla od roku 1993 až do roku 2017 vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku v důsledku utrpěného pracovního úrazu a vyplácené částky, jejíž výše se dá zjistit z výpisů z účtů žalobce vedeného u České spořitelny, a.s. a potvrzení České pojišťovny, a.s. započítat při výpočtu starobního důchodu žalobce podle § 16 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

75. Protože tak Česká správa sociálního zabezpečení dosud neučinila, soud její rozhodnutí ze dne 28. 5. 2019 zrušil a věc žalované vrací k dalšímu řízení s tím, že žalovaná je vázána dle § 78 odst. 5 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) právním názorem soudu v tom, že vyplacené částky náhrady za ztrátu na výdělku zasílané žalobci společností Sběrné suroviny a jejími právními nástupci Lamet, a.s., Jet Investment, a.s., Ara Capital je povinna započítat do vyměřovacího základu a to ať už byly vypláceny přímo uvedenými společnostmi, nebo na základě jejich pokynu, v důsledku uzavřené smlouvy s Českou pojišťovnou, a.s., a to v období, ve kterém nebyly započítány, až do skončení výplaty v roce 2017, přičemž soud trvá na tom, že vyplacené částky se dají zcela jednoznačně zjistit ať už z výpisů z účtů České spořitelny, a.s. znějící na jméno žalobce či potvrzení České pojišťovny, a.s.

76. Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení dle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce však žádné náklady řízení nežádal, proto mu nebyly přiznány.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno dne 4. března 2020

JUDr. Jana Kubenová, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: B. Z.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru