Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

41 A 87/2013 - 29Rozsudek KSBR ze dne 20.08.2014

Prejudikatura

8 As 82/2010 - 55


přidejte vlastní popisek

41A 87/2013 – 29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce J.D. , nar. …., bytem …, proti žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2013, sp. zn. …,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včas podanou žalobou žalobce napadal rozhodnutí vydané Krajským úřadem kraje Vysočina dne 16. 10. 2013 pod sp. zn. …, č. j. …, kdy tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Velké Meziříčí, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 30. 11. 2012, vydané 4. 12. 2012 pod č. j.: …

Městský úřad Velké Meziříčí, odbor dopravy a silničního hospodářství žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 125 c) odst. 1 písm. f) bod 7 zákona o silničním provoz, porušením § 17 odst. 5 písm. c) zákona o silničním provozu. Správní orgán I. stupně vzal za prokázané, že obviněný z přestupku (žalobce) dne 31. 10. 2012 v 11:25 hod na silnici II. třídy č. 602 z obce … ve směru na …, řídil osobní vozidlo …, r.z. … a při počátku úkonů předjíždění pomaleji jedoucího nákladního vozidla ohrozil protijedoucího řidiče J.Č., jedoucího s dodávkovým vozidlem …, r.z. …, do kterého levou boční částí vozidla … narazil a tím bylo vozidlo … odhozeno na kovová svodidla. Za spáchaný přestupek správní orgán I. stupně uložil obviněnému dle ust. § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o přestupcích“), v souladu s ust. § 125 c) odst. 4 písm. d) zákona o silničním provozu sankci pokuty ve výši … Kč a dle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích v souladu s ust. § 125 c) odst. 5 zákona o silničním provozu sankci zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 10 měsíců, počíná je dnem nabytí právní moci napadeného rozhodnutí.

Žalobce žalobou napadá rozhodnutí správního orgánu v celém rozsahu a žádal zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného a také zrušení rozhodnutí vydané Městským úřadem Velké Meziříčí.

Žalobce totiž nesouhlasí s tím, že řidič vozidla … před nehodou snižoval rychlost a jel uvážlivě. Soudě podle brzdných čar, které vozidlo …zanechalo na vozovce (viz. foto policie). Dále jsou tu další dva faktory jeho brždění, kdy narazil svoji přední částí do boční části vozidla … a následně do svodidel, za kterými se mu podařilo asi po 20 m vozidlo … zastavit. Dále nesouhlasí, že je vozovka a krajnice ve špatném stavu. Z fotodokumentace je patrné, kde k nárazu došlo a kolik vozovky zbývá do brzdných čar ke krajnici z pohledu vozidla …. S tvrzením, že vozidlo jelo po pravé krajnici, jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, nemůže žalobce souhlasit. K mnohem závažnějším následkům dopravní nehody nedošlo jen díky tomu, že s vozidlem … okamžitě uhnul vozidlu .., ale díky malé rychlosti … se vozidlo nestačilo zařadit celé zpět do svého jízdného pruhu. Proto …, který intenzivně brzdil a tím pádem nemohl manévrovat, narazil svou přední částí do boční částí Fiatu a byl odhozen na svodidla. Z uvedených důvodů a pro uložený zákaz řízení motorových vozidel po dobu 10 měsíců, je rozhodnutí žalovaného pro žalobce likvidační. Žalobce toto uvádí z důvodu, že je vázán hypotečním úvěrem na stavbu rodinného domu (viz. potvrzení o hypotečním úvěru). Potvrzením z živnostenského úřadu (doklad přikládá), kdy na základě výpisu z živnostenského rejstříku vykonává koncesovanou živnost – silniční motorová doprava, vznik oprávnění 25. 2. 1998, ohlašovací řemeslná a volná živnost, vznik oprávnění 15. 2. 2010. Přerušení živnosti od 8. 7. 2013, kterou žalobce obnoví ke dni 1. 11. 2013. Proto žádá o zrušení rozhodnutí, které zakládá odebrání řidičského oprávnění, které by žalobci omezilo vykonávání živnosti, a tím by se žalobci snížil měsíční příjem po dobu odebrání řidičského oprávnění. Žalobce svým příjmem přispívá do společné domácnosti, ve které s ním žijí dvě děti (5 a 7 let) a manželka. To by mohlo ohrozit chod domácnosti a splácení hypotečního úvěru. Žalobce se nebrání sankci pokuty ve výši … Kč.

Vzhledem ke shora uvedenému navrhoval, aby soud zrušil obě rozhodnutí, a to jak prvostupňového správního orgánu, tak žalovaného a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce pak zaslal do spisu podání, doručené Krajskému soudu 20. 11. 2013, kdy uvedl, že si je vědom svého pochybení, ke kterému došlo 31. 10. 2012, při kterém způsobil materiální škodu. V žádném případě jeho chování nebylo úmyslné a vzniklé situace je mu upřímně líto. Dovolil si požádat o shovívavost při řešení jeho situace a znovu poukázal na to, že je živitelem rodiny s dvěma malými dětmi, splácí hypotéku. Vede řádný život. V případě odebrání řidičského průkazu by nemohl vykonávat živnost a zabezpečit tak život rodiny. Je si zároveň vědom následků a rád odčiní svůj trest jiným způsobem, než odnětím řidičského oprávnění.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že námitky, které žalobce uvádí ve své žalobě, se svým obsahem shodují s námitkami, které žalobce již uplatnil v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně a se kterými se žalovaný řádně vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které proto odkazuje. Z podání žalobce, které bylo Krajskému soudu v Brně doručeno ostatně vyplývá, že si je žalobce svého protiprávního jednání, které bylo předmětem řízení, jež předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, plně vědom. Žalovaný je přesvědčen, že žaloba není důvodná a navrhoval proto její zamítnutí.

Z připojeného správního spisu bylo zjištěno, že MěÚ Velké Meziříčí, odbor dopravy a silničního hospodářství zahájil řízení a předvolal žalobce (obviněného z přestupku) k nařízenému jednání na den 29. 11. 2012. U tohoto jednání k uvedenému přestupku žalobce uvedl, že 31. 10. 2012 jel do Velkého Meziříčí, trasu velmi dobře zná. Na silnici č. .. ještě v obci před mírnou zatáčkou dojel kamion, který jel odhadem pod 40 km/hod. Jak za ním jel, sledoval z pravé strany vedle kamionu, zda něco nejede proti nim a nic neviděl. Kamion stále nezrychloval a jel svou rychlostí, žalobce se domníval, že asi bude v kopci odbočovat do …. Z toho důvodu levou částí svého vozidla … najel do levého jízdního pruhu, ale hned v té chvíli uviděl proti sobě jet vozidlo …. Už se nestačil vrátit zpět do pravého jízdného pruhu na silnici a levou boční částí vozidla se srazil s protijedoucím vozidlem … Poté bylo toto vozidlo odhozeno na levá svodidla při pohledu z jeho strany. Kamion jel dál, on i řidič … zastavily. Na místo pak zavolal policii i záchranku nějaký řidič, který tam dojel od …. Za vozidlem … jej neviděl přijíždět, takže tam dojel asi hned poté. K věci uvedl, že kamion nepředjížděl, jen vyjel částí vozidla do protisměru, aby se podíval, zda může předjíždět. Poté, co takto vyjel levou stranou vozidla do protisměru, zaregistroval vozidlo … asi na 5 metrů. Vozidlo strhával zpět do svého jízdního pruhu, protijedoucí řidič začal prudce brzdit. Na dotaz, zda dal znamení o změně směru jízdy uvedl, že si to již přesně nepamatuje, ale když mění směr jízdy, tak znamená dává. Dopravní nehodu prošetřila policie, oba řidiči k ní podali na místě vysvětlení. Závěrem uvedl, že byl seznámen se všemi podklady pro vydání rozhodnutí, je si vědom svého protiprávního jednání, kterého v současné době hluboce lituje a žádné důkazy nenavrhoval, neboť dle jeho názoru je vše dostatečně prokázáno.

30. 11. 2012 pod č. j. … vydal MěÚ Velké Meziříčí rozhodnutí, kterým uznal žalobce vinným tím, že dne 31. 10. 2012 ve 12:25 hod na silnici II. třídy č… z obce … ve směru na …, … řídil osobní automobil …, r. z. … a při počátku úkonu předjíždění pomaleji jedoucího nákladního vozidla ohrozil protijedoucího řidiče J. Č. jedoucího s dodávkovým vozidlem … ., r. z. .., do kterého levou boční částí vozidla … narazil a tím bylo vozidlo … odhozeno na kovová svodidla, tedy svým jednáním porušil ust. § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Tím spáchal přestupek podle ust. § 125 c) odst. 1 písm. f) bod 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a proto je uložena podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ust. § 125 c) odst. 4 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, sankce ve formě pokuty ve výši … Kč a podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích v souladu s ust. § 125c) odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., sankce ve formě zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 10 měsíců (počínaje dnem nabytí právní moci rozhodnutí).

Současně byl zavázán k povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. V odůvodnění rozhodnutí pak uvedeno, že přestupkové jednání žalobce je dostatečně zadokumentováno v přestupkovém spisu týkající se uvedené dopravní nehody. Závěr skutkového děje byl vyhodnocen zejména ze stupně a míst poškození jednotlivých vozidel, z ohledání místa dopravní nehody a pořízené fotodokumentace, jakož i z jednotlivých podání vysvětlení. Dále je děj vyhodnocen i z výsledku ústního jednání a je bezpečně prokázáno spáchání předmětného přestupku. V odůvodnění rozhodnutí je pak odcitována i výpověď samotného žalobce, tedy skutečnosti, které uvedl u ústního projednání přestupku a dále je konstatováno, že při rozhodování o druhu a výši uložené sankce správní orgán vycházel ze skutečnosti, že řidič se dopustil přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, při kterém došlo k dopravní nehodě. Jen vlivem několika dalších faktorů spácháním přestupku nedošlo k mnohem závažnějším následkům dopravní nehody. Na základě výpovědi obviněného při ústním jednání je zjištěno, že řidič nákladního vozidla, který se rozhodl obviněný předjet, jel pomalou rychlostí, proto patrně obviněný neměl výrazně vyšší rychlost v počátku předjížděcího úkonu. Dalším faktorem relativně menších následků dopravní nehody byla i uvážlivá jízda protijedoucího řidiče Č., který patrně před začátkem obce už před nehodou postupně snižoval rychlost jízdy. Také on byl překvapen, když se zpoza kamionu zcela náhle objevilo osobní vozidlo …. Snažil se prudkým bržděním snížit rychlost svého vozidla. Srážce zabránit ale nedokázal. Vozidlo … bylo po nárazu …odhozeno pravou částí na boční kovová svodidla. Z pořízené fotodokumentace je zcela zjevné, že řidič … jel v pravém jízdním pruhu ve směru k obci …, a to při pravém jízdním pruhu, také výrazné brzdné stopy se mírně stáčejí vpravo blíže ke krajnici už od počátku intenzivního brždění. K samotné srážce vozidel došlo jednoznačně v jízdním pruhu jízdy vozidla Peugeot, a to ještě v jeho pravé části, což je dokumentováno pořízenou fotodokumentací, kde jsou zřetelně i vidět stopy na vozovce, dále náčrtkem. Komunikace je zde široká 6,4 m. Krajnice vpravo ve směru jízdy … je zde široká 0,4 m oddělená od vozovky velmi špatně viditelnou vodící čarou. Povrch vozovky je tvořen živicí, nepravidelně pokryt prasklinami a výtluky, kde některé jsou opraveny. V době ohledání místa policií byl povrh suchý, bylo denní světlo, polojasno, teplota asi 3 stupně °C, slunce svítilo zleva, tedy bez možnosti oslnění řidičů. Při nehodě došlo k jednorázovému ošetření řidiče Č., bez následné hospitalizace. Na vozidle … došlo k poškození minimálně obou předních světel plus směrovky, předního nárazníku, pravého i levého předního nárazníku, pravých i levých předních dveří, levého zadního sloupku, levého zpětného zrcátka, krytu levého předního kola. Policií odhadnutá škoda vzhledem ke stáří vozidla byla odhadnuta na … Kč. Na vozidle … došlo k poškození levého předního a zadního blatníku, levých předních dveří, levého zpětného zrcátka, levého předního sloupku. Policií odhadnutá škoda vzhledem ke stáří vozidla byla odhadnuta na částku … Kč. Škoda na kovových svodidlech byla odhadnuta na částku … Kč.

Technická závada nebyla po dopravní nehodě uplatňována, alkohol byl u obou řidičů vyloučen.

Vyhodnocením karty žalobce je zjištěno, že má aktuální stav trestních bodů 6 a má zaznamenáno celkem 11 záznamů o přestupcích, z toho je jich 10 od roku 2005. 3x mu byl stanoven trest zákazu řízení motorových vozidel. Jen v roce 2011 mu byl stanoven tento trest od 19. 7. 2011 na dobu 6 měsíců a pak opětovně od 12. 11. 2011 na dobu 12 měsíců. Řidičský průkaz byl vrácen dne 14. 5. 2012. Souběžně s uloženými zákazy řízení byly uloženy řidiči citelné pokuty. V souladu s ust. § 12 odst. 1 zákona o přestupcích a po zvážení všech okolností, kdy obviněný z přestupku při počátku předjížděcího úkonu závažným způsobem ohrozil protijedoucího řidiče, čímž poté způsobil dopravní nehodu, volil správní orgán sankci pokuty v horní polovině zákonné sazby, která je od … Kč do … Kč z důvodu, že došlo nejen k ohrožení protijedoucího řidiče, ale též k dopravní nehodě. Dále uložil zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel mírně nad polovinu zákonem stanoveného rozpětí od 6 – 12 měsíců. Takto uloženou sankci považuje za odůvodněnou, přiměřenou a v plné míře respektující ust. § 12 zákona o přestupcích.

Proti uvedenému rozhodnutí žalobce podal odvolání, v němž uváděl, stejné skutečnosti jako v později podané žalobě a v závěru odvolání uvedl, že z důvodů pokuty ve výši … Kč a zákazu řízení motorových vozidel po dobu 10 měsíců je toto pro něho likvidační. Proto žádal správní orgány, aby celou situaci žalovaný přehodnotil a své rozhodnutí změnil.

Pokud jde o rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2013, z rozhodnutí z výroku i odůvodnění vyplývá, že v rozhodnutí se ztotožnil se stanoviskem prvostupňového správního orgánu, dospěl k závěru, že byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti v souladu s ust. § 3 správního řádu, a že správní orgán také postupoval v souladu s ust. § 50 odst. 3 správního řádu, tedy tak, že zjistil všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Uvedeno v odůvodnění rozhodnutí, že je nepochybné, že obviněný se rozhodl na předmětném místě pozemní komunikace předjet podle jeho názoru pomaleji jedoucí nákladní vozidlo a za tímto účelem jako řidič osobního vozidla vybočil ze svého směru jízdy do protisměrné části pozemní komunikace. Jednání obviněného bylo jednoznačně počátečním úkonem předjíždění ve smyslu ust. § 17 zákona o silničním provozu. Obviněný svým jednáním při předjíždění přímo ohrozil protijedoucího řidiče J. Č. a v přímé příčinné souvislosti s jeho protiprávním jednáním došlo k dopravní nehodě (poškození vozidla řízeného obviněným, vozidla řidiče Č. a poškození silničního svodidla), přičemž zavinění vzniku dopravní nehody je v plném rozsahu přičitatelné protiprávnímu jednání obviněného, které bylo jedinou příčinou vzniku dopravní nehody. Podle materiálních stop na vozovce (smykové a jízdní stopy vozidla řidiče Č.) je nepochybné, že J. Č. řídil vozidlo ve svém jízdním pruhu, na ohrožení ze strany obviněného reagoval správně brzděním a po střetu s vozidlem řízeným obviněném ve svém jízdním pruhu bylo jeho vozidlo odmrštěno na silniční svodidlo. Z výše uvedeného popisu jednání J. Č. je jednoznačné, že se aktivně snažil střetu s vozidlem řízeným obviněným ve svém jízdním pruhu vyhnout. Odvolací orgán pak uvedl, že se ztotožňuje se závěrem správního orgánu I. stupně, že řidič Č. jel uvážlivě a s úvahou správního orgánu I. stupně, že patrně i snižoval rychlost. Odvolací správní orgán, jak uvedl, se nemůže na základě provedeného dokazování a zjištěných materiálních stop na vozovce, vozidlech a silničních svodidlech ztotožnit s konstrukcí průběhu nehodového děje, jak ji namítá obviněný. Je zcela průkazné, že vozidlo se střetlo v jízdním pruhu řidiče Č., tj. v protisměrném jízdním pruhu z pohledu obviněného. Důvodem střetu obou vozidel bylo nerespektování ust. § 17 odst. 5 písm. c) zákona o silničním provozu ze strany obviněného, který na velmi krátkou vzdálenost přímo ohrozil protijedoucího řidiče Č. vyjetím do protisměrné části vozovky při předjíždění nákladního vozidla. Konstrukce obviněného, že řidič Č. narazil svým vozidlem do vozidla řízeného obviněným je mylná, protože naopak obviněný vybočil do protisměrné části pozemní komunikace, ohrozil řidiče Č. a v důsledku tohoto ohrožení i přes reakce obou řidičů došlo k bočnímu střetu jím řízeného vozidla s vozidlem J. Č..

K otázce určení druhu a výměr uložených sankcí žalovaný konstatoval, že správní orgán I. stupně řádně a obsáhle v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyhodnotil kritéria pro ukládání sankcí stanovená v ust. § 12 odst. 1 zákona o přestupcích. Odůvodnění je komplexní a ze strany správního orgánu nedošlo k překročení mezí správního uvážení. Odvolací orgán se plně ztotožňuje s vyhodnocením demonstrativně stanovených kritérií dle ust. § 12 odst. 1 zákona o přestupcích a s druhy a výměrami uložených sankcí. Zdůraznil, že ve výměrách sankcí se mimo jiné odráží skutečnost, že obviněný předjížděl vozidlo v případě, kdy je to obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, ale navíc tímto jednáním způsobil dopravní nehodu jako závažný následek, při které došlo k poškození obou vozidel a silničních svodidel. Je nutné si uvědomit, že páchání protiprávních jednání sebou nese i právní důsledky takového jednání v podobě zákonem stanovených sankcí, které je obviněný povinen strpět a řádně vykonat či uhradit.

Skutková zjištění a právní posouzení soudem

Žaloba není důvodná.

Podle § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., řidič nesmí předjíždět, jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích.

Podle § 125 c) odst. 1 písm. f) bod 7 fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla předjíždí vozidlo v případech, kdy je to obecnou, místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno.

Krajský soud v Brně dospěl po provedeném dokazování připojeným správním spisem, jehož součástí je i spis policie k naprosto stejným závěrům jako správní orgány obou stupňů, navíc pak samotný žalobce v průběhu řízení o projednání přestupku připustil, že předmětnou dopravní nehodu zavinil on, když jeho snahou bylo v mírně levotočivé zatáčce předjet pomalu jedoucí kamion před ním, se svým vozidlem … Mírně proto najel do levého jízdního pruhu za účelem, aby se přesvědčil, zda v protisměru nic nejede a prováděl předjetí kamionu. Při tomto úkonu, jak sám uvedl, uviděl na poslední chvíli, na vzdálenost asi 5 m, protijedoucí vozidlo. Do tohoto vozidla levým bokem svého vozidla narazil tak, že toto bylo odhozeno na kovová svodidla vpravo v jeho směru jízdy. Uvedl, že v době dopravní nehody se nacházel ještě za kamionem, proto se snažil strhnout řízení zpět do pravého jízdního pruhu, což se mu však zcela nepodařilo. Uvedl, že si je vědom, že porušil předpis a že je viníkem uvedené dopravní nehody.

Soud má za to, že to, že předmětnou dopravní nehodu zavinil žalobce. Vyplývá to nejenom z jeho účastnické výpovědi u správního řízení, ale zejména z podkladů, které jsou založeny v policejním spise, který je součástí správního spisu.

Nakonec i v podané žalobě a v jejím doplňku ze 3. 12. 2013 žalobce soudu sdělil, že si je vědom zavinění dopravní nehody, když jeho chování však nebylo úmyslné.

Důvodem podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného, ale i odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí byla pouze ta skutečnost, že žalobce souhlasil s uložením sankce, a to pokuty ve výši … Kč, nesouhlasil však se zákazem řízení motorových vozidel na dobu 10 měsíců, a to proto, že je osobou samostatně výdělečně činnou, kvůli předmětu své podnikatelské činnosti auto potřebuje, splácí hypotéku na dům a má dvě nezletilé děti, které vyživuje a v případě, že by byl stanoven zákaz činnosti, řízení motorových vozidel na 10 měsíců, by to výrazně ohrozilo jeho podnikatelskou činnost.

Krajský soud v Brně se však s výší uložené pokuty ve výši … Kč i se zákazem spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 10 měsíců zcela ztotožňuje s rozhodnutím žalovaného a předtím rozhodnutím prvostupňového správního orgánu, když správní orgán postupoval zcela v souladu se zákonem, neboť podle § 125 c) odst. 4 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., se v případě spáchání přestupku podle § 125 c) odst. 1 písm. f) bod 7 uloží pokuta od … Kč a podle § 125 c) odst. 5 se za přestupek dle § 125 c) odst. 1 písm. f) bod 7 uloží zákaz činnosti od 6 měsíců do 1 roku.

V daném případě, za uvedené přestupkové jednání zákon tedy stanoví uložení sankce, a to pokuty v rozmezí … až … Kč a zákaz řízení motorových vozidel na dobu od 6 měsíců do 1 roku.

Podle § 12 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, okolnostem, za nich byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení.

Z rozhodnutí správního orgánu I. stupně i žalovaného vyplývá, že přesně v souladu s ust. § 12 odst. 1 při ukládání druhu a výše sankcí správní orgány postupovaly, správní orgán I. stupně velmi podrobně zdůvodnil, proč byla uložena peněžitá pokuta i jeho výše, i zákaz řízení motorových vozidel na uvedenou dobu, přičemž v případě žalobce se jednalo o závažné přestupkové jednání, kdy nezodpovědným způsobem jízdy způsobil škodu na majetku jak řidiče Č., tak na svém vozidle a dále způsobil škodu na svodidlech a soud se ztotožňuje s tím, že bylo pouze otázkou náhody, že nedošlo ke škodě na zdraví samotného žalobce nebo řidiče ve vozidle v protisměrném jízdním pruhu.

Při ukládání výše sankce ať již peněžité nebo zákazu řízení motorových vozidel bylo také nutno přihlédnout, k tomu, že žalobce se dopustil již celkem 11-ti přestupků při řízení vozidla, tedy že se nejedná o řidiče, který by se při řízení motorového vozidla chová zodpovědně a proto s výší uložené sankce, a to jak pokuty, tak také zákazu řízení motorových vozidel na dobu 10 měsíců soud souhlasí, neboť v daném případě je možno sankci zákazu řízení motorového vozidla uložit od 6 měsíců do 1 roku, takže uložená sankce zákazu řízení motorového vozidla na 10 měsíců, která se nachází zhruba ve středu možného rozpětí, s ohledem na způsob spáchání přestupku a skutečnost, že žalobce se dopustil již řady přestupkových jednání v předchozí době, soud souhlasí a tuto výši sankce pokládá za adekvátní.

Soud tedy dospěl k závěru, že správní orgány náležitě zjistily skutkový stav věci a věc také správně právně posoudily, a to i ohledně uložených sankcí.

Proto soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) zamítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce ve věci neměl úspěch, náklady řízení mu proto nebyly přiznány, pokud jde o žalovaného, tomu kromě běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 20. srpna 2014

JUDr. Jana Kubenová, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marie Šeregelyová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru