Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

41 A 41/2015 - 19Rozsudek KSBR ze dne 08.02.2017

Prejudikatura

4 Ads 51/2016 - 29


přidejte vlastní popisek

41 A 41/2015-19

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně L. U., bytem V. S. 146, K., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.5.2015, č.j. MPSV-UM/3804/15/4S-ZLK, sp.zn. SZ/266/2015/4S-ZLK,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včas podanou žalobou žalobkyně napadala rozhodnutí vydané Ministrstvem práce a sociálních věcí ze dne 12.5.2015, č.j. MPSV-UM/3804/15/4S-ZLK, sp.zn. SZ/266/2015/4S-ZLK, kdy žalovaný rozhodl dle ust. § 90 odst. 5 správního řádu tak, že odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně ze dne 24.2.2015, č.j. 60558/15/UH, kterým přiznal průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP“ ode dne 1.12.2014 trvale, zamítl a výše uvedené rozhodnutí potvrdil.

Pokud jde o rozhodnutí, z jeho odůvodnění mj. vyplynulo, že žalobkyně dne 8.12.2014 u Úřadu práce – ČR, krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Uh.Hradiště (dále jen „úřad práce“) podala žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. OSSZ Uh.Hradiště vypracovala dne 4.2.2015 posudek, podle něhož je účastnice řízení osobou se středně těžkým funkčním postižením, pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění platném od 1.1.2014. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. d) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám zdravotně postiženým, ve znění platném od 1.1.2014 (dále jen „vyhláška č. 388/2011 Sb.“).

Proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 12.5.2015 žalobkyně podala žalobu v níž namítala zejména, že nebyla přítomna při posuzování jejího zdrav.stavu u jednání PK MPSV. O skutečnosti, že není schopna účastnit se předepsaných kontrol bez použití lékařské dopravní služby, ani účastnit se úředních jednání, odvolací orgán žalobkyně informovala před vydáním rozhodnutí s tím, že se nemůže ani seznámit s podklady před vydáním rozhodnutí pro svůj zdravotní stav. Navrhovala, aby napadené rozhodnutí žalovaného soud zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení s příslušným závazným právním názorem přiznat žalobkyni průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ ode dne 1.12.2014 trvale.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že dne 8.12.2014 podala žalobkyně u Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Uh.Hradiště žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením.

OSSZ Uh. Hradiště vypracovala posudek dne 4.2.2015, podle něhož je žalobkyně ode dne 1.12.2014 trvale osobou se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění platném od 1.1.2014. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. d) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám zdravotně postiženým, ve znění platném od 1.1.2014 (dále jen „vyhláška č. 388/2011 Sb.“).

Po obdržení posudku OSSZ poskytl úřad práce žalobkyni možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí v souladu s ust. § 36 odst. 3 správní řád, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy. Oznámení o pokračování správního řízení s uvedením možnosti seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí byla žalobkyni doručena dne 11.2.2015.

Jelikož žalobkyně nevyužila možnosti dané v oznámení, dospěl úřad práce k závěru, že stěžejní důkazy jsou úplné, objektivní a přesvědčivé, a vydal rozhodnutí ze dne 24.2.2015, č.j. 60558/15/UH, kterým žalobkyni přiznal nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP‘ ode dne 1.12.2014 trvale.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 9.3.2015 včasné a přípustné odvolání. Žalobkyně v odvolání uvedla, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je schopna samostatné pohyblivosti jen s vypětím všech sil, není schopna docházet k prohlídkám bez lékařské dopravní služby, ani není schopna docházet k jednáním na úřadech. Žalobkyně nesouhlasila s přiznáním průkazu označeného symbolem „TP“, žádala o nové posouzení zdravotního stavu a přiznání průkazu označeného symbolem „ZTP“ ode dne 1.12.2014 trvale. K odvolání nebyly přiloženy žádné lékařské zprávy.

Úřad práce postoupil podané odvolání spolu s příslušnou spisovou dokumentací Ministerstvu práce a sociálních věcí. Žalovaný požádal pak Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pracoviště v Brně o posouzení zdravotního stavu žalobkyně ve věci přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením ode dne 1.12.2014 do data aktuálního jednání komise. Dne 21.4.2015 obdržela žalovaná posudek PK MPSV z téhož dne, posudek o zdravotním stavu žalobkyně pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. PK MPSV ve svém výroku a odůvodnění uvedla, že žalobkyně je osobou se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek OZP, nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 4 nebo 3 citovaného zákona. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. I písm. d) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., nejde o zdravotní stav uvedený v odst. 3 nebo 2 citované přílohy, ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 3 nebo 2 citované přílohy. Platnost posudku je stanovena od 1.12.2014 trvale.

Vyrozumění o pokračování v řízení a vyrozumění o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu ze dne 22.4.2015 bylo žalobkyni doručeno dne 23.4.2015. Žalobkyně dané možnosti nevyužila.

Rozhodnutím vydaným dne 13.5.2015 žalovaný dle ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítla a napadené rozhodnutí potvrdil.

Úřad práce rozhodoval na základě posudku OSSZ ze dne 4.2.2015. Žalovaný napadené rozhodnutí úřadu práce přezkoumal a vydal rozhodnutí na základě posudku PK MPSV ze dne 21.4.2015.

Žalobkyně namítá, že nebyla přítomna jednání PK MPSV při posuzování zdravotního stavu.

Žalovaný k uvedenému sděluje, že do pravomocí předsedy PK MPSV spadá rozhodnutí, zda posuzovaná osoba bude či nebude pozvána k osobnímu jednání.

V případě, že podkladová a zdravotní dokumentace je shledána za úplnou a dostatečnou a neexistují rozpory či diskrepance mezí jednotlivými záznamy z vyšetření, není nutné, rovněž s ohledem na co nejmenší zátěž posuzované osoby, aby tato byla účastna jednání komise. PK MPSV žalobkyni informovala dopisem ze dne 30.3.2015 o tom, že má dostatečně doloženou zdravotní dokumentaci pro vypracování posudku o jejím zdravotním stavu bez její osobní účasti i o dalším postupu. Žalobkyně zaslala na PK MPSV dopis včetně revmatologického nálezu ze dne 23.3.2015, přičemž nepožadovala, aby byla přítomna při jednáni PK MPSV.

Žalobkyně uvádí, že po obdržení výzvy s uvedením možnosti seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí PK telefonicky informovala, že není schopna se účastnit předepsaných kontrol bez použití lékařské dopravní služby, ani účastnit se úředního jednání.

Žalovaný k této námitce uvádí: Pokud se žalobkyně nebyla schopna sama dostavit k seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí, měla možnost využít zmocněného zástupce. V případě, že by žalobkyně telefonicky požádala o zaslání kopie posudku PK MPSV, odvolací orgán by jí kopii zaslal poštou. Žalobkyně tak neučinila.

Žalobkyně poukazuje na lékařskou zprávu MUDr. H. o ambulantním ortopedickém vyšetření ze dne 29.6.2015.

Žalovaná uvádí, že zdravotní stav pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením ode dne 01.12.2014 byl PK MPSV přezkoumán a zhodnocen dne 21.4.2015. Rozhodnutí ve věci odvolání bylo žalovaným vydáno dne 13.5.2015 a nabylo právní moci dne 14.5.2015. PK MPSV nemohla mít uvedený nález při posouzení zdravotního stavu k dispozici, jelikož žalobkyně byla vyšetřena ortopedem v době, kdy řízení o odvolání bylo ukončeno.

Žalovaný je na základě výše uvedených skutečností přesvědčen, že byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro soulad úkonu s požadavky uvedenými v právních předpisech a že rozhodl v souladu se zákony a věcně správně, proto navrhoval žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

Krajský soud v Brně měl k dispozici správní spisy, kdy ve spise žalovaného se nachází posudek PK MPSV ČR ze dne 21.4.2015. Soudem bylo zjištěno, že posudková komise tohoto dne zasedala ve správném složení, kdy předsedkyní posudkové komise byla posudková lékařka a u jednání byl přítomen další lékař, lékař pracující jako ortoped. Žalobkyně jednání PK MPSV ČR tohoto dne přítomna nebyla.

V posudku uvedeno, že posudková komise prostudovala veškerou podkladovou dokumentaci, která byla dostatečná k projednání v nepřítomnosti žalobkyně a k přijetí posudkového závěru. V posudku posudková komise uvádí, které odborné lékařské nálezy měla k dispozici a v diagnostickém souhrnu pak uvádí, jakými zdravotními potížemi žalobkyně trpí.

Ze zásadních odborných lékařských nálezů posudková komise v posudku citovala.

Po prostudování odborných lékařských nálezů pak posudková komise v posudkovém zhodnocení a závěru uvedla, že v případě žalobkyně se jedná o ženu bez zjištěné smyslové a duševní poruchy, uvedené v níže citovaném právním ustanovení, která by omezovala schopnost orientace. V 6/2014 byla vyšetřena pro akutní klidovou dušnost bez stenokardií. Plicní embolie vyloučena perfúzně - ventilační scintigrafií plic. Koronarogram i ventrikulogram fyziologický, EF LK 55 %‚ bez průkazu diastol dysfunkce či významnější regurgitace. V celkovém kontextu se jako nepravděpodobnější příčina potíží jevil plicní infekt. Autoimun. thyreoiditida v terénu malé strumy je eufunkční, v rámci cukrovky na DKK popsána neparetizující forma polyneuropathíe s bolestmi a pálením chodidel, bez akrálního oslabení. Posuzovaná v rámci léčbou kontrolované interní polymorbidity není limitována kardiopathií s oboustrannou srdeční nedostatečností na úrovni NYHA IV, pneumopathií s dechovou nedostatečností, ani jiným zdravotním postižením, provázeným závažnými tělesnými komplikacemi, závažnými neurologickými poruchami, trofickým postižením nebo výrazným funkčním postižením hybnosti končetin. Interní postižení nezpůsobují těžké ani zvlášť těžké omezení orientace nebo pohyblivosti. V rámci kožní formy sarkoidozy přetrvávají barevné kožní změny v obl. kolenních kloubů. Funkce HKK podle dokumentace není omezena závažnou funkční poruchou. Revmatolog uvádí regresi artritidy 2. prstu PDK, klouby HK bez zánětlivých změn, lokty s dermatitidou. V oblasti pohybové limitována souběhem bolestivého vertebrogenního syndromu s maximem v LS úseku, bez doprovodné myelo či radikulopathie, polyarthrosou nosných kloubů (dle nálezu PL zejména L kyčle a kolenních kloubů) a neparetizující diabetickou polyneuropathií DKK. Není dokumentována těžká porucha funkce váhonosných kloubů dolních končetin, zejména omezení flexe v uvedených kloubech pod kritické hodnoty pro běžný život a pohyblivost (zpravidla o více než polovinu fyziol. rozsahu kl. exkurzí), paretické postižení dolních končetin ani celopáteřní ztuhnutí. Chůze antalgická, se 2 fr.berlemi.

PK MPSV po prostudování podkladové dokumentace, včetně zapůjčené zdravotní dokumentace ošetř. praktického lékaře dospěla k závěru, že celkově lze zjištěný funkční stav hodnotit jako středně těžké postižení pohyblivosti, způsobené středně těžkým omezením funkce dvou končetin na podkladě polyartrozy nosných kloubů a neparetizující polyneuropathie DKK. Jde o stav uvedený pod písmenem d), odst. 1 přílohy č. 4 k vyhl. 388/2011 Sb. v platném znění. Uvedený stav lze považovat nejvýše za středně těžké funkční postižení pohyblivosti. Nejde o těžké nebo zvlášť těžké funkční postižení pohyblivosti ve smyslu stavů uvedených v odst. 2 a odst. 3 přílohy č. 4 k vyhl.č. 388/2011 Sb., v platném znění, ani mu svým funkčním postižením neodpovídá, ani s ním není funkčními důsledky srovnatelný. Schopnost orientace není omezena. Stav trval i k datu 1.12.2014.

V závěru posudku uvedeno, že jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, vč.osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 2 zák. č. 329/2011 Sb., ve znění zák. č. 313/2013 Sb., nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace vč. osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 4 nebo 3 cit. zákona. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. d) přílohy č. 4 k vyhl. č 388/2011 Sb., ve znění vyhl. č. 388/2013 Sb., nejde o zdravotní stav uvedený v odst. 2 nebo 3 cit. přílohy, ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 3 nebo 2 cit. přílohy.

Podle § 34 odst. 1 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.

Podle § 34 odst. 2 uvedeného zákona, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se snížením dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu, středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostřední a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.

Podle § 34 odst. 3 citovaného zákona, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátkou vzdálenost. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.

Podle přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazy osoby se zdravotním postižením, a to odst. 1, v němž je uvedeno, že za podstatné omezení pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:

a) ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny b) anatomická ztráta několika prstů nohou nebo ztráta nohy v nártu a výše až po bérec včetně, c) podstatné omezení funkce dolní končetiny, d) středně těžké omezení funkce dvou končetin, e) zkrácení dolní končetiny přesahující 5cm,

f) postižení pánve s poruchou pánevního prstence a závažnou neurologickou symptomatologií, g) postižení páteře s často recidivujícími projevy nervového dráždění a poruchou svalového korzetu nebo ztuhnutím dvou úseků páteře, h) stavy spojené s často se opakujícími poruchami vědomí nebo závrativými stavy, i) omezení pohyblivosti a celkové výkonnosti při běžném zatížení při interních a onkologických postiženích, j) psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně vysoce funkčního typu autismu,

k) neurodegenerativní postižení s pohybovou chudostí, poruchou posturální stability, slabostí dvou končetin a podstatným snížením dosahu chůze.

Podle odst. 2 citované přílohy č. 4 za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:

a) anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, exteriérový uživatel protézy, b) anatomická ztráta dolních končetin v nártech nebo v nártu a bérci, c) funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce,

d) anatomická ztráta dolní a horní končetiny v úrovni bérce a předloktí, e) anatomická ztráta horních končetin v úrovni předloktí,

f) těžké omezení funkce dvou končetin,

g) postižení pánve provázené těžkými parézami dolních končetin nebo závažnou nestabilitou pánevního prstence, h) postižení páteře provázené těžkými parézami končetin nebo ztuhnutím tří úseků páteře nebo závažné deformity páteře s omezením exkurzí hrudníku, i) těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích, j) celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby starší 18 let věku,

k) kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera 40 až 65%, a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60, nebo oboustranné koncentrické zúžení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena,

l) oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60, m) psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně středně funkčního typu autismu, n) neurodegenerativní postižení s mnohočetnými hybnými komplikacemi typu rigidity, hypokinézy, tremoru, ataxie, mimovolných pohybů.

Posouzení věci krajským soudem

Žaloba není důvodná.

Pokud jde o posudek PK MPSV ČR, pracoviště v Brně, vypracovaný dne 21.4.2015, soud uvádí, že tento posudek byl vypracován ve správném složení posudkové komise, tedy složení takovém jaké ukládá zákon a posudková komise měla k dispozici veškeré odborné lékařské nálezy do data vydání napadeného rozhodnutí. Ani jednu tuto skutečnost nezpochybňovala ani samotná žalobkyně, která navíc ani nezpochybňovala uvedený posudek, pouze jeho závěry.

Na tomto místě soud uvádí, že v případě žalobkyně nejsou žádné problémy s orientací a pokud jde o schopnost pohyblivosti, také soud má zato, že veškeré odborné lékařské nálezy byly zhodnoceny správně, když v oblasti pohyblivosti posudková komise dospěla k závěru, že se jedná o postižení na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti, což vyplývá i s přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., odst. 1, když soud citoval i odst. 2 uvedené přílohy a je zcela evidentní z odborných lékařských nálezů, že tomuto zdravotní stav žalobkyně v oblasti pohyblivosti neodpovídá.

Soud tedy posudek PK MPSV ČR ze dne 21.4.2015, pokládá za posudek objektivní, posudek který se řádným způsobem vypořádal se všemi odbornými lékařskými zprávami a také řádně a srozumitelně zdůvodnil, proč u žalobkyně se jedná v oblasti pohyblivosti o středně těžké funkční postižení pohyblivosti, nikoliv o těžké funkční postižení pohyblivosti, jak se domnívá žalobkyně.

Soud tedy dospěl k závěru, že posudek PK MPSV ČR ze dne 21.4.2015 je posudkem, který je možno vzít jako podklad pro rozhodnutí soudu o žalobě žalobkyně.

Jak soud již uvedl, žalobu tedy s ohledem na posudek PK MPSV ČR ze dne 21.4.2015 a zdůvodnění posudkových závěrů pokládá za nedůvodnou, a proto ji dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) zamítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně ve věci neměla úspěch, náklady řízení jí proto nebyly přiznány, pokud jde o žalovaného, tomu kromě běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou
týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u
Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6,
Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí
být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej
zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 8.2.2017

JUDr. Jana Kubenová, v.r.

samosoudkyně

Za správnost: Veronika Smékalová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru