Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

41 A 23/2013 - 37Rozsudek KSBR ze dne 22.01.2014

Prejudikatura

3 Ads 23/2010 - 98


přidejte vlastní popisek

41A 23/2013 – 37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce R. P., bytem …., proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, odbor sociálních věcí, oddělení dávek sociální péče, se sídlem Tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, vydaného pod č. j. … ze dne 12. 12. 2011,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Ve včas podané žalobě žalobce napadal rozhodnutí vydané žalovaným 12. 12. 2011 pod sp. zn. …., č. j. …., kterým bylo rozhodováno o odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Otrokovice, referát SSP, č. j. … ze dne 12. 10. 2011, jímž bylo rozhodnuto snížit dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení z … Kč … Kč měsíčně, ode dne 1. 9. 2011 do 30. 6. 2012, přičemž pro každé čtvrtletí je nutno doložit příjmy společně posuzovaných osob a náklady na bydlení a bylo rozhodnuto tak, že odvolání se zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje.

Žalobce s uvedeným rozhodnutím nesouhlasil, když v žalobě uvedl, že dne 2. 9. 2011 z důvodu tíživé sociální situace požádal o dávku státní sociální podpory (dále jen SSP) příspěvek na bydlení. Žalobce vyplnil všechny zákonné podklady, které odevzdal dne 2. 9. 2011 na UP ČR, krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Otrokovice, referát SSP. 6. 9. 2011 mu byl Oznámením o přiznání dávky SSP pod č. j. … přiznán příspěvek na bydlení ve výši … Kč. Uvedl, že přeplatek na dani z příjmu podle § 38 ch) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění ve výši … Kč nemohl do Dokladu o výši čtvrtletního příjmu zaznamenat, neboť v Dokladu o výši čtvrtletního příjmu k zaznamenání přeplatku na dani z příjmu není příslušná kolonka. Dne 20. 9. 2011 mu bylo sděleno, že má přeplatek na dávce SSP z důvodu zatajení přeplatku na dani z příjmu. Proto mu byla snížena výše přiznané dávky na částku … Kč a zároveň mu byl vyměřen přeplatek na dávce SSP ve výši … Kč.

Proti uvedenému rozhodnutí vydané referátem SSP pod č. j. … ze dne 12. 10. 2011 podal odvolání. Odvolací důvody byly následující:

1) přeplatek na dani z příjmu není možné ani vykázat v Dokladu o výši čtvrtletního příjmu, který je podkladem pro dávku SSP (na rozdíl od zvýšení či snížení daně z příjmu FÚ-to v Dokladu o výši čtvrtletního příjmu uvedeno je);

2) porušení § 5 zákona č. 117/1995 Sb., o SSP v platném znění, neboť žalobci byl do příjmů rozhodných zahrnut i přeplatek na dani z příjmu ve výši … Kč. Přeplatek na dani z příjmů není dle zákona o SSP považován jako součástí rozhodných;

3) po 14-ti dnech od přiznání dávky SSP žalobci úřad SSP zpětně zahrnulo přeplatek na dani do příjmů rozhodných, čímž mu zpětně vznikl přeplatek na dávce ve výši … Kč.;

4) porušení § 67 odst. 1 zákona o SSP, neboť žalobci byla přiznána dávka čtvrtý den od podání žádosti o dávku. Pokud by se lhůta dodržela, bylo dost času k vyřešení nesrovnalostí;

5) porušení § 15 zákona o dani z příjmů, když v odůvodnění rozhodnutí o přeplatku na dávce Úřad SSP tvrdí, že odečtením odčitatelných položek ze základu daně z příjmu se výše daňové povinnosti žalobce snižuje. Toto tvrzení však představuje porušení zákona o dani z příjmu, neboť podle § 15 tohoto zákona se odečtením odečitatelných položek snižuje základ daně z příjmu, nikoliv daňová povinnost žalobce. Jinými slovy, tím, že si žalobce dle zákona o dani z příjmů odečetl od základu daně z příjmů 40.000 Kč jako hodnotu daru ve formě bezpříspěvkového darování krve za rok 2010 a 9.987 Kč za soukromé životní pojištění za rok 2010, tak úřad SSP tvrdí, že si žalobce snížil daňovou povinnost. Podle zákona o dani z příjmů se však daň z příjmů stanovuje podle § 16 zákona o dani z příjmů, kde stojí, že ,,daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část daně (§ 15 zákona) a o odpočitatelné položky od základu daně podle § 34 zákona o dani z příjmů zaokrouhleného na celé sto koruny dolů činí 15%“. Z tohoto důvodu se nemá mluvit o nějakém zvýšení či snížení daně z příjmu, protože daň z příjmu se určuje pouze ze základu daně sníženého a nezdanitelnou část základu daně dle § 15 zákona o dani z příjmu a o odpočitatelné položky od základu daně (§ 34 zákona o dani z příjmu) zaokrouhlené na celé sta koruny dolů;

6) porušení § 5 zákona o SSP, neboť Úřad SSP do příjmů rozhodných započítává i daňové úlevy a daňové bonusy ve smyslu výše uvedeném – jelikož údajně snižují žalobcovu daňovou povinnost, zvyšují jeho příjem ze závislé činnosti.

O odvolání žalobce do prvostupňového rozhodnutí Úřadu práce rozhodoval Krajský úřad Zlínského kraje, kdy řízení před tímto orgánem nepovažuje žalobce za objektivní a spravedlivé, neboť nebyly dodrženy zákonné náležitosti požadované správním řádem. Dle § 89 odst. 2 správního řádu nebyly žalovaným vypořádány všechny námitky a připomínky z jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu SSP v I. stupni. Jedná se o následující námitky a připomínky.

1) Přeplatek na dani z příjmu není podle § 5 zákona o SSP v platném znění součástí příjmů rozhodných;

2) Pro účely SSP se nerozlišuje zvýšení či snížení daně z příjmu FÚ podle § 46 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění a přeplatku na dani z příjmu podle § 38 ch) odst. 5 zákona o dani z příjmu;

3) Proč se nedá přeplatek na dani z příjmu zaznamenávat do Dokladu o výši čtvrtletního příjmu?;

4) I když u žalobce převažují příjmy ze závislé činnosti, má také příjmy jiné;

5) Slevy na dani a daňové bonusy snižují jeho ,,daňovou povinnost“, z čehož podle logiky žalovaného zvyšují jeho příjem ze závislé činnosti;

6) I když u žalobce převažují příjmy ze závislé činnosti, má také příjmy jiné. Tyto jiné příjmy jsou nezdanitelné a nespadají do příjmů rozhodných pro účely SSP.

Námitky a připomínky uvedené v odvolání žalobce, byly zmíněny v rozhodnutí o odvolání, byly vysvětleny nepravdivě a tudíž nezákonně. Jedná se o tyto skutečnosti:

1) Přeplatek na dani z příjmu je jakýsi tzv. dodatečně zjištěný příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků;

2) Pro lhůty na dávky SSP neplatí § 67 odst. 1 zákona o SSP, lhůty pro přiznání dávek SSP jsou dány na základě obecných předpisů správního řízení.

Jelikož do daně z příjmu jsou zahrnovány příjmy nejen ze závislé činnosti a funkčních požitků, ale i jiné, pak se musí přeplatek skládat i z jiných příjmů. Přeplatek na dani z příjmu je tak zvyšován slevami na dani z příjmu a daňové bonusy, které odvolací orgán zcela pomíjí a vydává je za součást dodatečně zjištěných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Odvolací orgán ve svém rozhodnutí také nezákonně tvrdí, že lhůty na dávky SSP neplatí § 67 odst. 1 zákona o SSP, i když § 73 vyjadřuje přednost před obecnými předpisy správního řízení.

Z uvedených skutečností vyplývá, že rozhodnutí odvolacího orgánu bylo vytvořeno na základě porušení a nesprávné interpretace více zákonů ČR.

1) Žalovaný ve svém rozhodnutí nerespektuje věcnou i právní odlišnost přeplatku na dani z příjmu podle § 38 ch) odst. 5 zákona o DP a zvýšení, resp. snížení daně z příjmu správce daně podle § 46 zákona o SDP. Zatímco přeplatek na dani z příjmu je ročním daňovým zúčtováním, pak zvýšení, resp. snížení daně z příjmu správce daně příjmem je;

2) Žalovaný ve svém rozhodnutí dále tvrdí, že přeplatek na dani z příjmu je zahrnutý do příjmů rozhodných podle § 5 zákona o SSP, což ale neodpovídá zákonné skutečnosti.

3) Dalším porušením zákona o SSP spatřuje žalobce v tvrzení, kterým žalovaný ve svém rozhodnutí popírá platnost lhůt pro přiznání dávek SSP podle § 67 odst. 1 zákona o SSP.

4) Porušením zákona o DP je tvrzením žalovaného, že odečtením nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o DP a odčitatelných položek dle § 34 zákona o DP ze základu daně z příjmu se výše daňové povinnosti žalobce snižuje a zvyšuje se jeho příjem ze závislé činnost a funkčních požitků podle § 6 zákona o DP.

5) Průběh odvolacího řízení byl nespravedlivý a nesplňoval veškeré náležitosti správního řádu.

Navrhoval proto, aby krajský soud vydal rozsudek, kterým rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odbor sociálních věcí, o odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktního pracoviště Otrokovice, referát SSP ze dne 12. 12. 2011 zruší a věc vrátí k novému rozhodnutí o odvolání žalobce.

V písemném vyjádření k žalobě z 8. 10. 2012 žalovaný uvedl, že žalobce podal žádost o příspěvek na bydlení dne 2. 12. 2011 (žádost uplatnil zpětně od 1. 7. 2011 a současně, kromě jiného, předložil tiskopis ,,Doklad o výši čtvrtletního příjmu“ za předmětné období 2/4 2011, v němž stvrdil správnost a úplnost svých příjmů potřebných pro posouzení nároku na dávku. Správní orgán zahájil s žalobcem řízení a dne 6. 9. 2011 vydal Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ve výši … Kč. V nejbližším výplatním termínu byl přiznaný příspěvek na bydlení poukázán na účet žalobce (12. 9. 2011 za měsíc červenec a srpen 2011 v celkové výši … Kč – 2x … Kč). Dne 13. 9. 2011 přes datové rozhraní pro elektronickou komunikaci mezi příslušným finančním úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí byl sehrán u správního orgánu příjem žalobce ve výši … Kč. Žalobce byl vyzván k objasnění příjmů a dne 21. 9. 2011 byl seznámen se vznikem přeplatku na dávce ve výši …Kč. Dluh byl podpisem uznán s tím, že bude uhrazen do 30. 11. 2011. Žalobce při podání žádosti o příspěvek na bydlení neuvedl ani jinak neoznámil skutečnost, že mu byla v rozhodném období (2/4 2011) vrácena finančním úřadem přeplacená daň. Původně vypočtená výše příspěvku na bydlení k 1. 7. 2011 činila … Kč. Vzhledem k dodatečnému zjištění příjmů (přeplatku na dani) ve výši … Kč prostřednictvím datového rozhraní pro elektronickou komunikaci s finančním úřadem byla dávka příspěvek na bydlení přehodnocena podle ust. § 52 zákona o SSP a snížena dle § 53 odst. 3 písm. b) zákona o SSP od 1. 9. 2011 na výši … Kč měsíčně. Pro účely SSP je vratka daně příjmem podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1.

Rozhodnutím správního orgánu ze dne 13. 10. 2011, č. j. … byla uložena povinnost vrátit přeplatek dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení v celkové výši … Kč do dne 30. 11. 2011, neboť za měsíce červenec a srpen 2011 byla dávka vyplacena ve výši … Kč měsíčně, přičemž náležela pouze ve výši … Kč měsíčně.

Ve včasném odvolání podaném 19. 10. 2011 žalobce uvedl, že rozhodnutí správního orgánu je nezákonné, neboť není možné započítat přeplatek daně vrácený finančním úřadem do příjmů ze závislé činnosti. Krajský úřad Zlínského kraje po přezkoumání vydal 12. 12. 2011 rozhodnutí, kterým potvrdil napadené rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Otrokovice, referát SSP. Odvolací orgán má za prokázané, že žalobce neuvedl do příjmů vrácený přeplatek na dani.

Potvrzení Finančního úřadu v Otrokovicích obsahuje výpočet všech uplatněných položek snižujících základ daně ze závislé činnosti za rok 2010 (hodnota daru, životní pojištění, sleva na poplatníka, sleva na vyživované děti), na jejichž základě byl vrácen přeplatek daně ve výši … Kč v měsíci dubnu 2011, tj. období 2. čtvrtletí 2011. Vrácený přeplatek na dani byl dodatečně započten do příjmů žalobce v souladu s § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, neboť do příjmů se zahrnuje doplatek nebo přeplatek na dani za předchozí zdaňovací období, a to v tom kalendářním čtvrtletí, kdy byl zaúčtován.

Navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Krajský soud v Brně zjistil, že naprosto totožná věc byla řešena již Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 41A 5/2012, kdy Krajský soud v Brně 30. 5. 2012 pod č. j. 41A 5/2012 – 54 vydal rozsudek a rozhodl tak, že rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru sociálních věcí, oddělení dávek sociální péče ze dne 12. 12. 2011 sp. zn. …, č. j. … zrušil pro vady řízení a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení.

Z odůvodnění vyplynulo, že žalobou žalobce napadal rozhodnutí vydané 12. 12. 2011 vydané Krajským úřadem Zlínského kraje, kdy tento zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Otrokovice, referát SSP vydané dne 13. 10. 2011 pod č. j. … a napadené rozhodnutí správního orgánu potvrdil. Pokud jde o rozhodnutí z 13. 10. 2011, tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto podle ust. § 62 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů a § 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o povinnosti žalobce vrátit přeplatek dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši .. Kč do dne 30. 11. 2011. Pokud jde o uvedené rozhodnutí, bylo uvedeno, že přeplatek na výše uvedené dávce ve výši … Kč vznikl v důsledku nesplnění zákonné povinnosti příjemce dávky, Ing. Romana Pavelky, jelikož nebyly uvedeny z jeho strany všechny příjmy, které se za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu považují. Prostřednictvím rozhraní pro elektronickou komunikaci mezi příslušným finančním úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí pro účely zjišťování příjmů rozhodných pro dávku státní sociální podpory bylo dne 14. 9. 2011 zjištěno, že výše uvedenému příjemci dávky byl ve 2. čtvrtletí 2011 vyměřen přeplatek na dani ve výši … Kč. Tato skutečnost byla následně ověřena dle písemného sdělení Finančního úřadu v Otrokovicích ze dne 27. 9. 2011, který potvrdil, že přeplatek na dani vznikl na základě podaného přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok 2010, ze dne 15. 2. 2011 a byl vrácen dne 8. 4. 2011). Uvedenou skutečnost příjemce dávky Úřadu práce – krajské pobočce ve Zlíně, kontaktnímu pracovišti Otrokovice, v průběhu správního řízení ve věci dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení nesdělil. Podle § 68 odst. 1 písm. d) zákona o státní sociální podpoře musí žádost o příspěvek na bydlení mimo jiné obsahovat doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období, jelikož přiznání této dávky je podmíněno příjmem. Co je považováno za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu taxativně vymezuje ust. § 5 zákona o státní sociální podpoře. V souladu s ust. § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o státní sociální podpoře se za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu mimo jiné považují i příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (dále jen ,,příjem ze závislé činnosti“) uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákona o daních z příjmů“), s výjimkami zde uvedenými, a to po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu připadajících na tyto příjmy. Odečtením zákonem o daních z příjmů vymezených položek od základu daně – např. z důvodu odběru krve bezpříspěvkového dárce (§ 15 zákona o daních z příjmů) se výše daňové povinnosti mění, resp. snižuje. Je-li rozdíl mezi úhrnem sražených záloh na dani z příjmu ze závislé činnosti a vyměřenou daní z příjmu ze závislé činnosti kladný, jedná se o tzv. přeplatek na dani, který mění výši rozhodného příjmu rodiny pro nárok na dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení, a je tudíž nezbytné tento přeplatek na dani promítnout do rozhodného příjmu v období, kdy přeplatek fakticky nastal, tj. kdy byla daň z příjmů finančním úřadem vyměřena. V důsledku nesplnění zákonné povinnosti příjemce dávky byla dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení přiznána a vyplácena ode dne 1. 7. 2011 do 31. 8. 2011 ve výši .. . Kč měsíčně, ačkoliv nárok na dávku činí pouze … Kč měsíčně. Vznikl tudíž na této dávce přeplatek v celkové výši … Kč. V souladu s ust. § 62 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře je příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost, povinen částky neprávem přijaté vrátit. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

S tímto rozhodnutím žalobce nesouhlasil, podal proti němu odvolání. Krajský úřad Zlínského kraje, odbor sociálních věcí, oddělení dávek sociální péče pak rozhodl 12. 12. 2011 tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí z 12. 10. 2011 potvrdil.

Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně dne 27. 1. 2012.

Krajský soud v Brně ve věci rozhodl 30. 5. 2012 pod č. j. 41A 5/2012 – 54 tak, že rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odbor sociálních věcí, oddělení dávek sociální péče ze dne 12. 12. 2011, sp. zn. …. , č. j. … zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Z odůvodnění rozhodnutí vyplynulo, že Krajský soud v Brně věc posoudil tak, že vrácený přeplatek na dani byl správně započten do příjmů žalobce v souladu s § 5 odst. 1 bod 1 zákona č. 117/1995 Sb., jak vyplývá z uvedeného sdělení ministerstva financí. V dané věci je však třeba zkoumat, zda žalobce porušil povinnosti dané ust. 62 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, podle něhož ,,příjemce dávky“, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplácena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.

Aby bylo naplněno toto zákonné ustanovení, je třeba vyjít z principu subjektivní odpovědnosti a požadovat vrácení přeplatku na dávkách státní sociální podpory tak může žalovaný požadovat jedině tehdy, pokud prokáže, že příjemce dávky vznik přeplatku svým jednáním zavinil. V tomto směru soud odkázal na judikát NSS, který dle názoru krajského soudu lze stáhnout i na danou situaci:

Ust. § 118 a) odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, vychází z principu subjektivní odpovědnosti. Požadovat vrácení přeplatku na dávkách důchodového pojištění tak může plátce důchodu jedině tehdy, pokud prokáže, že příjemce důchodu vznik přeplatku svým jednáním zavinil. Do takové situace se příjemce důchodu nemůže dostat pouze tím, že přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel.

Krajský soud v Brně má za to, že subjektivní odpovědnost příjemce dávky, tj. žalobce byla prokázána, neboť v Dokladu o výši čtvrtletního příjmu, který žalobce osobně vyplnil a předložil Úřadu práce ČR, krajské pobočce ve Zlíně dne 2. 9. 2011 (sepsáno 30. 8. 2011) uvedl, že v uvedeném rozhodném období mu nebyla finančním úřadem snížena daň z příjmu, dále, že za kalendářní rok, který bezprostředně předchází uvedenému kalendářnímu čtvrtletí, nepodával přiznání daně z příjmu fyzických osob, ve kterém uvedl příjmy ze závislé činnosti. Což jsou skutečnosti nepravdivé. Ze sdělení Finančního úřadu v Otrokovicích však vyplynulo, že žalobci byl vrácen 7. 4. 2011 přeplatek na dani z příjmu fyzických osob, který vznikl na základě podaného daňového přiznání za rok 2010 ze dne 15. 2. 2011 ve výši … Kč. Ze sdělení ministerstva financí pak vyplynulo, že vrácením daně z příjmu v rámci ročního zúčtování daně z příjmu fyzických osob došlo ke zvýšení tzv. čistého příjmu žalobce.

Přes tuto skutečnost, však Krajský soud v Brně rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení a věc vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Je to z toho důvodu, že Krajský soud v Brně rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odbor sociálních věcí, i předchozí rozhodnutí správního orgánu považuje za rozhodnutí nepřezkoumatelná, a to z následujících důvodů: Rozhodnutí úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Otrokovice, referát SPP, je rozhodnutí, v němž tento orgán zavázal žalobce k povinnosti vrátit přeplatek na dávce státní sociální podpory, příspěvek na bydlení ve výši … Kč. V odůvodnění rozhodnutí neuvádí však vůbec výpočet výše přeplatku tak, aby byl pro účastníka srozumitelný, stejně tak pro soud, a aby byl zejména přezkoumatelný. Výše přeplatku není tedy vůbec zdůvodněna.

Krajský úřad Zlínského kraje, odbor sociálních věcí, oddělení dávek sociální péče v rozhodnutí z 12. 12. 2011, které je předmětem soudního přezkumu, také neuvádí žádný výpočet, z něhož by bylo možno posoudit, zda přeplatek byl stanoven ve správné výši či nikoliv.

Tento výpočet se ve správním spise jednou sice objevuje, i když ne v dostatečném rozsahu, a to v podání – Postoupení odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně, kontaktní pracoviště Otrokovice, referát SSP se stanoviskem Úřadem práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně ze dne 15. 11. 2011, nicméně v rozhodnutí se výpočet neobjevuje, takže z těchto důvodů je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

Tento rozsudek nabyl právní moci 9. 7. 2012.

Soud zjistil, že žalobce podal další žalobu 31. 1. 2012, a to u Krajského soudu v Brně pobočka ve Zlíně, přičemž žaloba směřovala rovněž proti rozhodnutí z 12. 12. 2011 sp. zn. …, č. j. …

Toto rozhodnutí však již bylo předmětem soudního přezkumu, jak soud citoval, když uvedené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena Krajskému úřadu Zlínského kraje, odboru sociálních věcí, oddělení dávek sociální péče k dalšímu řízení, ve stejné věci proti stejnému rozhodnutí je tedy nyní podávána druhá žaloba.

Podle § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat.

Jak bylo uvedeno, o téže věci bylo již soudem rozhodnuto (věc vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 41A 5/2012) a proto soud žalobu odmítl.

Pokud jde o náklady řízení, žalobce ve věci neměl úspěch, žalovanému správnímu orgánu kromě běžné úřední činnosti náklady řízení nevznikly a proto bylo rozhodnuto, jak ve výroku uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 22. ledna 2014

JUDr. Jana Kubenová, v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru