Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

34 Ad 54/2011 - 32Rozsudek KSBR ze dne 07.11.2011

Prejudikatura

3 Ads 45/2008 - 46


přidejte vlastní popisek

34 Ad 54/2011 -32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobce J.O., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3.2.2011, č. ……..

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 3.2.2011, č. …………. žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.9.2010 potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 22.10.2010, neboť podle posudku OSSZ Prostějov, ze dne 31.8.2010 nebyl invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném od 1.1.2010. Ztráta pracovní schopnosti činila 40%. V námitkách ze dne 5.10.2010 žalobce namítal, že nebyla provedena objektivní fyzická prohlídka v rámci KLP, od roku 2007 se jeho celkový stav zhoršil a to byl posouzen jako velmi těžký, výrazné zhoršení nastalo po opakovaných operacích. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitce žalobce a posoudila jeho invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák. č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 13.1.2011 nebyl posuzovaný invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale jedná se o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění od 1.1.2010. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 40%. Jeho rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je od

1.1.2010 zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, oddíl A, položce 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.

Žalobou ze dne 1.4.2011 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí, v níž namítá, že v zásadě není proti zařazení invalidity níže, nesouhlasí však s tím, že by mělo jít o invaliditu prvního stupně. Namítal dále postup posuzujícího lékaře při provádění KLP, kdy

lékařka neprovedla žádnou objektivní fyzickou prohlídku dolních končetin. Jeho zdravotní stav se však postupně od roku 2007 zhoršil, podrobil se dvěma operacím kolenou, v roce 2008 a 2009, což samo o sobě potvrzuje jejich zhoršující se zdravotní stav. Není mu známo, jaké konkrétní vlastní zjištění provedl lékař v námitkovém řízení, tato nejsou ani uvedena v napadeném rozhodnutí. Těžší omezení hybnosti levého kolenního kloubu a lehčí, až středně těžké omezení pravého kloubu, hodnocené středem procentního pásma, je pro něho nejasné a opětovně nepřezkoumatelné. Žalobce navrhl, aby soud po provedeném dokazování

rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 13.10.2011. Posudková komise za účasti odborného lékaře – ortopeda hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, dokumentace k námitkovému řízení, ve zdravotní dokumentaci praktického lékaře. Posuzovaný se omluvil z účasti při zasedání posudkové komise a souhlasil s posouzením v nepřítomnosti. Ty lékařské nálezy (od 19.11.2008 do 11.2.2011 z různých medicínských oborů), které posudková komise hodnotila jsou uvedeny a citovány ve vypracovaném posudku. Posudková komise žalobce posuzovala pro oboustrannou artrózu kolenních kloubů, v říjnu 2007 byla přiznána plná invalidita pro oboustrannou těžkou artrózu kolenních kloubů, při KLP v srpnu 2010 snížena invalidita třetího stupně na stupeň první. K datu rozhodnutí ze dne 3.2.2011 byla prokázána těžká artróza levého kolenního kloubu, stav po opakovaných operacích kloubu, residuální omezení pohybového rozsahu kloubu o 1/3 a nestabilita laterálních částí kloubu, pro kterou používá kloubní protézu. Na pravém kolením kloubu prokázány artrotické změny středně těžkého stupně, po opakovaných operacích kloubu s residuálním omezením pohybového rozsahu o ¼, nestabilita prokázána nebyla. Posuzovaný dále sledován a léčen pro chronické bolesti zad víceetážové s částečným omezením dynamiky páteře bez přítomnosti závažné neurologické symptomatologie ve smyslu trvalého kořenového dráždění nebo známek nervového poškození. Bolesti hlavy příznivě reagovaly na medikaci, nebyla zjištěna závažná patologie centrálního nervového systému. Oboustranná artróza ramenních kloubů byla lehkého stupně bez funkčně závažného omezení, dále léčen pro chronickou polékovou hepatopatii s mírnou elevací jaterních enzymů, bez přítomnosti komplikací a mimo jaterních projevů, porucha lipidového metabolismu a refluksní ezofagitida byly pod kontrolou a neměly podstatný vliv na pracovní schopnost. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je podmíněn artrotickým postižením kolenních kloubů shora uvedených, posudkově stav odpovídal pomezí mezi položkou 1b a 1c v kap. XIII, oddílu A, protože těžké funkční postižení bylo prokázáno pouze u jednoho nosného kloubu. Posudková komise zvolila položku 1c s vyšší procentní sazbou, ale s hodnocením v jejím dolním procentním pásmu. Nebylo prokázáno těžké postižení dvou a více nosných kloubů ani jejich zvlášť těžké postižení. Uznání plné invalidity v roce 2007 bylo značným posudkovým nadhodnocením, protože nebylo nikdy prokázáno těžké postižení nebo ztuhnutí obou kolenních kloubů. K datu vydání napadeného rozhodnutí 3.2.2011 šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl stav, výše funkčně zhodnocen a míru poklesu pracovní schopnosti

posudková komise hodnotila podle vyhl. č. 359/2009 Sb., podle kap XIII, oddílu A, položky 1c ve výši 40%, v němž jsou zohledněna všechna ostatní onemocnění a dosažené vzdělání a kvalifikace. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění účinném od 1.1.2010 a šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona a nešlo o invaliditu druhého, třetího stupně. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval více než 49%.

K nařízenému jednání u soudu se žalobce omluvil, protože jeho osobní účast u soudu nemůže nic změnit na rozhodování soudu na základě písemných podkladů. Posudkové hodnocení ho utvrdilo v přesvědčení, že posuzují lékaři vycházejí ze závěru lékařky OSSZ, nemají zájem se jeho zdravotním stavem zabývat zodpovědně a při důkladném studiu dokumentace nemohla posudkové komisi uniknout např. operace v roce 2006, skutečnost, že jeden z křížových vazů je utržený, takže nejde o vazy pevné, což vyplývá z propouštěcí operační zprávy. Hodnocení se víceméně drží prvního posouzení stavu.

Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Na základě zásadní žalobní námitky – nesprávného posouzení zdravotního stavu posuzujícími lékaři OSSZ a v námitkovém řízení soud vyžádal posudek PK MPSV se sídlem v Brně, který podrobně zhodnotil zdravotní stav žalobce na základě všech existujících lékařských nálezů. Pouze nemohl provést objektivní přešetření zdravotního stavu žalobce při zasedání, ale tento souhlasil s posouzením ve své nepřítomnosti. Vůči posudku žalobce vznesl písemné námitky shora uvedené, soud je však neshledal zcela oprávněnými, neboť v diagnostickém souhrnu je uvedeno, že např. kolenní kloub vlevo je instabilní, neuvedení operačního zákroku provedeného v roce 2006, po němž následovaly další v letech 2008 a 2009 není až tak důležitý údaj z hlediska stanovení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Soud zhodnotil vypracovaný posudek jako objektivní, úplný a přesvědčivý, posudková komise se zabývala všemi zdravotními problémy žalobce, řádně zdůvodnila stanovení výše procentní míry poklesu pracovní schopnosti, proč zvolila položku 1c a vyšší procentní sazbou, ale hodnotila stav v dolním procentním pásmu, a proč nemohl být zdravotní stav hodnocen z hlediska žalobce příznivěji (neprokázání těžkého postižení dvou a více nosných kloubů ani jejich zvlášť těžké postižení). Vypracovaný posudek pojal jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby. Závěry posudku činí napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu se zákonem. Soud proto žalobu ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá.

Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku shora a nepřiznal jí náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).

Poučení:

Rozsudek, který byl doručen účastníkům nabývá právní moci dnem doručení (§ 54 odst. 5 s.ř.s.). Kasační stížnost proti rozhodnutí lze podat pouze za podmínek stanovených v § 102) a násl. s.ř.s. ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu

soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Brně dne 7. listopadu 2011

JUDr. Milada Haplová, v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru