Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

41 A 48/2019 - 24Rozsudek KSBR ze dne 26.02.2021

Prejudikatura

1 As 4/2009 - 53

54 Ca 1/2008 - 30


přidejte vlastní popisek

41 A 48/2019-24

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce: P. R.

bytem ………. zastoupen Mgr. Václavem Voříškem advokátem se sídlem Pod Kaštany 10, 160 00 Praha 6 – Dejvice proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje se sídlem Žerotínovo náměstí 3, 602 00 Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2019, č. j. JMK 69966/2019, sp. zn. S-JMK 63250/2019/OD/VW,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2019, č. j. JMK 69966/2019, sp. zn. S-JMK 63250/2019/OD/VW, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9.800 Kč do 30 (třiceti) dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Václava Voříška, advokáta se sídlem Pod Kaštany 10, 160 00 Praha 6 – Dejvice.

Odůvodnění:

I. Podstata věci

1. Žalobce podal datovou schránkou odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí o jeho vině a trestu ze spáchání dopravního přestupku. Pochybil ovšem a do přílohy datové zprávy namísto odvolání připojil pdf soubor s námitkou podjatosti, kterou již dříve v řízení uplatnil. Správní orgány jej ovšem nevyzvaly, ať toto pochybení napraví a vyjasní, zda se odvolává nebo podává námitku podjatosti. Žalovaný po přezkumu prvostupňového rozhodnutí v plném rozsahu odvolání zamítl. Úkolem krajského soudu bylo posoudit, zda tento postup odpovídal zákonu.

II. Skutkové okolnosti a rozhodnutí správních orgánů 2. Městský úřad Pohořelice („městský úřad“) rozhodnutím ze dne 19. 2. 2019, č. j. MUPO-7157/2019/RA/SIF („rozhodnutí městského úřadu“), shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích („zákon o silničním provozu“). Jako provozovatel motorového vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití jeho vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. Dne 16. 8. 2017 ve 20:15 hodin na komunikaci II/395, před bytovým domem č. p. 290 na ul. Vídeňská v obci Pohořelice, ve směru do centra, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, nezjištěný řidič řídil vozidlo žalobce a jel rychlostí nejméně 87 km/h. Překročil tedy nejvyšší dovolenou rychlost nejméně o 37 km/h. Za to městský úřad žalobci uložil pokutu ve výši 4.000 Kč.

3. Žalobce se chtěl proti rozhodnutí městského úřadu bránit. Dne 11. 3. 2019 zaslal jeho zmocněnec městskému úřadu datovou zprávu označenou v předmětu jako odvolání. Její přílohou byl pdf soubor s názvem „Odvolání P. R.“: Obsahem tohoto pdf souboru ovšem byla námitka podjatosti proti všem zaměstnancům městského úřadu. Námitku podjatosti stejné textace žalobce podal již 14. 8. 2018 v řízení před městským úřadem. Městský úřad ani žalovaný nepostupovali podle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád („správní řád“) a nevyzvali žalobce k odstranění vad.

4. Žalovaný přezkoumal rozhodnutí městského úřadu v plném rozsahu a rozhodnutím ze dne 15. 5. 2019, č. j. JMK 69966/2019, sp. zn. S-JMK 63250/2019/OD/VW („rozhodnutí žalovaného“), ho částečně změnil rozhodnutí ve výroku. Snížil žalobci uloženou pokutu na 2.500 Kč. Ve zbytku rozhodnutí městského úřadu potvrdil.

5. Žalovaný uvedl, že žalobce podal podání nazvané jako odvolání. Obsahem byla námitka podjatosti totožná s námitkou v řízení již vznesenou a vypořádanou. Žalovaný toto podání posoudil jako odvolání, jehož jediným odvolacím důvodem je námitka podjatosti. Dále proto žalobce nevyzýval k doplnění odvolání. Žalovanému je z jeho vlastní úřední činnosti známo, že zmocněnec žalobce zastupuje účastníky řízení ve stovkách typově obdobných případů, ve kterých velmi často vznáší stejně formulované námitky podjatosti. Bez pochyb tak velmi dobře zná náležitosti podání, k jejichž doplnění jej správní orgány opakovaně vyzývají. Shora uvedené výzvy obvykle neplní svůj účel a nevedou k řádné procesní přípravě řízení. Naopak rozehrávají písemný „ping pong“ mezi zmocněncem a správním orgánem, který prodlužuje řízení, což je ostatně účelem tohoto jednání. Pokud lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé odvolatele zpravit o náležitostech podání, setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování by se jevilo jako formalistické a neefektivní (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2015, č. j. 6 As 262/2015-7).

III. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

6. Žalobce namítá, že odvolání neobsahovalo náležitosti podle § 82 odst. 2 správního řádu. Zejména chybělo vymezení, v jakém rozsahu žalobce rozhodnutí městského úřadu napadá, a v čem spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Žalobce sice podal odvolání, což se podává z předmětu datové zprávy, nicméně přílohou podání nebylo odvolání, ale námitka podjatosti, kterou již jednou v řízení podal. Žalobce uznává, že pochybil, pokud vložil do datové zprávy nesprávný pdf soubor. Přesně pro tyto případy je zde ovšem § 37 odst. 3 správního řádu, podle nějž v případě vady podání správní orgán vyzve podatele k odstranění vady. V daném případě podání trpělo vadou nesrozumitelnosti. V předmětu datové zprávy bylo odvolání, jeho obsahem však bylo vznesení námitky podjatosti. Správní orgán měl tedy vyjasnit, zda žalobce chtěl podat odvolání, nebo vznášet námitku podjatosti.

7. Další možností bylo, že správní orgán interpretoval podání podle svého nadpisu (podle předmětu datové zprávy) jako odvolání. V takovém případě však odvolání neobsahovalo své náležitosti podle § 82 odst. 2 správního řádu. Proto měl být žalobce vyzván k jejich doplnění, obzvláště za situace, bylo-li zjevné, že došlo k pouhému omylu, protože zmocněnec k datové zprávě připojil prima facie nesprávný soubor. Účelem § 37 odst. 3 správního řádu je právě upozornění podatele na chybu, ke které vždy může dojít (a v daném případě zjevně došlo).

8. V opačném případě nemohl žalovaný ve věci vůbec rozhodovat. Podle § 37 odst. 1 správního řádu se podání posuzuje podle svého obsahu, nikoliv podle toho, jak jej účastník řízení označil. V dané věci bylo podání, na základě kterého žalovaný rozhodoval, označeno jako „odvolání“, nicméně jeho obsahem byla námitka podjatosti. V takovém případě se tedy jednalo o námitku podjatosti, která nezahajuje odvolací řízení. Rozhodnutí žalovaného je proto nicotné, neboť žalovaný nerozhodoval na základě podaného odvolání.

9. Ve zbytku žaloby žalobce, resp. jeho právní zástupce vyjadřuje svůj nesouhlas se zveřejňováním osobních údajů žalobce a právního zástupce na webu Nejvyššího správního soudu a navrhuje naprostou anonymizaci rozhodnutí ve věci.

10. Žalovaný ve svém vyjádření zopakoval stejnou argumentaci, jakou zdůvodnil svůj postup ve svém rozhodnutí. Rozhodnutí městského úřadu přezkoumal v plném rozsahu, tedy nejen z hlediska zákonnosti, ale též z hlediska správnosti. Navrhl zamítnutí žaloby.

IV. Posouzení věci krajským soudem

11. Žaloba je přípustná. Podala ji oprávněná osoba (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2020 Sb., soudní řád správní, „s. ř. s.“) v zákonné lhůtě (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání.

12. V průběhu řízení před krajským soudem došlo ke změně ve složení soudu. Samosoudkyni, které byla věc původně přidělena, ke dni 31. 12. 2020 zanikla funkce soudkyně z důvodů podle § 94 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. V souladu s platným rozvrhem práce krajského soudu pro rok 2021 byla tato věc přidělena novému samosoudci.

13. Žaloba je důvodná. 14. Žalobce namítá, že jej správní orgány měly podle § 37 odst. 3 správního řádu vyzvat, aby napravil své pochybení, pokud k datové zprávě, kterou chtěl podat odvolání proti rozhodnutí městského úřadu, připojil chybný soubor s námitkou podjatosti, jíž už v řízení jednou uplatnil.

15. Podle § 37 odst. 2 věty první správního řádu platí: „Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje.“ Z § 37 odst. 3 správního řádu pak plyne: „Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.“ Toto ustanovení je součástí hlavy III v části druhé správního řádu. V § 93 odst. 1 správní řád uvádí, že pokud v hlavě VIII věnované odvolacímu řízení správní řád nestanoví jinak, pak se pro řízení o odvolání se obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII druhé části správního řádu. V odvolacím řízení tedy lze obdobně použít i § 37 odst. 3 správního řádu.

16. Podle § 82 odst. 2 správního řádu pak platí, že „odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí“. Návrh rozhodnutí podle § 37 odst. 2 správního řádu či odvolací námitky tedy jsou předepsanou náležitostí odvolání ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu, jejíž absenci musí správní orgány řešit jedním ze dvou způsobů předvídaných tímto ustanovením: buď v přítomnosti odvolatele pomohou tento nedostatek odstranit, nebo ho vyzvou k jeho odstranění v přiměřené lhůtě. To platí i pro tzv. jiné vady odvolání ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu. O ně může jít, pokud například není zcela zřejmé, co přesně podatel navrhuje [srov. Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D. Správní řád. Komentář. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 236-237].

17. Judikatura správních soudů pak stanoví, že pokud odvolání nemá některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a § 82 odst. 2 správního řádu, pak správní orgán musí postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 As 4/2009-53; či rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. 2. 2008, č. j. 54 Ca 1/2008-30, č. 1578/2008 Sb. NSS). Tyto požadavky jsou promítnutím ústavně zaručeného práva na tzv. jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

18. Správní orgány podle krajského soudu nepostupovaly správně, pokud nevyzvaly žalobce k odstranění vad jeho podání ze dne 11. 3. 2019. Podle krajského soudu šlo o administrativní chybu, která se v praxi může stát. Není namístě vždy – bez dalšího a automaticky – předjímat obstrukční úmysly zmocněnce žalobce, jako to učinil žalovaný. Městský úřad a po něm žalovaný si museli uvědomit, že jde o tutéž námitku podjatosti, kterou již žalobce na počátku řízení vznesl. Žalovaný to ostatně ve svém rozhodnutí přímo uvádí. Podle krajského soudu proto podání žalobce primárně trpělo tzv. jinými vadami podle § 37 odst. 3 správního řádu, protože nebylo zcela zřejmé, zda žalobce podává odvolání, nebo opětovnou námitku podjatosti proti všem zaměstnancům městského úřadu. Nebylo tedy jasné, zda opravdu žalobce podal odvolání. Argumentace žalovaného, že šlo o projednatelné odvolání, jehož obsahem byla námitka podjatosti, proto podle krajského soudu neobstojí. Žalovaný (pokud tak neučinil již městský úřad při přípravném postupu podle § 86 správního řádu) proto měl postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu a vyzvat žalobce, aby odstranil tyto jiné vady svého podání a vyjasnil, jaké podání tedy vlastně učinil – zda se odvolává proti rozhodnutí městského úřadu nebo podává námitku podjatosti.

19. K závěru o nutnosti postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu by bylo možné alternativně dojít, i pokud by podání žalobce bylo odvoláním, jemuž jenom chybí předepsané náležitosti. Rozhodnutí městského úřadu, které žalobce chtěl napadnout, označil v předmětu datové zprávy. Z ní plyne i to, kdo chce odvolání podat. Chybí ovšem zmínka o tom, co se podle § 37 odst. 2 věty první in fine správního řádu v kontextu odvolacího řízení navrhuje (text přílohy datové zprávy s námitkou podjatosti navrhuje postup podle § 131 odst. 4 správního řádu). A s ohledem na to, že podle krajského soudu mělo být správním orgánům zřejmé, že jde o chybně znovu zaslanou námitku podjatosti, kterou již ve stejné podobě žalobce v řízení uplatnil, a nikoliv o obsah odvolání, pak absentovaly odvolací námitky podle § 82 odst. 2 správního řádu (otázku rozsahu odvolání řeší § 82 odst. 2 věta druhá správního řádu). I v tomto scénáři absence předepsaných náležitostí by tedy podle krajského soudu správní orgány musely podle § 37 odst. 3 správního řádu vyzvat žalobce, aby tento nedostatek odvolání napravil.

20. Podle krajského soudu pak není v této věci přiléhavý odkaz žalovaného na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2015, č. j. 6 As 262/2015-7. Nejenže jde o usnesení, kterým Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost stěžovatele v dané věci, jež proto nemá vlastnost judikatorní závaznosti. Ale jedná se i po skutkové stránce o věc, jejíž použití by zde nebylo přiměřené. Šlo v ní o jiného nikým nezastoupeného stěžovatele, který podává návrhy typu žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. proti soudním rozhodnutím správních soudů, což byl i předmět odkazované věci. Daná podání tedy postrádala zcela základní předpoklady své procesní přípustnosti. V odkazovaném usnesení také proto nešlo o aplikaci § 37 odst. 3 správního řádu. O něj naopak jde zde. A podání žalobce ze dne 11. 3. 2019 podobnými naprosto základními vadami přípustnosti netrpí. Zmocněnec žalobce se jen zkrátka spletl při přikládání příloh k datové zprávě. Paušálně negativní přístup, jaký žalovaný zaujal vůči zmocněnci žalobce, se zde uplatnit neměl. Vedl k porušení procesních práv žalobce.

21. Žalobní námitky, podle kterých měly správní orgány podle § 37 odst. 3 správního řádu vyzvat žalobce, aby odstranil vady svého podání, jímž se chtěl odvolat proti rozhodnutí městského úřadu, jsou proto důvodné.

V. Závěr a náklady řízení

22. Krajský soud tedy z důvodu podstatného porušení ustanovení o řízení, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s]. V něm bude žalovaný vázán právním názorem, který soud vyslovil v tomto zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Vyzve tedy žalobce postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu, aby odstranil nedostatky svého podání ze dne 11. 3. 2019, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl ve věci úspěšný, proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Výrokem II. tohoto rozsudku soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 9.800 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 3.000 Kč za podání žaloby, z částky 6.200 Kč za dva úkony právní služby zástupce žalobce Mgr. Václava Voříška, spočívající v přípravě a převzetí věci podle § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb č. 177/1996 Sb. („advokátní tarif“) a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. K tomu je třeba připočíst paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za dva úkony právní služby po 300 Kč.

24. Pro úplnost krajský soud k otázce zveřejňování údajů žalobce a jeho zástupce na webových stránkách Nejvyššího správního soudu odkazuje na právní názor Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 30. 3. 2017, č. j. Nao 118/2017-145.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.

Brno, 26. února 2021

Martin Kopa, v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru